Setkáváte se v praxi se smyčkováním napájení rozvaděčů?

[Novák Antonín]

Z hlavní pojistkové skříně nebo hlavního rozvaděče vede kabel do prvního podružného rozvaděče a z něj před hlavním vypínačem do dalšího rozvaděče atd.
Jako když se smyčkují zásuvky nebo lampy na ulici.
Trochu mě to překvapilo, asi ušetřili na kabelech a na pojistkách jenže použitý kabel omezuje celkový příkon.
Používá se dnes ještě takové řešení?
Není lepší mít z hlavního rozvaděče vývody ke každému rozvaděči zvlášť?
Třeba místo jednoho dlouhého kabelu 50mm2 mít dva 25mm2?
I kdyby ten druhý vedl nepřerušeně skrz první rozvaděč?
Pak se dají samostatně jistit i odpojovat.
Dá se to pochopit u pojistkových skříní na ulici nebo trafostanic když se napájí z obou stran ale proč u rozvaděčů v domu?

[Václav Třetí]

Popište o jaký objekt se jedná a  odebírané příkony, abychom si mohli udělat alespoň nějakou představu. Existuje nějaká dokumentace k takto udělaným rozvodům, nebo to vznikalo postupně a živelně?

[František Šohajda]

Ano setkáváme...
Naposledy jsem to viděl  u schodiště, kde byla na patře vždy jedna místnost. Celkem 5 pater.

[Lukáš Rotrekl]

Jo, třeba rozvodné sítě nn, nebo HDV v paneláku jsou takový celkem běžný příklady...

A proč je to tam co to řešíte takto? Se zeptejte toho kdo to navrhl, jaké měl vstupní zadání a proč se proto takto rozhodl.
Důvody mohou být ekonomické, prostorové .....

[Maroš Klein]

Ako uviedol p. Rotrekl, dobrým príkladom je stúpačka v paneláku. Skúste si predstaviť napríklad v stúpačke 12 p. paneláku namiesto jedného prívodu 24.
Sú situácie, keď má ekonomické hľadisko jednoducho navrch.
Ale aj naopak, môžu v projektoch výrobných prevádzok nastať prioritné požiadavky na samostatné prívody.
Ak ale narážate na komplikovanosť merania Riso pri revízii spoločného prívodu. tak s takouto podmienkou priority pri návrhu som sa ešte nestretol. :)

[Jan Bocek]

Z hlavní pojistkové skříně nebo hlavního rozvaděče vede kabel do prvního podružného rozvaděče a z něj před hlavním vypínačem do dalšího rozvaděče atd.

Používá se dnes ještě takové řešení?

Není jasné z jakého úhlu pohledu tato řešení hodnotíte.
( jako student, elektrikář, projektant, revizní technik, laik.....provozovatel, bezpečnostní technik etc.)

Již zde bylo uvedeno, že každé řešení bylo navrženo z určitých hledisek. Ke každému řešení je dokumentace. Vertikální, nebo horizontální "sběrnice", nebo dnes používaný název Bus Bar se běžně používá jako páteřní síť ve výškových domech ( HDV), nebo v průmyslu. Více najdete v ČSN 33 20000-4-43 ed. 2 Elektrická instalace nízkého napětí- část 4-43: bezpečnost-Ochrana před nadproudy.

Projektant vždy musí zvažovat několik technických parametrů a také již zde řečenou ekonomickou stránku věcí.
(Sú situácie, keď má ekonomické hľadisko jednoducho navrch.)

Uvažovat o tom, co je lepší nebo horší, je věcí analýzy a optimalizace.

Nedávno jsem dostal za úkol proměřit isolační stav sběrnice Bus Baru. V průmyslovém závodě, délka 120 m, jmenovitý proud 1000 A a napájeno cca 50 spotřebičů. Odbočky jištěny pojistky ve výšce +12 m. Znamenalo to vypnout všechny spotřebiče a kontrolovat, zdá je napojeno "něco" před hlavním vypínačem. Příprava na měření v odstávce provozu trvala 4 hodiny. Vytahovat pojistky plošinou by trvalo jednou tak déle. Taková akce se ale dělá jednou "za uherský rok". Tento systém napájení je dneska v průmyslu celkem běžný.

Je to podobný případ, jako změřit isolační stav HDV v paneláku. Přitom zůstanou připojené všechny jističe před elektroměrem. A když naměříte hodnotu 22 Mohmů, tak je to slušná hodnota.

