Víte jak revidovat dovezené a repasované stroje?

[Redakce portálu Elektrika.cz]

Revize repasovaných strojních zařízení
    Již se vám stalo, že je nutné provést revizi staršího repasovaného stroje? Nebo dokonce repasovaného stroje ze zahraničí? Měli byste vědět které základní požadavky musí stanovený výrobek splňovat. Jak posuzovat situaci, pokud u stroje došlo k úpravám, ovšem bez změn jeho technických parametrů. A které dokumenty je nutno vydat k elektrickému zařízení stroje dovezeného z EU? Sledujte článek Františka Valenty právě v tomto vydání!
    Zdroj: zde...


   

[video]/video/2014/140520_hl_revize_repase_stroje.mp4[/video]

    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
   

Víte jak revidovat dovezené a repasované stroje?

   

[Rozmahel Vladimír]

Ze zákonů bych uvedl třeba Zákoník práce. Ten ukládá organizaci povinnost soustavně vyhledávat a minimalizovat rizika práce. Organizace si může stanovit ve vlastním předpise, jak to udělá. Musí provádět roční prohídky BOZP, při kterých by se měly projít i ty stroje. Zda to bude revize nebo nějaký jiný papír, je už na osobní odvaze příslušných vedoucích pracovníků... Zákon o inspekci práce je pěkně sestaven. Kdo chodí do praxe, ví jak ty stroje vypadají, takže pohled RT je mnohdy velmi vhodný a vede k úpravám.
Podotýkám, že taková revize je soubor činností k ověření OPNDN. Ne pro ověření činnosti stroje z pohledu BOZP.

[Miroš Jan]

Jenom doplním kolegu Vladimíra,  o  NV 378/2001. :)

[Milan Hudec]

Kdo je výrobcem po repas?

[Jiří Schwarz]

Ono je to i o hranici kdy to je repase a kdy jen oprava.

A mě se docela líbí definice opravy v ČSN 33 1600, ed.2, něco takového by mělo být definováno obecněji.

[Jan Bocek]

Odpověd by mohla být jednoduchá: NEVÍME !!

Pan inženýr Valena píše:
Pokud se jedná o stroj, u kterého byly provedeny úpravy, při kterých nedošlo ke změně technických parametrů stroje, je možné tuto situaci posuzovat jako úpravu bezpečnosti stroje v rámci ročních kontrol podle požadavků nařízení vlády (NV) č. 378/2001 Sb. (ES 89/655/EEC).


Minimální požadavky BOZP z ES 89/655 EEC byly přenesené do NV 378/2001 Sb. Jenže ES 89/655 byla zrušená a nahrazení 2009/104 ES. Část povinnosti BOZP byla převedená do ZP.

Horší je to s Technickými požadavky na BSZ podle 2006/42/ES, které byly přeneseny do NV 176/2008 Sb, kde je důležitá příloha 7.
Jenže platnost směrnice 2006/42/ES byla v roce 2011 ukončená a nahrazená EN ISO 13849-1 a 602061.

Příklad:
na základě nějaké kontroly se dojde k nařízení, že stroj musí mít dvojruční ovládání a na krytu řemenice musí být koncák. Elektrikáři to dovedou zbastlit a jen ti lepší to zakreslí do obvodového schematu. Návod k obsluze již nikdo neupraví.
Změnily se technické parametry stroje ? Technolog bude tvrdit že ne.
Elektronaut bude tvrdit, že se změnily a dokumentace musí být v souladu s NV 176/2008 Sb.

Vidím zde takový rozpor mezi minimálními požadavky na BOZP a technickými požadavky na provoz SZ.

Proto se přikláním k názoru, že po úpravách SZ je nutné provést revizi v součinnosti s údržbou a obsluhou. Kdo koho dokope, aby se provedla analýza rizik dle EN ISO 12100 a aby se to provedlo podle EN ISO 13849 ?
A myslíte, že všechny dovážená zařízení opravdu splňuji tyto podmínky ?
Praxe mne usvědčuje o tom, že je to jen iluze.
Můžeme bojovat proti "nesmyslu" provádět revize na SZ a podepřít to mnoha zákony. V praxi to ale vypadá tak, že se technický stav a také BOZP u strojů tímto řešením jen zhoršuje.
To, že údržba bude provádět roční kontroly s vyhodnocením a nápravným opatřením je opravdu velká iluze při katastrofických stavech údržbářů, kdy elektrikář má na starosti hydrauliku, pneumatiku, vzduchotechniku a občas zaskakuje i za obsluhu.
Tam, kde ještě dělají revize SZ a managment se snaží třeba i externě ty závady odstranit, tak to je ještě na svátek. Jsou ale firmy, kde revize nedělají
již cca 10 roků a kontroly také ne. Ale to je asi jiné téma než je v zadání.
Kolega ze SUIP mi říká, že je to normální, ale až do chvíle kdy se něco stane a oni nastoupí. A označí SZ že není bezpečné......obvykle to firma u soudu prohraje.

[Jan Bocek]

Ono je to i o hranici kdy to je repase a kdy jen oprava.

A mě se docela líbí definice opravy v ČSN 33 1600, ed.2, něco takového by mělo být definováno obecněji.

