Jaký je správný průřez vodiče pospojování napojený na HOP dle ČSN 33 2000-5-54?

[Zdenek Šimčík]

Průřez vodiče ochranného pospojení s HOP.
Dle normy ČSN 33 2000-5-54 (544.1) nesmí být průřez vodiče ochranného pospojení menší než 6mm2 (měď).
To znamená, že pokud na HOP chci připojit samostatně vodič pospojení např. od:
- topení
- plynového kotle
- rozdělovače podlahového topení
- bojler
- akumulační nádrž

tak vše musí být vodičem 6mm2?

Protože se často uvádí, že stačí průřez 4mm2. A v normě ČSN 33 2000-5-54 je dále uvedeno, že přůřez nechráněného vodiče ochranného pospojení nesmí být menší než 4mm2.
Nebo je nejlepší propojit mezi sebou zařízení 4mm2 a to pak na HOP vodičem 6mm2.

[Pavel Horský]

Bavme se jako technici.
Správně tedy ČSN 33 2000-5-54 ed.3.
Já jen, aby se toho zase někdo nechytil a nezačal tu kvůli tomu zaplevelovat diskusi, jako právě já  :D

Zkuste si řádně rozpitvat přílohu B - Příklad uspořádání uzemnění a ochranných vodičů. Pravda, dá to trošku více práce, neboť je to opět dost nesrozumitelné. Že by trend dnešní doby? Ve vysvětlivkách pod obrázkem je pak legenda, kterou se musíte prokousat přes všudypřítomné další odkazy na normativní články (viz........)
Pak vám vyjde, že skoro vše musí být pospojené vodičem min. průřezu 6mm2, což např. do zásuvky opravdu nedostanete :-(
V příloze B je šrafovaně nakreslena koupelna. V koupelně je znázorněna jakási neživá část a z ní je pak vše v koupelně pospojeno např. CU 4mm2 (i zásuvky). Nevím, proč pro zjednodušení není tato neživá část nazývána jako Ochranná přípojnice. Zřejmě je lepší techniky zmást a donutit je k zamyšlení uvedením písmena M s označením Neživá část. Asi to tak má být.  :)

[Jan Franěk]

Myslím kolegové, že pletete jabka s hruškama.

Neplést uzemňovací přívod s ochranným vodičem. Snad se tedy nepletu já  o:-)

Uzemňovací přívod musí mít minimálně 6mm a používá se například na neživé části VZT, topení a podobně.
Uzemňovací přívod od ochrany před bleskem (ekvipotenciální pospojování proti blesku) má mít minimální průřez 16mm2.
Ochranné vodiče které nejsou součástí kabelu, například doplňující ochranné pospojení, mají mít minimálně 2.5mm2 v případě že jsou mechanicky chráněné, pokud nejsou, tak 4mm2. Tyto nemusí být připojeny přímo k MET.  Například zmiňované pospojování a podobně. To vše tedy platí pro vodiče Cu.
JInak v normě jsou samozřejmě vzorečky pro výpočty minimálních průřezů jak uzemňovacích přívodů, tak ochranných vodičů a předchozí hodnoty jsou jen minimálními co dovoluje norma.

Možná ještě někdo něco doplní, nebo si tuto normu vysvětlí trochu jinak, než já, nebo Pavel Horský, či Zdenek Šimčík. Budu také rád za každý podnět  ;) protože je evidentní, že v tomto není vše zcela jasné a všem už vůbec nee.  (drinks) (whist)

[Milan Hudec]

Bude vodič nahrazovat PEN, bude po vodiči putovat bleskový proud, bude vodič sloužit k přenosu vyšších unikajících proudů, bude vodič chráněn před mechanickým poškozením?=jeho průřez.

