Kde jsou ještě úsečníky na dřevě?

[Michal Zamazal]

Zajímám se o historii vn linek. Kolega vytváří web dokumentující především starší venkovní úsečníky:

Uvítáme tipy, kde lze ještě nalézt tyto odpojovače na dřevěných sloupech v provozu, ale třeba i torza. Jedná se především o typy US 22/35 do počátku 60. let, případně ještě starší, např. od firmy Union, které se instalovaly ještě v 50. letech.
Také uvítám tipy na jiné historické zajímavosti ohledně venkovních linek vn (případně nn, vvn) a kuriozity, např. zbytky trafostanice na dřevěných sloupech.

[Václav Třetí]

Obávám se, že jste trochu zaspali dobu, před dvaceti léty by se jich ještě našlo, dnes už to bude problém, většina vedení je již přestavěná. Některá dokonce již dvakrát.

Stožárovou trafostanici na dřevěných sloupech si nějak neuvědomuji, že bych ji někdy za poslední 50 let viděl. Pamatuji jednu na betonových sloupech v provedení z první rep. , ale ta už byla odpojena někdy v 80. létech a její zbytky sice vydržely na místě asi dalších 15 let, teď už je vše odstraněno.

Možná, že by bylo dobré zdokumentovat trafostanice věžičkové, je zajímavé, jak se od sebe liší stavebně v jednotlivých oblastech. Brzy jich už také moc nezůstane.

[Michal Zamazal]

Souhlasím, že je už dost pozdě, ale lépe teď, kdy se ještě něco najít dá, než vůbec.

Byť je to s podivem, ale stále ještě jsou v provozu úsečníky z 50. a 60. let, viz. odkazovaný web. Hledáme na základě tipů známých apod. A tady bude asi také více lidí, kteří si takových věcí všímají.

Trafostanici na dřevěných sloupech pamatuji ještě v 90. letech v Tišnově. Asi už nikde nebude, možná tak v nějakém opuštěném průmyslovém areálu.

Zděné trafostanice jsou zajímavé a mnohdy i pěkné stavby. Ty ale vydrží déle, obvykle se nebourají ale opraví a slouží svému účelu dále. Určitě je to zajímavý nápad k další dokumentaci.

[Michal Šenkýř]

Zděné trafostanice jsou zajímavé a mnohdy i pěkné stavby. Ty ale vydrží déle, obvykle se nebourají ale opraví a slouží svému účelu dále. Určitě je to zajímavý nápad k další dokumentaci.

Tak vám hned jednu zasílám. Jedná se o DTS Holštejn-Sýrárna č. 320 472

[Václav Třetí]

   Asi nás pár mírně praštěných je, co když jedou krajinou, koukají po DT a nadzemních rozvodech vn a nn ve vsích a menších městečkách, je to profesní deformace, naštěstí neškodná.

Věžové trafostanice se sice moc nebourají, ale je to asi také otázka času, protože se do nich obvykle nevejdou nová silná trafa, už o několika zbouraných a nahrazených ocelovými konstrukcemi vím. Občas se také ruší provedení na dvou betonových sloupech z poválečného období.

V některých obcích si těchto staveb váží a opravy a údržbu s distributorem zajišťují a spolufinancují. Bohužel vídám i trafostanice ve velmi špatném stavu, které již dlouho nevydrží, pokud se brzy nezrekonstruují.

[Martin Škopek]

Jedna stará, opuštěná, je v Nové Včelnici. Uvnitř je ještě nějaký původní odpínací prvek...

[Jirka Š. Svejkovský]

Jednu funkční máme i v Údlicích.

[Vlado Konrád]

Mňa očarilo toto. Aj keď to nie je celkom historická záležitosť.

https://goo.gl/maps/cHMr4uUjYJD2

[Šálek David]

Taky jednu přidám - opravená.

[Michal Šenkýř]

Taky jednu přidám - opravená .   https://www.google.sk/maps/@48.9428928,16.1688319,3a,75y,47.12h,98.88t/data=!3m6!1e1!3m4!1s_ahhUDr2qB5lY3WH6RcgHw!2e0!7i13312!8i6656?hl=sk

Opravte si odkaz,ale jinak je pěkná. Spíše mě však zaujal ten zajímavý stožár nad sklípkem. To je anténa nebo tam Prokop Diviš zapomněl prototypsvého hromosvodu?

[Jirka Š. Svejkovský]

Když jsme u těch dřevosloupů, tak tady je jeden uprostřed kedluben. Bohužel bez sekčáku.

[Michal Zamazal]

Některé bývalé trafostanice jsou i kulturními památkami:

Památkový katalog

[Šálek David]

Omlouvám se za ten nepovedený odkaz.   Ten stožár / sloup  pokud jsem informován správně  není anténní - jedná se o v původním záměru sloup větrné elektrárny - tedy pokusný nedokončený projekt . 

[Jiří Schwarz]

Tuhle pamatuji v provozu.

[Michal Zamazal]

Jiří Schwarz: Ta vypadá, že zásobovala dvě možná i tři okolní obce. Zajímavé je, že koncové vn izolátory jsou roubíkové (asi typ J někdy z 20. let) a nebyly tam ani tahové čapkové. Pěkné.

Kdyby někdo našel v archivech i nějaké fotky z dob provozu podobných památek z počátků elektrifikace, budu rád za jejich zveřejnění nebo zapůjčení.

[Petr Liskar]

Další kousek.

[Jirka Š. Svejkovský]

Jenom bych rád upozornil, že na gůglí odkazy existuje zkracovač. Pak se to nerozpadá.

[Jiří_Hrubý]

Škoda, že se autor vlákna nesháněl dříve. To už je víc jak 10 let, kdy se ve velkém překládaly linky v příhraničí na beton. Poslední sekčák na dřevě jsem rušil snad 5 let zpátky. Pár linek na dřevě dožívá, ale sekčáky se kvůli bezpečnosti nahradily, takže ta krásná práce z mědi  mosazi oceli a bronzu skončila ve šrotu. Jenom ten litinový zámek, je oproti současným plecháčům kus poctivého řemesla.
Člověk je obdivuje jen do chvíle, kdy je měl rozepnout. Pak přijdou obavy, co se stane až se za něj zatahne.
V několika přípdech se před ně dávaly odpojovače do linky, nebylo to o moc lepší na obsluhu, ale zase nehrozil rozpad.
Nejstarší zlikvidovaná linka (na které jsem dělal) byla na nýtovaných stožárech, údajně ještě vystavěná za RU.
Při střihání polí se sem tam nějaký stožár ulomil. Přijel za námi sběratel a chtěl alespoň špičku stožáru s izolátory (byly tam za ty léta zelený, velký bílý, skleněnky, hnědý a fieberlinky na odbočce) na zahradu. No, na jeho místě bych vyškemral celej, minimálně jako oddálený jimač dobrý. :D