Aký je ideálny sklon fotovoltaického panela?

[Juraj Hámorský]

Akým spôsobom sa pride na to, aký je ideálny sklon FV panela? Veľká väčšina uvádza sklon 35°, mňa by však zaujímal nejaký výpočet.

[Jiří Schwarz]

Musíte vyjít ze zeměpisné polohu místa, kde bydlíte a musíte si udělat jasno v tom, jestli chcete maximální výkon po celý rok, nebo absolutní maximum po omezenou část roku (v létě), nebo budete preferovat maximum v zimě a o něco horší využití v létě.

[Ján Garaj]

Tých podmienok je naozaj viac.Nakolko predpokladám, že sme spolu na severnej pologuli, je rozhodujúcejší sklon alebo smer JV-juhovýchod. Nakolko slnko je oproti zemi velké tak ten sklon 35 stupňov je dobrý ale môže byť aj menší. Čím bližšie k rovníku tak menší uhol k osi ženskej,pardon zemskej(po Slovensky je os podľa vzoru dlaň,kosť,preto  i)Niekde som aj nejaké výpočty videl ale kde to si už nepamatám. Možno by vám vedeli lepšie poradiť(topiči elektrárenští) tí čo stavajú FVE, ak by sa za to nehanbili, že to tiež robia len tak bajočko. Držím palce, načnite niekoho od nich. Som na ich vyjadrenia zvedavý.

[Petr Doležal]

Z netu:

Jaký je optimální sklon a orientace fotovoltaických panelů ?

Ideální orientace je přímo na jih, při orientaci v rozsahu jiho-východ až jiho-západ jsou maximální ztráty dosaženého výkonu přibližně 5%. Panely lze orientovat i vodorovně při ztrátě 10% nebo svisle při ztrátě 30%. Sklon panelů závisí na typu systému a způsobu jeho využívání, při celoročním provozu ostrovních systémů je lépe umístit panely více "nakolmo" (49°), protože sluneční kotouč je nízko v zimních měsících, naopak maximalizaci zisku u systémů pro výrobu elektřiny do sítě dosáhneme umístěním panelů více "naležato" (32°), protože během letních měsíců, kdy je nejvíce slunečních dnů a Slunce je vysoko na Zemi dopadá 75% ročního úhrnu globálního záření.

[Jiří Schwarz]

...při celoročním provozu ostrovních systémů je lépe umístit panely více "nakolmo" (49°), ....

Čím více se panely "postaví", tím méně se na nich v zimě drží sníh. Takže jistou logiku by mělo podporovat ty, co budou dodávat energii i v době, kdy je spotřeba vyšší (i když dnešní nasazování klimatizací asi některé historické křivky spotřeby energie mění...)

[Zdenek Hejčl]

Nebo se dá použít automatika: otáčení panelů za sluncem a náklon k nejlepšímu využití FV panelů. Mají to nainstalované třeba u Svitav. Je to i se sklápěním panelů... asi v případě velkého sněžení, nebo hrozbě krupobití....  o:-)
Ale i nás je v lese chaloupka, která má otáčení panelů za sluncem cca 3 m čtvereční.  ;)
Vypadá to na zdařilý amatérský pokus.  (jednicka)

[SMILEK]

Akým spôsobom sa pride na to, aký je ideálny sklon FV panela? Veľká väčšina uvádza sklon 35°, mňa by však zaujímal nejaký výpočet.

Lze spočítat lokální maximum úhrnu energie dopadající během roku na panel. Máte-li rád goniometrické funkce, integrály a derivace, je to práce tak na deset, dvacet minut. Pokud ne, Hoohle jich nabízí hned několik.
Optimální sklon panelu se často uvádí cca 38st. vůči vodorovné rovině a směrem k jihu.
Polední Slunce cestuje během roku po obloze po křivce zvané Analema, ve výšce mezi 17-63st., přičemž více času tráví poblíž obou úvratí. Zjednodušeně je to sínusovka na výšku (neuvažuji časovou rovnici). V dolní polovině je ale denní množství záření dopadajícího na panel omezeno obzorem (Slunce procestuje po obloze méně než 180st.) a také delší dráhou paprsků v atmosféře (nižší příkon). Je tu ještě pár dalších kosmetických vlivů (sezónní vliv rozdílu vzdáleností Země-Slunce, apod.), ale pro hrubý výpočet výše uvedené předpoklady stačí.  ;)
Je to také o úvahách, jestli chcete spíše maximalizovat výtěžnost, nebo mít rovnoměrnější (a v součtu menší) dodávku během roku, jak už bylo zmíněno výše.

Mimo súťaž: Čo je to presně "fotovolaický panel"? (dance)

[Juraj Hámorský]

preklep: fotovoltický panel - to by malo byt spravne
nejak si to stále pletiem  ::)

Kamarát robí diplomovu prácu a zrejme to potrebuje podložiť výpočtom, ide aj o praktickú časť, ale ako mi vravel, tam kde mu to dovolili zaclaňajú stromy a budovy, ale to je problem univerzity. nie je problem dať to v hocijakom uhle, ale ak sa ho spýtajú prečo taký uhol, mal by byť schopný odpovedať nejlepšie správne :)

[Jiří Schwarz]

preklep: fotovoltický panel - to by malo byt spravne
nejak si to stále pletiem  ::)

Nechci "slováka učit slovensky", ale u nás v česku je to "fotovoltaický

[Michal Dekýš]

U nás v SR je správny tvar "fotovoltický" - aspoň tak tvrdia jazykovedci...

