Je kabel obtočený okolo hromosvodu dobrá volba?

[Jan Hájek]

Správné řešení se mezi normami moc neliší, v ČSN 34 1390 jsou svodiče přepětí (bleskojistky)  jmenovány v článcích:
114.
164.
s odkazem na ČSN 34 1010 (nahrazena  v roce 1996 ČSN 33 2000-4-41)

[Lukáš Rotrekl]

Jak říkám 341390 jsem moc dopodrobna nečetl..

Nedokážete ale říct, jak historicky vzniklo, že v 341390 zeď nahrazuje 5ti násobek své tloušťky vzdušné vzdálenosti zatímco v 62305 zeď nahrazuje jen polovinu své tloušťky vzdušné vzdálenosti. Na to aby to byla historická chyba měření se mě ten rozdíl zdá nereálný. Skoro mě to přijde jak kdyby někdo napsal v historii 5x místo 0,5x.

[Milan Hudec]

Ono to bude souviset s vlhkostí vzduchu, která by dle mého názoru měla být zohledněna budto ve výpočtu s, či v národních podmínkách

[Miroslav Revús]

Na margo 34 1390 a namotané káble:

v článku 115 je uvedená tabuľka č. 5, kde je pre káble uvedená vzdialenosť súbehu min. 50cm a vzdialenosť križovania min. 20 cm.
Údaje platia pre silové vedenia.

Pre oznamovacie vedenia je určený čl. 118, kde sa uvádza: "Vodiče nadzemních sdělovacích vedení, závěsné a samostatné sdělovací kabely mají být co nejdále od hromosvodu. Dovolené nejmenší vzdálenosti viz. § 21 048 ČSN 34 2100"

ČSN 34 2100 PŘEDPISY PRO NADZEMNÍ SDĚLOVACÍ VEDENÍ, Schválena: 10.3.1977.

[Jan Hájek]

Na to aby to byla historická chyba měření se mě ten rozdíl zdá nereálný. Skoro mě to přijde jak kdyby někdo napsal v historii 5x místo 0,5x.

Zatím jsem nenašel nic, co by nasvědčovalo, že to není chyba. V předchozích normách, ale i normách okolních států, byla tato vzdálenost mnohem větší.

.. třeba to bylo stejné jako s umístěním fáze vlevo.

[Jiří Schwarz]

...Nedokážete ale říct, jak historicky vzniklo, že v 341390 zeď nahrazuje 5ti násobek své tloušťky vzdušné vzdálenosti zatímco v 62305 zeď nahrazuje jen polovinu své tloušťky vzdušné vzdálenosti...

Možná někdy někdo viděl "zeď" z cihel a usoudil, že má lepší "dielektrické a izolační" vlastnosti než "vlhký vzduch".
Dnes je problém v tom, že často "zeď" je nějaký panel, odlitek z betonu,... kde je uvnitř cosi kovového, vodivého,...
Tohle bych si uměl nějak "přebrat"...

Jinak je ještě jedna důležitá změna v přístupu - zatímco 34 1390 dost preferovala "vše na střeše spojit s hromosvodem", dnes je přece jen jiná technika a tak to, co má nějaký "svod vnitřkem objektu" má jako "preferovaný způsob ochrany" umístit do ochranného prostoru hromosvodu, ale dost daleko, aby se nemuselo spojovat, abychom nevytvořili pro blesk "svod vnitřkem domu"...

[Jan Hájek]

Jinak je ještě jedna důležitá změna v přístupu - zatímco 34 1390 dost preferovala "vše na střeše spojit s hromosvodem", dnes je přece jen jiná technika a tak to, co má nějaký "svod vnitřkem objektu" má jako "preferovaný způsob ochrany" umístit do ochranného prostoru hromosvodu, ale dost daleko, aby se nemuselo spojovat, abychom nevytvořili pro blesk "svod vnitřkem důmu"...

Kdepak, i to bylo dříve stejné:


Vyčnívající předměty nebo části objektů
47. Nad střechou vyčnívající předměty nebo části objektu (komíny, světlíky, větráky, strojovny výtahů apod.), pokud nejsou v ochranném prostoru jímacího zařízení, se opatří jímačem (jímací tyčí, pomocným jí- mačem) nebo, jsou-li kovové, připojí se na jímací soustavu nebo svod.
Výjimku tvoří střešníky, u kterých se ochrana před bleskem řeší podle čl. 116.
Kovové ventilační potrubí vycházející nad střechu, která odvádí hořlavé plyny nebo páry, se chrání podle čl. 196.

Umístění vedení a svodů
61. Vedení a svody mají být vně objektu a mají být pokud možno rovné bez zbytečných oblouků. Svody k zemničům musí být co nejkratší a mají být přirozeným pokračováním jímacího zařízení. Doporučuje se, aby podle možnosti vodiče jímacího vedení bez přerušení pokračovaly dále jako svody (ke zkušebním svorkám).


