Jak vypočítat přípojné body antistatické podlahy ?

[František Šohajda]

Podle čeho (nemohu najít kde je to napsáno) se vypočítá počet bodů napojení na antistatickou podlahu ?
Někde jsem viděl vzorec podle m2 podlahy místnosti...... (norm)

[Jaroslav Jonáš]

PN 5410/97 podniková norma fatra ALIACHEM Napajedla. Do 100 m2 2 svody, na dalších započatých 100 m2 vždy jeden další svod.

[František Šohajda]

Platí to i pro ostatní výrobce, nebo mají různé podmínky pokladu ?
Nemáte tuto normu PN ?
Co jsme četl tak RT elektro má přejímat práci od kladečů s nějakým protokolem o měření od nich ?
Zatím to nikdo neměl ? A potom má na základě tohoto měření od kladeče podlahy napsat revizní zprávu o měření revizním technikem!

[Petr Doležal]

Doplnění na základě příspěvku kolegy Jonáše:
http://www.fatrafloor.cz/uploads/pdf/lino-kladecsky-predpis-c-1271146387.pdf
vodivé podlahoviny viz kapitola 9.
protokoly při přejímce viz kapitola 12., kdo se s nimi už setkal?  ;)

[Milan Karvánek]

Platí to i pro ostatní výrobce, nebo mají různé podmínky pokladu ?
Nemáte tuto normu PN ?
Co jsme četl tak RT elektro má přejímat práci od kladečů s nějakým protokolem o měření od nich ?
Zatím to nikdo neměl ? A potom má na základě tohoto měření od kladeče podlahy napsat revizní zprávu o měření revizním technikem!

:D A co by pak asi bylo předmětem vaší práce při revizi kdyby vám měření provedli kladeči (profesí to jsou dílem podlaháři a dílem pomocní dělníci)?
Podle mých zlušeností je základem dokumentace výrobce krytiny (viz předchozí příspěvky) nebo pokud se jedná o celý systém třeba zdvojených podlah pak od výrobce celého systému (ten mohl použít vrchní krytiny dalších 3. výrobců a musí jejich podmínky zohlednit ve svém předpise. Před započetím revize chci od podlahářů vždy technický katalogový list krytiny, nebo celého systému a kladečský předpis, pokud tam nejsou potřebné informace a odkazy na normy, měření, hodnoty, počty uzem. bodů a další potřebné, žádám o doplnění. Nicméně se mi ještě nestalo, že by potřebné informace v dostatečném rozsahu výrobce neměl k dispozici, někdy to vázne u stvební firmy, někdy u samotných podlahářů.
Cílem měření a revize je totiž ověřit vlastnost kompletní hotové podlahy.

Osobně jsem při revizích podlah narazil na trošku jiný problém: nikde jsem nenašel jak má fyzicky vypadat ten uzemňovací bod. Zatím mi neporadili ani zkušenější kolegové. Tak pokud někdo máte nějaký nápad rád se přiučím.

[Pavel Mužík_]

Antistatika je natolik svébytný obor, že by se do toho silnoproudař asi vůbec naměl pouštět, protože tam nadělá jen zmatky.

[Jan Franěk]

Osobně jsem při revizích podlah narazil na trošku jiný problém: nikde jsem nenašel jak má fyzicky vypadat ten uzemňovací bod. Zatím mi neporadili ani zkušenější kolegové. Tak pokud někdo máte nějaký nápad rád se přiučím.

Antistatika je natolik svébytný obor, že by se do toho silnoproudař asi vůbec naměl pouštět, protože tam nadělá jen zmatky.

A co třeba kolegům pomoci a poradit, pokud vím.  o:-)

[František Šohajda]

Antistatika je natolik svébytný obor, že by se do toho silnoproudař asi vůbec naměl pouštět, protože tam nadělá jen zmatky.

Antistatika třeba ve zdravotnictví je složitá....to  s vámi souhlasím....ale je více srozumitelná pro elektrikáře,RT,projektanta....
Pokud antistatiku dělají lidi bez vyučení (kladeči podlahovin) tam tam bude velká chyba...už jsem se s tím setkal v praxi....od elektrikářů je práce na jaké si úrovni....
Jako "mladý" jsem dělal vše sám, co se týče antistatiky v místnostech pro lékařské účely...pásky jsme proletovávali (jejich křížení 60x60 cm) dnes to tam plácnou odnikud nikam, položí podlahu a jdou od toho pryč! (zle)
Pokud se udělá "kvalitní"podlaha, tak personál tam chodí v "normální" obuvi, protože antistatická je drahá !
Nebo to "přeleští" voskem, který je absolutně nevodivý a už to nikdo neměří !
Je to specifická část projektu elektroinstalace, projektant o tom moc neví ,na studium toho také moc nenajdeme !!

