Z jakého období může pocházet takto provedená elektroinstalace?

[Jakub Hlásek]

Potřebuji určit stáří elektroinstalace, která byla zhotovena z těchto izolátorů a měděných drátů. Elektroinstalace byla dvouvodičová, vedená po povrchu zdí měděnými dráty o průřezech 2,5 a 1,5mm (?). Izolace je textil + jakýsi další, dnes již velmi tvrdý, materiál.

Osobně se domnívám, že by to mohlo být z doby v rozsahu od konce 80. let 19. století až do "10. let" 20. století. Potřebuji to však určit s větší přesností. Píši totiž o historii jedné textilní továrny, konkrétně o jejím technickém zázemí a rád bych pohovořil i o první elektrifikaci továrny... Odkaz na tuto rozepsanou práci klidně rád zašlu. ;)

[Václav Třetí]

Období může být docela dlouhé, záleží na mnoha okolnostech. Podle příchytek (též nazývaných kladky nebo izolátory) lze zhruba říci 1890 až 1925. Vodič podle popisu i fotografie vypadá novější (N nebo NG), možná byla provedena nějaká "rekonstrukce" někdy tak ve 30. létech. Instalace zhotovené ještě za c.k. mocnářství, se kterými jsem se kdy setkal, byly provedeny vodiči s textilní izolací typu O a obvykle lankem - licnou.

Vysvětlení k označení vodičů:

N = vodič s izolací papírovou a opletenou dvojitě a napuštěnou
NG = vodič s izolací dvojitou gumou a navrch jednoduché opletení napuštěné
O =  vodič dvakrát opředený bez napuštění (suchý) - používal se obvykle pouze pro napětí do 150V proti zemi.

[Vladimír Štemberg]

Odhad vzniku instalace konec 19. až začátek 20. století odpovídá. Když jsem byl malý, měl děda ve svém bytě v Praze na Malé Straně elektroinstalaci provedenou stejným způsobem. Dělal si ji sám v roce 1917, tehdy na napětí 120 V. Vodiče měly malý průřez (odhaduji asi 0,75 - 1 mm2), byly izolované gumou a opředené. Guma časem ztvrdla tak, že se při mechanickém namáhání drolila. Dráty byly navzájem zkroucené a vedené po povrchu na porcelánových izolátorech. Pojistky byly původně šroubovací, nikoliv vložky, ale vícenásobné pojistky s keramickým přepínačem na čelní straně, které se šroubovaly do spodků se závitem E27 jako žárovky. Pojistka měla více drátků (asi 6) a když se přepálila, stačilo po odstranění poruchy otočit přepínačem a zapojit další drátek v pojistce.
Elektroinstalace fungovala bez problémů přes 50 let, než ji elektrikáři z OPBH nahradili hliníkem. Pok začaly problémy.

[Daniel Hudzík]

Elektroinstalace fungovala bez problémů přes 50 let, než ji elektrikáři z OPBH nahradili hliníkem. Pok začaly problémy.

A dosledky tohto rozhodnutia si uzivame dodnes  :'(

[František Janeček]

Když to z toho hliníku nedělalo prase, troufám si tvrdit, že vydrží stejně jako ta měď.Mám v domku dva byty.Jeden byt je hliníkem a druhý mědí.Za cca 40let se mi neupálil ani 1, slovy jeden vodič Al v krabici nebo v zásuvce.Podotýkám, že k vaření používala matka, která bydlela v tom bytě starším, el. dvojvařič i varnou konvici, k pečení remosku, na ohřívání vody průtokový ohřivač a na praní pračku s el.topením a později automatickou pračku.Nemá cenu se strašit hliníkem. :)

[Kamil Novák]

Pojistky byly původně šroubovací, nikoliv vložky, ale vícenásobné pojistky s keramickým přepínačem na čelní straně, které se šroubovaly do spodků se závitem E27 jako žárovky. Pojistka měla více drátků (asi 6) a když se přepálila, stačilo po odstranění poruchy otočit přepínačem a zapojit další drátek v pojistce.

Máte na mysli toto : ?

[Václav Třetí]

Kvalita našich československých vodičů a kabelů s Al jádry byla velice dobrá díky tomu, že byl použit hliník s přídavkem malého množství stříbra. Daleko horší Al vodiče se vyskytovaly u zařízení z dovozu z býv. NDR a SSSR.

Jak napsal kol. Janeček, je to také a mnohdy hlavně o kvalitě práce a řemeslném fištronu. Hliník skutečně zlobí pravidelně ve vlhkém prostředí - venkovní instalace a sklepy, v suchu bývá při minimální údržbě prakticky stejně spolehlivý jako měď, nesmí být ale přetěžován, na to se často zapomíná, že by měl mít při stejném jištění o stupeň vyšší průřez.

to Kamil Novák: Krásné fotografie, díky za kus historie.

[Kamil Novák]

Píši totiž o historii jedné textilní továrny, ...

A zkoušel jste pátrat i odjinud?
V 70. a 80. letech minulého století, zpravidla při výročích znárodnění, si tehdejší národní podniky vydávaly brožurky o svých úspěších. A nich se psávalo i o historii podniku, s důrazem jak dělníci u ošklivého kapitalisty strádali a jak si nyní, pod vedením jedinné správné Strany si u práce prozpěvují .... atd.  (zle)
Tam se taky dalo dočíst, do kdy byly transmise poháněny zpravidla vodním kolem a kdy byl závod vybaven turbínou a transmise doplněny elektromotory.  (norm)
A to by mohlo být i období, po kterém pátráte.

