Proč chránič vybavuje při spouštění spotřebiče s výkonem nad 2kW?

[Jan Franěk]

V síti TT žádný PEN vodič není. To je problém této instalace (byl), že jej (něco v tom smyslu) tam někdo vyrobil....

Ano. Také jsem to tam psal. PE a PEN. JEn na začátku nevím, o jaký vodič se vlastně jedná a někdy mohu mít problén s jeho určením.

Řekl bych, že jediná správná cesta je administrativně-formální přístup.  V prvé řadě se má vycházet z dokumentace skutečného provedení.

(jednicka)

Tak a jsme zase na začátku u, pro některé kolegy sprostých slov, projektové dokumentace skutečného provedení. Tedy se stále točíme v kruhu. Jak by se nám usnadnila práce, kdyby se opravdu dodržovaly alespoň základní požadavky.

[Petr M]

Vyrůstal jsem v domečku s připojením TT (a bydlel jsem tam i během elektro průmky), takže několik postřehů:

1. V zásuvce mezi N a PE bylo malý napětí kolem čtyř voltů AC. Dáno rozdílem potenciálů u trafa a v místě lokálního zemniče. Měřeno mým prvním PU-500. Tento jev je ale závislý na mstních podmínkách. Je to dáno tím, že v místě není jeden vodivý spoj - přizemnění PEN v bodě rozdělení.
2. Tento rozdíl napětí dělal rozdíly plynařům, museli vkládat izolační kusy k plynoměrům.
3. Rozdíl je i v tom, že impedance N-L odpovídá TN, ale impedance PE-L je v TT součtem impedance N-L + odporu obou zemničů. Takže když je síť zemněná přes 0,5 ohmu a odbejk přes 5 Ohmů, je rozdíl impedancí 5,5 Ohmu (PE-L je vyšší).
4. Pozor na přepěťovky, v TT musí být o jednu víc!

[Milan Hudec]

Můžete rozvést čtvrtý bod?

[Vít Rotrekl]

Asi myšleno, že na přívodu do domu musí být čtyř pólová, tedy určená pro TT. např DV M TT 255, kat.č.951310, nebo menší kanón DSH TT 255 kat.č.941310 :)

[Lukáš Rotrekl]

Lépe asi mělo být řešeno bleskosvodiče pro "pospojení" na rozhraní zón LPZ0-LPZ1

[Petr M]

Můžete rozvést čtvrtý bod?

V TN-C a TN-C-S vstupují zvenku čtyři vodiče, protože PE je spojený s PENem. Nepředpokládám, že uvnitř dobře vydrátovanýho rozvaděče s bodem rozdělení bude mezi PE a N při zásahu několik kV. S klidem se dá vynechat. A protože jsou všechny dráty elektricky svázány (skrz zdroj a spotřebiče), má rozdíl potenciálů takový příjmenější průběh.

Oproti tomu v TT,  kde rozvodná síť plave proti místní zemi, budou ty kilovolty rozdílu mezi N (L) -PE při bouřce tak nějak normální...  (norm) Takže rozhodně zařadit i kousek mezi N-PE a rovnou první jakost!

[Radim Strycharski]

Jenom doplním, že tady lze předpokládat přepěťovky za chráničem, takže by se nemělo zapomenout na tento článek:

[Jaroslav Hasala]

...
2. Tento rozdíl napětí dělal rozdíly plynařům, museli vkládat izolační kusy k plynoměrům.
...

Mě by spíše zajímal ten druhý bod, s tímto jsem se nikdy nesetkal a ani mi není jasné, proč by to tak mělo být ...

[Pavel Stránský 111]

Kolegové mohli by jste nás mladší poučit o tom jaké jsou vlastně výhody sítě TT a proč se vůbec používala třeba na jižní moravě.

[Jaroslav Hasala]

Kolegové mohli by jste nás mladší poučit o tom jaké jsou vlastně výhody sítě TT a proč se vůbec používala třeba na jižní moravě.

Ono nešlo ani tak ani o nějakou výhodu, spíše o nutnost. Kvalita sítí byla zejména na vesnicích dost bídná - jednoduše řečeno velké vzdálenosti a slabé vodiče. Typický byl jeden transformátor někde uprostřed vesnice a z něj paprskovitě vývody k jednotlivým domům. Poměrně častým problémem bylo také kolísání napětí v těchto sítích.
S uzemněním to také nebývalo moc slavné - u transformátoru bylo provedeno uzemnění uzlu zdroje, ale po trase už uzemnění moc často nebývalo.

