Čím odjistit 3f transformátor o příkonu 25kW?

[Michal Štauber]

Potřebuji odjistit 3f transformátor o příkonu 25kW. Zapojení do hvězdy 3x230V.  Jistič 3x63A/D padá. Bude stačit navýšení na 3x80A/D? S těmito příkony se běžně nesetkávám a tak bych se rád zeptal zkušenějších.

[Miroslav Minařík]

technický přesun

[Jiří Buben]

A jaké jištění předepisuje výrobce transformátoru? Nedoporučuje náhodou pojistky?  Co jsem měl možnost vidět, tak jak na malých výkonech, tak na větších výkonech transformátorů výrobce udává hodnoty jištění. Ostatně na 25 kW mi orientačně vychází proud nějakých 36 A na fázi. Pro puntičkáře neuvažoval jem účiník. Předpokládám, že vámi udané napětí 3x230 V je primární.

[ACEOF ACES]

Potřebuji odjistit 3f transformátor o příkonu 25kW. Zapojení do hvězdy 3x230V.  Jistič 3x63A/D padá. Bude stačit navýšení na 3x80A/D? S těmito příkony se běžně nesetkávám a tak bych se rád zeptal zkušenějších.

Nemělo by být zapojení 3x400V?

[Michal Štauber]

Nejedná se o samostatný transformátor, ale vstupní část pro napájení stroje. Dokumentace ještě není, protože jde o použitý stroj z USA. Nyní čekáme na odpověd výrobce zda nám poskytne nějaké připojovací podmínky. Transformátor má primár 3x230V a sekundár 3x200V, co vedlo výrobce k tomuto řešení netuším.

[Michal Štauber]

Nemělo by být zapojení 3x400V?

Do trojúhelníku určitě, ale zde je pevně stanovana hvězda.

[ACEOF ACES]

hvězda 3x400V

[Michal Štauber]

hvězda 3x400V

Střed je vyveden na svorkovnici a označen jako N.

[ACEOF ACES]

Vypadá to, že transformátor je na napětí 220V/127V, ale vy do něho pouštíte 400/230V, proto vypadávat jistič 3x63A/D. Ale nelze vyloučit ani jinou závadu.
Hodnotu jističe bych nezvyšoval.

[Václav Třetí]

Ten stroj vypadá jako nějaký světoběžník. 3x200V se používá v Japonsku, nebyl tedy původně určen pro Japonsko, nebo vyroben v Japonsku a transformátorem přizpůsoben pro USA (tomu by odpovídal primár 3x127/220V) ?

[Michal Štauber]

Je to vyrobené  v Japonsku. Jen jsem trochu mimo z napětí co zde uvádíte 230/127. Pokud by byla možnost zapojení Y/D tak bych to chápal, ale zde je natvrdo Y a každé vynutí má označený odbočky 200V-240V a střed je vyveden a označen jako N. Pokud se pletu :( prosím o vysvětlení.

[ACEOF ACES]

Myslím si, že jde o sdružené napětí 200V-240V tomu by odpovídalo fázové napětí 115V-139V, ale v České republice je v síti sdružené napětí 400V a fázové napětí 230V (+-10%).

[Petr M]

Fotka štítku by nebyla?

Jinak se divím, že na sebe dobrovolně berete zodpovědnost za něčí šlendrián. Bez dokumentace strkáte zbytečně hlavu do oprátky a měl by jste trvat na jejím dodání před akcí.

Pokud jste zaměstnanec, můžete podle zákoníku odmítnout práci, kterou by jste mohl způsobit zranění nebo škodu. Nebo pro kterou nemáte vše, co je potřeba.

Pokud si vás firma najala, zapojíte to nablind a něco odejdejde, tak zákazníka ztratíte stejně, jako když je pošlete do háje rovnou a natvrdo, jenom se nemusíte hádat o náhradu škody, lítat na pojišťovnu,...

[Jiří Kubík]

... Transformátor má primár 3x230V a sekundár 3x200V, co vedlo výrobce k tomuto řešení netuším. ...

Z čeho berete těch 3×230V které pouštíte do primáru ?

[Martin Kurka]

Předpokládám, že takové trafo bude Y-Y, nebo D/Y,  Je typické pro stroje "na paletách".
Putují z Japonska přes USA přes Mexiko do bývalé východní Evropy a odsud pak pokračují přes Ukrajinu do Indie, Pákistánu a končívají někde ve Vietnamu a jako šrot je kupují Číňani.

U nás se ohřejí rok až tři a jdou dále na východ, jak pro většinového majitele firmy -  většinou amerického - stoupá cena pracovní síly a rostou mu obstrukce s povinným dodržováním předpisů.
Tyto stroje se vyznačují ve velké míře absencí jakékoliv dokumentace a návodů, většina elektromagnetických přístrojů a motorů na nich je na 60 Hz a pekelně na 50Hz topí.
Majitelé k jejich údržbářúm zastávají postoj nějak to opravte, jestli se vám to nelíbí, tak máte padáka, a hlavně musíte mít na sobě ochranné brýle a boty s kovovou špičkou.
Projektantům a revizákům manažeři na připojení nedají ani korunu, moc by do toho šťourali a určitě se najde dost snaživých blbců, kteří jim to opraví či zprovozní.
K takovým strojům je lépe se obrátit zády a prohlásit, že to neumíte opravit, nebo zprovoznit, že na to musí být asi firma. Když je zprovozníte, máte z toho jen řadu dalších problémů. Podle mne je lepší tam nechat slabé pojistky, aby to padalo.

