Který spotřebič má malý a stálý proud?

[Jiří Kubík]

... kol. Novák by měl tedy vědět, že napětí na LED diodě musí být v rozsahu 1,5 - 3,5 V,
i když k ní dáme paralelně odpor.
Je to tedy víc než 1,2 V článku.

Zdrojem konstantního proudu by kapacita změřit šla, kdybychom postupovali obráceně.
T.j. nabíjeli článek konstantním proudem a měřili čas do konečných znaků nabití.
Metoda je možná, ale metoda vybíjením je přesnější.

[Fuk Tomáš]

Pane Fuku, vám bych doporučoval, abyste místo veselých smajlíků naklepal do vyhledavače...
...Rád se poučím.

Tak to už zní o něco lépe.
Ptal jste se na využití zdroje proudu pro měření vybíjecí charakteristiky článku, tak jsem vám odpověděl na tuto otázku. Nemotejte do toho elektronickou zátěž - na tu jste se neptal a tu vám mimochodem navrhl kol. Novák (zdroj konstantního proudu napájený z onoho vybíjeného zdroje není totiž nic jiného).
Takže vám detailně popíši, jak použiji svůj laboratorní napájecí zdroj, v režimu proudového omezení, jako konstantní vybíjecí proudovou zátěž pro 1,5 V článek.
Jak jsem vám už psal jednou, vezmu dva dráty, a + pól zdroje spojím s - pólem článku a naopak. A protože ten můj zdroj neumí dodávat konstantní proud do záporného potenciálu, vložím do jednoho z drátů ještě odpor spočtený tak, aby na něm byl úbytek např. 2 V (nebo, aby to bylo hezké, dám tam LEDku). Zapnu zdroj, nastavím proud a může se měřit, a současně kreslit smajlíky  :D  :D  :D a psát do vyhledávače co je libo  (dance)

[Milan Hudec]

Také bude třeba pro přesnější výsledek uvažovat např nadmořskou výšku, a pod. jinak dosáhnete velice přesných měření s velice nepřesnými závěry, např. do vibrátoru jsou nejlepši lithiové baterie, motorek neztrácí výkon ani u těsného obejmutí

[Jiří Kubík]

...
Takže vám detailně popíši, jak použiji svůj laboratorní napájecí zdroj, v režimu proudového omezení, jako konstantní vybíjecí proudovou zátěž pro 1,5 V článek. ...

váš laboratorní zdroj při nastaveném proudovém omezení se chová jako zátěž ??
To znamená, že elektronika proudového omezení udržuje proud který do něho teče zvenčí?
Takový jsem ještě neviděl, ale netvrdím, že by taková kombinace nebyla možná.

Já bych radši to - alespoň jednoduché schema, s hodnotami napětí a proudů, při vybíjení článku 1,2V
třeba 300mA.

[Jiří Kubík]

A já už asi vím jak to myslíte - viz. příl.
(+ na -)

Jestli je to tak, pak se jedná o nabíjení proudem opačné polarity, což vede ke zničení článku.
Stává se to, když jich je více zapojeno v serii a jeden má menší kapacitu.
U blesků je to věc nepříjemná.

[Fuk Tomáš]

... nabíjení proudem opačné polarity, což vede ke zničení článku.

Pochopitelně, že když včas nepřerušíte měření (tj. při úplném vybití článku), vede jeho další vybíjení k jeho zničení. To platí pro každou metodu. Když tam přidáte dvě stejné diody, zastaví se vybíjení akorát při nulovém napětí článku.

P.S. kdybyste nevěděl kam s těmi diodami, tak jednu do série s vybíjeným článkem, a druhou paralelně k této sériové kombinaci.
Pokud byste chtěl automaticky zastavit vybíjení při jiném napětí než nula, stačí poskládat tu diodovou seriovou větev z více diod s vhodně vybraným prahovým napětím.

[Jiří Kubík]

Nulové napětí je pro tyto články smrtící.
Min. napětí je 0,9 - 1V.
Trvám na tom, že článek nevybíjíte ale ničíte jeho vnitřní strukturu.
Protože ten proud nepochází z chemických změn ale je tam tlačen ze zdroje.

[Fuk Tomáš]

Nulové napětí je pro tyto články smrtící.
Min. napětí je 0,9 - 1V.

Akumulátory se tu oháníte pouze Vy - p. Veselý nic takového nepsal a třeba ho zajímá i kapacita při vybití do poslední mrtě. Existují měniče, které uživí LEDku i z jednoho článku s napětím 0,5 V.
A pokud by vás vybíjení do úplné nuly iritovalo, napsal jsem v minulém příspěvku, jak zastavit vybíjení při vyšším napětí - např. 1 V.

