Je možné jistič znovu zapínat mnohokrát po sobě? Který předpis to zakazuje?

[Pavel Mužík_]

V báňském provozu je nařízeno, že pokud dojde k výpadku jištění, je třeba před pokusem o znovuzapnutí zjistit, co se stalo (uvádím zjednodušeně).
V energetice používáme běžně systém OZ - je to trochu jiná situace, a to jak z hlediska definice poruchy, tak i z hlediska praxe, která prokázala, že tento systém je správný a účelný a nepřináší nějaké mimořádné zvýšení rizika. Ale ani tam není možno zapínat linku desetkrát po sobě.

Jde mi teď ale o obecný (běžný) provoz, napětí nn, kabel. Pokud připustíme, že při výpadku jištění to může obsluha znovu zapínat neomezeně, pak tam vlastně to jištění je skoro na nic, že? Trochu přeháním z důvodu snadnějšího pochopení.

Ale nepodařilo se mi nikde vyhledat obdobné ustanovení, jaké platí v báňském provozu. Pomůžete někdo?

[Jiří Schwarz]

Možná by se dalo trochu něco stavět na výrobkové normě pro jističe.
Je trochu rozdíl podle použití, zpravidla se vše dělá podle "přísnější" pro obecné nebo domovní použití, kdy musí jistič vydržet 3x vypnout zkratový proud bez přestávky pro vychladnutí a odvětrání zhášecí komory.

[Pavel Mužík_]

Možná by se dalo trochu něco stavět na výrobkové normě pro jističe.
Je trochu rozdíl podle použití, zpravidla se vše dělá podle "přísnější" pro obecné nebo domovní použití, kdy musí jistič vydržet 3x vypnout zkratový proud bez přestávky pro vychladnutí a odvětrání zhášecí komory.

Děkuji za typ, bohužel jste zatím jediný diskutující k této otázce. Samozřejmě máte pravdu, ale tady nejde o ten jistič, ale právě o to, co je jištěno (tedy v tomto případě kabel). A o to, co to může způsobit, když do poškozeného místa budu neustále pouštět zkratový proud. Podle mého to může způsobit značné ohrožení (ať už škody na majetku, nebo úraz) a měli bychom to mít nějak předpisově ošetřeno. Ale nikde jsem nic nenašel.

[Milan Hudec]

Pokud je kabel správně dimenzován tak opakované zapínání do zkratu nesmí  vadit jinak řečeno dříve se musí nahřát bimetal v jističi a obvod odpojit bez ohlehu na zkratovou spoušť.
Složitější je situace u dlouhých vedení kdy bylo dříve nutné se zkratovým poměrem zabývat po celé délce, nová tuším 5-51 tento nereálný požadavek přehodnotila.

[Rozmahel Vladimír]

O jaký jde jistič? Opakované nahodilé vypínání může taky dělat vadná elektronická spoušť moderních jističů.

[Jirka Š. Svejkovský]

O jaký jde jistič? Opakované nahodilé vypínání může taky dělat vadná elektronická spoušť moderních jističů.

Nejedná se o nahodilé vypínání.

[Pavel Mužík_]

Pokud je kabel správně dimenzován tak opakované zapínání do zkratu nesmí  vadit jinak řečeno dříve se musí nahřát bimetal v jističi a obvod odpojit bez ohlehu na zkratovou spoušť.
Složitější je situace u dlouhých vedení kdy bylo dříve nutné se zkratovým poměrem zabývat po celé délce, nová tuším 5-51 tento nereálný požadavek přehodnotila.

Pane kolego, ať už to vypíná zkratová, nebo nadproudá spoušť, tak by to skutečně měl kabel vydržet. Bimetal zůstane ještě chvíli zahřátý, takže to vypne rychle, vodič ohřátý zkratovým proudem zase stačí za tu chvilku, než to znovu zapnu trochu vychladnout.
Jenže mně jde o to místo, ve kterém je ten zkrat. Jakou to tam může nadělat paseku, když to budu opakovaně zapínat.

[J Lhava]

A nedá se vycházet přímo z ČSN EN 50110-1 ed. 3?

4 Základní zásady
4.1 Bezpečná práce a obsluha
Před zahájením jakékoliv činnosti na elektrickém zařízení musí být provedeno posouzení elektrického rizika. Na jeho základě musí být stanoveno, jakým způsobem budou tyto činnosti vykonávány a jaká bezpečností opatření musí být provedena, aby byla zajištěna bezpečnost.

