Jaké značení vodičů předcházelo L1/L2/L3?

[František Šohajda]

Krásná malůvka !!   (jednicka)

[Daniel Hudzík]

Krásná malůvka !   (jednicka)

Len sa mi moc nepaci, ze privodny PEN ku zasuvkam ide najskor na N a potom klemou na PE.. ale inak suhlasim, je to krasne

[Kamil Novák]

Krásná malůvka !   (jednicka)

Nojo, ale tu Pendu nulovanou nemají!


TO Václav 3: Děkuji za obsáhlý exkurs do historie. Přiznám se, že něco takového jsem od vás očekával. Bod!  (jednicka)

[Milan Hudec]

Len sa mi moc nepaci, ze privodny PEN ku zasuvkam ide najskor na N a potom klemou na PE.. ale inak suhlasim, je to krasne

Dane, nebylo náhodou u prastarých zásuvek propojení PE/N "z výroby" (býval tam takový bazmek "mosazná propojka", jen nevím zda se doplňoval až při montáži nebo tam byl už z výroby).

[František Šohajda]

Len sa mi moc nepaci, ze privodny PEN ku zasuvkam ide najskor na N a potom klemou na PE.. ale inak suhlasim, je to krasne

OK... já to neberu odborně, ale jako historický kousek....věda jde dopředu...co víme dnes my, oni nevěděli ! ;D ;D

[kbulda]

Ale napěťový chránič už znali.

[Václav Třetí]

Napěťový chránič (tehdá pod označením ochranný jistič) je již popsán a vyobrazen v knize Cyrila Macháčka "Domovní elektrické instalace" z r. 1951 a přesně toto provedení jsem měl tu čest potkat před mnoha léty v objektu, který byl dostavěn v r. 1948 (já tam byl asi 1975, instalace byla původní, viditelně bez zásadnějších změn), takže předpokládám, že se začal vyrábět již někdy v rozmezí let 1945 až 48.

V knize "Uzemnění a jeho kontrola" z r. 1958 již C. Macháček píše o proudovém diferenciálním chrániči. Popisuje jeho vlastnosti a výhody oproti napěťovému chrániči. Celá kapitola o chráničích v této knížce je poměrně dlouhá a zajímavá, na jejím konci je odstavec, který si dovolím citovat:

"Diferenciální proudový chránič je poněkud složitější a tím i dražší než chránič napěťový, proto u nás do praxe ještě nepronikl, přestože v cizině se ho často používá. Jeho velké přednosti při snižování úrazovosti a zabránění škodám si však vynutí jeho uplatnění i u nás."

Je smutné, že od napsání tohoto odstavečku, do doby skutečného začátku masivnějšího používání proudových chráničů u nás uplynulo zhruba 40 let. Jeho knihy byly velmi progresivní, velkou část schemat rozvodů  v nich kreslil jako pětivodičovou soustavu, byl zřejmě dost předvídavý a byla velká škoda pro naši silovou elektrotechniku, že zemřel velmi brzy, ve věku 47 let v roce 1959.

P.S. Tak mi napadá otázka na kol. kbuldu, zda neví co bylo příčinou jeho smrti, mě se nic víc, než je malý nekrolog s jeho fotografií v knize "Rádce instalačního elektromontéra" nepodařilo najít.

[Jakub Janoušek]

Výborné informace pro někoho mladého jako jsem já. Sice se dnes používá nové značení, normy, atd., ale stále je dost míst, kde lze narazit na staré zapojení nebo provedení el. sítě.

Nepřestává mě udivovat, jak se technika tak rychle vypracovala. Několik tisíc let neudělat člověk žádný přelomový objev a pak se to sesypalo: Parní stroje, zkrocení elektrické energie do nějaké smysluplné formy a pak přišla 2.sv. válka a technologický bum vypuknul takovou rychlostí až je to k nevíře.
(Bohužel to bylo zaplaceno milióny lidských životů, ale to stavby chrámů a podobných p***vin za různých vládnoucích období taky)

Říct někomu v začátkem 20. století o tom, že za cca 100 let zde budou počítače schopné počítat celé galaxie a roboti vyrábět v linkách namísto lidí, tak se mi vysmějí a v některých zemích to možná bude odměněno lynčováním nebo upálením na hranici za čarodějnictví  ;D

[kbulda]

Jak zemřel nevím, ale podle foto z jeho knihy , mu bylo 47 let.

[Václav Třetí]

Ano, tuhle fotografii znám a mám ve stejné knize také a zkoušel jsem různě hledat po internetu a všechny zmínky, které jsem našel, o životopise mlčí.  Knihy se  docela seženou, objevují se na Aukru nebo v antikvariátech. Je to divné, byl nositel různých vyznamenání a nikde se nenajde ani nějaký rozsáhlejší nekrolog.

[Jakub Janoušek]

když zemřel koncem 60. let není se moc čemu divit. Pokud se nejdenalo o opravdu významnou osobu, tak se v té době informace nehromadily v rámci poučení budoucích generací. Byl to prostě další úspěšný člen společnosti a po smrti mu byla vzdána pocta. Zemřít koncem 20. stolení, popř. začátkem 21. měl by nejspíš vlastní stránku na wiki a další podobných databázích.