Trvám na tom, že článek nevybíjíte ale ničíte jeho vnitřní strukturu.
Protože ten proud nepochází z chemických změn ale je tam tlačen ze zdroje.

To mi prosím podrobně vysvětlete, jak ten článek pozná, že proud z něj vytékající pochází "ze zdroje". Článek ví jen to, že má na svorkách nějaké napětí a že jím protéká nějaký (vybíjecí) proud. Co se s tím proudem děje mimo něj je mu šumafuk. Pánové Kirchhoff a Ohm by z Vašich představ byli poněkud zmateni.

[Jiří Kubík]

Pan Veselý se zmiňuje o baterii která má napětí 1,2 V.
Měřit kapacitu u AA článků alkalických je blbost, protože bychom je po změření mohli vyhodit, a mají napětí vyšší, včetně nabíjecích článků alkalických.
Už jenom z těchto dvou údajů každý - i trochu odborník pozná, že se jedná o akumulátory.

Měničů pro LED diody z 1V jsem také několik vyrobil, ale nechápu, proč bych je měl používat tady.
Tady by stačil odpor k diodě paralelně, nebo zapojit vysocesvítící LED z policejní baterky (300mA a více) s chladičem.

Článek proud ze zdroje pozná, protože mezi jeho elektrodami protéká proud , aniž by musel spouštět chemickou reakci nutnou při vybíjení.
Zareaguje na to tak že je nejdříve zmaten, potom si postaví hlavu zpřehází si molekuly a už se
nedá nabít.  
Napětí na ničeném článku byste musel měřit opačně připojeným voltmetrem (není vám to divné ?)

Znovu opakuji, že se jedná o nabíjení proudem s opačnou polaritou, před kterým důrazně varují všichni výrobci.
Ti samí důrazně varují před vybíjením článků pod hodnotu 0,9V. A označují toto napětí jako limit, při jehož dosažení je nutno články co nejrychleji nabít.

Nic ve zlém, ale pustit se do debaty s neznalostí takových základních detailů je poněkud zarážející.

Veselé Vánoce.

[Fuk Tomáš]

Pane, místo svých hloupých keců o něčích znalostech či odbornosti si udělejte takové menší cvičení.
Vezměte si tu malůvku, co jste dnes vyvěsil, a doplňte si tam hodnotu toho odporu 4 Ω.
Jaké vám vyjde svorkové napětí toho 300mA proudového zdroje?
Jakým výkonem topí ten 4Ω odpor a odkud se bere energie vyhřívající jej?
A jak se změní situace (a postoj akumulátoru k ní), když výstupní svorky proudového zdroje zkratujete?

Až budete znát odpověď na tyto 4 otázky, budeme moci pokročit dál.

[Josef Pentoda]

Moc pěkné. Dlouho tu nic tak zajímavého nebylo. A taky sem se dost nasmál. Kolega Fuk zaslouží BOD. (jednicka)

[Stanislav Látal]

Původně jsem tam chtěl dát rezistor s 27 ohmy a měřit procházející proud, jakmile by klesl, tak bych vypočítal kolik mA má. Akorát jakmile by kleslo napětí proud by klesl taky a to by mi potom moc nepomohlo.

Tazatele odhaduji na studenta SPŠE, který se zbavuje povinnosti samostatně myslet a jednoduše  hodí do diskuse dotaz, počká na výsledek a ten potom učiteli předá jako své dílo  (jupi)

Byla tu řeč o nějakých Kirchhoffových zákonech. Podle jednoho z nich se zdroje a spotřebiče dají zapojovat sériově.
Většina umělých zátěží se nespokojí s 1V zdrojem napětí (aby pracovaly v režimu konstantního proudu - např. 100mA).
Tak si můžeme pomoci tím, že do série s měřeným NiMh akumulátorem zapojíme třeba 12V laboratorní zdroj (musí být schopný dodat vyšší proud než měřený). Potom už stačí připojit umělou zátěž, zapnout časomíru a hlídat voltmetrem napětí měřeného článku. Když se na článku napětí sníží na hodnotu asi 1V (je dána výrobcem článku, napětí 0.9V už článku může ublížit), tak odpojit umělou zátěž a vypnout časomíru ...
Tato měřící metoda je poněkud energeticky náročná, ale nemusíte se trápit korekcemi a výpočty (přepočítávání proudu v závislosti na úbytku napětí na odporu) a dodržuje podmínku konstantního odebíraného proudu.

