Co se má z rozvaděčů všem pořádně vysvětlit? Dejte svůj návrh!

[Miroslav Minařík]

Roadshow LPE na téma ROZVADĚČE redakčním objektivem
    Téma rozvaděčů může být pro někoho i černou můrou! Vyhláška o stavebních výrobcích pro rozvaděče se po letošní novele stala pro výrobu a uvedení na trh zase složitější. MPO změnilo výklad této vyhlášky a zrušilo platnost pro běžné rozvaděče. LPE připravilo pro montážní organizace, výrobce rozvaděčů a samozřejmě revizní techniky seminář jehož téma osloví každého, kdo se chce v této problematice orientovat. Navštívili jsme několik měst, kde se sešli právě ti, které to zajímá s těmi, kteří k tomu mají co říci. Co by mělo podle vás v novém videoseriálu ROZVADĚČE zaznít a být konečně vysvětleno jednou pro vždy?
    Zdroj: zde...


   


    Co pozitivního a konstruktivního byste doplnili k této informaci?
   

Co se má z rozvaděčů všem pořádně vysvětlit? Dejte svůj návrh!

   

[Jiří Schwarz]

Na zmiňované školení se těším takže k legislativním otázkám bych se zatím nevyjadřoval.

Ale možná by nebylo špatné vysvětlit "všem" zásady pro používání přepěťových ochran, zásady správné montáže přepěťových ochran v rozváděčích...
Je to velmi častá chyba, že se osadí "skoro dokonalé" ochrany a jejich montáží se tak zdegradují vlastnosti, že jsou tam skoro zbytečné...
Např. když do rozvaděče, kde je bod rozdělení, dá někdo ochranu B+C v konfiguraci 3+0 a tu "zem" si natáhne a připojí na HOPku, tak si jenom myslí, že má ochranu...

[Miroslav Minařík]

Na zmiňované školení se těším takže k legislativním otázkám bych se zatím nevyjadřoval.

Ale možná by nebylo špatné vysvětlit "všem" zásady pro používání přepěťových ochran, zásady správné montáže přepěťových ochran v rozváděčích...
Je to velmi častá chyba, že se osadí "skoro dokonalé" ochrany a jejich montáží se tak zdegradují vlastnosti, že jsou tam skoro zbytečné...
Např. když do rozvaděče, kde je bod rozdělení, dá někdo ochranu B+C v konfiguraci 3+0 a tu "zem" si natáhne a připojí na HOPku, tak si jenom myslí, že má ochranu...

Jirko, to není problematika rozvaděčů ... ale přepěťových ochran, resp. přístrojů. To je jiné téma.

[Miroslav Minařík]

Například:
Pojem "úplný kryt" mi je už jasný, ale pokud se ptám v terénu, řekl bych, že je stále co vysvětlovat!

[Radim Strycharski]

Například:
Pojem "úplný kryt" mi je už jasný, ale pokud se ptám v terénu, řekl bych, že je stále co vysvětlovat!

To jsi trefil hřebíček na hlavičku. Pojem "úplný kryt", resp. dle současné terminologie "celková izolace" mi zrovna moc jasný není. Může být na rozvaděči tř. II zásuvka s ochranným kolíkem? Nejspíš ne. Pokud tedy ne, může se z rozvaděče vyvést celoplastový kabel a na jeho konec připojit zásuvka s ochranným kolíkem? Pokud ano, je jedno, v jaké vzdálenosti od rozvaděče? Zavání mi to ryzím formalismem, který má s ochranou před nebezpečným dotykem pramálo společného. 

[Miroslav Minařík]

A což akhle drobná úprava rozvaděče na stavbě dle aktuální potřeby?
To je také každému jasné?

[Milan Hudec]

To jsi trefil hřebíček na hlavičku. Pojem "úplný kryt", resp. dle současné terminologie "celková izolace" mi zrovna moc jasný není. Může být na rozvaděči tř. II zásuvka s ochranným kolíkem? Nejspíš ne. Pokud tedy ne, může se z rozvaděče vyvést celoplastový kabel a na jeho konec připojit zásuvka s ochranným kolíkem? Pokud ano, je jedno, v jaké vzdálenosti od rozvaděče? Zavání mi to ryzím formalismem, který má s ochranou před nebezpečným dotykem pramálo společného. 

Musí se rozlišovat úplný kryt z hlediska OPND a úplný kryt coby název krabice pro jističe.
Prakticky bude vše jak dříve, jen nebudeš používat slovo rozvaděč a hlavně zmizí stohy ocasovin kolem výroby plasťáčků.

[Milan Karvánek]

Na zmíněném semináři oceňuji, že je mi jasný "úplný kryt", nicméně jsem postrádal více informací jak se budou ůúplné kryty" revidovat, co se napíše do RZ.... vlastně většina poviností "kusové zkoušky" se tak přenáší z "výrobce-montéra" na revizáka. Myslím, že původní výrobci "úplných krytů" budou muset ještě zapracovat na informování montérů o tom co s "úplnými kryty" smějí dělat - tedy osobně bych uvítal kdyby ke každému prodanému "úplnému krytu" byl přibalen podrobný návod se striktním určením co tam smí a nesmí přijít a jak to celé smontovat a zrevidovat.

