Musí mít každý boiler vlastní stykač?

[Rico Rodriguez]

Mám 2 bojléry, které se nacházejí vedle sebe.
První má 2kw těleso (1x230V) a druhý 6kW těleso (3x400V)

V domovním rozvaděči již není místo, tak mě napadlo táhnout kabel rovnou z venkovního rozvaděče (zde se nachází tři 32A zásuvky a kabely jdoucí do domu, stodoly, řezárny a přívodní kabel do něj vede rovnou od elektroměru, zde také končí kablík po kterém by případně měli jít HDO signály).

Takže bych táhl kabel napájecí s kablíkem na HDO z venkovního rozvaděče až k bojlérům, kde bych dal rozvaděč s DIN lištou a v ní by byli jističe 1x16A a 3x16 a stykače 1x 25x a 3x 25A. Kabely bych použil 4x4mm2 (uzemnění v místnosti je vedeno samostatně žlutozeleným drátem).

Zvolené zapojení bude schvalovat revizní elektrikář. Proto potřebuji doladit úplně všechno. Může to tedy být takto zapojeno, budou kabely, stykače a jističe stačit?

Zřejmě půjde dost také o umístění rozvaděče ve správné vzdálenosti od bojlérů ...

[Tomáš Žabka]

Pokud jsem vše správně pochopil, tak mate elektroměrový rozvaděč s jištěním 3xX pod tímto rozvaděčem se nachází podružný rozvaděč se silovýmy vývody na napájení dalších podružných rozvaděčů (i domovního) a 3f zásuvek 32A. váš dotaz zní zda do tohoto rozvaděče můžete doplnit vývod na napájení bojlerů. Pokud je to tak jak to uvadím tak ano a to za těchto podmínek.
Hlavní rozvaděč musí být dozbrojen o jistič pro vývod na podružný rozvaděč s bojlery pravděpodobně 3x 25A nebo 3x 32A následně podle délky kabelu se navrhne jeho průřez (výpočet z oteplení a úbytku napětí + koeficient uložení), vzhledem k tomu, že jeden bojler pracuje 1f  a vy chcete použít 4 žíly norma předepisuje pro PEN Cu 10mm2 a pro Al 16mm2 (kabely 4x10mm2 nebo 4x16mm2). V případě, že by jste použil 5 žil můžete se řídit výpočtem a pokud vyhoví 4mm2 použít kabel 5x4mm2. K tomuto kabelu by se položil ještě jeden kabel na HDO doporučuji více žilový já standartně dávám 5x1,5 ve vašem případě bych doporučil 3x1,5 (rezervní žíly se vždy mohou hodit). Podružný rozvaděč byl v provedení podle klasifikace prostorů (protokol o určení v nějších vlivu). Byl by vyzbrojen, hlavni vypínačem (nemusí být použit), jističe pro bojlery a stykače pro bojlery, pokud by jste použil čtyř žilový kabel podružný rozvaděč by musel byt uzeměn. 

[Milan Hudec]

A to přizemnění by mělo mít jakou hodnotu?

[Tomáš Žabka]

Uzeměno by muselo být místo rozdělení PEN na PE a N uvnitř rozvaděče (je t podle obrázku v normě CSN 33 2000-1 ed.2 hodnota odporu uzemnění by měla být pod 5 Ohm pokud slouží pouze pro uzemnění rozvaděče (bohužel teď už nevim ve které je to normě, možná mě některý s kolegů opraví na 4 Ohm), ale standartně se řeší tak, že se připojí na svorkovnici hlavního pospojovaní pro vás by se musel použít vodič 6mm2 (CSN 33 2000-5-54 požadavky na vodiče hlavního pospojování). 

[Milan Hudec]

Jenže to nebude přizemnění, ale paralelní PEN

[Jaroslav Hasala]

V dané situaci je jednodušší použít pětižilový kabel, potom samozřejmě není nutné řešit přizemnění PEN.
Vyjde to lépe i cenově.
Výraz "podružný rozvaděč by musel byt uzeměn" je poněkud zavádějící, i vzhledem k tomu, že většina malých rozvodnic je z plastu ...  :)

[Tomáš Žabka]

Ano máte pravdu, jednalo by se pouze o při zemnění bodu rozdělení. Jinak co se týče ceny, tak v dnešní době určuje cenu měď a ikdyby vyšel výpočtem průřez 6mm2 tak se vyplatí použít 5x6mm2 (30mm2) na místo 4x10 (40mm2).

Nedávno jsem řešil podobný problém a dokonce jsem se příkláněl k tomu použít hliník 4x16 vycházel laciněji než měd. Nakonec se, ale stejně nerealizovalo.

[Václav Třetí]

Otázka v nadpisu a pův. text tazatele nejsou v souladu, tak nevím, jestli je to zásahem moderátora, nebo tazatel neví na co se zeptat. Z formulace jeho dotazu vyplývá, že by bylo nejlepší, kdyby pozval elektrikáře nebo rovnou toho revizního technika a vše domluvil s ním.

