• Welcome to Diskuse2 Elektrika.cz. Please login or sign up.
 
15.01.2026, 20:26

News:

              PROSÍME VŠECHNY UŽIVATELE, PŘED POUŽITÍM DISKUSÍ ČTĚTE MÍSTNÍ PRAVIDLA! ZDE ...!


Jaké je korozní prostředí 0,5-1m nad hladinou aktivační nádrže venkovní ČOV?

Started by Martin Kurka, 18.03.2015, 09:36

previous topic - next topic

Martin Kurka

Nemáte někdo typické určení prostředí  a potřebné minimální krytí v prostoru 0,5-1m nad hladinou obdélníkového bazénu aktivační nádrže velké městské venkovní čistírny  odpadních vod?
Bez přístřešku na nepojezdném nosném mostě na slunci, větru a dešti, přímo nad hladinou bublající nádrže uprostředí dalších 4 aktivačních nádrží ?

Mám od zadavatele prakticky normální venkovní prostředí a zdá se mi to divné. Podle mne je v této výšce spousta agresivního aerosolu, nakonec nádrže jsou vyloženy kyselinovzdornými dlaždicemi, areátory z plastu.

Zákazník mi dodal toto určení prostředí, podle mne je ve zvýrazněných položkách blábol.  

AA3+AA4+AB3+AB5+AC1+AD4+AF1+AG1+AH1+AK1+AM1+AN1+AP1+AQ1+AR1+AS1+BA4+BC3+BD1+BE1+CA1+CB1

Myslím si, že to je středně korozivní prostředí, čistí se tam nejméně hadicí, možná i Wapkou,  úder bleskem možný. Shora slunce a mráz, zdola vlhko, vliv námrazy střídání teplot...
Čekal bych osobně produkty močoviny, čpavek, fosfátové a podobné soli...

Zařízení bude napájeno z bezpečného napětí, nebude v nevýbušném závěru ani jiskrově bezpečné. Jde nám o životnost a určení krytí a materiálů, možnost použití hliníku a slitin zinku, doporučení stříšky nad zařízením atd.

Jestli máte nějaké vzorové určení prostředí ČOV, uvítám i do mailu či soukromé zprávy, stejně jako budu rád za jakoukoliv reálnou zkušenost.
Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu

Teorie=vše víme ale nic nefunguje
Praxe=vše funguje a nevíme proč
Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč

Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté

Ďábel je skryt v detailu

Surovec

Výňatek z protokolu vnějších vlivů městské ČOV.
Aktivační nádrž č.1
Otevřená betonová nádrž obdélníkového tvaru s pochůznými lávkami.
Aktivační nádrž nad hladinou  AB8, AD4, AF2, AN2, AQ2, BC3
Aktivační nádrž pod hladinou  AD8, AF2

Martin Kurka

Díky za odpovědi všem, díky nim i těm co jsem dostal i jinými cestami vidím, že je  
Quote from: Surovec on 20.03.2015, 06:51
Aktivační nádrž nad hladinou  AB8, AD4, AF2, AN2, AQ2, BC3

takto určené prostředí reálné.
Atmosférická koroze, vysoká vlhkost od -50 do +40, nepřímé ohrožení bleskem, střední oslunění, stříkající voda, spojení se zemí.
V podstatě třeba jako na lávce u česlí vodní elektrárny.
Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu

Teorie=vše víme ale nic nefunguje
Praxe=vše funguje a nevíme proč
Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč

Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté

Ďábel je skryt v detailu

Jirka Š. Svejkovský

Projektant (strojní zařízení/energetika/TZ budov), revizní technik E1B

zerotest

To Kurka
K určení je potřeba technolog a laborant - ti musí určit provozní stavy a složení splaškové vody. Nehledejte vzorovou zprávu VV. I když musím připustit, že vlivy jsou často dost podobné pro jednotlivé ČOV a nádrže v nich.
Hliník vzhledem k agresivitě vody doporučuji nepoužívat. V podstatě dnes se snažíme používat nerez a to tu lepší V(A)4 nebo v kombinaci s V2.
Ta stříška je dobrý nápad proti kálení ptáků, ale u zařízení, která jsou občas omytá dešťovou vodou se mi zdál ten stav o trochu lepší. Ale je to jen můj názor.

Jiří_Hrubý

20.03.2015, 11:33 #5 Last Edit: 20.03.2015, 11:39 by Jiří_Hrubý
Quote from: Jirka Š. Svejkovský on 20.03.2015, 09:50
:o

Ono to všechno celkem odpovídá, jen to blbě vypadá. Sůl se tam dostane ze silnic, fosfáty z prášků, kyseliny a louhy z čističů. Koncentrace jsou nepatrné, vyšší by zabily biologii, ale jsou tam.
Uvedené to je zřejmě kvůli přítomnosti snímačů a jejich kabeláže v AN.

Kalina Jiří

Quote from: zerotest on 20.03.2015, 10:53

Hliník vzhledem k agresivitě vody doporučuji nepoužívat.


Jak je to s používáním hliníkových kabelů?
Vždy jsem se domníval, že v čistírnách odpadních vod by měli být vhodnější z důvodu koroze mědi sirovodíkem.

Jiří_Hrubý


zerotest

To: Kalina Jiří
Samotné vodiče by měli být připojené s dostatečným krytím a dneska hliníkových vodičů s malými průřezy (< 16mm2) stejně moc není. I měď dokáže v tom prostředí zoxidovat na nevodivou měděnku. Pak se to řeší použitím vhodného mazacího tuku nebo oleje.
Tu nerez a případně vhodný plast jsem měl na mysli pro kryty i celé rozvaděče.

Martin Kurka

Quote from: zerotest on 20.03.2015, 10:53
Ta stříška je dobrý nápad proti kálení ptáků, ale u zařízení, která jsou občas omytá dešťovou vodou se mi zdál ten stav o trochu lepší. Ale je to jen můj názor.

On je u čističek a AN nějaký problém s ptačím trusem?  Já myslel, že tam moc nelétají.

Osobně jsem spíš stříšku myslel jako ochranu proti UV záření a proti sněhu. Mám zkušeností, že natávající sníh přes den a noční mráz dokáže rozpuknout i malou vlasovou trhlinu a způsobit netěsnost. A navíc pod provětrávanou stříškou nic nekondenzuje, funguje jako tropiko u stanu.

Nikdy není dost času,aby se to udělalo dobře. Ale pak je dost času, aby se to udělalo znovu

Teorie=vše víme ale nic nefunguje
Praxe=vše funguje a nevíme proč
Teorie spojena s praxí=nic nefunguje a nikdo neví proč

Vysoce odborných omylů se dopouští jen specialisté

Ďábel je skryt v detailu

Jiří_Hrubý

Stříška je dobrý nápad, zvláště při užití plastového rozvaděče vystavenému atmosférickým vlivům i kvůli výraznému zpomalení stárnutí i UV stabilních plastů a pozdějšímu uchytávání mechů na zdrsněném povrchu a další degradaci.
Co se ptactva týče, ČOVky bývají u řeky či potoka a není nic neobvyklého, když v AN přistane kachna, zvláště v zimě, nebo jiné druhy vysedávající na zábradlí okolo AN. Rozumné je též počítat s přítomností potkanů.