113. Připojování velkých kovových předmětů k hromosvodu. Ustanovení tohoto článku se týkají objektů, u nichž je nutno zabránit škodlivým účinkům přeskoku nebo škodlivým účinkům indukovaných nábojů ve smyslu čl. 111.
Nelze-li dodržet vzdálenost velkých kovových předmětů od hromosvodu podle čl. 112, provede se vodivé spojení těchto předmětů s hromosvodem, podle dalších odstavců tohoto článku, nejde-li o kovové předměty spojené s ochranným vodičem, pro které platí ustanovení
o připojování elektrických silových zařízení (viz čl. 114 až 116).
Rozsáhlé kovové předměty probíhající ve vodorovném směru (např. koleje, transportní dráhy apod.) se spojí s hromosvodem na více místech. Vysoké kovové předměty probíhající ve svislém směru budovou (kovová potrubí apod.) se spojí na svém nejvyšším a nejnižším místě s vedením hromosvodu.
Velké kovové hmoty vzdálenější než je uvedeno v čl. 112, u kterých je nutno svést indukované náboje, se připojí ke svodu hromosvodu nebo se uzemní samostatně pokud nejsou spojeny s ochranným vodičem.

[Lukáš Rotrekl]

Možná někdy někdo viděl "zeď" z cihel a usoudil, že má lepší "dielektrické a izolační" vlastnosti než "vlhký vzduch".
Dnes je problém v tom, že často "zeď" je nějaký panel, odlitek z betonu,... kde je uvnitř cosi kovového, vodivého,...
Tohle bych si uměl nějak "přebrat"...

Nee, na to je pamatováno, je tam psáno zeď z nevodivého materiálu.

Jinak je ještě jedna důležitá změna v přístupu - zatímco 34 1390 dost preferovala "vše na střeše spojit s hromosvodem", dnes je přece jen jiná technika a tak to, co má nějaký "svod vnitřkem objektu" má jako "preferovaný způsob ochrany" umístit do ochranného prostoru hromosvodu, ale dost daleko, aby se nemuselo spojovat, abychom nevytvořili pro blesk "svod vnitřkem důmu"...

No to je právě dost zlidovělý omyl.... Viz odpověď p. Hájka.

Jen mě pořád nikdo nevysvětlil, jak bylo možné zrevidovat hromosvody na panelácích. Protože je jednoznačně psáno oddálit nebo připojit ale není ani jedno... Tak jak? A že jich není málo...

[Jakub Sedláček]

Tolik odpovědí ani poznámek na můj první dotaz zde jsem nečekal, takže všem děkuji aspoň si rozšířím svoje elektro vzdělání o další části. ::) ;)

[Jan Alin]

Jen mě pořád nikdo nevysvětlil, jak bylo možné zrevidovat hromosvody na panelácích. Protože je jednoznačně psáno oddálit nebo připojit ale není ani jedno... Tak jak? A že jich není málo...

Úplně jednoduše.  Zrovna tak, jako je šlo naprojektovat, realizovat a zkolaudovat.  I když je nedělám, asi bych neměl strach nějakou vytvořit, pokud by byl hromosvod ve slušném stavu, jen bych asi měl problém lézt po tak vysoké střeše i když je plochá.  (surprice) Ta revize je to poslední, co by mě na panelácích trápilo. Nebyl by to žádný med udělat nenapadnutelně i dnes. Paradoxně jsem ještě neslyšel, že by právě vysoký panelák nějak vážně utrpěl po úderu blesku přesto, že jejich velikost se bleskům nabízí. Asi to je dostatečné.

Podobná kapitolka jsou panelákové koupelny, další výjimka ze všeho, včetně zdravého rozumu. Tam bych asi problém měl, ale revize soukromých prostorů se většinou nedělají.

[Milan Hudec]

Panelák Faraklec

[Vít Rotrekl]

Panelák Faraklec

A myslis Milane, ze je to armovani dostatecne propojene mezi sebou a dostatecne uzemene? S nejakym meritelnym mistem?

[Jiří Schwarz]

Kdepak, i to bylo dříve stejné:
...

A nebylo...
Alespoň v praxi ne. A vidíme to kolem sebe, jak se "spojovalo a spojovalo" na střeše vše se vším...
Jestli to bylo nebo nebylo nejlepší řešení, jestli to bylo správně podle 34 1390 je na posouzení konkrétních případů, ale "projektanti a montéři" si to nějak "zdůvodnili a obhájili", že preferovali takové provedení...

[Jan Hájek]

A nebylo...
Alespoň v praxi ne.

