Proč je uzel transformátoru uzemněn?

[kooger]

Zajímá mne, proč je nutné uzemňovat uzel transformátoru? K uzavření okruhu přece stačí čtvrtý vodič, který taktéž vede na sloupu a je spojen s uzlem.

[Jan Bocek]

1) http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,1515.0.html

2) je dobré nastudovat základy elektrotechniky, učí se to v předmětu Energetika

[Jan Bocek]

Zajímá mne, proč je nutné uzemňovat uzel transformátoru? K uzavření okruhu přece stačí čtvrtý vodič, který taktéž vede na sloupu a je spojen s uzlem.

Z hlediska funkčního ano.
Uzemnění je z hlediska bezpečnostního a plnění bezpečnostních podmínek
při užívání elektrických spotřebičů

[Jiří Kovář12]

Zajímá mne, proč je nutné uzemňovat uzel transformátoru? K uzavření okruhu přece stačí čtvrtý vodič, který taktéž vede na sloupu a je spojen s uzlem.

až se poruchou někde přeruší PEN budete za toto rád

[Milan Illek]

...aby se divil, kdo je zabedněn.  ;D

[Pavel Král Gargula]

Transformátor nemusí být uzemněn pro izolovanou soustavu. Pak ale není vyveden uzel trafa čtvrtým vodičem. Domnívám se, že jedením z důvodů uzemnění je, aby v uzlu trafa byl nulový potenciál - což je v našem případě matička zem. Vzhledem nesymetrickému zatížení sítě pomůže toto uzemnění tomu, aby v každé fázi byla stejná velikost napětí - stejný vektor (resp. tři vektory symetricky posunuté o 120°). Je to tak ?

[Jirka Š. Svejkovský]

V podstatě ano. I sítě IT se (neúčinně) uzemňují přes odpor nebo tlumivku (petersonovu cívku), aby se udržela napětí na uzdě a dalo se detekovat, omezovat nebo dokonce provozovat zemní spojení jedné fáze.
Další důvod je, jak vlastně funguje ochrana automatickým odpojením od zdroje u sítí TN a TT. Potřebujeme cestu zpět do trafa.

[pegas100]

A není to náhodou proto, aby se snížil odpor vedení? Protože takto lze zlepšit odpor přizemněním třeba každých 200m? Pokud ten uzel nebude vyveden, tak jak ho zlepšíme?

[Jiří Schwarz]

To "snížení odporu vedení" vzhledem k impedanci rozvodů a reálném odporu uzemnění až tak významné není.

Síť IT by byl problém prop běžné použití. Čím rozsáhlejší síť, čím více "odboček", uživatelů, spotřebičů, tím větší by byl problém udržet tam přijatelné izolační stavy, aby byla zaručena nějaká bezpečnost provozu.

Takže IT klidně např. u zabezpečovacího zařízení na dráze, kde je zařízení servisováno odborníky, jsou tam hlídače izolačního stavu, "první porucha" je hlášena a urychleně se odstraňuje,...
Ale do "paneláku" raději ne.

[pegas100]

Tak to jsem zvědav, kdo konečně odpoví tazatelovi na otázku.
Někdo říká kvůli bezpečnosti, ale proč?  Někdo odvádí pozornost se sítí IT, protože nedokáže odpovědět a někdo zase raději mluví o TT.
Takže PROČ? Určitě to nebude proto, abychom dostali ránu, když stojíme na zemi.

[Milan Hudec]

Protože byste potřeboval ke každému domu trafo a příslušenství za 50M a platil ztráty na primáru.

[Jan Bocek]

Protože byste potřeboval ke každému domu trafo a příslušenství za 50M a platil ztráty na primáru.

V některých zemích to tak mají.....

[Jirka Š. Svejkovský]

Protože byste potřeboval ke každému domu trafo a příslušenství za 50M a platil ztráty na primáru.

Jako to maj třeba v USA.

[Václav Třetí]

Tam to tak mají z trochu jiných důvodů.

[Jan Franěk]

Jde o to srovnat "nulový" potenciál zdroje se zemí. Za prvé pak máme všude kde potřebujeme stejný potenciál a také nám to pomáhá v tom, že si tím částečně nahrazujeme (posilujeme) vodič na kterém závisí ochrana před úrazem a škodama, až od zdroje. Čím blíže jsme k "nulovému" potenciálu (čím lepší přizemnění), tím rychleji při poruše narůstá v obvodu poruchový proud a o to rychleji mohou zareagovat ochrany (jističe, pojistky).
Proto se u  vrchních sítí nn se přizemňuje každých 500m u kabelového vedení po 200m.
Berte to asi tak, že potenciál země je brán jako referenční "nula".
Nesmíme taky zapomenout na to, že i v případě úderu do vedení, pomáhá každé přizemění odvést rozdělit a odvést nebezpečný potenciál co nejrychleji pryč.

Tak to bych to asi zjednodušeně popsal laikovi.  o:-)

[Maroš Klein]

Všetky elektrické potenciály rozdielne voči potenciálu zeme to už od prírody majú tak nejak prirodzene radi ,,do spoločnej zemegule".
Zem je napríklad pre sieť TN 230/400 svojím spôsobom odpadkovým košom pre všetko ostatné v nej od uzla po poslednú zásuvku. Bleskom počínajúc, ebonitovou statikou končiac.
Takú sieť, ktorá si ponechá napríklad atmosférickú energiu na horšie časy zatiaľ nemáme. A tiež nepoznám dôvod prečo ponechať kolovať v drôtoch prepätie čo najdlhšie, a ani iné miesto okrem zeme kam ho odpratať.
Občas sa sieť bez dostatočnej zeme poupratuje sama, a to potom dosť vidno.

IT je výnimka s prioritou funkčnosti, ktorá sa len tvári, že je zem nechýba.

[Jiří Schwarz]

Tak to jsem zvědav, kdo konečně odpoví tazatelovi na otázku.
...Určitě to nebude proto, abychom dostali ránu, když stojíme na zemi.

pegasi, tak proč mu to nevysvětlíš ty?

Těch důvodů je víc, mj. jak již bylo zmíněno nějaké ošetření rozvodů proti přepětí,...

Pokud se podíváme na bezpečnost, tak je tam jedna důležitá věc - my nedokážeme všechno dokonale zaizolovat, takže jsou na zařízení neživé části, na které se může při poruše dostat napětí.
U sítě IT je problém v tom, že když není všas odstraněna 1- porucha, při 2. vzniká nebezpečný stav, když se na neživé vodivé části může objevit nebezpečné napětí proti zemi.

Takže jdeme cestou "uzemněné" sítě TN nebo TT, kde je spojením na zem definováno napětí jednoho vodiče proti zemi. A pokud dojde k k poruše (izolační závadě) vodiče s jiným potenciálem, tak se vytvoří "poruchový okruh", který by měl způsobit reakci jističe nebo pojistky.
To je základní princip tzv. automatického (dříve samočinného) odpojení od zdroje v síti TN nebo TT, doporučoval bych studium nějaké učebnice.

[Milan Illek]

Tak to jsem zvědav, kdo konečně odpoví tazatelovi na otázku.

Možná, kromě dalších důvodů i proto, že země je jediný vodič, který se nemůže přerušit a z toho vyplývajících výhod.  :)