Jak správně rozdělit PEN vodič?

[Miroslav Šípal]

Jeden známý mě požádal, abych mu z jeho rozvodnice v síti TN-C vytáhl zásuvku, která bude hned vedle, a zapojil všechny 3 kontakty.
Prý to vyžaduje nějaký spotřebič (to neřeším).
Po přečtení řady zdejších příspěvků na téma rozdělení PEN vodiče a sítí TN-C-S to chci zapojit podle níže uvedeného obrázku.
Chci se jen ujistit, zda postupuji při rozdělení PEN vodiče správně.

[Jiří Buben]

Na obrázku vidím chybu. Proto se zeptám a neberte to nijak ve zlém. Jste vůbec elektrikář?

Propojka mezi svorkovnicí PE a PEN je vodičem 6 mm2. Jelikož napojujete svorkovnici N ze svorkovnice PE, tak výše zmíněná propojka by musela mít průřez 10 mm2 Cu, protože je to stále vodič PEN. Svorkovnici N napojte modrým vodičem ze svorkovnice PEN.
Ostatně pro připojení jednoho okruhu v TN-S v rozvaděči, kde je vše ostatní v TN-C by jste klidně mohl využít možností dle obrázků 54.1a v ČSN 33 2000-5-54 ed.3. S tím, že vodič PE by byl připojen až na konci svorkovnice PEN/PE a to proto, aby tato část svorkovnice nebyla zatěžována pracovními proudy z vodičů PEN. Ale řešení se třemi svorkovnicemi dle obrázku 54.1.c výše uvedené normy je řešení i pro budoucnost.

Edit: 17:45

Ještě nezapomeňte opatřit vodiče PEN doplňkovým označením, když budete mít v rozvaděči vodiče PEN i PE, aby se v tom potom vyznal i někdo jiný.

[Milan Hudec]

Velice se mě líbí tvá úvaha o rozmístění vodičů na přípojnici PEN, osobně preferuji u malých rozváděčů jednu lištu, propojky jsou mnohdy slabým místem

[Jiří Schwarz]

Velice se mě líbí tvá úvaha o rozmístění vodičů na přípojnici PEN, osobně preferuji u malých rozváděčů jednu lištu, propojky jsou mnohdy slabým místem

U malých rozváděčů, kde dochází k rozdělení PEN na N a PE nemám problém s tím, když je jedna sběrnice, která je současně PE i PEN, případně když přichází PEN a dál z toho vede PEN,  N i PE. O označení PEN už tu zmínka byla, to je správné.

Když se vrátím k původnímu tématu - podle toho, co bude ze zásuvky napájeno, by bylo vhodné zvážit osazení proudového chrániče.
A pokud to bude jediný okruh v TN-S, dokázal bych "zkousnout" i to, že by přívod na chránič byl modrým vodičem z PEN sběrnice "pro dva dráty" bych tam "zatím" N můstek (sběrnici) nepožadoval.

[Daniel Hudzík]

N vodic vam odbocuje z PE?? (zle)

[Jiří Buben]

Velice se mě líbí tvá úvaha o rozmístění vodičů na přípojnici PEN, osobně preferuji u malých rozváděčů jednu lištu, propojky jsou mnohdy slabým místem

Je to vhodné i z důvodu přehlednosti. Navíc osobně nemám problém, pokud jsou do staršího rozvaděče přidány třeba 3 nové okruhy s tím, když je použita jen 1 svorkovnice (ve starších rozváděčích mnohdy hliníková šína a málo místa) a na tuto přípojnici jsou od přívodu řazeny vodiče PEN, pak N a nakonec PE. Od třech okruhů a víc už začínám prskat a rád bych tam viděl samostatné svorkovnice.

[Milan Hudec]

A kam připojuješ vodiče pospojení, případně svodiče, ke skupině PEN či PE?

[Jiří Buben]

A kam připojuješ vodiče pospojení, případně svodiče, ke skupině PEN či PE?