A když si ještě pročtete katalogové listy od akumulátorů, tak si všimněte rozdílu změřených kapacit v závislosti na velikosti odebíraného proudu .
Kapacita stejného článku se mění s teplotou .
Nabitý akumulátor má počáteční napětí vyšší než 1.4V a vybitý má konečné napětí 1,1V .
Akumulátor se považuje nabitý na 95% při režimu nabíjení konstantním proudem v bodě, kdy se přestane jeho napětí zvyšovat, ale naopak se mírně sníží a potom se znovu začímá zvyšovat. V tomto bodě zhoupnutí (pár desítek mV) většina procesorem řízených nabíječek ukončí nabíjení a přechází do režimu kapkového dobíjení.
A pokud svého učitele chcete více překvapit, sežeňte si pro měření akumulátory se sintrovanými elektrodami. Používaly se v elektroletech a jejich zatěžovací proud byl po dobu 10ti minut obdivuhodných 15A ... Daly se nabít za 15 minut .

Schema zapojení zdroje s akumulátorem a umělou zátěží už snad zvládnete sám  (poklona) (poklona) (poklona)

[Jiří Kubík]

Pan Látal to popsal naprosto přesně.
Zdroj vhodného NAPĚTÍ (!) bez nějakého nastavování proudu (!) do serie s měřeným článkem a proud
v obvodu udržovaný na stálé hodnotě elektronickou zátěží (nebo i třeba drátovým reostatem,
pokud nás to bude bavit u toho několik hodin sedět a koukat na miliampérmetr).
Voltmetr připojený správně ke článku a stopky.
Co se týká moderních NiMh článků, tak mě mile překvapily výrobky firmy jejíž jméno začíná na Ene a
končí loop (abych nedělal reklamu) 2000mAh, u kterých je kapacita při odběru 100 mA cca 1950 mAh
a při 4A 1700mAh, při normální teplotě. Nabíjecí proudy 2A a velice nízké samovybíjení.
A jestliže si p. Veselý zapamatuje závěr vašeho příspěvku, může také učitele překvapit
tím, že ví co je to peak effect.

[Fuk Tomáš]

Pan Látal to popsal naprosto přesně.
Zdroj vhodného NAPĚTÍ (!) bez nějakého nastavování proudu (!) do serie s měřeným článkem a proud
v obvodu udržovaný na stálé hodnotě elektronickou zátěží...

A mohl byste nám osvětlit, v čem je rozdíl mezi tímto zapojením a zapojením, které jsem vám navrhl já? Je totiž jenom v tom, který parametr obvodu je pevný a který regulovaný.

Už jste si spočítal ten domácí úkol?  >:D

[ACEOF ACES]

Předpokládá se měření kapacity vybíjením nabité baterie (článku).

Při zapojení baterie (článku) na zdroj konstantního proudu, způsobem:
+ zdroje na  - baterie a
+ baterie (případně přes zátěž) na - zdroje,
dochází k normálnímu vybíjení baterie konstantním proudem.
Když klesne napětí článku na určitou úroveň, je vhodné vybíjení ukončit aby se baterie (článek) nezničila, tzn. že to ani nedojde k přepólování článku.

[Jiří Kubík]

Cituji p. Fuka -

Takže vám detailně popíši, jak použiji svůj laboratorní napájecí zdroj, v režimu proudového omezení(!),
jako konstantní vybíjecí proudovou zátěž pro 1,5 V článek(?!).
Jak jsem vám už psal jednou, vezmu dva dráty, a + pól zdroje spojím s - pólem článku a naopak (!).
A protože ten můj zdroj neumí dodávat konstantní proud do záporného potenciálu (!),
vložím do jednoho z drátů ještě odpor spočtený tak, aby na něm byl úbytek např. 2 V(?) (nebo,
aby to bylo hezké, dám tam LEDku).
Zapnu zdroj, nastavím proud(!) a může se měřit,

??

Jestli se vám tohle zdá jako totožné zapojení, tak pozdrav pánbůh.
Domácí úkoly si tímto způsobem zadávejte vašim potomkům.

[Jiří Schwarz]

Nemá cenu VOLOVI říkat že je VŮL, protože když VOLOVI řeknete, že je VŮL, taksi ten VŮL myslí, že ho chválíte!!

Škoda, že tenhle web nezná nějakou kategorii jako má ELEKTROBASTLÍRNA složku HVJEZDNÁ PJECHOTA! Myslím, že už to tam mělo být přesunuto!

[Fuk Tomáš]

Že bychom napsali Hillovi, aby si to tam stáhnul?  Jeho sbírku kuriozit by to obohatilo a tady to časem zapadne :D