Jsou stolní dvoukotoučové brusky stroj, nebo spotřebič?

[Petr látal]

Při provádění revizí strojů v dílnách, často narážíme na dvoukotoučové brusky typu [Odkaz zde!] 150, [Odkaz zde!] 175, nebo podobné. S kolegy diskutujeme, jestli je při revizích řadit mezi stroje, nebo spotřebiče. Většina z nich i nově vyrobených, není opatřena zařízením, znemožňujícím opětovné spuštění po výpadku el. energie a tím by nesplnily požadavky nařízení vlády č. 378/2001sb. pro stroje.

[Jiří Buben]

Stačí hledat. ;)

http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,23140.0.html

Jinak tyhle brusky by měly být vyrobeny dle ČSN EN 61029-2-4 ed.2  Bezpečnost přenosného elektromechanického nářadí - Část 2-4: Zvláštní požadavky na stolní brusky. Ale směrodatná je dokumetace.

Edit 17:30
Jinak o tom samovolném spuštění po přechodné ztrátě napětí se dočtete ve výše uvedené EN v článku 20.20.

[Petr látal]

Děkuji za váš odkaz na diskusi. Takže je v tom pěkná džungle, jako ve všem v Evropské unii a vše se může posuzovat podle padesáti norem, každému jak je libo. Jsem zvědav, kdy se tato prohnilá společnost zřítí jak domeček z karet a kdy začnou vážení normotvůrci dělat rozumnou práci. Revizní technici se do toho začínají pěkně zamotávat a každý si najde svoji pravdu. Takže tady máme tu samu brusku, jednou pevně přišroubovanou a s pevným přívodem,  za druhé, pevně přišroubovanou a s přívodem připojovaným vidlicí,  za třetí,  volně stojící, s připojovaným přívodem vidlicí a může být i za čtvrté, volně stojící a pevně připojenou kabelem.  ;D :D A tak z toho vychází, že je to strojospotřebič. Měla by se vytvořit ještě nová, desetitisícátá norma  na strojospotřebiče.   :)

[Jiří Buben]

To jste malinko nepochopil.
Není podstatné, jestli se jedná o zařízení napojené přímo na pevnou instalaci nebo pomocí vidlice, či zda je zařízení připevněné k podkladu, nebo ne. Záleží na tom, jaké normy a předpisy při výrobě zařízení výrobce uplatnil a co uvádí v dokumentaci k danému zařízení.

V případě že si nejsem jist, pak hledám na internetu, nebo se dotáži výrobce, dovozce. Ve většině případů se mi vrátí odpověď nebo dokonce odkaz na dokumentaci, nebo přímo dokumentace.

[Milan Hudec]

Také bude rozdíl, zda se opét rozběhne bruska kotě či velký lis

[Jiří Buben]

Také bude rozdíl, zda se opét rozběhne bruska kotě či velký lis

Právě proto existují pro některé skupiny zařízení normy typu C, jejichž obsah v podstatě určuje jaká rizika se u této skupiny zařízení vyskytují a doporučují postupy pro jejich minimalizaci. To samé u předmětových norem právě třeba pro elektromechanické ruční nářadí.
U výše uvedených norem je důležitý rozsah platnosti, kde je stanoveno pro co norma platí pro co již ne.
A jestliže v tomto případě nastane dilema, zda posuzovat stolní brusku která je přišroubována pevně k podkladu jako stroj nebo nářadí, odpověď najdeme právě v dokumentaci k výrobku. Jestliže výrobce odkáže na ČSN EN 61029-2-4 ed.2 užitou při výrobě, pak i také tak musím posuzovat. Ovšem mohou být i případy, kdy může být využita ČSN EN 13218+A1, která se vztahuje na pevně umístěné brusky, které připomínají brusky stolní, avšak u nich bude s největší pravděpodobností průměr obráběcího kotouče již větší než 200 mm. Zkrátka je nutné se řídit návodem výrobce a jeho pokyny a drobnými rozdíly v něm a v normách uvedených.
Je pravda že někdy je ta hranice velice tenká. ;)

[Petr látal]

Pane Buben, děkuji za odkaz na normu o bruskách.  Pár poznatků jsem se dozvěděl.  ;)

[Vladimír Kadlec]

Právě včera jsem tuto otázku otevřel na 49. aktivu revizních techniků v Praze pořádaném agenturou UNIT s.r.o.  Odpověď zněla, že se jedná o strojní zařízení dle ČSN EN 60204-1 ed. 2. Na moji podotázku z hlediska zabezpečení stroje proti opětovnému spuštění po předchozí ztrátě napětí jsem v podstatě nedostal jednoznačnou odpověď.