[Jirka Š. Svejkovský]

Je to podobný případ, jako změřit isolační stav HDV v paneláku. Přitom zůstanou připojené všechny jističe před elektroměrem. A když naměříte hodnotu 22 Mohmů, tak je to slušná hodnota.

Tak to by mě docela zajímalo, jak se to dělá. Měřím poté, co jdou ven nožovky a jsou všechny jističe dole.

[Milan Illek]

Setkal jsem se i se smyčkováním přívodů 22 kV rozváděčů jistým samoukem. Po mně chtěl, prý abych to namaloval Tak jsem šel od toho. Fakturu za vynaložený čas nezaplatili. Stálo mě to 440 Kč na DPH.  :(

[Jan Bocek]

Tak to by mě docela zajímalo, jak se to dělá. Měřím poté, co jdou ven nožovky a jsou všechny jističe dole.

Asi jsem to blbě napsal.....

Hlavní vypínač je vypnutý, nebo nožovky venku a všechny jističe dole, ale zůstávají připojené.
Znamenalo to vypnout všechny spotřebiče a kontrolovat, zdá je napojeno "něco" před hlavním vypínačem.

U strojního zařízení je občas "něco" napojeno před hlavním vypínačem a pak je problém s měřením isolačního stavu. Ale i u bytovek jsem se setkal s nepřehlednou instalaci, kdy společné prostory měly "schovaný" jistič s elektroměrem pro kryty CO. Prostě, když není zjednodušené jednopólové schéma rozvodu, je to vždy trochu trápení.

[Maroš Klein]

A když naměříte hodnotu 22 Mohmů, tak je to slušná hodnota.

A ,,pobaviť" dokáže aj hodnota pod 1,0 MΩ. Vtedy sa občas rovno vyhodnotí nevyhovujúci izolačný stav kábla, a navrhne sa jeho výmena. Pritom až príliš často skutočným vinníkom, zodpovedným za dobrý kšeft, bude nejaký "zaschnutý soplík" na svorkovnici. :)

[Ivan Taraba]

Používá se dnes ještě takové řešení?

Dle mého názoru se to používá všude tam, kde není dopředu jasné kolik jakých odběrů bude. Například v tom paneláku si někdo z 12. patra pořídí hromadu spotřebičů a musí požádat o silnější přípojku. Nebo se nějaký byt rozdělí na dva (asi ne v paneláku...) a vznikne nové přípojné místo. Proto až do toho 12. patra vede nejsilnější kabel, jištěný jen nožovkami.

Každou odbočku slabším průměrem je však nutno řádně jistit. V takovém průběžném rozvaděči pak nestačí hlavní vypínač 63A, pokud je přívodní kabel jištěn na 160A. Dříve bývaly běžné stoupačkové skříňky se stoupačkovou svorkovnicí a pojistkami. Viděl jsem však i stoupačovou svorkovnici s kabelem 95mm2, ze které bez jištění odbíhají několik metrů dlouhé přívody k jističům u elektorměrů o průřezu 10mm2. Když se takový přívod na vhodném místě poškodí, může to být zajímavé...

I kdyby ten druhý vedl nepřerušeně skrz první rozvaděč?

Nejsem si jistý, zda v rozvaděči může být kabel, který s ním nesouvisí.

[Jan Bocek]

   
Re: Setkáváte se v praxi se smyčkováním napájení rozvaděčů?

Setkáváme a to jak při návrhu, tak při kontrolách.
Pokud je průřez vodičů větší než 50 mm2 a zkratové proudy větší než 700 A s impedancí sítě méně než 0,5 ohmů, tak je nutné prověřit ochranu před obloukovými výboji. Je to trochu "nový" fenomén od roku 2000.

Při větším zkratovém proudu vznikne větší iniciační energie oblouku a vzniká větší pracovní riziko při práci na elektrickém zařízení. Již jsem se s tím setkal, kdy bezpečnostní technik požadoval zhodnocení rizika podle §101,102 a 349 zákoníku práce. A není to ani nový fenomén, protože NV 48/82 v §199 požaduje " učinit opatření proti účinkům elektrického oblouku".

A ČSN 50110-1 upozorňuje na nebezpečí oblouku, na pracovní postupy a kontrolu funkčního stavu. A tak se navrhování, ale i revize takových elektrických zařízení dostává do jiného úhlu pohledu, kterým je bezpečnost.

U smyčkovaně napájených rozváděčů s větším příkonem se nám zvyšuje vzdálenost vyhrazeného prostoru a zvyšují se nároky na OOPP při práci na takovém zařízení.
Pak je vhodné najít technické řešení na snížení tohoto rizika.