U starších objektu kterých se týkal můj poslední příspěvek se většinou pospojení a svodiče přepětí nevyskytují. Jako příklad mohou sloužit dodatečně instalované zásuvky pro plynový kotel, elektroniku kotle na tuhá paliva atd.. Ale svodiče bych připojil mezi PEN a N a pospojování na konec k PE. ;)

U nových rozváděčů je lepší mít už N a PE i PEN samostatně.

[Jaroslav Hasala]

V dané situaci je nejjednodušším řešením připojit PE i N vodič z kabelu přímo na sběrnici PEN a žádné další svorkovnice nepřidávat.

Na sběrnici PEN může být připojen "čistý" PE i "čistý" N, není to nic proti ničemu.

[Jan Franěk]

Na sběrnici PEN může být připojen "čistý" PE i "čistý" N, není to nic proti ničemu.

JEn bych pak upozornil na povinnost, označit vodiče PEN modrým proužkem.

[Jaroslav Hasala]

JEn bych pak upozornil na povinnost, označit vodiče PEN modrým proužkem.

No s tou povinností to není tak tak jednoznačné.
Pokud se bavíme o připojení jedné zásuvky do stávajícího rozvaděče TN-C, potom bych určitě netvrdil, že musím označit všechny stávající PEN vodiče.

Typické řešení je takové, že modrý a zelenožlutý vodič z nového kabelu by měly být vedeny společně (např. spáskované), ale odděleně od ostatních (PEN) vodičů.
Na sběrnici PEN by měly být vodiče N a PE připojeny těsně vedle sebe, pokud možno prostorově oddělelené od ostatních vodičů.
Oba vodiče by samozřejmě měly být popsané (příslušnost k obvodu).
Naštěstí staré rozvaděče obvykle bývají dost velké, se spoustou volného místa.
Pokud je to takto provedené, je na první pohled jasné, že tyto vodiče patří k sobě a také je naprosto zřejmá funkce těchto vodičů.

[Jan Franěk]

No s tou povinností to není tak tak jednoznačné.

Já jsem přesvědčen, že by to tak mělo být.

Pokud se bavíme o připojení jedné zásuvky do stávajícího rozvaděče TN-C, potom bych určitě netvrdil, že musím označit všechny stávající PEN vodiče.

A kolik těch zásuvek musí být Jardo? Dvě? Pět? Nebo to platí až od 10ti nových vývodů?

[Jaroslav Hasala]

Já jsem přesvědčen, že by to tak mělo být.

Obecně platí, že pokud je nějaká stávající instalace, je zhotovena, provozována a revidována (pravidelné revize) podle předpisů platných v době vzniku instalace. Podle mého soudu nelze vynucovat na stávající instalaci úpravy v souladu se současně platnými předpisy.
Samozřejmě, pokud to situace umožňuje, je úprava stávající instalace určitě vhodná, ale tak jak jsem psal, podle mého soudu to nelze vynucovat.

A kolik těch zásuvek musí být Jardo? Dvě? Pět? Nebo to platí až od 10ti nových vývodů?

No v podstatě se dá říci, že to platí do té doby, dokud je místo na sběrnici PEN a je to ještě přehledné.

Jinak ještě, pokud je nutné přidat nové sběrnice, dá se to obecně provést dvěma způsoby :
1) Ze sběrnice PEN se připojí každá sběrnice samostatným vodičem, sběrnice PE, zelenožlutým vodičem a sběrnice N modrým vodičem. Mělo by to být uspořádáno takovým způsobem, aby bylo na první pohled jasné zapojení. 
2) Ze sběrnice PEN se obě sběrnice připojí jedním vodičem, min. CY 10. Obě nové sběrnice PE a N se umístí těsně vedle sebe, přívodní PEN vodič se připojí nejdříve na PE sběrnici a dále bez přerušení vodiče pokračuje na sběrnici N. Mezi sběrnicemi může být vodič neizolovaný.

[Jan Franěk]

Obecně platí, že pokud je nějaká stávající instalace, je zhotovena, provozována a revidována (pravidelné revize) podle předpisů platných v době vzniku instalace. Podle mého soudu nelze vynucovat na stávající instalaci úpravy v souladu se současně platnými předpisy.

