Znáte tuto sajtnu echt EZeťáků?

[Jan Bocek]

Tak kromě Vietnamců z té fotky je pouze pět živých. A tři z nich budou o Vánocích vzpomínat o tom jak se chlastalo a kradlo ve jménu lepších zítřků! :-)

Určitě bude síň slávy EZeťaků, kteří působili na Ostravsku. Ten snímek z dolní oblasti Vítkovic z velínu VP se povedl. V dalších oblastech byly další velké osobnosti EZeťaků. Osobně jsem znal stavbyvedoucí z oblasti závodu 2, Nové ocelárny a válcovny. Bez EZeťaků se neobešly velké stavby 60,70,80. let. Mnozí také zakotvili a pracovali v elektroúdržbách. Byl to dobrý zdroj kvalitních pracovních sil pro elektroúdržby. Je na co vzpomínat. Akce dvacet občas byly, ale ta radost z vybudování velkých elektroobjektů, rozvoden, měníren....a těch tisíce kilometrů natahaných kabelů. A to, že bylo dost materiálů podle dobře dimenzovaných projektů.....to bylo součásti doby. Vzpomínám na dobu, kdy se stavebníkům za symbolické ceny prodávaly nejen válcované nosníky, ale i kabely na stavbu baráků....ono se nekradlo, jen přemísťovalo.
Těším se na galerii, kdy mnozí zde přilepí fotografie......

[František Šohajda]

Jak se tak dívám na fotky, tak Honzu Blahynku jsem znal....
Nikdy jsem nebyl EZťák, ale spolupracovali jsme s nimi na všech stavbách, jak u nás tak v zahraničí.
Asi to bylo tak dané dobou, na všech stavbách v průmyslu jsme MY vše dělali vše do 16mm2 a od této hodnoty to dělali EZťáci....
Většinou jsme se setkávali v práci  rozvodnách u připojování kabelů do rozvaděčů našich a jejich!  (viz průměry kabelů)
I s těmi kluky Větnamskými jsme mluvívali, někteří sem na těle bez kousků hmoty z války
(ustřelené části) a podobě...Jo,jo...to už dnes není pravda!
Vzpomínky jsou vynikající, i po těch letech!
Škola to byla vynikající, dnes by tím měl projít každý elektrikář!

[Miroslav Minařík]

A poznal mne někdo na té fotce?  (whist)

[František Šohajda]

A poznal mne někdo na té fotce?  (whist)

Nejsi ten nejvyšší u toho kulatého budíku ?

[Miroslav Minařík]

Nejsi ten nejvyšší u toho kulatého budíku ?

Ano, stál jsem na dřevěné bedně, protože staří mazáci měli přednost.  (dance)

[Jiří Schwarz]

Ano, stál jsem na dřevěné bedně, protože staří mazáci měli přednost.  (dance)

Ale musím uznat, že už tenkrát ses uměl prosadit a zviditelnit.

Tak na dobu mezi svátky máme připravit "počítadla", tablety nebo smartfouny , webkamery,...

[Jan Bocek]

Nejsi ten nejvyšší u toho kulatého budíku ?

Tak Mirek Minařík pracoval na VP 5.
Vzpomínám na tu dobu, protože jsme po GO VP zprovozňovali skip, když Vinkler z ČKD to vzdal. Tehdy jsme měli ve Vítkovicích pohonařskou skupinu specializovanou na válcovací motory.
Bylo to také v týdnu před vánočními svátky.....

Na válcovně jsem hodně spolupracoval s EZťakem Vlaďou Ceplem asi v létech 1960-1980. Byl to pán šéfmontér......a mnoho dalších.

[Miroslav Minařík]

Tak Mirek Minařík pracoval na VP 5.

Ne jen na 5. Ale skoro na všech. Plus dopravníky z aglomerace, koksovna po explozi, velíny, rozvodny ale třeba i kontilití na NHKG ...


Říkali jsme tomu nekonečné montáže. EZ Brno ve Vítkovicích a NHKG dělal rekonstrukce pecí stále dokola.

Musím přiznat, že takovou praxi, jakou jsme získávali tam, dnes těžko někde dnes seženete. Tehdy to byla možnost seberealizace, resp. uvést v praxi to, co se člověk učil. A ve spojení s dobrodružstvím na montážích a tím, že člověk za tu "zábavu" vydělal i nějaké "peníze" to bylo tehdy úžasné.

Tehdejší montážní extázi přerušila "sametová revoluce", která byla pro mnohé z nás start zcela novým směrem. Ale o tom až v tom živáku. A teď, s odstupem času musím říct, že tento portál má opravdu své kořeny právě tam!