[Rico Rodriguez]

Díky za odpovědi.

Napadlo mě, zdali by bylo pro revizáka právně/předpisově únosné, kdybych vedle venkovního rozvaděče, který je hned za hlavním jističem, dal ještě jednu skříň s DIN lištou a do ní dal stykač na 3x20A a 1x20A a jističe/chrániče 3x16A B a 1x16A B, a pak z tohoto rozvaděče vést již spínané kabely (Cu 5x6mm2 pro 6kW bojlér a 3x6mm2 pro 2kW bojlér) až k bojlérům, kde by byli bez jakékoli další elektroniky zapojeny do bojlérů.

Jde mi o to, že hlavní jistič je 3x25A C, z něj de kabel do venkovního rozvaděče, kde jsou 3x20A C jističem jištěny 32A 5-kolíkové zásuvky, dále jde z tohoto rozvaděče kabel do domu (v tomto venkovním rozvaděči jsou jištěny pouze samostatné 32A zásuvky, do domu pokračuje kabel bez jištění).Až teprve v domu jsou jištěny jednotlivé okruhy...

Kdybych totiž chtěl jistit oba bojléry na jediném kabelu, tak bych musel použít zřejmě již na tento okruh hned 25A jistič, protože 1 a druhou fází půjdou 2kW a třetí půjdou 4kW (2kW bojlér+2kW topné těleso z 6kW bojléru) (obecný předpoklad).

Proto bych nejraději "rozšířil" venkovní rozvaděč, který je hned za hlavním jističem, kam bych přidal chrániče a stykače pro každý bojlér a z tohoto rozvaděče také pro každý bojlér vedl samostatný kabel.

Ze strategických důvodů by měl být hlavní jistič zachovám v původní proudové hladině...

Přijímám jakékoliv postřehy a nemusíte mít starost, já osobně nic montovat nebudu...
Jen chci znát názory více lidí, protože KAŽDÝ, kdo v elektrice (domovních rozvodech) dělá a ptal jsem se ho, tak má odlišný názor a myslí si, že má pravdu...

Ale největší pravdu má revizák, který se pod to (ne)podepíše...

[Tomáš Žabka]

Je zvláštní, že vám energetika povolila hlavní jistič char. C (u elektroměru), ale to nebudeme řešit.

Pokud umístíte podružný rozvaděč poblíž hlavního rozvaděče tak toto řešení je možné.

Tento rozvaděč byl napojen kabelem CYKY 5(J)x4 (pro hlavní jištění 25A a 5x6 pro hlavní jištění 32) a obsahoval by jističe (já osobně pracuji s OEZ) LPN-16B-3 (3x16A), LPN-16B-1 (1x16A) a k tomu pro jistotu LPN-2B-1 (1x2A) odjištění ovládacích cívek jističů. K tomu by byly za jističi řazeny stykače RSI-25-40-A230 (25A 4pol zapojit 3L+N) RSI-20-20-A230 (20A 2pol zapojit 1L+N).

K bojlerům, pokud nejsou extrémně daleko tak by byl kabel CYKY 5(J)x2,5 a na druhý CYKY 3(J)x2,5 (průřez navržen podle jištění v případě extrémní vzdálenosti (osobně bych to viděl více jak 60m) je třeba překontrolovat úbytek napětí.

Stykače by mohli byt i v provedeni -M (manuální ovládání) pokud na ně nemáte vázanou sazbu, já je upřednostňuji pokud nejsou v rozporu s pravidly sazby dodavatele elektrické energie.

[Jiří_Hrubý]

Je zvláštní, že vám energetika povolila hlavní jistič char. C (u elektroměru), ale to nebudeme řešit.

Není to neobvyklé, C povolí i na motorovou zásuvku, když je někdo dostatečně neodbytný a zná správné argumenty (někdy i selektivita), ani D není nemožné...

[Petr M]

Zvolené zapojení bude schvalovat revizní elektrikář. Proto potřebuji doladit úplně všechno.

Dva postřehy:
1. Sám všechno nedoladíte, minimálně něbude mít ten rozvaděč štítek, typovou a kusovou zkoušku.
2. Zajímavý je, že kvůli nějakýmu papíru člověk panáčkuje jak čokl kvůli buřtu. Ale když jde jenom o vlastní bezpečnost a není potřeba papír, je schopný připojit varnou desku UTPčkem...  (zle)

Svěřte to odborníkovi, který má zkušenosti a dokáže se pod to podepsat...

[Tomáš Žabka]

Samozřejmě jak uvádějí kolegové na danou úpravu je potřeba mít zpracovaný projekt a následně zadat práci odborné firmě. Poté pozvate nezávyslého (je to lepší pro vás z důvodu bezpečnosti) RT, kterému předáte projektovou dokumentaci a on provede revizi na základě, které pro vás vystavý revizní zprávu. Takto by to mělo proběhnout. Jaká bývá většinou realita je druhá věc.