Je možné stáčení elektroměru?

[Václav 3]

Jako pamětník všeho možného sbírám mimo jiné i staré elektroměry. Mám tady nějaké jednofázové a třífázové, např. nejstarší 1F je z roku 1923, mám tu ovšem i "skoro" nové, t.j. typy z 90. let, které se ještě u energetik používají, a provedl jsem námátkově u několika starých a starších a také u nových typů kontrolu, zda se po přehození přívodu s výstupem točí obráceně a jejda, překvapení je na světě, dělají to všechny kusy!

to kol. Šohajda: Ten přístroj jste měl doma buď omylem, nebo to byl přístroj původně měřící všechny tři fáze, ale v jedné odešla časem napěťová cívka. Přiznám se, že přístroj měřící jen dvě fáze ve své sbírce nemám, a to tu mám nějaký třífáz už z 30. let. Přístroje, které měřily jen dvě fáze byly určeny pro symetrickou zátěž a co vím, používaly se hodně v 50. létech pro měření odběru v zemědělských provozech, kde tehdá byly rozdílné sazby pro rostlinnou výrobu, živočišnou výrobu, osvětlení a dílny, takže JZD mívaly v každém rozvaděči hned několik elměrů najednou.

[Jiří Kubík]

Pro Václava -

Tyto elektroměry (dvousystémové) se používaly také v rozvodnách na měření vn,
které se rozvádělo do jednotlivých objektů, kde se transformovalo dále na 400/230V.
Samozřejmě s příslušnými měřícími transformátory proudu a napětí.
Věřím, že byste je někde v rozvodně jako vyřazené po digitalizaci určitě do sbírky sehnal.
Zpětnému chodu - alespoň u typů, které znám, bránil jazýček na hřídelce, přes který přejížděla
západka.

[Jiří Kubík]

Ps -

Špatně jsem se vyjádřil -
západka byla na pevno a jazýček ji nadzdvihoval.
Bylo to spolehlivé a zpětný chod šel jenom maximálně o 1 otáčku.

:)

[Václav 3]

Zpětnému chodu - alespoň u typů, které znám, bránil jazýček na hřídelce, přes který přejížděla
západka.

Tak mě to nedalo a ve volné chvilce jsem zapátral v konstrukci elměrů naší výroby. Vyzkoušel několik elměrů z 80. a 90. let co tady mám a všechny se při prohození přívodu a výstupu točí nazpět. Dva kusy jsem rozdělal (stejně už měly odtržené cejchovní plomby) a jeden byl natolik průhledný, že do něj bylo vidět bez rozebrání a ve všech případech jazýček na hřídelce pouze míjí výstupek jádra napěťové cívky a slouží jako magnetická brzda, aby se elměr bez odběru zastavil v místě, kdy je na kotoučku barevná značka ve výřezu štítku. Takže stále stejná konstrukce jako ve 20. a 30. létech. Bohužel tady prozatím nemám třeba novější Siemense nebo Schlumbergery, které se montovyly až do nástupu statických elměrů abych posoudil stav u konkurence.