Jak nepříjemných je 30mA 230V?

[Josef Tomek]

V koupelně mám topný žebřík podle normy dostatečně daleko od vany, nicméně když se dlouhý člověk natáhne, tak na něj došáhne (dál už ten žebřík dát nešlo). Mám tedy obavu, že lidi (návštěva, já časem z lenosti, atd.) budou pro ručník šahat rovnou z vany nebo minimálně mokří po vylezení z vany a kdyby náhodou topná patrona probíjela, že je to zabije. Topná patrona k žebříku je na obvodu s proudovým chráničem s jističem (16A, 30 mA, typ AC, charakteristika B, PFL7 od Eatonu). Měl jsem za to, že jistič omezí proud (zkrat) v jeho velikosti a že chránič hlídá únik proudu z obvodu jak ve velikosti, tak v čase. Chtěl jsem funkci toho chrániče i sám otestovat, že bych si sám do zásuvky šáhnul. Jeden elektrikář mi říkal, že to jen zašimrá. Ale po přečtení této diskuse moc jasno nemám a obavu to zkoušet na sobě mám zato větší. Prosím tedy o vysvětlení pro laika, zajistí mi chránič, že to člověka ve vaně / stojícího na zemi u žebříku po koupeli nezabije? Případně prosím poraďte, jak by to šlo vylepšit (třeba volba jiného typu chrániče?).

[Jiří Schwarz]

Je to u každého individuální, ale jako práh citlivosti se uvádí 0,5 - 1mA, to je to, co "lehce zašimrá", práh bolestivosti je udáván 3,5mA.
Chránič by měl mít jmenovitý vypínací rozdílový proud 30mA, může vypínat od 50%, tedy někde mezi 15 - 30mA, běžně kolem 20mA, měl by vypnout do 0,2 vteřiny, pokud není zpožděný, tak v praxi vypíná o řád rychleji.
Ten chránič proud neomezí. Takže jsou tyto možnosti:
- proud bude větší než citlivost chrániče, ten vypne, ale i přes krátký čas to nemusí být jen zašimrání, ale "štípnutí", které způsobí reakci, při které si rozbijete hlavu o topení, v pádu zlomíte klíční kost,...
- proud bude menší než citlivost chrániče, ale větší než 3,5mA. Chránič nevypne, a doba průchodu proudu nebude chráničem omezena. V lepším případě by to byl velmi nepříjemný zážitek.
- proud bude menší než 3,5mA.Logicky chránič nevypne, budete cítit nějaké "brnění".

A co rozhoduje o velikosti proudu? Lidské tělo má nějak popsaný odpor, uvádí se 2 kiloOhmy. To by bylo při 230V více než 100mA. Ale velkou roli hrají přechodové odpory. Lidská kůže má velký přechodový odpor, ale stačí, aby se navlhčila a jsme někde úplně jinde, stačí přijít do tepla, začít se potit,... Právě proto je koupelna velmi nebezpečný prostor, venkovní prostředí je velmi nebezpečné, sklepní prostory mohou být velmi nebezpečné,...

Na ověření funkce chrániče je testovací tlačítko, na ověření parametrů má každý revizák (a lepší elektrikáři) měřicí přístroj.
Testování vlastním tělem důrazně zakazuji!

[Jirka Š. Svejkovský]

V příloze je graf citlivosti člověka na proud v závislosti na čase působení. Předpokládá se cesta levá ruka - obě nohy. V přiložené tabulce jsou popsány jednotlivé oblasti.

Úkolem ochrany je udržet proud/čas v oblasti AC-2. Z grafu je zřejmé, že s proudem nad 5mA logaritmicky klesá čas průchodu proudu. Pro proud 30mA je to zhruba 200ms.

Samozřejmě, že reálný proud je jiný (chránič proud neomezuje, pouze čas), předpokládá se okolo 150mA. Tomu odpovídá čas okolo 20ms, což je reálná hodnota u chrániče 30mA.

Vybavovací proud 150mA (v koupelně možná i vyšší) rozhodně nezašimrá, ale pokud dobu jeho působení dostanete nejlépe pod křivku c1 nebo ještě lépe pod křivku b, pak vám vážné nebezpečí nehrozí.