[Milan Illek]

Také bude rozdíl, zda se opét rozběhne bruska kotě či velký lis

Ale na lis se nikdo neptal.  ::)

[Rozmahel Vladimír]

Ono je taky dobré si uvědomit jaký význam má, zařadím li takovou brusku do stroje nebo spotřebiče.
Pro posouzení bezpečnosti RT to moc vliv nemá.
Každý stroj nebo spotřebič byl vyroben dle nějaké normy, v té době platné. Roubovat na to poslední novely nepokládám za úkol RT. Pokud ale zaměstnavatel v rámci analýzy rizik stále vyhledává, je to jeho záležitost. V praxi se to žene do extremu. Jednoho dne zaměstnavatel zjistí, že pro minimalizaci rizik bude lepší vůbec nic nedělat nebo začít vyrábět v Číně...

[Kamil Novák]

Právě včera jsem tuto otázku otevřel na 49. aktivu revizních techniků v Praze pořádaném agenturou UNIT s.r.o.  Odpověď zněla, že se jedná o strojní zařízení dle ČSN EN 60204-1 ed. 2. Na moji podotázku z hlediska zabezpečení stroje proti opětovnému spuštění po předchozí ztrátě napětí jsem v podstatě nedostal jednoznačnou odpověď.

A to jsem chvíli nad jejich pozvánkou zvažoval, že se tam podívám.
Ale na 2 dny se mi zdál program slabý a jelikož byla nějaká nesrovnalost s matematikou ohledně výpočtu ceny za jeden den, tak jsem to vzdal.
Ještě že tak!  (zle)

[Petr Pavlíček 1]

Ona je to opravdu docela ošemetná záležitost jakým způsobem na brusce a podobných zařízeních provádět revize.
Já jsem si vyhledal návod ke konkrétní brusce Einhel BT-BG175, kterou máme ve firmě, v návodu našel CE s příslušnými normami a zjistil  jsem, že bruska je konstruována a typově zkoušena dle EN 61029-1 Bezpečnost přenosného elektromechanického nářadí -
Část 1: Všeobecné požadavky
a
Bezpečnost přenosného elektromechanického
nářadí -
Část 2-4: Zvláštní požadavky na stolní brusky

Když se podívám do CSN 331600 ed.2 tak zjistím, že v rozsahu platnosti není zmínka o přenosném elektromechanickém nářadí, ale na druhou stranu posuzovat toto zařízení jako stroj mě přijde přinejmenším divné.

Jedině jak z toho možná vybruslit tak nedělat revizi, ale pravidelnou kontrolu...

[Jiří Buben]

Ono je taky dobré si uvědomit jaký význam má, zařadím li takovou brusku do stroje nebo spotřebiče.
Pro posouzení bezpečnosti RT to moc vliv nemá.
Každý stroj nebo spotřebič byl vyroben dle nějaké normy, v té době platné. Roubovat na to poslední novely nepokládám za úkol RT. Pokud ale zaměstnavatel v rámci analýzy rizik stále vyhledává, je to jeho záležitost. V praxi se to žene do extremu. Jednoho dne zaměstnavatel zjistí, že pro minimalizaci rizik bude lepší vůbec nic nedělat nebo začít vyrábět v Číně...

(jednicka)

U takové brusky jako jsou například [Odkaz zde!] B 150 je z hlediska ochrany před úrazem el. proudem důležitá spojitost ochranného vodiče, izolační odpor a unikající proud. Nic víc stejně nelze vykoumat.
Jinou věcí jsou už kontroly dle NV 378/2001 Sb. a splnění v něm uvedných požadavků na minimální bezpečnost.  U starších brusek kde je většinou jako vypínač použit vačkový spínač, není v drtivé většině po dokumentaci ani slechu ani vidu. Z té by se mělo vycházet. V takovém případě by měl provozovatel v MPBP stanovit, co, kde, jak a v jakých intervalech se na daném zařízení bude kontrolovat. Nejsem si ale zcela jist zda by se šlo odkázat v MPBP u starší brusky třeba na onen článek 20.20 z ČSN EN 61029-2-4 ed.2, kde je stanoveno, že se stolní brusky nepovažují za nářadí, které mohou způsobit nebezpečí po obnovení napětí. To by měl ale vědět někdo kdo se zabývá BOZP.
U nových zařízení jako jsou například hojně prodávané brusky Güde v různých bau obchodech se musí vycházet z dokumentace. Ta je tak zavně slovem božím.

Když se podívám do CSN 331600 ed.2 tak zjistím, že v rozsahu platnosti není zmínka o přenosném elektromechanickém nářadí, ale na druhou stranu posuzovat toto zařízení jako stroj mě přijde přinejmenším divné.