Pokud údržbář vymění vypínač, jistič, relé, stykač nebo kontrolku za jiný typ a obvodové schéma je stále stejné, lze mluvit o opravě.
Ale pokud se přidají tlačítka, další koncáky a jiné prvky, na příklad relé nulových otáček, bezpečnostní relé pro dvojruční ovládání, další čidla, pak již mluvíme o změně zapojení a to již není oprava.
To je již úprava a vyžaduje to veškerou dokumentaci, včetně recertifikace.
Pak je to upgradovaný stroj. Repase je asi mírný název, kdy se jen mění součásti a díly jiného typu, ale jak elektrické tak jiné kinematické schéma je stejné.

Mnozí mají mylnou představu, že jde jen o tu revizi. Jsou pak překvapení, že sice o ni jde, ale především jde o úplnou dokumentaci a také zdůvodnění proč se to takto upravilo. A jsme u analýzy rizika. A u prohlášení o shodě.
A většinou o nějaké 378 a 176 ani neslyšeli. A upravili již několik strojů a vždy s revizemi nebyly problémy ( ??) Jenže ten RT již nemá čas....( možná došel již k poznání, že tudy cesta nevede)

[Martin Kurka]

Pokud údržbář vymění vypínač, jistič, relé, stykač nebo kontrolku za jiný typ a obvodové schéma je stále stejné, lze mluvit o opravě.

Pane kolego, poprvé, zato hrubě s Vámi nesouhlasím.
Například když vymění relé s nuceným vedením kontaktů za obyčejné, je to průšvih jako mraky a zdegradování bezpečnosti stroje. Schéma stejné, bezpečnostní kategorie úplně jiná, není to funkčně shodný stroj, tudíž jde o výrobu nového stroje.

Nebo údržba vymění bezpečnostní modul za jiný ale naprosto jinak naprogramovaný, to je ten samý případ. Zde jde o výměnu prvku dokonce 1:1 a přesto chyba jako Brno.

Prostě se nedá paušalizovat a musí se znát a vědět. A Valenta i Hlinovský věděli a báli se paušalizovat.

[Jan Bocek]

Pane kolego, poprvé, zato hrubě s Vámi nesouhlasím.
Například když vymění relé s nuceným vedením kontaktů za obyčejné, je to průšvih jako mraky a zdegradování bezpečnosti stroje. Schéma stejné, bezpečnostní kategorie úplně jiná, není to funkčně shodný stroj, tudíž jde o výrobu nového stroje.

Nebo údržba vymění bezpečnostní modul za jiný ale naprosto jinak naprogramovaný, to je ten samý případ. Zde jde o výměnu prvku dokonce 1:1 a přesto chyba jako Brno.

Prostě se nedá paušalizovat a musí se znát a vědět. A Valenta i Hlinovský věděli a báli se paušalizovat.

Pane kolego, po delším čase se "probírám" všemi články okolo pracovních strojů a okolo bezpečnostních a bezpečných funkcí souvisejícími s BR. Po tomto časovém odstupu vám musím dáti za pravdu, že stačí opravdu málo a dojde k velké degradaci bezpečnosti. Údržba toho ví málo o BR a nuceně vedených kontaktech a dalších zásadách. Dneska i malé up grade strojů bez řádného projektu nelze provádět.

Ještě před rokem jsem si myslel, že všechny BR a interlocky na krytech perfektně funguji. Při detailních kontrolách strojů dosti často to tak nefunguje. Hlavně u dveřních spínačů se zajištěním, pokud byla dodatečná montáž, tak jsou špatně zapojená v 80% případech. K některým aplikacím jsou i nakreslené dokumentace, ale špatně. Obvykle jsou zapojené jako obyčejné koncáky.

Je zde položená otázka, jak revidovat repasované stroje.
Možná je jednoduchá odpověď, důkladně a zvláště pokud jsou na stroji bezpečnostní prvky.
Základem je ale dobrá dokumentace a dobrý Návod na obsluhu a údržbu.
Za ten rok, co provádím kontrolu strojů, jsem si musel udělat databazi a vlastní katalog většiny výrobců BR, abych pochopil jejich funkcí a aplikace. Je stále co se učit...."kontrola" strojů nejsou revize spotřebičů.....

[Jiří Buben]

Toto téma je v rámci celé naší země velkým průšvihem. Přímo katastrofální stav věci je v oblasti strojů dřevoobráběcích. Údržba, nebo externí společnosti udělají na základě požadavku vedení firmy úpravy na dřevoobráběcích strojích, ale nikdo nedomyslí důsledky takových úprav. Dřevoobráběcí stroje jsou Nařízením vlády považovány za jedny z nejvíce nebezpečných strojů a proto je u posuzování shody takových strojů vyžadována účast autorizované osoby.
A přitom se vesele upravuje, zasahuje se do bezpečnostních obvodů a o prováděných změnách v dokumentaci si můžeme nechat jen zdát.

Provádím revize na několika pilách a truhlárnách a u všech jsem dospěl do stavu, že pokud chtějí revize (kontroly) strojů, tak upozorňuji, že provádím pouze posouzení ochrany před úrazem elektrickým proudem. Když narazím na stroj, kde jsou vyřazeny, nebo upraveny bezpečnostní obvody, odcházím, nebo píšu negativní závěr. Dle mých zkušeností je ale na takových strojích i mnoho jiných přímo ohrožujících závad a to i z hlediska vzniku požáru.  V tomto odvětví průmyslu je stav bezpečnosti strojů opravdu katastrofální.