[Jan Palička]

Kdo na tom semináři na Černém mostě byl a pozorně poslouchal jak pana Matějíčka tak zejména pana Tyce, tak si myslím udělal dost přesný obrázek, co to je kryt, jak s ním zacházet a co do něj dávat  - každý s těch dvou výrobců se k tomu postavil trochu jinak, Hager upřímně řečeno vstřícněji.
Ale je pravda, že v odpovědi na otázku, jak má revizní technik rozeznat rozvaděč bez štítku, který by revidovat neměl a osazený úplný kryt, který by naopak revidovat měl, nezazněla jednoznačná stanoviska

A což takhle drobná úprava rozvaděče na stavbě dle aktuální potřeby?
To je také každému jasné?

Osazený úplný kryt NENÍ rozvaděč, drobná úprava rozvaděče je nadále co Halík? zapovězena...... :)

........ tedy osobně bych uvítal kdyby ke každému prodanému "úplnému krytu" byl přibalen podrobný návod se striktním určením co tam smí a nesmí přijít a jak to celé smontovat a zrevidovat.

Eaton jen svoje prvky přesně definované, Hager dle vyjádření povoluje i od jiných výrobců.

[Jan Franěk]

Myslím že každý kdo skládá sám rozvaděče, by měl navštívit nějaké podobné školení, aby věděl co a jak instalovat, jak zkoušet a ověřovat. Také získaná sw podpora k rozvaděčům je více než dobrá.

Například:
Z praxe si myslím že je potřeba naučit mnoho kolegů výpočítávat oteplení rozvaděčů. Jak je dokáží někteří naplnit po okraj je zoufalé.
Pak je seznámit s doplňky používaných přístrojů. Stále mi třeba chybí v cca 80% revidovaných rozvaděčů boční kryty na propojovacích lištách. Nebo jak dokáže ušetřit čas meziřadová propojovací lišta, je úžasné. Nebo taková "kravina", jakou jsou záslepky na nevyužité "vidličky" propojovacích lišt.  ;) Když někdo nechá rezervu, tak omotávka z izolačky vypadá že je to jen provizorka a ne konečná úprava rozvaděče od profesionála.
Když už jsem nakousl ověřování rozvaděče, tak je potřeba naučit kolegy i správně své dílo označovat. Pokud na to nemají "koule", nebo se za svá díla stydí, neměli by to vůbec dělat.
Občas řeším i průřezy propojů mezi řadami jističů.
O celkovém uspořádání přístrojů, od svodičů přepětí po chrániče, stykače, nebo například stmívače a podobné přístroje, které mají často v návodu předepsánu i mezeru od jiných přístrojů, se tady už trochu mluvilo, ale rozhodně ne dostatečně.
Samostatnou kapitolou může být i správné napojovaní krátkých vodičů v rozvaděči. Nebývá vyjímkou že v rozvaděči najdu i 30ks wagovek, porůzně zamotaných mezi další vodiče, jen tak volně po celém objemu rozvaděčů. 
Popisy přístrojů, okruhů, kabelů, vodičů.

Proč je špatně když rozvaděč ve tř. II prošroubujete do zdi, na zeď, jednak v místech která pro to nejsou určena, nebo následně nepoužijete přiložené "zátky".

No, pro začátek (jako základ) by to mohlo stačit  ;)

[Zdeněk Friedrich]

Ale je pravda, že v odpovědi na otázku, jak má revizní technik rozeznat rozvaděč bez štítku, který by revidovat neměl a osazený úplný kryt, který by naopak revidovat měl, nezazněla jednoznačná stanoviska

Zazněla. ;)
Na bedně která je rozvaděčem, je uvedena norma rozvaděčová.
Na bedně která je úplným krytem je uvedena norma úplněkrytová.
Dle vyjádření Štěpána Tyce bude Hager byrábět bedny na kterých budou uvedeny obě normy (dá se očekávat, že tak budou postupovat i ostatní firmy) a revizák má potom dvě možnosti:
1. Pokud je výrobní štítek rozvaděče a ostatní náležitosti je to rozvaděč, tudíž výrobek se vším všudy.
2. Na rozvaděči výrobní štítek není, potom je to úplný kryt, ovšem za předpokladu, že jsou splněny všechny požadavky ČSN EN 60 670-24.
Upozorňuji, že ne každá bedna, označená ČSN EN 60 670-24 lze použít jako úplný kryt ve všech případech (např. přenosné a venkovní použití atd.).

