Rozdělení vodiče PEN na PE a N až za měřením v bytové rozvodnici. Proč je tento požadavek energetiky?

[Štefan Beláň]

Připojovací podmínky energetiky a ČSN 33 2000-54/ Z1-2002, čl. 546.2.N7 bod b), požadují rozdělení vodiče PEN na PE a N až za měřením v bytové rozvodnici.

Kdo zná odůvodnění tohoto požadavku?

Jaký to má význam z hlediska bezpečnosti?

[Jaroslav Hasala]

Každopádně jsem přesvědčen, že tento požadavek nemá žádné zvláštní opodstatnění a měl by být zrušen. RZ si vždy tvořily vlastní předpisy, které pokrývají hlavně jejich potřeby, bez ohledu na související ČSN nebo si dokázaly prosadit vyjímky. Tento požadavek podle mě slouží k tomu, aby se předešlo tomu, že by v zaplombované části došlo k přerušení vodiče N. Co stane u třífázové přípojky, když chybí N vodič, asi není třeba dále rozebírat, to už zde bylo diskutováno vícekrát. U vodiče PEN je pravděpodobné, že se někde na něco přizemní a tím bude možnost poruchy ze strany RZ mnohem menší. Jeden z požadavků ČSN při rozdělení PEN na PE a N je to, že místo rozdělení má být přizemněno. Podle mě jde o čistý alibismus ze strany RZ, o snížení rizka poruchy ze strany RZ, za kterou by byly odpovědní. Ze stejného důvodu podle mě není povoleno spojovat N vodič na svorkovnici elektroměru - na svorkovnici musí být jen jeden N vodič.

[Štefan Beláň]

Překvapuje mne nezájem o uvedené téma. Předpokládal jsem živou diskusi, protože tento požadavek nemá dle mého názoru žádný technický ani logický podklad, ba naopak z hlediska bezpečnosti. Tak proč jej všichni tolerujeme bez jasného vysvětlení!

[Jindřich Babák]

Ja mam PEN rozdeleny na PE a N v "nulovem mustku" u elektromeru a RZ to nevadilo me to tak prijde lepsi do bytu jde kabel 1L+PE+N Je to tedy proti normam?

[Karel Kosina]

Domnívám se,že uvedená Z1-2002 čl. 546.2.N7 bod b) k ČSN 33 2000-5-54 se spíše vztahuje k splnění uvedené podmínky 546.2.N7 a bytovou rozvodnici uvádí jako například,jinak všeobecně stanoví v nejbližším vhodném místě za elektroměrem.Tímto přímo nevylučuje případnou možnost rozdělení přímo na elektroměrové desce.
Co se týče tohoto požadavku dle připojovacích podmínek energetiky,tak se domnívám,že se bude jednat o nějaké ničím nepodloženém stanovení tohoto požadavku.Například v připojovacích podmínkách tehdejších JME se pro zapojení elektroměrových rozvaděčů uvádí:
Při ochraně elektroměrového rozvaděče proudovým chráničem se vodič PEN rozdělí na PE a N v elektroměrovém rozvaděči před proudovým chráničem.
A oproti tomu stojí:
Při ochraně elektroměrového rozvaděče jističem se vodič PEN nerozděluje v elektroměrovém rozvaděči,rozdělení na PE a N se provede až v podružném rozvaděči.
Nevidím žádný důvod proč by rovněž nemohl být PEN rozdělen na PE a N v elektroměrovém rozvaděči za elektroměrem.
Všechny související normy pouze uvádějí možnost vedení PEN při dodržení jeho průřezu Al 10mm,Cu 6mm od přípojkové skříně přes elektroměrový rozvaděč až do rozvaděče,který je stanoven jako poslední možné místo jeho rozdělení.
Nikde není uvedena žádná podmínka,že to musí být pouze a jen takto.
Jen na závěr,když jsem se o toto také zajímal,jsem byl odbyt postarším pracovníkem RZ:Pane,vy nevíte že musí šetřit barevnými kovy?Proč chcete plýtvat taháním 5x od hodin k rozvaděči,obzvláště pokud máte hodiny od rozvaděče daleko...

[Miroslav Bardoděj]

Napadá mě jediný praktický důsledek přívodu TNS do bytové rozvodnice: Pokud budu osazovat přepěťovou ochranu B (a C) za místem rozdělení PEN na PE a N, tak se mi ta ochrana prodraží - musím chránit i vodič N. Což je v případě jednofázové přípojky 100% navýšení.