Pro zvýšení bezpečnosti dodržujte pokyny výrobce chrániče. To znamená každých 6 měsíců provést test chrániče zkušebním tlačítkem. Pokud nevybaví, zkuste jej ručně vypnout a znova zapnout. Pokud ani potom nevybaví, výměna.

Jednou za cca 5 let by měl vidět instalaci revizní technik. Ověří spojitost ochranného vodiče a změří parametry instalace.

[Josef Tomek]

Díky oběma velice za kvalitní vysvětlení. Dá se situace případně zlepšit volbou chrániče (charakteristika, typ)? (na okruhu je jen ten žebřík a ještě jedna zásuvka v koupelně) Rád bych si také ověřil odpor ochranného vodiče, na který je topná patrona žebříku připojena - když si změřím odpor mezi kontaktem na topné patroně a propojovací lištou v hlavním rozvaděči, v jakém rozmezí bude odpor přijatelný? (předpokládám, že nulu mi to asi nedá) (mezi topnou patronou a hlavním rozvaděčem je cca 15 metrů drát 2,5 až 6mm2 Cu a asi 3 spoje, 3 spoje = jeden v krabici, jeden v podružném rozvaděči u koupelny, jeden v podružném rozvaděči pro sekci domu)

[Jirka Š. Svejkovský]

Odpor ochranného vodiče multimetrem nemá cenu měřit, vyjde hausnumero. Ten se měří síťovým napětím revizním přístrojem.

Aby byl výsledek relevantní, má se měřit velkým proudem (6 - 10A). To se ale nebude líbit proudovému chrániči. Tak se měří malým proudem (10 mA), což opět není měření, ale spíš odhad. I ten stačí na to, abyste ověřil, že je ochranný vodič připojen.

Pro funkci chrániče protřebujete odpor (impedanci) o velikosti R_s = U₀/5I_a. To dělá 230V/150mA = 1500Ohm. Tato podmínka bude splněna, i kdyby byl nulák dřevěnej.

[Zdeněk Pikhart]

Takto vypadá ruka přiložená k boční straně propojovací lišty jističů. Chánič vypadnul, ale byla to pecka že až se mi dostane do ruky ten elektrikář co nezakrátil měděné konce budu zabíjet.
Proto za chráničem nic rukou netestovat.
Ještě k dotazu žebříku, k vybavení chrániče dochází při poruše, nebo zhoršení stavu spotřebiče. Pokud je vše dobře zapojeno, musela by to být velká náhoda, aby porucha nastala při podávání ručníku.

[Pavel Horský]

Pigi, děláš obrovskou chybu, že strkáš ruku někam, kde nevíš jak to vypadá, jaký blb to dělal. Stačí pak nařízlá izolace vodiče a o zábavu je postaráno. Zažil jsem to jednou, pecka, že jsem si málem ukousl jazyk. Od té doby pod napětím nikam nehrabu. Mám strach.

[Jirka Š. Svejkovský]

Tohle tetování získal nedávno kolega. Je to důsledek nedostatku respektu a přílišné důvěry. Ale asi je to nutné. Sám mám jizvu na prostředníku levé ruky od drátu, co mi zalezl pod snubák. Ale to je už 20 let.

[Jan Franěk]

Asi neznám elektrikáře, který by se už s tímto jevem neseznámil. Ale díky jednomu kolegovi, který zkoušel stav napětí jen prstem, mě napadla doplňující otázka. Myslíte si, že budete jinak vnímat stejnou hodnotu proudu procházejícím tělem, v momentě překvapení, nebo když to čekáte. Tedy že práh bolesti se může vědomě posunout na jinou hranici? Nebo je to proste dáno fyziologickou (možná nervovou) stavbou těla?

Jinak také nepatřím mezi blázny, kteří by vědomě testovali funkci chrániče, svým tělem. A jako BESIP předvádí náraz v malé rychlosti, aby si zájemci byli vědomi možných následků, nechal bych některé laiky okusit tento práh bolesti. Asi by byli překvapeni, jak malou hodnotu už cítí a zjistili by, jak je vlastně 30mA vysoká hodnota, která rozhodně není 100% ochranou, ale pouze mnohem větší šancí na přežití.

