Jak ochránit relé termostatu před přepětím stykače?

[jiří Konrád]

Chtěl bych použít termostat (Netatmo) ke spínání stykače (SCHRACK BZ 326 437) ->přímotopu, ale relé v termostatu k tomu není dimenzované. Výrobce mi dopopručil dle přiloženého schématu přidat bipolární transil. Bude to dostačující? Jaké hodnoty nebo přímo typ bych mohl použít?

[Fuk Tomáš]

V zásadě by tam stačil varistor, např. VISHAY VDRS14T275BSE. Má to ale dva háčky:
1) samotný varistor není uzpůsoben k montáži do termostatu nebo na stykač. Je tu přeci jen životu nebezpečné napětí.
2) životnost takové ochranné součástky není nekonečná, hodila by se signalizace konce životnosti.

Oba problémy řeší např. SPD typ 3 DEHNflex M. Samozřejmě, je to pak o docela jiné ceně.

[David Frýba]

Ovládací napětí 230V soudím z obrázku.Lze termostatem spínat nějaké miniaturní relé a to následně cívku stykače.

[Fuk Tomáš]

Ovládací napětí 230V soudím z obrázku.Lze termostatem spínat nějaké miniaturní relé a to následně cívku stykače.

V technických údajích je, že už je v termostatu miniaturní relé s kontakty 230V~/0,5 A.

[jiří Konrád]

Relé v termostatu je, ale špičky ze stykače ho po cca několika desítkách nebo stovkách sepnutí zničí - to mám ověřené. Má se používat jen pro beznapěťové spínání. I výrobce mi to potvrdil a doporučil nějaký ten transil, ale více detailů už dát nechtějí. DEHNflex vypadá dobře, ale 1100 Kč je celkem dost.

[David Frýba]

Zajímavý je, že výrobce tvrdí beznapěťový spínání a vy tam posíláte 230V. Tam jste si asi s výrobcem nerozuměl.Je oněch 230V galvanicky odděleno? Jak píše pan Fuk tak ano. Jinak jak se to dělá v běžné praxi jsem již popsal.Za cenu co píšete za DEHNfex by jste pořídil nový termostat s lepšími kontakty na výstupním relé.

[Fuk Tomáš]

Relé v termostatu je, ale špičky ze stykače ho po cca několika desítkách nebo stovkách sepnutí zničí - to mám ověřené. Má se používat jen pro beznapěťové spínání. I výrobce mi to potvrdil ...

Viz https://www.netatmo.com/en-US/product/energy/thermostat/specifications

[Jan Bocek]

Relé v termostatu je, ale špičky ze stykače ho po cca několika desítkách nebo stovkách sepnutí zničí - to mám ověřené. Má se používat jen pro beznapěťové spínání. I výrobce mi to potvrdil a doporučil nějaký ten transil, ale více detailů už dát nechtějí. DEHNflex vypadá dobře, ale 1100 Kč je celkem dost.

O jakých "špičkách" uvažujte?
Kde by se asi tak ty napěťové špičky vzaly?
Spínáte topení, které nemá velké indukčnosti ani kapacity.
Proto nějaké transily paralelně ke kontaktům je nesmysl.
Termostat se ničí velkým spínacím proudem cívky stykače.

Z vašeho "ideového" schéma zapojení není zcela jasné, jaké proudy termostat spíná.
Výrobce garantuje spínací proud max. 500 mA.  Je zapotřebí použit typ stykačů,
které mají daleko menší spínací proud cívky. Anebo použit mezirelé....

Není pro tyto termostaty doporučené standardní zapojení s konkretními typy stykačů?

[Otakar Dosbaba]

Ideové schéma napovídá, že termostat spíná cívku instalačního jednomodulového dvoupólového stykače 20A@AC1. Cívka stykače vytváří při vypnutí napěťovou špičku, relátko v termostatu vytahuje malinký oblouček a tak jdou kontakty postupně do kopru. Výrobce termostatu asi šetřil až moc, nicméně ke stykači výrobce dodává i odrušovací modul (RC člen) pod označením
RC-R 230, obj. číslo: CSRCR230. Po připojení paralelně k cívce stykače by mělo být vypínací přepětí eliminováno.

[Jan Bocek]

O jakých "špičkách" uvažujte?
Kde by se asi tak ty napěťové špičky vzaly?

Musím opravit své tvrzení.
Cívky stykačů na 230 V AC mají poměrně již vysokou indukčnost. 20 A stykač při sepnutí odebírá 80-100 mA. Jenže při vypnutí je vidět na kontaktech osciloskopem "festival bordelu". Po připojení RC členu paralelně k cívce se tento jev sníží asi 10 x.

Většina kontaktů má mnohem vyšší zapínací proud než vypínací. Pokud je u tohoto relé zapínací proud maximálně 500 mA, pak vypínací proud bude na příklad 50-100 mA. Kontakt je přetěžován jak ampérický, tak zřejmě i napěťově.

Osobně bych použil jiné termostaty, které spínají daleko vyšší proudy. Vyzkoušel bych také RC členy paralelně k cívce, případně zvolil SSR relé jako mezi obvod. SSR relé na spínání potřebuje 5-10 mA a má výstupní obvod zkoušený na 4 kV.

[Jan Hájek]

DEHNflex vypadá dobře, ale 1100 Kč je celkem dost.

Teď jsem to ověřoval a prodejní cena od Luma Plus je ca 600 Kč bez DPH. Obdobná by měla být i u dalších prodejců.
Ještě jedna možná varianta je VC 280 obj.č. 900 471, který je primárně určen na napájení na tišťák, jeho prodejní cena je ca 420 kč bez DPH.

[jiří Konrád]

Dá se DehnFlex M objednat někde na internetu? Pod 1000 s dopravou jsem nikde nenašel a LumaPlus zřejmě neposílá a na maily neodpovídají.
Jaké by mělo být zapojení?

[Martin H.]

Výrobce mi dopopručil dle přiloženého schématu přidat bipolární transil. Bude to dostačující? Jaké hodnoty nebo přímo typ bych mohl použít?

Transil (alebo inú súčiastku) namontujte čo najbližšie k cievke stykača, nie až k termostatu.

Osobne považujem transil za funkčne ideálny pre toto použitie, ale výhrady k montáži na 230V hovoria jasne proti.

[jiří Konrád]

Vzhledem k tomu, pokud jsem to správně pochopil, že Transil nemá neomezenou životnost, raději použiji Dehnflex. Spolu s transilem by hned odešel i celý termostat. Na jaké kontakty stykače zapojit?

[Martin H.]

Vzhledem k tomu, pokud jsem to správně pochopil, že Transil nemá neomezenou životnost, raději použiji Dehnflex. Spolu s transilem by hned odešel i celý termostat. Na jaké kontakty stykače zapojit?

Dehn je špičková kvalita, dobrá voľba.

Ale transil má teoreticky neobmedzenú životnosť, nedegraduje ani časom, ani počtom zvedených špičiek.

[jiří Konrád]

Muzete mi specifikovat parametry vhodneho transilu?

[Fuk Tomáš]

Muzete mi specifikovat parametry vhodneho transilu?

Např. v GME Transil Bipolární 1,5KE400CA, zapojíte ho tak, aby elektricky překlenul kontakt termostatu.

P.S. taková elektronická součástka, která by měla neomezenou životnost, dosud nebyla vynalezena.

[jiří Konrád]

Nakonec mi Luma Dehnflex dodala. Muzu ho zapojit stejne jak ten transil tedy na kontakty termostatu?