[Pavel Mužík_]

Tak dobře. Kdysi (asi před 15 lety) jsem připravil příručku o antistatice pro silnoproudaře, ale žádné nakladatelství to tenkrát nechtělo vydat, že to nikoho nezajímá.
Musím do archivu, podívat se na to číslo normy, už si ho nepamatuji. Je tam vše poměrně dobře popsané. Dodám později. Zatím alespoň k těm podlahám:
antistatické podlahy jsou dvojí konstrukce - buď lité, nebo lina.
Pokud jde o lina: musí být pečlivě připravený podklad - tedy obvykle betonová stěrka. Je tam dosti přísný požadavek na rovinnost, ale také na vlhkost. Samovolným vyschnutím se požadované vlhkosti dosáhne až za několik týdnů, a na to obvykle není čas. Pak je možnost dát tam speciální vyrovnávací vrstvu (je to nějaká plastová stěrka), která zajistí jak rovinnost, tak i tu vlhkost. Následuje rošt z Cu pásek (velikost ok roštu závisí na konstrukci lina). Ideální jsou pásky s vodivým lepidlem - snadno se nalepí a není třeba dělat žádná opatření na spojích (pájení apod.). Provedou se vývody na uzemňovací body (opět záleží na typu podlahoviny a velikosti místnosti). Pro běžné velikosti místností stačí ve dvou protilehlých rozích tu Cu pásku prostě nalepit až na stěnu. Dále se nanáší vodivé lepidlo a do něj se ukládají dlaždice z lina - to už je skutečně práce pro podlaháře (zavařování spár). Nakonec se udělá přechod z těch Cu pásek, které jsou na zdi, na lanko a to se zapojí do uzemňovací svorkovnice. Na rozdíl od silnoproudu se tady nepoužívá barevné označení  ž/z. Je to proto, že antistatické uzemnění mívá odpor řádově Megaohmy, tak aby to někdo nepovažoval za uzemnění silnoproudé. Na závěr se podlaha měří, Je na to speciální ohmmetr se závažíčky a elektrodami, které se pokládají na to lino v předepsané vzdálenosti. Dotazy?

[František Šohajda]

Na závěr se podlaha měří, Je na to speciální ohmmetr se závažíčky a elektrodami, které se pokládají na to lino v předepsané vzdálenosti. Dotazy?

Platné měření je popsáno v ČSN 33 2000-6.... (dance)

[Pavel Mužík_]

Tak se vracím k tématu. Velmi názorně pojednává o antistatické ochraně zrušená norma ČSN EN 100015 (je to vpodstatě taková "učebnice" antistatiky). Platné normy jsou ve třídě ČSN EN 61340. Pokud jde o podlahoviny, tak je to norma ČSN EN 61340-5-1 (základní norma) a ČSN EN 61340-4-1 (podlahy).

[Milan Karvánek]

Platné měření je popsáno v ČSN 33 2000-6.... (dance)

;D no sice to už děláte asi dlouho (jak sám uvádíte), ale jste stran určení správné ČSN pro měření antistatické podlahy poněkud mimo! Jestli pak víte k jaké ochraně dle ČSN 33200-4-41 se váže ona příloha A v ČSN 332000-4?

Antistatika se měří a vyhodnocuje podle norem co uvádí kolega Mužík a také dle ČSN 34 1382, ČSN 33 2030, i tam jsou měřicí metody.

[Milan Karvánek]

A zopakuji dotaz tentokráte konkrétně na kolegu Mužíka: > Osobně jsem při revizích podlah narazil na trošku jiný problém: v žádné normě jsem nenašel popis jak má fyzicky vypadat ten uzemňovací bod. To né že bych si neuměl jako projektant vymyslet a podle katalogu nadefinovat nějakou správnou svorkovnici. Narazil jsem ale až při revizi podlahy a sice u stvební firmy, na provedení podlahy nebyla žádná TD elektro, jen podlahářsko - stavební TD a ta v pořádku a v TD silnoproudu stavby nebyly uzemňovací body také řešeny. Podlaháři tedy vyvedli z podlahy pásky v rozích a nazdar. Žádná svorkovnice, žádná jednoduchá možnost zapojení a spojení s uzeměním, dokonce ani elektrikáři neměli do té místnosti zavedený žádný vodič PE pro tento účel, ale nikdo to nechtěl na stavbě řešit, protože to ani jeden neměl v TD. Nakonec rozhodl stavbyvedoucí, že si moc vymýšlím, a že oni ty svorky navíc co já požaduji platit nebudou... prostě jsem hledal nějakou oporu v normách či předpisech, ale nic nenašel.

[Petr Doležal]

Mne napadá bastl. Těsně u podlahy osadit podomítkovou krabici s klasickým 4 pólovým věnečkem, v krabici zespodu podlouhlý otvor, kterým se přivede pásek pod omítkou (možná v omítce opatřit smršťovačkou, vápno-měď). Pásek provrtat a přišroubovat na dva protilehlé můstky a odejít nějakým vodičem na uzemnění. Sloužilo by to i jako rozebíratelný spoj pro měření. Blbý? Nikdy jsem to nemusel řešit.

[Milan Karvánek]

Ale jóó, nebo třeba klasickou ekvipotencionální svorkovnici od Bečova... o to primárně nejde jaký použít materiál. Ale jak absenci této svorkovnice zdůvodnit jako závadu dle ČSN či jiného předpisu v revizní zprávě, aby se tím museli stavaři zabývat.