Jak řešit hromosvod na otočném stožáru ?

[Petr Mikolajčík]

Jakým způsobem se řeší ochrana stožáru před úderem blesku, pokud je tento stožár uchycen na otočném uložění (točně) která zajišťuje spojení se zemí (pevnou zeměnou částí) pouze přes ložisko. Ložisko využívá kuliček potažených vrstvou keramiky, vodivé spojení zde není definováno. Stožár se trvale otáčí kolem své osy. Na stožáru jsou instalovány antény.

[Pavel Horský]

Pak se dá řešit ochrana pomocí oddáleného jímače (jímací soustavy). Chce to vidět a pak se řešení zcela jistě najde.

[Vít Rotrekl]

Oddáleným jímačem? To by asi nebyl žádná krása  ;)
Napadají mě nějaký "sběrací kroužek" na pohyblivé části, ale jestli to někdo dělá a navíc dimenzované a testované na bleskový proud , to nevím.

[Pavel Horský]

Oddáleným jímačem? To by asi nebyl žádná krása  ;)
Napadají mě nějaký "sběrací kroužek" na pohyblivé části, ale jestli to někdo dělá a navíc dimenzované a testované na bleskový proud , to nevím.

No právě. Nevím, zda někdo umí dodat takovou sběrnu. Myslím, že asi těžko, neboť se bojím toho, že by při pořádném výboji mohlo dojít ke "svaření" k otočnému stožáru a bylo by po parádě. Ony už samotné stožáry např. anténních soustav radioamatérů nevypadají zrovna dvakrát vábně. Já na takové stožáry koukám z balkonu. Pak si myslím, že případná oddálená soustava nikterak oku neublíží  (dance)

[Vít Rotrekl]

No ono, ale není stožár jako stožár, že? Může to být 5m vysoký, ale taky 15-20... a to už by se oddálenej dělal dost blbě.

[Pavel Horský]

DEHN umí vše. Nemám strach, že by Honza něco nevymyslel  ;) (dance) Dokonce jsem přesvědčený, že by si v tom parádně porochnil.  (dance)  :D :D

[Fuk Tomáš]

...Stožár se trvale otáčí kolem své osy. Na stožáru jsou instalovány antény.

Točí se furt pryč anebo tam a zase zpátky? Jak jsou řešeny přívody k anténám?

[Lukáš Rotrekl]

Co je třeba chránit? Stožár samotný? Antény na něm? Zařízení do kterého vedou vývody?

Když se udělá  oddálený jímač, nebude stínit anténám? V jaké třídě LPS se to bude dělat? Je  to něco důležitého nebo je to amatérština pro zábavu?  Co to je za antény? Jsou to paraboly nalepené na stožáru nebo x metrů dlouhé něco trčící ze stožáru?

Otázek moc......

[Jan Hájek]

To chce vidět nejdřív ten stožár, u radarů se kontakt mezi pohyblivou částí a pevnou řeší buď vytvořením jiskřiště (hrot a kruh) nebo kartáčkem (kartáč a kruh). Obojí není zcela ideální a pouze to snižuje šanci, že bleskový proud provaří osu a ložisko.
U oddáleného jímače jsou i k dispozici varianty GFK podpůrné trubky s tenkým jímačem, ale i ten pak vytváří sice malý, ale přesto stín se kterým se musí počítat.

[Jiří Schwarz]

Ještě by bylo dobré vědět o jakých anténách máme přemýšlet, pro jaké pásmo, frekvenci,...
Pokud budeme chtít oddálený jímač ve vzdálenosti 1 - 2 vlnové délky od antény, jsou pásma, kde to není problém, ale jsou pásma, kde by něco tak obrovského asi nikdo nepostavil a hlavně nezaplatil.

[Jan Bocek]

To chce vidět nejdřív ten stožár, u radarů se kontakt mezi pohyblivou částí a pevnou řeší buď vytvořením jiskřiště (hrot a kruh)......

U těchto otočných stožárů, kde dvě třetiny jsou pevné a jedná třetina se otáčí s velkými anténami v pásmu KV ( do 30 MHz), tak jsme to vždy řešili velkým kruhem okolo pohyblivé části stožáru a přiblíženým hrotem spojeným s jímačem. Stožáry se vždy točily jen o 350 stupňů, někdy i méně. Na "ruských" stožárech byly lana cca 50 kvadrát se smyčkou mezi pevnou a otočnou části.  Byla to zároveň "pojístka", pokud by selhaly koncáky. ( hrozilo utržení koaxů).