Je možný proudový chránič jako hlavní vypínač?

[Zdeněk Friedrich]

V souvislosti se selektivitou, je též třeba uvažovat o centrálním chrániči 300mA v dřevostavbách, který je předřazen SPD T2, v souvislosti s ČSN 33 2000-5-534-ed.2, čl. 534.4.7.

[Radim Strycharski]

Selektivní charakteristika je podle mě nutnost.

Přesně tak, je to naprostá nutnost. Přesto jsem selektivní chránič před dalším chráničem ještě neviděl a to nemyslím žádné bytovky, ale regulérní průmysl a velké obchoďáky. Teorie a praxe si žijí svými životy až moc.

Pouze doplním že s Géčkem selektivity nedocílíš.

Zjednodušeně se dá říct, že G je výborné pro selektivitu pro více jističů za jedním chráničem. Protože nejpravděpodobnější porucha je zkrat a potom jistič vypadne dřív než chránič G. Může sice vylítnout ještě jistič někde vepředu, ale to je jiná věc.

Ten článek byl psán asi ve stresu.
Jak mám ochránit přívod do domu instalací chrániče až uvnitř?
(dance)

Nijak, je to přijaté riziko. Muselo by být předepsáno TN-S už od elektroměru. Navíc zavedená koncepce, kdy venku je jen jistič před elektroměrem, je docela praktická.

[Jirka Š. Svejkovský]

Zjednodušeně se dá říct, že G je výborné pro selektivitu pro více jističů za jedním chráničem. Protože nejpravděpodobnější porucha je zkrat a potom jistič vypadne dřív než chránič G. Může sice vylítnout ještě jistič někde vepředu, ale to je jiná věc.

Vybavovací doba selektivních chráničů může dosáhnout až 500 ms při jmenovitém reziduálním proudu, což odporuje času vypnutí při poruše do 0,2 s.

Na druhou stranu norma počítá s pětinásobkem, kdy vypíná už do 150 ms. Pětinásobek beru u chráničů 30 mA, kde lépe popisuje reálný stav při dotyku na živou část, u chrániče 300 mA to tak ale být nemusí.

Tak nevím, ale s použitím selektivních chráničů pro ochranu před dotykem bych byl opatrný.

[Radim Strycharski]

Tak nevím, ale s použitím selektivních chráničů pro ochranu před dotykem bych byl opatrný.

Selektivní chránič je určen pro zařazení před další chránič, který chrání koncový obvod a tam má smysl lámat si hlavu s vypínacími časy. U selektivního to smysl nemá, protože je zařazen v distribučním rozvodu, kde jsou časy do 5 s (resp. v TT 1 s), takže vše je v pořádku. Lze ho v distribučním rozvodu použít i pro ochranu před dotykem.

[Jirka Š. Svejkovský]

Bytová nebo domovní rozvodnice není distribuce, tam bych trval na čase kratším.

[Radim Strycharski]

Jakákoliv rozvodnice je součástí distribučního rozvodu, kde jednoznačně platí časy TN 5 s nebo TT 1 s. Distribuční rozvod (obvod) nemá nic společného s rozvodem provozovatele distribuční soustavy. Tam platí podle PNE 30 s.

[Jirka Š. Svejkovský]

Opravdu? Tak mi ukažte PLku, která přežije zkrat po dobu pět vteřin.

[Radim Strycharski]

Plasťáček (tj. tř.ochrany II) musí leckdy vydržet i daleko víc než 5 s, protože stačí jenom dodržet dobu zkratu podle ČSN 33 2000-4-43 ed. 2 a tam to často vychází vysoko nad 5 s.  ;)
Ochrana neživých částí se svými 5 s je k nám velice milostivá, protože když vyjde, nemusíme se už obvykle zajímat o doby vypnutí zkratu podle 4-43 ed. 2.

[Ivan Taraba]

A v případě, kde je nebezpečí požárů, na příklad v dřevostavbě, to mu také rozmluvíte?
...
Jako servisman jsem vyslán na poruchu v adm. budově, kde jsou 3 patra. V nejvyšším patře nejdou v některých kancelářích zásuvky. Je nutno vyměnit B16/1. Rozvaděč nemá hlavní vypínač. V rozvaděči je 40 jističů....jdu do přízemí a hledám distribuční rozvaděč. Stojí před nim velký regál....trvá dvě hodiny než se k tomu dostanu a vypnu jistič pro celé 3. patro.
...

Abychom se vyhnuli nedorozumění, nejsem proti hlavnímu vypínači, jsem proti centrálnímu chrániči. V situacích, kde centrální chránič 300mA předepisuje norma, ho projektantovi nebudu rozmlouvat. Pokud by pak hrozilo, že spojení PE a N v kterékoliv zásuvce způsobí odpojení všech ostatních okruhů včetně světla, budu chtít více "centrálních" chráničů.

Nemám statistiku jak často se vyměňují jističe a jak často chrániče, ale podle Murphyho zákonů budete nejspíš jako servisman vyslán k výměně centrálního chrániče. A rozvaděč bude vydrátován tak nešťastně, že budete muset čtvrtinu vodičů vymontovat. Když se má dařit, tak se daří. V případě regálu před rozvaděčem provozovatel za svou neprozíravost zaplatí více hodin práce servisního zásahu a delší dobou odstávky.

[Jan Franěk]

Pomalu se ale v této diskusi ztrácím.
Jako servisman jsem vyslán na poruchu v adm. budově, kde jsou 3 patra. V nejvyšším patře nejdou v některých kancelářích zásuvky. Je nutno vyměnit B16/1. Rozvaděč nemá hlavní vypínač. ..

Ale myslím že sis zde odpověděl sám ještě před tím.

Pokud se ale budeme bavit v oblasti řemeslné výrovy, průmyslu a speciálních pracovišť, tak tam většinou výrobkové normy ten hlavní vypínač nařizují. A myslím, že to bude i v oblasti veřejně přístupných prostorů.

To jsou rozvaděče, kde je prostě hlavní vypínač nutný. Osobně se s "tolerancí" absence hlavního vypínače setkávám maximálně v panelovém nebo bytovém domě a to jen tam, kde máte hned za dveřmi do bytu rozvaděč s hlavními jističi a elektroměry. Zcela vyjímečně  se najde i pár jiných případů. Zrovna v minulém týdnu jsem nechal doinstalovat hlavní vypínač pro rozvaděč kanceláří. kdy se muselo kvůli jeho vypnutí běhat pře dvě patra dolů a zase nahoru přes výrobu, byť byl hlavní rozvaděč jen za zdí  ;D . Nese to sebou totiž i další rizika. Třeba že se v tom budete "vrtat" a někomu z výroby spadne jistič a když už tam půjde, tak vám nahodí i ten váš, bez ohledu na nějakou cedulku. Už se mi to jednou stalo. OD té doby mám rád vypínání pod kontrolou, nebo pokud to jde, tak jistič ve vypnuté poloze zamknu.
Navíc v prostorech kanceláří bych jen nerad viděl proudový chránič jako hlavní vypínač. Prostě i z praktického pohledu, kdy může poškozený zdroj PC udělat "tmu" na celém patře a tím může vzniknout i slušná panika (vím, musí zde být i nouzové, nebo protipanické osvětlení) . Zde bych to totiž raději viděl světla mimo proudový chránič.