Proč se v 70. letech při zapojení napěťového chrániče nepropojovaly můstky?

[Jaroslav Hasala]

I když na sítě TT (ze strany distributorů) lze narazit už jen velmi vyjímečně, pořád je v provozu poměrně dost instalací, které byly zhotoveny pro sítě TT. 
Zejména na vesnicích je poměrně časté, že sítě sice prošly rekonstrukcí, ale elektroměrový rozvaděč i další instalace je stále TT.
Několikrát jsem se dokonce setkal i s tím, že i nové instalace byly udělány jako TT, patrně ze "setrvačnosti".

[Milan Hudec]

To bylo zapojeno jako síť TT.

Já si nedokáži představit použití  nap.chrániče v síti TT.
Poruchový proud bude téct vždy po vodičích až do cívky a tam obvod ochranného vodiče končí.

[Radim Strycharski]

Já si nedokáži představit použití  nap.chrániče v síti TT.

Pokud bude:
-napětí na cívce dostatečné (přičemž stačí malé)
-přívod k zemniči cívky pečlivě izolovaný
-zemnič cívky dostatečně daleko
-odpor zemniče cívky umožňující dostatečný proud cívkou,

potom je jedno, jestli jsme v síti TN nebo TT.

Poruchový proud bude téct vždy po vodičích až do cívky a tam obvod ochranného vodiče končí.

K cívce může ochranný vodič jen odbočovat, přičemž hlavní a původní ochranný vodič bude v síti TT pokračovat ke svému zemniči a v síti TN bude pokračovat ke svému trafu. Poruchový proud se rozdělí; v síti TT mezi zemnič instalace a cívku, v síti TN mezi trafo a cívku. Pokud poruchový proud udělá na cestě k zemniči/trafu potřebný úbytek napětí, cívka vybaví.

[Milan Hudec]

V cestě poruchového proudu nesmí být v serii zapojená cívka to platí pro veškeré ochranné vodiče, pokud bych porušil toto pravidlo a napěťák tam zapojil již nemohu hovořit o TN či TT dle dnešní terminologie.
Právě proto jsem se ptal zdali v době používání těchto chráničů byla nějaká výjimka.
Nepotřebuji vysvětlovat funkci a zapojení napěťáku, s neskromností tvrdím že ji znám (dance)

[Radim Strycharski]

nesmí být v serii zapojená cívka

V sérii vztaženo k instalaci jako celku, když by šlo o jedinou proudovou cestu. To samozřejmě být dnes nesmí. Dříve to bylo možné podle ČSN 34 1010. Když ale budu mít síť TN nebo TT podle dnes platných norem, nic neporuším tím, když k nim paralelně připojím napěťový chránič nebo cokoliv jiného. To bych potom nemohl připojit mezi PE a zemnič ani přepěťovku. Nebo si vezmeme za příklad sousední vlákno o stoupačkách. Budu bydlet v 50.patře mrakodrapu a budu si měřit napětí mezi kolíkem zásuvky a topením, které je pospojeno až někde v přízemí. A rovnou si k tomu voltmetru přidám spouštěč pro vypnutí nebo pro nějakou jinou funkci, když dojde k překročení limitní hodnoty. Co bych tím porušil za předpis?

[Milan Hudec]

Myslel jsem třeba případ kdy napěťák připojím mezi ochranný kolík a zem u osamocené zásuvky na zahradě.

[Radim Strycharski]

Myslel jsem třeba případ kdy napěťák připojím mezi ochranný kolík a zem u osamocené zásuvky na zahradě.

No, proč ne? Když se nepřeruší stávající PE v TN od zásuvky do domu, tak se tím instalace jenom vylepší.  ;)

[Rozmahel Vladimír]

Myslel jsem třeba případ kdy napěťák připojím mezi ochranný kolík a zem u osamocené zásuvky na zahradě.

Mezi a nebo na     kolík?
Pokud bude NCH připojen na kolík a samostatný zemnič je to ochrana hlídání napětí na vodiči PE nebo PEN a to je dobré a lze to bez obav použít i dnes. Pouze ale jako doplněk jiné ochrany.
V zemněných sítích JME se toto zapojení používalo jako hlídání napětí na nulovém vodiči u TR.
Úskalí napěťového chrániče je riziko přemostění cívky jiným náhodným zemničem a jeho vyřazení z funkce.
Zkratové síťové napětí lze předpokládat 230V, na to může být cívka stavěna.
Potíž ale nastane, když by se uzemnila celá elinstalace např.RD a jediný spoj se zemničem by byl z důvodu zachování funkce NCH právě přes jeho cívku.
Z hlediska přepěťové vlny směrem do země je pak právě ta cívka nejslabší místo...

[Milan Hudec]

Konečně mě někdo pochopil (dance)

[Jaroslav Hasala]

Ochrana napěťovým chráničem je v dnešní době už dávno překonaná, na JM se to u nových instalací nepoužívá už více než 30 let.
Mimochodem, už od začátku to bylo pro objekty typu RD docela problematické - části elektroinstalace s přirozeným uzemněním bylo nutné nějak odizolovat. Dávaly se například izolační vložky na kovové potrubí apod, ovšem byla celá řada věcí, kde se to nedalo moc seriózně řešit, např. u ponorného čerpadla.

Jeden z mála případů, kdy dávala ochrana napěťovým chráničem smysl bylo např. u maringotek.

[Milan Hudec]

Vlákno mě zklamalo čekal jsem vichřici na moje názory od mnoha zatím přišel pouze osvěžující vánek několika kolegů (dance)

[Václav Třetí]

Já si nedokáži představit použití  nap.chrániče v síti TT.
Poruchový proud bude téct vždy po vodičích až do cívky a tam obvod ochranného vodiče končí.

Nekončí, je připojen na cívku chrániče, jejíž druhý konec je uzemněn. Cívka zajistí iniciaci chrániče a vypne obvod, proud dále neprotéká, protože obvod je odpojen.

Je potřeba uvažovat, že napěťový chránič je poplatný době svého vzniku, před 80. léty to byl pokrokový prvek, dnes víme, že má mnoho úskalí při použití a proto ho již běžně nepoužíváme.