[Jan Bocek]

Pohled ze strany uživatele, nebo objednatele.
Pracoval jsem v elektroúdržbě válcovny za tepla i za studená a v ocelárně. To byl tehdy Vítkovický závod 2 neboli Nová ocelárna. To proto, že již před tím se postavila Stará ocelárna, závod 3. Investiční akce a generální opravy prováděli zásadně EZ Brno. Dokonce i některé části SO jsme jim svěřovali. V elektroúdržbě jsme měli docela slušnou montážní skupinu o 120 pracovnících. někdy jsme prováděli součinnosti. Také větší poruchy a havarie jsme řešili s EZ.

Měli trvale stanoviště v závodě a dohody probíhaly velice rychle. Měl jsem na starosti SO a GO v oblasti elektro a často bylo výhodnější zadat celou zakázku EZ, než celou materiálově připravovat.  Nedělaly se žádné výběrové řízení. Plánovaných peněz na SO a GO bylo dostatek. Měl jsem často problém ty "plánované" peníze utratit.

V tehdejší době EZ vznášelo do technologie montážních prací nové postupy a vzájemně jsme se učili.

Ano, nekonečné montáže, pece a to jak ocelárenské, tak ohřívací, to se stále generálkovalo dokola. Elektrická výstroj se tak rychle obměňovala. Jeřáby jsme si většinou dělali sami. Ročně cca 30-50 SO jeřábů. Dvě montážní skupiny dělaly jen jeřáby. V roce 1970 jsem začal postupně předělávat jeřáby na stykače a rušit silové kontroléry.

EZ jsme nejvíce používali na silové rozvody, na měnírny, rozvodny nn a vn a potom na velké investiční akce jako Oxyvit, kontilití, ale výstavba 3,5 m kvarta na několik etap. Tam pracovali pracovníci celých 30 roků....

nikdy mne nenapadlo se zeptat, kolik pracovníků EZ trvale pracovalo v oblasti závodu 2 a kolik v celých Vítkovicích. Elektroúdržba v závodě 2 měla 850 elektrikářů a ve Vítkovicích bylo cca 2500 elektrikářů.

Určitě bude existovat nějaká publikace EZ a hutní závody, také celá historie EZ může být zajímavá. V každém případě podíl EZ na výstavbě podniků musel býti obrovský. Něco jako  Klokner Moeler, který měl logo "Zabuduj a zapomeň".

To jsou vzpomínky emeritního elektrotechnika z válcoven ve Vítkovicích.

[Miroslav Minařík]

Měli trvale stanoviště v závodě a dohody probíhaly velice rychle. Měl jsem na starosti SO a GO v oblasti elektro a často bylo výhodnější zadat celou zakázku EZ, než celou materiálově připravovat.  Nedělaly se žádné výběrové řízení. Plánovaných peněz na SO a GO bylo dostatek. Měl jsem často problém ty "plánované" peníze utratit.

Kancelář na Erbenové ulici. Stavbyvedoucí Vyskočil a druhá parta Kašík. Miloslav Kašík (syn) dnes řídí Elmontex (ubytovna na Edisonové a firma naproti NHKG (pardon Mittal).

Co jsem nikdy nepochopil bylo to kšeftování s hodinami mezi údržbou a EZetem. Blahynka totiž převážel ve své jinak prázdné multikáře především "ty účtované hodiny".
O tom jak vznikaly při rekonstrukcích přebytky a jak jsme ty přebytky museli rvát do skipových výtahů, abychom je zlikvidovali, o tom bude ten živák také.

Byla to úžasná doba objevů ale než jsem to vše stačil pochopit, přišla revoluce ...  (norm)

[Kamil Novák]

Tehdy to byla možnost seberealizace, resp. uvést v praxi to, co se člověk učil. A ve spojení s dobrodružstvím na montážích a tím, že člověk za tu "zábavu" vydělal i nějaké "peníze" to bylo tehdy úžasné.

Tak to ti opravdu závidím.
Já jsem montážníkoval po škole u Energovodu Praha a to byl takový opruz, otrava a "hnus fialovej", že jsem odtud pelášil v první vteřině, kdy to bylo možné.  (zle)
A to jsem vystřídal (jestli si dobře vzpomínám) :
- Dukovany (tam jsem byl poslán "za odměnu", když jsem předčasně ukončil ČVUT a tím jsem zradil důvěru dělnické třídy, kteří takovou šanci neměli - to je citát)
- teplárna Praha Malešice,
- rozvodna Praha Řeporyje,
- rozvodna Postoloprty (jako zástupce stavbyvedoucího - mimořádně deprimující zkušenost  (plc))
- rozvodna Nový Hradec
- elektrárna Trutnov-Poříčí

Musím přiznat, že takovou praxi, jakou jsme získávali tam, dnes těžko někde dnes seženete.