Odkaz na tuto rozepsanou práci klidně rád zašlu. ;)

Prosím o zaslání.

[Jan Franěk]

Máte na mysli toto : ?

(jednicka)  Přiznávám, že toto jsem ještě neviděl.

To. Jakub Hlásek

Mám takový dojem, že jsem kouset takovéto instalace viděl vcelku nedávno. Jestli se nepletu, bylo to v zámecké kuchyni na zámku Kačina.

[Milan Hudec]

Souhlasím s p. Janečkem, obzvláště vezmu li v úvahu, že je dnes význané procento ínstalací tvořeno prodlužkami pochubného původu, tak zlatý hliník, co se týká izolátorů, byla smůla, že v té době neznali hmoždinky, vyschlé kývající se špalíčky ve zdivu jsou vadou na kráse

[Vojtěch Běhunčík]

V příloze je historická exkurze - elektrizace Deštného v Orlických horách.
P.S.
Převzato z místního časopisu Deštník.

[Jakub Hlásek]

Děkuji za odpovědi. Je asi fakt, že přesnější stáří se určit nedá. Nicméně ty druhy kabelů jsou pěkné vodítko. Uvědomil jsem si, že tento vodič NG se vyskytoval jen v jedné budově, která opravdu v polovině dvacátých let prošla rekonstrukcí. V jiných jsem narazil spíše na vodiče O. Dále jsem trošičku pohledal ve svých zdrojích (při průzkumu se nalezlo veliké množství dobové výkresové dokumentace) a našel jsem tabulku, kde bylo rozepsáno napětí a rezervované proudy pro každou budovu. Z dnešního pohledu to jsou směšné příkony, tehdy to muselo být vážně jen na svícení. Napětí bylo tehdy 120V a tabulka je datována k roku 1914. Areál byl tedy již v této době elektrifikován, protože u vodní turbíny byl jeden generátor a druhý přímo u jednoho z parních strojů. Pro moji práci mi toto tvrzení tedy stačí...

To Kamil Novák: Máte naprostou pravdu! Jedna brožurka vyšla, ale bohužel až v polovině šedesátých let a co se týče tohoto tématu, není tam o ničem zmínka (plivání na poměry za první republiky a dříve tam samozřejmě je). Transmise nám původně poháněly parní stroje, ty však v roce 1925 byly nahrazeny parní turbínou a generátorem. Pohon transmisí byl tedy od té doby řešen elektromotory. Toto všechno mám dohledané a popsané.  ;)
Práci si můžete stáhnout zde: http://tmp.najd.cz/Technicke_zazemi_shed_v2.5.pdf   
Není to žádná nucená práce do školy, vytvořil jsem to dobrovolně a jen kvůli tomu, že mne strašně zaujala tato "technická" část továrny. Strávil jsem hodiny nad tehdejší dokumentací a další hodiny průzkumy přímo na místě. Tehdy mne k tomu nakopl nález dobových fotografií, kde byla zachycena parní turbína +generátor, nádherně vybavená elektrorozvodna a jeden starší parní stroj.

PS: Tamní elektrorozvodna se "dodnes" z části dochovala v původní podobě, jak byla v roce 1925 vybavena. Podařilo se mi z ní zachránit některé staré přístroje (rychloregulátor, zapisovač, měřáky, reostat na mramorové desce,..). Ty jsem zrestauroval a vystavil doma.  ;) Jestli je tu nějaký nadšenec, který by se na to rád podíval, mohu zde vyvěsit fotky. Mě osobně se to strašně líbí, přestože sám pracuji v IT a toto jde mimo mně. 


Na závěr si ještě dovolím zaslat odkaz na takové srovnávací fotografie, které jsem vytvořil. http://fabriky.cz/externi/2012_beroun_tiba_hlasek/index.htm Omlouvám se, že tady s tím tahle zahlcuji forum, ale třeba to někoho zaujme. Přecejen jde o elektrorozvodnu   ::)

[Lukáš Rotrekl]

Za mě: Klidně přidejte.... Mě osobně by zajímala i původní dokumentace....

[Petr Doležal]

z pdf:
" Ohýbání trubek se provádělo specielními kleštěmi. "

[František Janeček]

z pdf:
" Ohýbání trubek se provádělo specielními kleštěmi. "

Říkalo se jim krepovačky a používaly se na povlakové trubky ještě po 60.roce dvacátého století.

[František Šohajda]

z pdf:
" Ohýbání trubek se provádělo specielními kleštěmi. "

Takové kleště - asi 3 velikosti jsem vyhodil do šrotu , které vlastnil otec, který s nimi dělával instalace škol.....za mlada jsem potřeboval místo v ponku tam letěli ven......dnes by to byl zajímavý výrobek .... :'( :'(

[kbulda]

Jestli po těch krepovačkách toužíte, tak bych je ještě někde vyhrabal v dílně.
Velikost 13, 16 a 23 mm. Dělal jsem s nimi instalace naposledy v roce 1965.

[Milan Hudec]

Jsem si vzpoměl, že jsem dávno potkal různé spojky na trubky a průchodky do krabic ze skla, to se vyrábělo kdy?