V obecné rovině a vzhledem k instalacím s tebou samozřejmě souhlasím. Ale jseš si jist, že se to vztahuje i na úpravy v rozvaděči? Jaká úprava je v pořádku a která se už musí řešit?

No v podstatě se dá říci, že to platí do té doby, dokud je místo na sběrnici PEN a je to ještě přehledné.

Dobrá. Teď mi ještě definuj přehlednost.

Promiň. Nějak se s tím pořád nemůžu srovnat. Kdo určí, že je to pro všechny přehledné? Nebo stačí když to bude přehledné pro mě? Jsem přesvědčený, že přehledné to bude teprve tehdy, když to bude řádně označené, nebo budou vytvořeny svorkovnice PE a N. Tím ovšem na jejich vytvoření, v případě jednoho okruhu(možná i 1-4), nijak netrvám. Jen na doznačení tak, aby bylo jasné, jakou funkci zastává který vodič. Navíc už přidáním jističe (byť jde o běžnou praxi) , nebo přidáním svorkovnic, zasahujeme do výrobku.  ;)

[Milan Hudec]

Ještě jsem neviděl přeznačovat padesát odvodů PEN, kvůli tomu že se z rozvaděče nově vyvedl jeden nový okruh

[Jaroslav Hasala]

Ještě jsem neviděl přeznačovat padesát odvodů PEN, kvůli tomu že se z rozvaděče nově vyvedl jeden nový okruh

Takhle nějak jsem to myslel.

K tomu ostatnímu : Přehlednost asi nelze přesně definovat, v tom se musíme řídit vlastním citem pro věc.
Jsem si vědom, že vnímání "přehlednosti" může být u různých osob odlišné, nicméně nějakou hrubou představu o "přehlednosti" máme asi všichni.
Co se týká úprav v rozvaděči, jako RT bych měl být schopen posoudit, jestli je nějaké konkrétní řešení "dobré nebo špatné", když to řeknu zjednodušeně.
V případě nějakých úprav stávající instalace obecně platí, že to mělo předem konzultováno s revizním technikem.

[Jiří Schwarz]

Ještě jsem neviděl přeznačovat padesát odvodů PEN, kvůli tomu že se z rozvaděče nově vyvedl jeden nový okruh

Už mě několikrát napadlo, jestli bych dostal přes dr**u, kdybych to napsal jako závadu - rozvaděč přes půl stěny, X desítek PENů a pak si tam vytáhneme jeden okruh a je tam jak PEN, tak PE...
Asi normotvůrce nepřesvědčíme, aby vymyslel nějakou "opačnou variantu" - tam, kde bude více vodičů PEN a minimum vodičů PE označit PE např. červeným proužkem... (v chromatografii může být červená "opakem" modré)

Jen tak pro inspiraci - velký rozvaděč, kde není možné vše vypnout, aby se na PENy navlékly bužírky. Modrá "izolepa" asi není ideální řešení.
Dělají se různé "plastové spirálky", ale znám to především v barvě černé a bílé. Dělá se to i jako modrá?

[Václav Třetí]

.Modrá "izolepa" asi není ideální řešení.

To je to, co z duše nesnáším, jakmile se olepí vodič nějakou páskou, třeba sebedražší a vysoce kvalitní, začne se lepidlo stejně časem uvolňovat na krajích a vytékat. U kvalitních výrobků sice páska zůstane na místě, nekvalitní se začne odmotávat, ale v obou případech se na lepidlo začne chytat prach a po nějaké další době už stejně není vidět nic než vrstva prachu. Takže pásku doopravdy pouze v krajních případech, kdy to jinak už udělat nelze a hlavně ji netrhat, ale odříznout ostrým nožíkem nebo ustřihnout nůžkami. Při trhání dochází ke změnám v materiálu pásky i v lepidle, které způsobují, že se konec pásky začníná velice brzy po nalepení odlepovat.