S tím souhlasím (ale v mém případě ironicky). A doufám, že už nikdy nebude tak zle, abych si podobnou praxi zopakoval.  (dabel)

[Jiří Buben]

Pracoval jsem v EZ Brno. Vyučil jsem se v roce 1962. Takže něco pamatuji.  Byl jsem poslán do Ostravy Vítkovic, kde jsme zprovozňovali tzv. Válcovací trať mládeže. To byla škola nadevše. Naše profese Elektromontér rozvodných zařízení se skládala ze 60% svářenií kabelových roštů,  pz trubek a pod. 20% činily práce zednické a natěračské a teprve zbylých 20% tvořilo naše řemeslo.

Sice jsem vylezl ze školy, v porovnání s výše přispívajícími, až v roce 1996, ale na praxi a těsně po študiích v první práci to bylo obdobné. Většinu času jsme trávili natěračskými pracemi, výrobou konzol pod plechové žlaby a vlastní montáží žlabů pro kabelové trasy, příprava pancéřových trubek (například Perla Ústí nad Orlicí). Samozřejmě tahání kabelů. V první řadě je ale dle mého soudu rozdíl ve vybavení montérů jak nářadím, tak pracovními oděvy. Bagančata bych už raději nikdy neobul. Stačilo mi to na škole. Ale to je dané pokrokem.

To: Kamil Novák
I já si pamatuji, že někteří montéři měly v kožených brašnách jako nůž upravený zlomený pilový list ze strojní pily na železo.


No a  o svém prvním místě na údržbě se ani moc rozepisovat nebudu. V té společnosti byl zřejmě ještě v roce 1998 hluboce zakořeněny socialistický systém. Jen považte. Pracovalo se na dvě směny a druhá směna seděla v hospodě už v 17 hodin večer a to měly splněnou normu. A elektroúdržba se prováděla jen v nejnutnějších případech až když hrozilo, že se nesplní normy a vedení by nedostalo prémie. Jinak se tam musela z ho..a dělat kulička, protože se do údržby peníze nedávaly. A v tomto duchu se to tam vedlo až donedávna. Společnost odkoupil pan Babiš ještě než se stal politikem a teď tam vládne tvrdý kapitalismus.
Bylo by vůbec tohle možné v jiné době a v jiném státě než v ČR?

[Miroš Jan]

No tak na dobu minulou, mám krásné vzpomínky. Učení v České Třebové, škola tamtéž. Učili jsme se pro Elektroúsek Hradec Králové. Na elektroúseku jsem si prošel vše, počínaje výroby rozváděčů, převijárnou  motorů, montážemi, vn zkušebnou, a nakonec OTV,(pro neznalé opravna trakčního vedení). Spravoval se trakční úsek od žst Choceň, přes Týniště nad Orlicí, Hradec Králové až po výhybnu Kanín. Trať na _Nymburk. Samozřejmě i trať do Pardubice, a to do Rosic nad Labem. Mimochodem, na trakci, byl nejlepší pracovní kolektiv, jaký jsem již potom nikde jinde nezažil.
Poté orpavna lodí, ČPLO Chvaletice, po té elektrárna Chvaletice, na čas elektrárna Opatovice. Pak papírenský provoz, až do 1989.

[Miroslav Minařík]

Jedno živé vysílání na téma Vítkovice již proběhlo, jen se nepovedl čistý záznam, přes to všechno některé úryvky zopákneme!
Ale nyní se připravíme líp! :-)

[video]/video/2014/14upoutavka_vit.mp4/[/video]

[Miroslav Minařík]

Jedním z dlouholetých pracovníku EZ Brno na montážích ve Vítkovicích, závodu 1-5 byl také Josef Přibyl. A kdy on přišel a odkud?

[video]/video/2014/14vit_kde_se_vzal_j_pribyl.mp4[/video]

[Miroslav Minařík]

Jedním mým stejně starým kolegou byl Libor Dobeš. Ten nebyl z ezetího hnízda z Divák. Víceméně strávil vprostředí oceli, prachu, sazí a různobarevných čmoudů také několik let. Kde se tam vzal on?

[video]/video/2014/14vit_kde_se_vzal_libor_dobes.mp4[/video]

[Miroslav Minařík]

Jak jsem zmínil v článku, z tehdejší pracovní skupiny dnes žije velmi málo spolupracovníků. Ovšem mezi žijící patří stále Zdeněk Horákovský, který si pamatuje opravdu hodně! Také jsme jej zmínili hned na začátku!

[video]/video/2014/14vit_mozna_zdenal_horakovsky.mp4[/video]

[Miroslav Minařík]

Tehdejší doba a možnosti byly opravdu zvláštní. Na jedné straně byl slibován blahobyt, podmíněný ovšem tvrdou prací za socialistické zítřky, na stranu druhou většina pracujících tak nějak nechápala oč běží a tak se obchodovalo všelijak. Libor se například klidně mohl stát téměř polistopadovým komunistickým lídrem! :-)

[video]/video/2014/14vit_jak_libor_malem_vstoupil.mp4/[/video]