3.1.2
obsluha a práce (operationNP3)):
všechny aktivity včetně pracovních činností nutných k uvedení elektrického zařízení do činnosti
POZNÁMKA 1 k heslu Tyto aktivity zahrnují takové činnosti jako spínání, řízení, monitorování pro ověření elektrického zařízení, revize a údržbu. Tyto aktivity zahrnují jak elektrické, tak i neelektrické práce.
[ZDROJ: IEC 60050-651:1999, IEV 651-01-05 modifikováno]

[Milan Hudec]

Pane kolego, ať už to vypíná zkratová, nebo nadproudá spoušť, tak by to skutečně měl kabel vydržet. Bimetal zůstane ještě chvíli zahřátý, takže to vypne rychle, vodič ohřátý zkratovým proudem zase stačí za tu chvilku, než to znovu zapnu trochu vychladnout.
Jenže mně jde o to místo, ve kterém je ten zkrat. Jakou to tam může nadělat paseku, když to budu opakovaně zapínat.

Pokud budeme uvažovat nedokonalý zkrat tak se situace technicky radikálně mění a je dosti neuchopitelná alespoň pro mne.
Obávám se že nikde není uvedena nějaká hranice počtu pokusů natáhnutí jističe.
Případný prů. jde pak postavit na tom co zde uvedl p..

[Jiří_Hrubý]

Jenže mně jde o to místo, ve kterém je ten zkrat. Jakou to tam může nadělat paseku, když to budu opakovaně zapínat.

U tvrdého dokonalého zkratu prakticky "jen" tepelné namáhání a případné dynamické projevy (jako např zkratovací souprava se silně oklepe).
U nedokonalého se nabízí možnosti přerušení zkratu přepálením vodivé cesty či vysušení a měřitelný zkrat zmizí, ač porucha trvá, nebo to naopak  "zuhelnatí" ještě víc či se slije kov vodičů a zkrat bude tvrdý a pak i snáze nalezitelný.

[J Lhava]

Obávám se že nikde není uvedena nějaká hranice počtu pokusů natáhnutí jističe.

K tomu mě ještě napadá jako berlička se chytnout výrobkových norem, kde je pro jističe uvedeno v případě jejich dimenzování podle Icu (viz ČSN EN 60947-2 ed. 3, čl. 4.3.5.2.1), že po vybavení zkratem z něj může být jen vypínač ... čili s takto dimenzovaným jističem bych neměl po zkratu manipulovat asi vůbec?
Jenže to jsme zase zpátky u té EN 50110-1 ed. 3 ...

[Jan Bocek]

V báňském provozu je nařízeno, že pokud dojde k výpadku jištění, je třeba před pokusem o znovuzapnutí zjistit, co se stalo (uvádím zjednodušeně).
V energetice používáme běžně systém OZ - je to trochu jiná situace, a to jak z hlediska definice poruchy
Jde mi teď ale o obecný (běžný) provoz, napětí nn, kabel. Pokud připustíme, že při výpadku jištění to může obsluha znovu zapínat neomezeně, pak tam vlastně to jištění je skoro na nic, že? Trochu přeháním z důvodu snadnějšího pochopení.

Ale nepodařilo se mi nikde vyhledat obdobné ustanovení, jaké platí v báňském provozu. Pomůžete někdo?

Většinou se to řeší přes MPBP, protože v ČSN EN 50110-1 ed.3 je to také jen obecně.
Proto je nutno to vysvětlit. V úvodu MPBP může být na příklad uvedeno:

MPBP je předpis zaměstnavatele, který navazuje na požadavky ČSN EN 50110-1 ed.3 - obsluha a práce na elektrických zařízeních, na ustanovení souvisejících zákonů, nařízení vlády, vyhlášek a předpisů.
V MPBP jsou popsány í postupy specifických činnosti  v daném prostoru a uveden způsob pravidelné prohlídky, údržby a revize zařízení a kontroly OOPP.
V MPBP je seznam prokazatelně seznámených (školených) zaměstnanců pro provádění činností souvisejících s vyhrazeným elektrickým zařízením rozvodny nn.
MPBP s přílohami, je součástí provozní dokumentace rozvodny nn.

Na příklad může být uvedeno, že u všech jističů, kde je Icu větší než 10 kA se musí po vybavení vždy proměřit isolační stav před dalším zapnutím. Jinými slovy musí se zjistit příčina poruchy a výpadku jističe.

Odpovědnému pracovníkovi za EZ nic nebrání v tom, aby měl podobný předpis jako baňaři vypracovaný pro svůj provoz a pro své pracovníky.

Mohli bychom sice stavět na staré ČSN 34 1020 čl. 160-162 a položit otázku, jaký je hlavní účel jističů?
Je faktem, že mnohé jističe zapnete do zkratu jen jednou. U jiných může dojít k ohrožení obsluhy, pokud nepoužívá ochranné pomůcky. Na příklad zapnout AR 2500 A do zkratu se špatně nastavenou ochranou na NV straně trafa, znamená likvidaci části rozvodny....ale zajímavé efekty jsou i u jističe 160A, pokud je vysoký zkratový proud.