Ono to chce použít také selský rozum. V ČSN EN 61029-1 ed.3 je v normativních odkazech uvedeno spoustu norem, mezi jinými i pro elektrické ruční nářadí a spotřebiče pro domácnost ale i normy pro stroje. To proto, že tato část normy pokrývá široký rozsah zařízení, které podle ní mohou být vyrobena. Pak je tu pro ony brusky ČSN EN 61029-2-4 ed.2 která se musí používat s částí 1. Tam jsou v části normativní odkazy pouze normy pro stroje. V NV 176/2008 Sb, včetně novelizace (číslo si teď nepamatuji) je definováno strojní zařízení následovně:
Strojní zařízen je
1 soubor,  který  je  vybaven nebo má být vybaven poháněcím systémem, který  nepoužívá přímo vynaloženou lidskou nebo zvířecí sílu, sestavený
  z  částí  nebo  součástí,  z nichž alespoň jedna je pohyblivá, vzájemně  spojených za účelem stanoveného použití,.....

Dle výše uvedené definice by někdo mohl prohlásit, že stroj je i ruční vrtačka, mixér atd.. Vím je to extrémní tvrzení.
Z hlediska ochrany před úrazem elektrickýcm proudem a NV 378/2001 Sb. je jedno, zda onu brusku zařadíme jako stroj nebo nářadí. To je úkol pro provozovatele nikoliv pro RT nebo osobu provádějící kontrolu. NV 378/2001 sb. se na ně vztahuje tak jako tak.  Pro nevěřící Tomáše doporučuji přečíst celý název onoho NV který zní : Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Prosím extrémisty, lopaty a kruméče vynechme. ;)
Pro nás elektrikáře je důležité to co jsem psal výše. Ověření ochrany před úrazem elektrickým proudem. Ostatní body v §3 NV 378/2001 Sb. by měl kontrolovat dle návodu výrobce a MPBP člověk určený provozovatelem. Proto je dle mě důležité používat selský rozum společně s dokumentací nebo dostupnými podklady které se podaří získat a samozřejmě i normy pro daná zařízení. A to ptoto, že výrobce je dle nějakých norem vyrobil a v nich může výt uvedena třeba ona odchylka jako v článku 20.20 ČSN EN 61029-2-4 ed. Podobné je to s těmi malými kompresory na kolečkách které vyrábí i Orlík. Jde o stroj, ale přesto se po ztrátě napájení samy rozběhnou a nikoho to nepřekvapí.

[Rozmahel Vladimír]

Souhlasím s Vámi. Základem všeho je znalá a proškolená obsluha. Tady je ten základní úkol.
Firmy BOZP, které to ženou do extremu budou za krátký čas striktně vyžadovat i reflexní nápisy typu " Nepijte vodu z WC", protože pokud to někdo udělá a onemocní, je to vina  zaměstnavatele, protože špatně odhadl rizika a neupozornil žíznivého.  :)

[Miroš Jan]

Při provádění revizí strojů v dílnách, často narážíme na dvoukotoučové brusky typu [Odkaz zde!] 150, [Odkaz zde!] 175, nebo podobné. S kolegy diskutujeme, jestli je při revizích řadit mezi stroje, nebo spotřebiče. Většina z nich i nově vyrobených, není opatřena zařízením, znemožňujícím opětovné spuštění po výpadku el. energie a tím by nesplnily požadavky nařízení vlády č. 378/2001sb. pro stroje.

Pokud děláte revize na strojním zařízení, zajímalo by mě, podle které normy,(norem), tu revizi provádíte.
K těm bruskám, vše je odvislé, od výrobní dokumentace výrobce. Pokud není výrobce znám, nebo výrobní firma zanikla, je to na zodpovědnosti provozovatele.
Stran toho samovolného spuštění, po přechodné ztrátě napětí, bych na prvním místě bral v potaz vyhlášku 48/82, §198, odstavec 1.

[Milan Hudec]

U těchto titěrných brusek vidím jako největší riziko po samovolném spuštění nasrání brusiče, že mu končí leháro a musí zpátky ke stroji

[Jiří Buben]

U těchto titěrných brusek vidím jako největší riziko po samovolném spuštění nasrání brusiče, že mu končí leháro a musí zpátky ke stroji

Spíš riziko, že odejdu z vesela domů a ráno bude dílna plná barevných čmudíků, protože bruska shořela a nebo že od ní něco chytne. Jednou jsem ji takhle zapomněl vypnout a ona se tam motala celou noc. Ráno byla pěkně rozpálená.  :) Oni totiž ty motůrky nejsou konstruovány na trvalý dlouhodobý provoz, byť naprázdno.  ;)

[Kamil Novák]

Z hlediska ochrany před úrazem elektrickýcm proudem a NV 378/2001 Sb. je jedno, zda onu brusku zařadíme jako stroj nebo nářadí.

Přesně tak.  (jednicka)
Důležitý je obsah, nikoli název. Není zapotřebí hledat komplikace tam, kde nejsou.