[Jirka Š. Svejkovský]

U nás v SR je správny tvar "fotovoltický" - aspoň tak tvrdia jazykovedci...

To je stejné, jako se Němci dohadují, jestli je správně Photovoltaik nebo Fotovoltaik.

K vašemu dotazu: v naší zeměpisné šířce se výška slunce v poledne pohybuje od 16° (zimní slunovrat) do 60° (letní slunovrat). Střední hodnota je tedy 38°.

[Fuk Tomáš]

U nás v SR je správny tvar "fotovoltický" - aspoň tak tvrdia jazykovedci...

Snazi se mocit proti vetru. Podle Googlu je na slovenskych strankach termin "fotovoltaicky" asi 20x cetnejsi.

[Miroslav Macek]

Určit tzv "optimální" sklon panelu není jednoznačné.

1) Pokud bychom uvažovali za kritérium optimalizace maximum součtu dopadajícího slunečního záření na jednotku plochy panelu za kalendářní rok, pak by byl optimální sklon panelu roven stupni zeměpisné šířky toho místa, kde je panel umístěn - je-li tedy panel v Brně, pak by byl optimální sklon panelu cca 49 stupňů. To ale platí pouze za předpokladu, že by zeměkoule neměla vůbec žádnou atmosféru.

2) Budeme-li uvažovat vliv atmosféry a meteorologické vlivy (mraky apod.), pak pro Českou republiku vychází optimální úhel sklonu zhruba 34 stupňů (někdo uvádí o něco více, někdo zase trochu méně - není to exaktní hodnota, je závislá na dlouhodobých meteorologických průměrech a konkrétním místě instalace). Výpočet není vůbec jednoduchý a na webu ho pravděpodobně nenajdete.

3) Pokud bychom uvažovali kritérium finanční (jak moc se instalace vyplatí při různém sklonu), pak do hry vstupuje cena pozemku a velikost státní dotace. Z tohoto hlediska nám pravděpodobně vyjde jako optimální sklon 0, který dovoluje na danou plochu umístit maximum panelů.

4) Vzhledem k tomu, že pro tzv. samočistící schopnost panelů se uvádí minimální sklon nejméně cca 20 stupňů, tak asi lze tuto hodnotu pro Českou republiku považovat v současné době (z hlediska finančního) za optimální.

[Petr Doležal]

Brno zde

[Ján Garaj]

Jazykospytci,držte... je pre technikov skoro jedno či píšeme fotovoltický alebo voltaický, myslím, že všetci vieme o aký zázrak ide. Tie sklony uhly u FVE,je to len môj názor, možno aj niekoho iného,počul som to viackrát, sú najviac potrebné z dôvodu čistenia-samočistenia,tieto panely potrebujú svetlo a to je od východu až po západ slnka stále, čiže táto otázka je skoro (džte sa) irelevantná.Sklon je potrebný najvýhodnejší u Solárnych(tepelných) panelov a aj to je opäť vec názoru.Všetky výpočty sú dobré na niečo ale v konečnom dôsledku ak je tma tak sú nakočku.Pokúšal som sa pre klud duše uvažovať aj o otáčavých,natáčacích  kolektoroch. Je to pekné hobby a drahé,drahé.Tak si to vyberte a preberte.

[Tibor Hanko]

Ideálny sklon a orientácia je závislá od viacerých faktorov a aj od toho na aký účel to chcete prednostne použiť.
V zime je pre Slovensko/Česko približne ideálny sklon okolo 60 stupňov, v lete okolo 15. Akurát, že v zime získate cca 6x menej energie ako v lete. Všetko závisí od aktuálnej polohy slnka na oblohe v konkrétny deň.

Ak ide o celoročnú prevádzku fotovoltiky (nie fotovoltaiky - väčšinový výskyt na googli nemusí byť správny :) ), tak sa uvažuje o uhle cca 35 stupňov. Ale rozdiely medzi 15-45 stupňami sú z hľadiska celoročnej výroby rádovo v percentách.

Obyčajne sa FVE stavajú hlavne na "jarný/jesenný" ideálny sklon lebo v zime je podstatne väčšia pravdepodobnosť zamračenej oblohy ako v lete. Ak k tomu prirátate dĺžku dňa, tak zistíte, že zima je z hľadiska celoročnej produkcie nezaujímavá.

Skúste si pozrieť stránky PVGIS: http://re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/apps4/pvest.php
Je tam výpočet účinnosti a dá sa vyrátať ideálny sklon a orientácia pre konkrétne súradnice.
Vo výsledkoch vypíše aj ideálny sklon pre každý mesiac a maximálne možnú získanú energiu.
Porovnaním zistíte, že natáčanie nemá z ekonomického hľadiska zmysel a vlastne všetko iba komplikuje technicky a aj prevádzkovo. (museli by ste natáčať v horizontálnej aj vertikálnej rovine aby ste dosiahli väčší zisk oproti fixnému systému) Stačí aby zostali panely zaseknuté v nepriaznivej polohe a hneď je po výhode...

Poznám prípad keď investor chcel 1MW elektráreň s natáčaním panelov. A aj napriek mojim argumentom ju postavil. Po pol roku natáčanie vypol a používa fixnú orientáciu...  :)

[Josef Pentoda]

Řeší se optimální sklon, ale zapomíná se na oteplení panelů zejména v letním období.  Důležitá je ekonomická návratnost. A z tohoto důvodu je při ceně panelů 20 - 25 stupňů. V závislosti na lokalitě. Různé trakery je jen vyhazování peněz.