ÚVAHA: Když elektrotechnik opouští svou komfortní zónu ...

[Miroslav Minařík]

ÚVAHA: Když elektrotechnik opouští svou komfortní zónu ...
    Co z činností, které vykonáváme je pro nás existenčně důležité a co nás baví? U každého jsou to jiné aktivity a jiný poměr. Za slupkou toho co vidíme, se často v nitru skrývá zcela něco jiného, než bychom podle zevnějšku čekali. Proto moc nedejte na první pohledy! Zvláště pak u elektrotechniků. Toho potkáte jednou s měřákem, šroubovákem, jindy s lopatou nebo zahloubaného v technických normách. Tento rozptyl náhodný kolemjdoucí nevnímá a profil takového elektrikáře přisuzuje především právě tomu co vidí. A jak to vidíme my, kteří se v této profesi každodenně angažujeme?
    Zdroj: zde...


   

[video]/video/2017/17rotrekl_sbijecka.mp4/[/video]

    Co pozitivního a konstruktivního byste doplnili k této informaci?
   

ÚVAHA: Když elektrotechnik opouští svou komfortní zónu ...

   

[Jirka Š. Svejkovský]

To se mi na tom právě líbí. Jeden den jsi zalezlý v kanclu a datluješ zprávy, kreslíš zapojení. Druhý den pobíháš po stavbě, třetí den v rozvodně řešíš výpadek nebo reviduješ instalaci ve čtyřiceti metrech na technologii. Někdy se protáhneš s kangem. Někdo má víc toho kanclu, někdo toho kanga. Ale znám pár kolegů (spíš kolegyň), kteří nikdy neměli šroubovák v ruce. Být salónním projektantem by mě moc nebavilo.

[Václav Třetí]

Kdybych měl celé dny sedět pouze u stolu, tak bych se asi zbláznil. Také mám rád pestrost v práci a nebojím se skoro žádné, jen už musím dávat trochu pozor na své zdraví.

[Jan Franěk]

Také souhlasím.  :)

Nebojím se žádné práce, i když krumpáč nebo "kango" aktivně nevyhledávám. Přesto mi nedělá problém vzít ho do ruky a odvést nějakou práci.
I když tak trochu přemýšlím co je pro mě vlastně ta komfortní zóna. Každá práce mě začíná tak trochu štvát, když ji dělám moc dlouho v kuse. Ať jde o revize, kreslení, zapojování a podobně. Velmi mi vyhovuje právě to střídání, ty změny. Pak se asi cítím komfortně pořád.  (drinks) (beach) (funny) (poklona)

[Jan Bocek]

Zajímavé zastavení se na cestě a úvaha k 7. otázkám.

1. Aby činnost bavila minimálně 80/20, ale lepší na 20/80. Je to otázka vztahu k sobě, vztahu k okolí, vztahu k té činnosti. Dělejte každou práci s radosti ( nás učili dědové...)

2. Hranice znalosti elektrotechnika.
   Nastínil jsi Mirku rovnici kde na jedné straně je vzdělání a vědomosti
   a na druhé straně rovnice je dovednost a "oprávnění".
   Dalo by se také říci, že základy elektrotechniky a její aplikace = realizace v praxi v procesu

3. Hranice hloubky znalosti? Stačí vyjmenovat předměty z průmyslovky a potom přidat vš oblasti. Je to strašně široké pole jen v oblasti silnoproudé techniky. Často jsem uvažoval o tom, kde je hranice mezi silnoproudem a slaboproudem? Před 20-30 léty se začalo prolínat. Vždy jsem viděl lidí, kteří se ponořili do velké hloubky problému, stali se v dané oblasti odborníky. viděl jsem elektrikáře, kteří zestárli již ve 27 letech. A ujel jim vlak. nechtěli se ponořit hlouběji.

4. Jak moc hluboko se ponořit? Co nejhlouběji. Má to vždy 3 fáze. Sběr informací, jejich třídění a realizace. Když o tom málo víš, nelze nic realizovat. Pomořování je celoživotní proces. Výsledkem je bud umíš nebo je čumíš. Je to otázka chtění a buzení....a je to odvislé od čtyřech složek jako se zdravím. ( tělesně, duševně, duchovně a sociálně). Ve všech oblastech je nutno se cvičit. Počátek moudrosti je ( odpověd je v Přísloví 1,7)

5. Tvoje dovednosti a Tvoje cena? Obojí je umění. Dovednost se dá trénovat, cena je věc morálky. I když někdy obvyklá....

[Jan Bocek]

Pokračování ( přesáhlo to těch 3000 znaků)

6.  Co je v nás samotných? Připadá mi to jaka rada jednoho proroka, který říká, že se máme ( po létech) zastavit a pohlédnout zpátky, po jaké cestě šli naši dědové, profesoři, spolužáci ale i my, potom je ta třetí věc, pohlédnout před sebe a vybrat si tu lepší cestu. Zazněla otázka kolik času denně věnuješ čemu. Je to zajímavá otázka ale i inventura. Člověk se podobá zlomku, kde v čitateli je to co by mohl být a ve jmenovateli to, co skutečně je. A je to i otázka hospodaření s časem. Každý řekne že nemá čas. Lže sobě i jiným. Nenaučil se ještě v sedmdesáti hospodařit s časem. Ještě nenašel odvahu ustřihnout kabel od televize ( debilizátoru). Když to uděláš, víš kolik budeš mít času i na vzdělávání se a četbu?

7. Podle čeho se řídit? Moudrosti? Dr. ing. Jiří Mrázek CsC, jinak OK1GM, mi jednou dal radu, abych každý den přečetl jedno přísloví z knihy moudrosti v Bibli. Byli jsme tehdy v roce 1980 na 14 denním semináři v Božkově. Kouzelné místo republikových továrníků. A ráno jsme šli do letního kina T.G.Masaryka a společně studovali jedno přísloví. Tehdy tvrdil, že se můj život podstatně změní. Poznání je vždy v čase. Moc jsem mu nevěřil, ale byla to pro mne velká autorita a po létech jsem mu vděčný za semínko, které zasel. Naučil mne tehdy i více zacházet s kalkulačkou TI ( možná mnozí vzpomenou na jeho článek ve ST Trumfové eso z Texasu). Dr. Jiří Mrázek byl také komentátor letu do vesmíru v televisi.

Pánové, dlouhé sedění u stolu a vytváření dokumentu mne dlouho nebaví. Již sice mne nelákají 30 m stožáry a stavba antén, ani silné Kango, ale do procesu se ponořím občas i rád.
Někdy mi schází pohyb do těch minimálně 4 km denně, ale je to nutnost, abychom nezlenivěli. 10-12 hodinový pobyt v terénu již je také moc. Hledání v normách je někdy i dobrodružství i když mne také živila norma živitelka 60204 jak vtipně označil MK. Ale najednou jste v jiné oblasti a je nutno na těch základech stavět. Je to v důchodu výborný trening, abychom nezblbli.

Snad jsem se vešel do 3000 znaků......ale přečetl jsem ještě příspěvek Honzy a uvažuji, co to cítit se komfortně? To je jako dobře, spokojeně....ovocem je láska, radost, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost, a sebeovládání ( Ga, 5,22 ) kež by....