[Pavel Horský]

Honzo, mě je to jasné.
Já jen popisoval modelový příklad, kterým je příloha B v ČSN 33 2000-5-54 ed.3, která ač byla vypracována v duchu jednoduchosti se tak ve finále nestalo. Je to opět tím, že normotvůrce ze své pozice přemýšlí jinak než ten, kdo pak tuto normu používá k výkonu svého povolání. Ostatně, tito tvůrci pak často mluví i jaksi zmatečně na svých přednáškách a to se kolikrát hodně špatně poslouchá.

[Radim Strycharski]

...tak vše musí být vodičem 6mm2?

Průřez tohoto vodiče (dříve označovaného jako vodiče hlavního pospojování a dnes označovaného jako vodiče pro připojení k hlavní uzemňovací svorce) musí být sice minimálně 6 mm2, ale současně nesmí být menší než polovina průřezu největšího vodiče PE (PEN) a nemusí být větší než 25 mm2. Takže pokud budete mít např.přívod CYKY 4x16, průřez 6 mm2 nestačí, musí být 10 mm2. Současně se musí ověřit, jestli nemůže při poruše jiného vodiče PEN působit jako obchozí cesta a v tom případě musí mít průřez jako vodič PEN.  Výčet toho, na jaká zařízení či součásti stavby se tyto průřezy vztahují, obsahuje ČSN 33 2000-4-41 ed. 2.

[Jiří Schwarz]

...
Ochranné vodiče které nejsou součástí kabelu, například doplňující ochranné pospojení, mají mít minimálně 2.5mm2 v případě že jsou mechanicky chráněné, pokud nejsou, tak 4mm2.
...

Jen na doplnění:
Pokud ochranným vodičem teče proud větší než 10mA (samozřejmě trvaleji, ne na nějakou omezenou dobu než zareaguje ochranné zařízení), měl by podle "5-54, ed. 2 nebo 3" mít průřez 10mm2 Cu.

Reálně v praxi pokud je přívod do objektu v TN-C, což je standard, stačí hodně málo k tomu, aby vodičem ochranného pospojování, nebo doplňujícího pospojování něco teklo...

Pak je otázkou kdy opravdu "stačí" průřez 2,5mm2

A kdyby to někomu nestačilo, může začít přemýšlet o EMC, přepěťových ochranách,...

[Jan Franěk]

Původní dotaz je možná trochu zmatečný. V nadpisu se píše o správném průřezu a v dalším textu se už píše jen o minimálním. Ale myslím že odpovědi jsou dost vysvětlující.

Pak je otázkou kdy opravdu "stačí" průřez 2,5mm2

No, moc toho asi není, ale pokud se budeme bavit například o bytové výstavbě, tak v koupelně na pospojení zásuvky je to OK. A to je asi základ.

Jen na doplnění:
Pokud ochranným vodičem teče proud větší než 10mA (samozřejmě trvaleji, ne na nějakou omezenou dobu než zareaguje ochranné zařízení), měl by podle "5-54, ed. 2 nebo 3" mít průřez 10mm2 Cu.

Jasně. ale jak to zjistit už třeba během návrhu ochrany, nebo v samotném projektu? S tím nemám osobní zkušenost. Ještě se zeptám. Když naměříš na ochranném vodiči větší  než zmiňovaný proud, jak to řešíš v praxi? Opavdu mě to zajímá.

A kdyby to někomu nestačilo, může začít přemýšlet o EMC, přepěťových ochranách,...

To už nechme opravdu na specialistech  ;) Jen z přemýšlení o tom mě bolí hlava :-)

[Radim Strycharski]

Jasně. ale jak to zjistit už třeba během návrhu ochrany, nebo v samotném projektu? S tím nemám osobní zkušenost. Ještě se zeptám. Když naměříš na ochranném vodiči větší  než zmiňovaný proud, jak to řešíš v praxi? Opavdu mě to zajímá.