Jinak u mě podobný zážitek, nejčastěji bývá po setkání s vodičem N, určeným pro HDO signál, kdy se mi přes cívku relátka, nebo stykače, po něm vrací fáze. Najednou je prostě živej. Vždy si na to snažím dávat pozor, ale ne vždy se uhlídám. Prostě mě ta barva tak nějak nepříjde "živá"  >:D  A to je pak nadávek  ;D

[František Šohajda]

Je to u každého individuální, ale jako práh citlivosti se uvádí 0,5 - 1mA, to je to, co "lehce zašimrá", práh bolestivosti je udáván 3,5mA.

Jako mladý jsem často chodíval na semináře, které vedl Ing. Honys...
Když zkoušeli proudy pro chrániče...na vlastním těle...
Tam říkával že už 7 mA byla taková "prda" ,že si sedl a nevěděl co se děje.... ??

[Milan Hudec]

Základ je chytit se druhou rukou za zápěstí oné ruky šťárající, proud se hezky rozloží a nepovalí vás ani 10mA.

[Josef Tomek]

Asi by byli překvapeni, jak malou hodnotu už cítí a zjistili by, jak je vlastně 30mA vysoká hodnota, která rozhodně není 100% ochranou, ale pouze mnohem větší šancí na přežití.

Myslím, že tohle je pointa. Je doba, kdy veřejnost je masírována, že v koupelně musí být chránič. Jenže laikovi už nikdo neřekne, že chránič nerovná se 100% ochrana. Laik si pak myslí, že chránič je spása, že s chráničem se může fénovat i ve vaně.

[František Šohajda]

Myslím, že tohle je pointa. Je doba, kdy veřejnost je masírována, že v koupelně musí být chránič. Jenže laikovi už nikdo neřekne, že chránič nerovná se 100% ochrana. Laik si pak myslí, že chránič je spása, že s chráničem se může fénovat i ve vaně.

Mě se to zdá také....Kdyby jen laik!
I elektrikář tomu tak věří ! (zle) Je to paradox, ale i takové věci slyším při revizích !

[Miroslav Minařík]

Včera jsem v noci dostal od Františka Štěpána tuto cennost!



Felten&Guilleaume (1992) Testování poruchového proudu na lidském těle
Testy profesora Biegelmeiera, který testoval průchod proudu přímo na sobě! Záznam je z původní osmičky filmu, pak přenesen na VHS a až pak digitalizován. Poskytl František Štěpán 5. února 2015.
[video]/video/2015/fag_proudovechranice_biegelmeier_cz.mp4[/video]
http://elektrika.tv/video/2015/fag_proudovechranice_biegelmeier_cz.mp4?start=0

[Josef Tomek]

Doplňující informace:

Pro posouzení bezpečnostielektrického proudu lze použít mezní (prahové) hodnoty podle ČSN IEC 479-1 [IEC479] (zrušená norma). Mez uvolnění, tj. proud, který již zasažené osobě zabrání uvolnění od vodiče, je podle této normy 5 mA u střídavého proudu a 25 mA u proudu stejnosměrného. Závažnější negativní účinky na organismus (fibrilace srdečních komor a následná zástava srdce, zástava dechu nebo popálení) nastávají u střídavého proudu od 30 mA a u stejnosměrného od 120 mA, přičemž riziko roste s rostoucím proudem. Například s pravděpodobností 5 % nastávají komorové fibrilaceu osob zasažených elektrickým proudem při střídavém proudu 40 až 50 mA nebo při stejnosměrném proudu 150 až 170 mA.

zdroj: http://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/11554-pozary-fotovoltaiky-a-riziko-urazu-elektrickym-proudem

Už tomu začínám věřit. :) Minulý víkend jsem si vyzkoušel povědomí o ochraně chráničem na pár kamarádech. Položil jsem jim dotaz, jestli si myslí, že chránič je ochrání když se budou koupat a spadne jim do vany běžící fén. 4 z pěti odpověděli ve smyslu "v pohodě, není se čeho bát, vždyť od toho tam ten chránič je".