[Štefan Beláň]

I z praktického hlediska požadavku přizemnění ochranného vodiče PE v místě rozdělení PEN na PE a N, je podle mne nejvhodnějším místem již HDS, kde je téměř vždy uzemňovací vodič .

[Štefan Beláň]

Že by nikdo z ČEZ nečetl stránky elektrika.cz se mi nechce věřit? Asi nikdo z těch, kdo tento požadavek prosadily do normy a připojovacích podmínek energetiky, neví proč to tam vlastně daly?!

[Marián Nomilner]

Podľa Smernice ZSE č. 6.221.42 z 23. mája 2005 vodič PEN v prípojkovej istiacej skrini elektrickej prípojky je potrebné uzemniť v prípade, keď:
a) v prípojkovej skrini je inštalovaný zvodič prepätia,
b) prípojková skriňa je miestom rozdelenia ochranného a neutrálneho vodiča z PEN na PE + N,
c) vzdialenosť meraná medzi prípojkovou istiacou skriňou a najbližším uzemnením vodiča PEN v hlavnom vedení distribučnej sústavy alebo v trase elektrickej prípojky je väčšia ako 100 m.
S ohľadom na problémy, ktoré by mohli vznikať pri budovaní a prevádzke uzemnenia vodiča PEN v prípojkových skriniach, je vhodnejšie zemniť vodič PEN v distribučnej sieti alebo v trase elektrickej prípojky tak, aby vodič PEN nemusel byť uzemňovaný v prípojkových istiacich skriniach.
V súlade s čl. 546.2.1 STN 33 2000-5-54 najmenší prierez vodiča PEN v káblových rozvodoch je 10 mm2 Cu alebo 16 mm2 Al.
Na Slovensku sa v súlade s požiadavkami energetických spoločností bežne vyrábajú a prevádzkujú elektromerové rozvádzače v sústave TN-C-S, ktoré podľa potreby môžu byť výrobcom upravené aj pre sústavu TN-S. V prípade, že vodič PEN je rozdelený na PE + N v elektromerovom rozvádzači, nie je nutné miesto tohto rozdelenia uzemňovať priamo v elektromerovom rozvádzači. Ako najbližšie miesto uzemnenia ochranného vodiča spoľahlivo poslúži hlavná ekvipotenciálna svorkovnica.
Prečo v Čechách platia iné podmienky, naozaj nechápem...

[Štefan Beláň]

To: Nomilner 

Přesně tak tomu rozumím i já a myslím i mnoho elektrikářů se zdravým selským rozumem.

[Miloslav Stehno]

Dobrý večer.
Pročetl jsem zde sáhodlouhé diskuze na téma rozdělení PEN, leč stále tápu:
- v rozvodničce mám 2 oddělené svorkovnice po 4 svorkách
- 1 x chránič
- 2 x jistič
- a bod rozdělení PEN na PE a N

Jaké byste volili z těchto 3 zapojení? Případně ještě jiné s WAGO svorkou jako "N" svorkovnicí?
Díky, M. S.

p.s.: Oba samostatné vývody jdou do koupelny na pračku (max 2,2 kW) a bojler (max 1,5 kW).

[Miloslav Stehno]

Nokonec to udělám takto:

[Milan Illek]

Jeden z požadavků ČSN při rozdělení PEN na PE a N je to, že místo rozdělení má být přizemněno.

Můžete tu ČSN konkretizovat?   :-[

[Milan Illek]

Můžete tu ČSN konkretizovat?   :-[

Bez odezvy. Takový požadavek totiž v ČSN není.  :(

[Lukáš Jůzl]

Možná měl pan Hasala na mysli obr. A.31B2 z ČSN 33 2000-1 ed. 2?

[Milan Illek]

Možná měl pan Hasala na mysli obr. A.31B2 z ČSN 33 2000-1 ed. 2?

Znám, ale ten obrázek nelze aplikovat tak, že každé rozdělení PEN na PE a N musí být uzemněno. Zejména pro jeho nerealizovatelnost např. při rozšiřování staré instalace.

[Miroslav Zuna]

rozdělení na PE+N již v HDS je určitě lepší. Nějakou dobu vi 90-tých letech se u měření pro ČEZ dávali 2 nulové můstky zvlášť pro PE a pro N . Tak se z HDS k RE tahal CYKY 5C6 . Pak nějaký osel nechal vydat obsáhlou směrnici z r.98 a bylo to horší než kdy před tím. N od nulového můstku k HDO musel být zž ,můstky na 63A ,CYKY 4B10 od HDS k RE a znovu se zavedl PE pro ukostření elektroměru i když už se v té době elektroměry v kovové krabici cca 20 let nevyráběly.