Mělo by to být věcí projektu. Beru to tak, že projektant vyhodnotí charakter instalace a navrhne třeba tento speciální průřez podle 5-54. A když to nenavrhne, tak to zřejmě vyhodnotil tak, že to není třeba. Prakticky jde o pasáž převzatou ze zrušené ČSN 33 2000-7-707 a tehdy tak bylo zřejmé, že jde o zváštní prostor podle řady 7. Dnes už to rozdělení tak jasné není, tím, že se to zařadilo do 5-54.

[Milan Hudec]

Zde pozor na nianci mezi unikajícím proudem dle normy zrušené a proudem obecně dle 5-54.
Tento mnohdy dosahuje vyšších hodnot a jedná se mnohdy o proud pracovní zjednodušeně řečeno paralelní PEN.
Tudíž pokud hodlám splnit normový požadavek prakticky nepřipadá v úvahu použití vodiče slabšího.
Tudíž např. žádná úleva na šestku PEN či čtyřku z uzemněné vany na "kolík" zásuvky.

[Jan Franěk]

Mělo by to být věcí projektu. Beru to tak, že projektant vyhodnotí charakter instalace a navrhne třeba tento speciální průřez podle 5-54. A když to nenavrhne, tak to zřejmě vyhodnotil tak, že to není třeba. Prakticky jde o pasáž převzatou ze zrušené ČSN 33 2000-7-707 a tehdy tak bylo zřejmé, že jde o zváštní prostor podle řady 7. Dnes už to rozdělení tak jasné není, tím, že se to zařadilo do 5-54.

Ale ano, tak nějak to chápu také. Jen by mě zajímalo jak projektant "určí" možný proud ochranným vodičem a jak se v praxi řeší když je překročena hranice 10mA a průřez tomu neodpovídá.

Zde pozor na nianci mezi unikajícím proudem dle normy zrušené a proudem obecně dle 5-54.
Tento mnohdy dosahuje vyšších hodnot a jedná se mnohdy o proud pracovní zjednodušeně řečeno paralelní PEN.

To mne zajímá. Jak poznám že ten proud je zrovna podle 5-54 ?  ::)

[Milan Hudec]

S ohledem na to že už je pouze dle 5-54, která nerozlišuje jeho původ, tak snadno. ;)

[Jiří Schwarz]

...
To mne zajímá. Jak poznám že ten proud je zrovna podle 5-54 ?  ::)

Ono je to přesně naopak. Když tam ten proud teče, mělo by se to ošetřit.
Právě u zrušené 33 2000-7-707 bylo problém jestli je to proud "unikající", nebo část pracovního proudu středního vodiče, který si hledá všechny vodivé cesty.

...
Jasně. ale jak to zjistit už třeba během návrhu ochrany, nebo v samotném projektu? S tím nemám osobní zkušenost. Ještě se zeptám. Když naměříš na ochranném vodiči větší  než zmiňovaný proud, jak to řešíš v praxi? Opravdu mě to zajímá.
...

Pokud bude ochranný vodič opravdu jen ochranný, pak by jím za běžného provozního stavu téci nemělo "téměř nic". Tady je problém, že si velmi snadno udělám nějakou "smyčku". A pak pokud jakýkoliv kousek PENu  propojím ještě přes další okruhy, proud neteče cestu nejmenšího odporu, jak se často říká, ale hledá si všechny vodivé cesty.

V bytových rozvodech pokud PE vodičem teče nějaký proud, je to spíše o hledání problému.
V průmyslu je to složitější, ale pak je jednou z cest jakýsi pesimistický přístup "na jistotu", kdy tam, kde se dá problém s proudem PE vodičem předpokládat, ten vodič preventivně dostatečně dimenzuji.

[Milan Hudec]

Naopak si myslím že vyhodnocení kolik proudu se bude potulovat po ochranných vodičích v bytě je snadnější záležitost.
Jedno z nejkritičtějších míst bývá často opomíjený plynový sporák s el.jiskrou, po jeho plynové hadici toho proudu putuje hrůza.