Co se týká norem na ochranu před bleskem v této naší právně spravedlivé vykotlině, tak ty se nedodržovaly nikdy, jako poetický začátek jsem bral roku 1933 (ČSN ESČ 113), ale po přečtení Žuvníčka jsem tu tradici šoupl minimálně o 20 let dál.

[Lukáš Rotrekl]

Edit: Toto je reakce na kolegu Hudce, než jsem ten román dopsal, diskuze se nějak rozjela...

troufnete se pod to podepsat? Jak ověřit, že je armování panelů dobře pospojeno? Když odkryju armování někde nahoře pod střechou, změřím přechodový odpor proti uzemnění (snad bude propojeno v základech, tak to zkusím na uzemnění svodu hromosvodu), jak naberu jistotu, že není propojen třeba v extrému jen jeden prut po celé výše stavby (ano uznávám přitažené za vlasy, ale to je i váš způsob uvažování). Něco jiného by bylo být při výstavbě, mít možnost ověřit přechodové odpory po každém patře...

A co s panely příčkovými, které by měly být také povařené s armováním plášťových panelů. Sice dostatečná vzdálenost by v tomto případě byla 0, ale dá se spoléhat na kvalitní spoje a že to někde neskočí do lépe uzemněného PEN, tedy na chvíli než se spoj roztaví.... Zase to (ale záměrně) táhnu do extrému. Zase se vracíme k tomu, že při výstavbě ano, ale co nyní?

Naštěstí pro investory je dost takových, kteří s klidnou duší na panelák po zateplení narvou nové svody (nejlíp do plastových podpěr v pozinku) dodělají nějak kousek "uzemnění"...teda "takyuzemnění".  Teda spíše pro finanční konta investorů do doby nějakého problému..

Opět pár fotek z praxe,
teď o tom, jak udělat uzemnění na paneláku, když je málo vývodů pro svody.

Ne zemnící tyče, tam doopravdy nejsou, svorka je doopravdy jen jedna, konči to před tou zdí, doopravdy to není propojeno na původní uzemnění a doopravdy jsou na obvodu cca 70m dva svody takto vedle sebe a další dva doproti, na dalších dvou rozích po jednom..

Ale lze najít pozitiva, svorky vypadají docela slušně zakonzervovány (škoda že vždy jen jedna) a smršťovka na přechodu kulatiny mezi zemí a vzduchem je taky dost bytelná..... :o)

Docela by mě zajímala naměřená hodnota zemního odporu...

Je fakt, že tito mají na důmu  svody z hliníku. Pozink je na domě u nás. Když jsem se při realizaci na KD zeptal, jak to projde revizí (udělali nám navíc krásnou valbovou střechu s plechovou krytinou), byl jsem z dalších jednání a KD odstraněn jako potížista...

[Milan Hudec]

Myslím že ano, díky svařované armatuře se vytvoří velký počet cest

[Lukáš Rotrekl]

Na jednu stranu ano, technologický postup stavby to vyžadoval, na stranu druhou budete spoléhat na něco co nemáte zdokladované. Nebo se pletu?

Taky mě tato varianta napadla. Pode střechou odkrýt armování a navázat na něj jímací soustavu na střeše. Konzultoval jsem ji následně s p. Hájkem i p. Šalanským (nezávisle na sobě) a oba mě od toho docela zrazovali. Vzhledem k tomu, že tyto dva lidi společně s p. Kutáčem považuju v oboru hromosvodů za dostatečné kapacity, naznal jsem, že pár tisícovek za projekt, které bych si mohl vydělat tím, že to dám na papír mě za to asi nestojí. Mám malý děti, chtěl bych je vidět častěji, než jednou týdně přes zamřížovaný okýnko....

[novy1]

Na jednu stranu ano, technologický postup stavby to vyžadoval, na stranu druhou budete spoléhat na něco co nemáte zdokladované. Nebo se pletu?

Taky mě tato varianta napadla. Pode střechou odkrýt armování a navázat na něj jímací soustavu na střeše. Konzultoval jsem ji následně s p. Hájkem i p. Šalanským (nezávisle na sobě) a oba mě od toho docela zrazovali. Vzhledem k tomu, že tyto dva lidi společně s p. Kutáčem považuju v oboru hromosvodů za dostatečné kapacity, naznal jsem, že pár tisícovek za projekt, které bych si mohl vydělat tím, že to dám na papír mě za to asi nestojí. Mám malý děti, chtěl bych je vidět častěji, než jednou týdně přes zamřížovaný okýnko....

Odpoveď p Ryšavého:
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,11670.msg92967.html
"Pokud jste si jistý že ony armatury jsou opravdu trvale vodivě pospojované, a připojené na uzemnění, nebo tvoří zemnič samy o sobě, tak proč ne?
Akorát u těchto sídlišť si nejsem jist zda bude ona jistota."