Protože trafo si při rozběhu vezme podle stavu hystereze a předchozího zmagnetování a podle okamžiku zapnutí i více než 50x vetší proud než jmenovitý.
Jistič D přežije 20-ti násobek. Jistič D byste musel 50/20 tj. 2,5x předimenzovat. To znamená, že i ten 80A D bude málo. A to už vychází nějaký 100A deon a korektní nastavování nadproudových i tepelných spouští. Jenže u 100A už chce připojení sakra počítat, může to být malér při zkratu, to chce projektanta. A co taková proudová šupa udělá při zapínání se sítí, s poklesem napětí pro ostatní stroje a s hlavním vypínačem (svary kontaktů). Prostě musíte zauvažovat, počítat, měřit impedance a kontrolovat.
Tudíž si to přeberte, pro dobrotu na žebrotu.

Správně by měl být navržen před a za takové trafo rozvaděč s odporníky a trafo rozbíhat naprázdno přes odpory, ty pak vyřadit a teprve potom připnout zátěž.
Pak bude stačit jištění jmenovité v D a trafo bude dobře chráněné a okolním strojům nebudou odpadávat při zapnutí tohoto trafa stykače. Většinou je sočástí takového rozvaděče i kontrola teploty trafa a odpínání při přehřátí i jednoho vinutí. Neboť stroje tvořívají nesymetrickou zátěž a zvláště jsou-li bez dokumentace bývá zapojováno příslušenství i dost divoce a neuváženě a odběr při 50Hz je na hony vzdálen od odběru při 60Hz - kdežto výrobní normy jsou dělané na rychlejší otáčky stroje.

[Jiří Kubík]

Mě by stejně ale zajímalo, kde se v našich končinách dá sehnat napětí 3×230 V !
Při zapojení do hvězdy to znamená, že to má 3 cívky na 110V.
Že by trafo napájené z trafa ?

[Michal Štauber]

Předpokládám, že takové trafo bude Y-Y, nebo D/Y,  Je typické pro stroje "na paletách".
Putují z Japonska přes USA přes Mexiko do bývalé východní Evropy a odsud pak pokračují přes Ukrajinu do Indie, Pákistánu a končívají někde ve Vietnamu a jako šrot je kupují Číňani.

U nás se ohřejí rok až tři a jdou dále na východ, jak pro většinového majitele firmy -  většinou amerického - stoupá cena pracovní síly a rostou mu obstrukce s povinným dodržováním předpisů.
Tyto stroje se vyznačují ve velké míře absencí jakékoliv dokumentace a návodů, většina elektromagnetických přístrojů a motorů na nich je na 60 Hz a pekelně na 50Hz topí.
Majitelé k jejich údržbářúm zastávají postoj nějak to opravte, jestli se vám to nelíbí, tak máte padáka, a hlavně musíte mít na sobě ochranné brýle a boty s kovovou špičkou.
Projektantům a revizákům manažeři na připojení nedají ani korunu, moc by do toho šťourali a určitě se najde dost snaživých blbců, kteří jim to opraví či zprovozní.
K takovým strojům je lépe se obrátit zády a prohlásit, že to neumíte opravit, nebo zprovoznit, že na to musí být asi firma. Když je zprovozníte, máte z toho jen řadu dalších problémů. Podle mne je lepší tam nechat slabé pojistky, aby to padalo.

Protože trafo si při rozběhu vezme podle stavu hystereze a předchozího zmagnetování a podle okamžiku zapnutí i více než 50x vetší proud než jmenovitý.
Jistič D přežije 20-ti násobek. Jistič D byste musel 50/20 tj. 2,5x předimenzovat. To znamená, že i ten 80A D bude málo. A to už vychází nějaký 100A deon a korektní nastavování nadproudových i tepelných spouští. Jenže u 100A už chce připojení sakra počítat, může to být malér při zkratu, to chce projektanta. A co taková proudová šupa udělá při zapínání se sítí, s poklesem napětí pro ostatní stroje a s hlavním vypínačem (svary kontaktů). Prostě musíte zauvažovat, počítat, měřit impedance a kontrolovat.
Tudíž si to přeberte, pro dobrotu na žebrotu.

Správně by měl být navržen před a za takové trafo rozvaděč s odporníky a trafo rozbíhat naprázdno přes odpory, ty pak vyřadit a teprve potom připnout zátěž.
Pak bude stačit jištění jmenovité v D a trafo bude dobře chráněné a okolním strojům nebudou odpadávat při zapnutí tohoto trafa stykače. Většinou je sočástí takového rozvaděče i kontrola teploty trafa a odpínání při přehřátí i jednoho vinutí. Neboť stroje tvořívají nesymetrickou zátěž a zvláště jsou-li bez dokumentace bývá zapojováno příslušenství i dost divoce a neuváženě a odběr při 50Hz je na hony vzdálen od odběru při 60Hz - kdežto výrobní normy jsou dělané na rychlejší otáčky stroje.

Vy jste to vystihl naprosto přesně :) Přidávám foto štítku.

[Jiří Kubík]

Mě by stejně ale zajímalo, kde se v našich končinách dá sehnat napětí 3×230 V !
Při zapojení do hvězdy to znamená, že to má 3 cívky na 110V.
Že by trafo napájené z trafa ?

Tak to potom ano (oni to značí jinak) - takže to je vlastně na  3×400 V.

S jištěním přeji pevné nervy.

  :)