U takto provedených sítí nebylo možné zaručit podmínky pro sítě TN-C, proto tedy TT.

[David Hruda]

Slyšel jsem, že TT byla specialita jižní moravy, kde z důvodu písčitého podloží nešlo dosáhnout dostatečně nízkých hodnot zemního odporu pro TN.

[Jiří Schwarz]

Kolegové mohli by jste nás mladší poučit o tom jaké jsou vlastně výhody sítě TT ...

Na dráze především na tratích, kde je elektrická trakce, nejde ani tak o výhodu jako o nutnost.
Mám napájecí stanici, tam je spojeno "vše se vším" a dobře uzemněno.
Koleje představují zpětné trakční vedení. Čím dále od napáječky a čím větší odběr z trakce, tím větší rozdíl napětí mezi zemí u napáječky a potenciálem koleje.
Pokud mám někde v kolejišti zařízení, na jehož neživou část se mi může přenést potenciál kolejí, nemohu použít síť TN. Protože kdyby se mi potenciál kolejí dostal na zařízení, asi si umíte představit co by se dělo, když u trakce je nejmenší průřez 50mm² Cu a tady by nemalá část zpětných trakčních proudů hledala cestu po PE (PEN) vodiči...

[Lukáš Rotrekl]

Nemám fotky abych ukázal co se bude dít.... Ale z CYA16 mizí izolace za cca 5-6 vteřin..... Mezi přírubami na potrubí skáčou jiskry.... Zásuvka přes kterou se to dostávalo do sítě byla roztavená za cca 10 vteřin....

[Petr M]

Mě by spíše zajímal ten druhý bod, s tímto jsem se nikdy nesetkal a ani mi není jasné, proč by to tak mělo být ...

Taky jsem na to koukal.

Bylo to v ulici, kde byla většina baráků v TT. Rozvod plynu byl v oceli s asfaltovou izolací, v domech ocelový nebo Cu trubky. Každý dům na trochu jiným potenciálu PE a srovnávalo se to skrz plynový přípojky. Tehdy jsem nějak extra nezkoumal, čím to je.

Každopádně minimálně pro unikající proudy z filtrů spínaných zdrojů je při návratu do trafa volba mezi dvojicí zemničů v sérii řádově v Ohmech (po desítkách let na pár metrech FeZn klidně i víc) a plynovou trubkou do objektu v TN docela jasná... A nedivím se plynařům, že tam ty proudy nechtěli. Při zkratu L-PE by tam tou trubkou teklo docela dost...

[Jaroslav Hasala]

Když o tom tak zpětně přemýšlím, v místech, které jsem popisoval, většinou nebyl plyn zaveden.

Z požadavku plynařů si vybavuji pouze požadavek na propojení plynoměru vodičem min. CY6.

[Petr M]

U nás ho zaváděli tak kolem roku 94/95, problém se projevil až za pár let. Izolační vložku dával pracovník distributora plynu, přece nebude chtít po elekktrikáři, aby vypnul plyn, vzal hasák a kuchal armatury u HUP. Samozřejmě s tlakovou zkouškou (STL přípojky)...

[Rozmahel Vladimír]

Je to v podstatě stejné opatření jako izolace u plynoměru. V začátcích plynofikace byly veškeré distribuční sítě i rozvody v domácnostech ocelové. Každý to doma pospojoval a tím vlastně propojil celou oblast společným zemničem, protože minimálně u regulačky je potrubí spolehlivě uzemněno.
Trubky jsou v zemi spolehlivě odizolovány od zeminy, tekže je jedná o pěkný náhodný zemnič. Využití jako náhodného zemniče je zakázáno, pro účel pospojování je to ale nutné. A tak tímto potrubím i přes vodivé plynoměry tečou proudy. Pokud dojde k nějaké manipulaci s plynoměrem, rozpojuje se proudový obvopd a může dojít k zajiskření a štěknutí nahromaděného plynu. Tím přemostěním plynoměru se plynaři brání rozpojení proudového obvodu při demontáži plynoměru. Stejně tak to lze přerušit plastem u plynoměru. Ten neuzemněný konec ocelového přívodu ale může podle místní podmínek i kopat...
Měření odporu uzemnění nebo smyčky jako celku při připojeném kotli nebo pospojování ZP se tváří v síti TT jako výborná hodnota impedance smyčky a může vést k omylu v určení druhu sítě. I pospojování zvonkovým drátem se totiž při měření tváří jako výborná smyčka...