[Radek Sabaš]

Osobně jsem vypínač typu AR2500 za trafem 1,6MVA už zapnul do tvrdého zkratu na dvou fázích. Naštěstí jsem ještě tehda pracoval jako ochranář a vypínač byl čerstvě po seřízení a nastavení, a po záblesku ze zhášecích komor a otřesu trafačky v mžiku AR2500 vypnul. Ochrana na vn AT31X kterou jsem nastavoval týden předem zaznamenala nadproud, zkratová A32 nestihla zareagovat. Typuju, že ještě jeden takový cyklus a je po nn vypínači.

[Jan Bocek]

Za trafem 1600 kVA je také nárazový Ip 88,6 kA.
V mém případě před léty ochrany na vn straně nereagovaly. Trafo bylo napájené ze sítě 6 kV, kterou živila dvě trafa 25 MVA -22/6 kV.
Odneslo to trafo a vývodová kobka i s jističem AR 2500 byla totálně vypálená. Zapínání bylo z místa přímo na jističi.
Dynamické síly stačily v rozvodně otevřít vrata a obsluhu vymrštit 15 m z rozvodny přes vrata  .....pracovník měl přilbu a to mu zachránilo život. Značné odřeniny léčil dva měsíce.
Zkrat byl přímo na odvodové liště  jističe .

Jističe nad 100 A by se neměly znovu zapínat, pokud nezjistíme příčinu vypnutí. V každém případě by se měla vypnout napájená strana ( zrušit zátěže). Tam, kde je Ip ( dříve Ikm) větší než 10 kA, tak je dobré počínání obsluhy ošetřit v MPBP nebo STW. Nevím z jakého předpisu vycházejí "amici", ale po jejich auditech jsou na všech rozvaděčích, kde je více než 10 kA nalepené speciální štítky výstrahy....a práce na EZ je možná za velice přísných požadavku BOZP

[Radek Sabaš]

U těchto starých typů vypínačů AR 1000-2500A je už potíž. Pokud se používá často ŠPATNĚ, pokud se používá 1x ročně ŠPATNĚ neboť zatuhne. Při roční prohlídce místními elektrikáři a postříkání mechanizmu olejem ze spreje se po usazení prachu stává nefunkční. Zkratové spouště jsou naprosto zatuhnuté a pak dojde k takovým průserům.     

[Pavel Mužík_]

Pánové, děkuji za dobré tipy. Jde mi skutečně o ten "nedokonalý" zkrat, který v tom místě, kde působí, může napáchat nepředstavitelnou paseku (a v případě, který právě řeším, jde o škodu přes 100 mega Kč).

Ten odkaz na ČSN EN 50110-1 ed. 3 ve spojitosti s MPBP, to je asi taková rozumná cesta (+ kontrola, zda výrobce jističe neuvádí nějaká omezení).

Tvrdý kovový zkrat by neměl být zas takový problém (tedy z hlediska sítě, ne z hlediska jističe), takže se dokonce ještě pořád používají a vyrábějí rychlozkratovače.

[Jan Bocek]

Jaké platí obecné požadavky pro obsluhu elektrického zařízení?
Dříve v ČSN 34 3100 v čl. 131-134 byla deklarována určitá kvalifikace.
Při takové poruše musí pracovník učinit opatření k zamezení nebo snížení nebezpečí úrazu, požáru nebo jiného ohrožení.

Z toho platila zásada, že jistič při zkratu se znovu nezapíná, ale musí se zjistit příčina. Obsluha přivolala údržbu, která musela zajistit podmínky pro zjištění příčiny.  To znamená zjistit, zdá je to v napájecím kabelu, nebo v připojeném zařízení.

Nedodržení tohoto technologického předpisu mělo mnohdy za následek požáry a to jak objektu, rozvaděče, anebo i podzemního kabelového kanálu. Vedl jsem několik takových vyšetřování, kdy jsme to "odklonili" od obsluhy k technické závadě. A škody byly často ve stovkách mega. Ale psal se rok 1970-80 a kriminálka i soudy byly trochu jiné.

Dříve se dosti pravidelně školilo a přezkušovalo z 34 3100, 34 3101-04 v hutním závodě.
Dnes je to moc zestručněno v již citované EN 50110-1 ed.3, ale stále používáme TNI 34 3100. Ale navštívil jsem hodně podniků, kde mají vlastní rozvodnu, ale nějaké MPBP a 50110-1, anebo 34 3100 nikdy neviděli. Tam, kde je slabý odpovědný vedoucí za elektrická zařízení, tak může dojít k velkému maléru právě z hlediska obsluhy.

Problémem je dálkové zapnutí jističů. Tam může obsluha s kvalifikaci "idiotum fest" zapínat do zkratu do nekonečna, až to fyzika zakáže, anebo přivolá hasiče..
Kdežto při lokálním zapínání jističů nad cca 100 A, když jednou takový jistič exploduje, tak pak již se po druhé nezapíná. Výhodou u jističů s vyšší ampérovou hodnotou, byly i předřazené pojistky, jejichž přepálení signalizovalo zkrat....