[František Šohajda]

Kam pak zařadit třeba šedou elektroměrovou desku, s jističem (-či) ,elektroměr HDO, nul můstek....?
I dnes se to tak hojně dělá, zejména u výměn za černou desku, dává se šedá! RZ to tak chtějí a nemají námitky.....a lidi zejména starší nechtějí moc sekat a dělat nepořádek.
Nemá výrobní štítek (a musí nebo nemusí ho mít?) ....
Je to rozvaděč, není to rozvaděč?

[Zdeněk Friedrich]

Nejspíš se to dá napasovat na stále platnou historickou 35 7020 z r. 1977. (norm) Asi mi ještě někde pár ks zabírá místo. Přenechám za odvoz nebo vyměním za jinou starožitnost. :D (dance) o:-)

[Jan Franěk]

Kam pak zařadit třeba šedou elektroměrovou desku, s jističem (-či) ,elektroměr HDO, nul můstek....?
..................
Je to rozvaděč, není to rozvaděč?

Není.  (no)

[Radim Strycharski]

Jak se diskuse rozvinula, tak zjišťuji, že jsem na začátku přispěl jaksi nepatřičně. Co má společného úplný kryt podle ČSN EN 60670-24 s rozvaděči podle ČSN EN 61439? Vždyť jde o jablka a hrušky.

Musí se rozlišovat úplný kryt z hlediska OPND a úplný kryt coby název krabice pro jističe.
Prakticky bude vše jak dříve, jen nebudeš používat slovo rozvaděč a hlavně zmizí stohy ocasovin kolem výroby plasťáčků.

Krabice pro jističe (množné číslo) může být jen a pouze podle ČSN EN 61439 a na takovouto krabici se ČSN EN 60670-24 výslovně nevztahuje. Něco jiného je krabice pro jeden jistič. To je skutečně úplný kryt a když takové jednojističe s jednokryty umístíme na přístrojovou desku, tak to skutečně není rozvaděč, ale soubor úplných krytů. Čili snažím se v této diskusi najít něco nového, leč nedaří se mi to.

[Zdeněk Friedrich]

Krabice pro jističe (množné číslo) může být jen a pouze podle ČSN EN 61439 a na takovouto krabici se ČSN EN 60670-24 výslovně nevztahuje. Něco jiného je krabice pro jeden jistič. To je skutečně úplný kryt a když takové jednojističe s jednokryty umístíme na přístrojovou desku, tak to skutečně není rozvaděč, ale soubor úplných krytů. Čili snažím se v této diskusi najít něco nového, leč nedaří se mi to.

S tím nemohu souhlasit.  (no)
Například Hager má pro rozvaděče, které se jmenují úplné kryty dle ČSN EN 60 670-24 (tzn. rozvaděče  s jističi v množném čísle)  zatím certifikovanou řadu Volta a Vector II. 
Golf, Gamma a Cosmos čeká na ukončení certifikace.
Čech si vždy poradí. (dance) (drinks)

[Jan Palička]

Zazněla. ;)
Na bedně která je rozvaděčem, je uvedena norma rozvaděčová.
Na bedně která je úplným krytem je uvedena norma úplněkrytová.
Dle vyjádření Štěpána Tyce bude Hager byrábět bedny na kterých budou uvedeny obě normy (dá se očekávat, že tak budou postupovat i ostatní firmy) a revizák má potom dvě možnosti:
1. Pokud je výrobní štítek rozvaděče a ostatní náležitosti je to rozvaděč, tudíž výrobek se vším všudy.
2. Na rozvaděči výrobní štítek není, potom je to úplný kryt, ovšem za předpokladu, že jsou splněny všechny požadavky ČSN EN 60 670-24.

Já jsem nějak pochopil že i na úplném krytu bude štítek byť to není výrobek, takže jen o tom, kdo kryt osadil a pochopitelně bez CE.
Mimochodem i jiní dodavatelé na našem trhu mají bedny certifikovány na úplné kryty - prý i Noark a určitě Slovinci na nižší řady

Čech si vždy poradí.

To není o jen Češích, v Německu už to funguje déle  :)

[Zdeněk Friedrich]

Já jsem nějak pochopil že i na úplném krytu bude štítek byť to není výrobek, takže jen o tom, kdo kryt osadil a pochopitelně bez CE.
Mimochodem i jiní dodavatelé na našem trhu mají bedny certifikovány na úplné kryty - prý i Noark a určitě Slovinci na nižší řady
To není o jen Češích, v Německu už to funguje déle  :)

Alespoň dle sborníku lpelektro, žádný štítek být nemusí viz výňatek jedné strany ze sborníku LPE. Bedna musí být označena jenom příslušnou normou pro úplné kryty.
Doufám, že to LPE nebude považovat za porušování autorských práv, ale naopak jako dobrou reklamu na pořádaná školení, případně pro nákup různých tématických sborníků, kterých nabízí bezpočet.  ;)
Je zřejmé, že to zahraniční výrobci nefinancují jenom pro hezké české oči. Business is business.  o:-)