Jak vypočítat izolační odpor trakčního vedení?

[Lumír Bajgar]

Nikde v normách jsem nenašel vzorec pro výpočet izolačního odporu trakčního vedení, v ČSN 341530 ed. 2 bod 8.3.1

Zkouška izolačního stavu je uvedeno cituji:
"Ze změřeného svodového proudu se vypočte izolační odpor vedení. Izolační odpor nesmí být za vlhkého počasí menší než:
- u trakční soustavy DC 1,5 a DC 3 kV.......................80 ohm/V.km".
Hledal jsem i ve starších normách, bohužel vztah jsem nikde nenašel.

[Jirka Š. Svejkovský]

Normu jsem nečetl, ale máte proud, napětí, délku, teorii  pana Ohma ...

[Fuk Tomáš]

Normu jsem nečetl, ale máte proud, napětí, délku, teorii  pana Ohma ...

Ovšem pozor při tom na správnou interpretaci výrazu "80 Ω/V.km" - ozávorkovaný by vypadal takto:
"80 (Ω/V).km".

[Lumír Bajgar]

Tak ze vztahu R=U/I dostanu hodnotu odporu v Ω, pro přepočet na  (Ω/V).km to podělím napětím U a vynásobím  délkou l
R=(U/I/U).l=(1/I).l

[Fuk Tomáš]

Tak ze vztahu R=U/I dostanu hodnotu odporu v Ω, pro přepočet na  (Ω/V).km to podělím napětím U a vynásobím  délkou l
R=(U/I/U).l=(1/I).l

To jste si to příliš zjednodušil. To první U je měřicí napětí, při kterém naměříte proud I, a to druhé U je nominální provozní napětí.

[Jirka Š. Svejkovský]

Pokud svodový proud měří kleštákem při jmenovitém provozním napětí, pak uvedený vztah platí.

[Fuk Tomáš]

Pokud svodový proud měří kleštákem při jmenovitém provozním napětí, pak uvedený vztah platí.

Jenže skutečné napětí se může od jmenovitého poněkud lišit, že. To by mohl být u hraničních hodnot trochu problém.

Ostatně nevím, proč normotvůrce zvolil takový neintuitivní (a navíc terminologicky nepřesný) popis podmínky, která ve skutečnosti říká, že svodový proud nesmí být při jmenovitém napětí větší než 12,5 mA na km délky vedení.

[Miroslav Revús]

svodový proud nesmí být při jmenovitém napětí větší než 12,5 mA na km délky vedení.

Zarámovať a naučiť naspamäť.
Jednoduché a zrozumiteľné vyjadrenia mi v poslednej dobe veľmi chýbajú. Bod pre vás  ;)

[Lumír Bajgar]

Plně souhlasím ;)

[Lumír Bajgar]

Tak pokud provedu napěťovou zkoušku trakčního vedení 3kV DC nejmenším výdržným napětím dle ČSN 341530 ed. 2 které je Uzk=10 kV, Un=3 kV a změřím hodnotu svodového proudu Isv, pak vztah pro výpočet bude:
R=(Uzk/Isv)*(1/Un)*l

[Fuk Tomáš]

Pokud to doplníte poznámkou, že napětí je ve V, proud v A a délka v km, pak ano.

[Lumír Bajgar]

Jasně děkuji.

[Lumír Bajgar]

Ovšem pozor při tom na správnou interpretaci výrazu "80 Ω/V.km" - ozávorkovaný by vypadal takto:
"80 (Ω/V).km".

, přemýšlel jsem nad výrazem 80 Ω/V.km a jste si jist, že interpretace v normě je 80 (Ω/V).km?

Já si spíše myslím že by to mělo být takto:

Ω/V.km= Ω/(V.km)= (Ω/V)*(1/km)

a vzorec pro výpočet izolačního odporu by vypadal takto:
Riz=(Uzk/Isv)*(1/Un)*(1/l)

[Fuk Tomáš]

...Já si spíše myslím že by to mělo být takto...

Tak si to myslíte špatně.
Při vaší interpretaci výrazu (v rozporu s algebraickými pravidly) by vedení o délce 100 km muselo mít 100x lepší (větší) celkový izolační odpor (U_zk/I_sv) než vedení 1 km, aby vyhovělo podmínce.

[Lumír Bajgar]

Dobře tak příklad: Uzk=3000V, Un=3000V, Isv=0,005A, délka trakčního vedení l=2km
Rizol=Uzk/Isv=3000/0,005=600 000Ω=600kΩ-to to je izolační stav úseku délky 2km.
600kΩ/2=300kΩ/km- izolační stav vztažený na 1km
300 000/3000=100Ω/V.km -izolační stav vztažený na V a km

[Fuk Tomáš]

300 000/3000=100Ω/V.km -izolační stav vztažený na V a km

Správně ovšem je
600 kΩ / 3 kV * 2 km = 400 Ω/V.km

Pravidla zápisu a vyhodnocování algebraických výrazů se za mých mladých let učila v 6. třídě ZDŠ.
Dnes je to jinak?

P.S. A teď si představte, že takové 2km úseky zapojíte dva za sebou. Vaše interpretace vzorečku by říkala
300 kΩ / 3 kV / 4 km = 25 Ω/(V.km) čili naprostá katastrofa, zatímco správné vyhodnocení vzorečku říká
300 kΩ / 3 kV * 4 km = 400 Ω/V.km čili naprosto v pořádku, stejně jako každý 2km úsek zvlášť.

[Lumír Bajgar]

Děkuji, kdyby 80 (Ω/V).km bylo tak jak jsem myslel tak by to muselo být zapsáno 80 Ω/V.km-1