Věříte v plošném spoji víc konektoru nebo pájení?

[Redakce portálu Elektrika.cz]

PHXC: Revoluční zásuvné konektory pro DPS
    Věříte v plošném spoji víc konektoru nebo pájení? V minulosti byl konektor považován za slabé místo obvodu. V dnešní době se leccos změnilo a konektor v plošném spoji se dává na stejnou úroveň jako například zapájená součástka. Mnozí praktici si nedokáží takovou alternativu představit vůbec, natož v průmyslovém prostředí, které jako místo použití určuje výrobce tyto nové konektory. Co o konektoru říká specialista výrobního závodu, sledujte v tomto článku ...
    Zdroj: zde...


   

[video]/video/2017/17phxc_konektor_do_plosnych_spoju.mp4[/video]

    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
   

Věříte v plošném spoji víc konektoru nebo pájení?

   

[Milan Hudec]

Konektor je do plošňáku také zapájen.

[Miroslav Minařík]

Konektor je do plošňáku také zapájen.

O čem píšeš?

[Jiří Schwarz]

Zapájený konektor bývá zdrojem závad, především pokud se pájí "vlnou", kdy tam toho cínu moc není a statisticky je takový spoj "relativně dost poruchový".
Takže pokud se někdo inspiroval "bezšroubovou" technologií a nyní chce něco podobného zkusit při "pružném" nepájeném spoji mezi konektorem a Cu fólií na DPS, nemusí to být špatné a při "průmyslovém osazování" většího množství desek to může být i zajímavé zrychlení

[Milan Hudec]

O čem píšeš?

V článku je uvedeno že základna je připájená.

[Milan Hudec]

V článku je uvedeno že základna je připájená.

Omluva, ona rozvitá věta v článku zavání křížovým výkladem a já vybral ten nesprávný.

[Miroslav Minařík]

Když jsem to uviděl poprvé, že se to do plošňáku zasune a cvak, tak mne polila vlna nedůvěry, ale certifikace na německé železnice je jiný argument.

[Václav Třetí]

Bezolovnatý cín je křehký a nesnáší nízké teploty (pod bodem mrazu), před časem jsem viděl pokus se zmraženou deskou osazenou SMD součástkami. Po klepnutí o stůl povolilo osazovací lepidlo i cín a část součástek se uvolnila a opadala.

Pájení eutektickou pájkou Sn60Pb40 je podstatně kvalitnější.

Přímé konektory, kde jednu část spoje tvoří přímo deska s postříbřenými nebo pozlacenými ploškami, jsou známé již mnoho let, i TESLA je dělala a některá jejich provedení nebyla špatná. Vývoj jde dále, takže uvidíme...

[Jan Bocek]

Rozvoj technologie je neuvěřitelně rozšiřuje.
Když se objevily první bezšroubové spoje Wago, tak jsme na to koukali, ale až se člověk naučí zvládat technologické postupy k tomu nutné, tak to rychle přijme.

Kvalita spoje a jeho přechodového odporu je daná především plochou a tlakem. Jaký je rozdíl mezi zásuvným konektorem a "konekci" mezi kontakty a plochou DPS? Jen v technologickém zpracováni.

Systém konektorování dílů byl již vymyšlen během II. světové války. Je na příklad zajímavá kniha Radiotechnika za druhé světové války vydána 2016, autor Miroslav Horník. Vedla k tomu snaha jak rychle montáže z odzkoušených dílů, tak diagnostika při poruše. Je faktem, že DPS již byly používány během války, ale pokovené otvory přišly až v roce 1960. V měřících přístrojích používal Schlumberger DPS s pozlacenými ploškami jako konektorové nože. Tyto spoje neměly poruchový stav i po mnoha létech.

Myslím, že Phoenix  Contact se velice rychle uplatní v průmyslové automatizaci.
Zajímavá je i nabídka katalogu v papírové formě. Dobrá prezentace, potěšila.....

[Fuk Tomáš]

... pokud se někdo inspiroval "bezšroubovou" technologií a nyní chce něco podobného zkusit při "pružném" nepájeném spoji mezi konektorem a Cu fólií na DPS, nemusí to být špatné ...

Ovšem zde se nejedná o kontakt mezi konektorem a Cu fólií, nýbrž o kontakt mezi konektorem a prokoveným otvorem - což u běžných DPS je pokud vím cín, kterým je prokovený otvor pokryt. Existují i zlacené, tam bych tomu věřil.

[Václav Třetí]

V prokovených otvorech vícevrstvých DPS je obvykle zalisována propojka v podobě pocínované trubičky. To zajistí zatečení pájky a dokonalé spojení s oběma stranami spojů na desce.

[Fuk Tomáš]

V prokovených otvorech vícevrstvých DPS je obvykle zalisována propojka v podobě pocínované trubičky. To zajistí zatečení pájky a dokonalé spojení s oběma stranami spojů na desce.

Zalisovaná trubička by stěží měla dokonalý kontakt na vnitřní vrstvy. Pokud mě paměť neklame, tak už před 30 lety jsme měli ve fabrice (ČKD Polovodiče, provoz Benešov) technologii, kde se ta "propojovací trubička" vytvářela elektrochemicky.
Ale zpět k tématu - ať tak či onak, u běžného DPS se zde bude jednat o kontakt pin<->cín.

[Zdenek Rajmont]

Když jsem to uviděl poprvé, že se to do plošňáku zasune a cvak, tak mne polila vlna nedůvěry, ale certifikace na německé železnice je jiný argument.

Funguje to naprosto spolehlivě. Používáme to na proudy desítek ampér.

[Ivan Taraba]

Když v místě kontaktu nedojde ke korozi, tak proč ne?
25krát vypojit a zapojit, to by pájený spoj asi nezvládl...
Možnost osadit drahý konektor až když je potřeba někde v terénu je šikovné.

[Redakce portálu Elektrika.cz]

PHXC: Revoluční zásuvné konektory pro DPS
    Věříte v plošném spoji víc konektoru nebo pájení? V minulosti byl konektor považován za slabé místo obvodu. V dnešní době se leccos změnilo a konektor v plošném spoji se dává na stejnou úroveň jako například zapájená součástka. Mnozí praktici si nedokáží takovou alternativu představit vůbec, natož v průmyslovém prostředí, které jako místo použití určuje výrobce tyto nové konektory. Co o konektoru říká specialista výrobního závodu, sledujte v tomto článku ...
    Zdroj: zde...


   

[video]/video/2017/17phxc_konektor_do_plosnych_spoju.mp4[/video]

    Jak byste reagovali na tuto související otázku vy?
   

Věříte v plošném spoji víc konektoru nebo pájení?

   

[Milan Hudec]

Furt tomu nerozumím.
Takže mezi fólií plošňáku a vlastním vodičem je v serii kolik spojů a žádný z nich není pájený?