S jakou přesností lze změřit zemní odpor obyčejným ohmmetrem?

[Martin Veverka]

Vypnuj jsem hlavní 3F jistič rodinného domu, chránič nechal zapnutý. Pak jsem ohmmetrem změřil odpor v rozvaděči mezi sběrnicemi N a PE. Naměřil jsem 24 ohmů. Usoudil jsem z toho, že máme TT. Měřící obvod se uzavřel z ohmmetru vodičem N k obecnímu transformátoru, tam do země, zemí zpět a mým zemničem na PE a do ohmmetru. Změřil jsem tedy součet odporů mého uzemnění, uzemnění u transformátoru (a vodiče N, což považuji za zanedbatelné)

Když jsem rozpojil uzemňovací svorku, tak byl odpor 70 ohmů a ne nekonečno, připisuji to uzavření obvodu přes pospojovaní s vanami, topením a železným vodovodním potrubím.

Uzemňovací svorku jsem připojil zpět a změřil odpor mezi N a PE zásuvky na zahradě. Tentokrát jsem naměřil 100 ohmů, zahradní rozvaděč má vlastní zemnič a zřejmě horší.

Lze považovat takto naměřené hodnoty odporu za hodnoty odpovídající skutečnosti?

[Milan Hudec]

Z hlediska posuzování vlastností sítě ne.

[Fuk Tomáš]

Lze považovat takto naměřené hodnoty odporu za hodnoty odpovídající skutečnosti?

V prvé řadě jste měřil malým stejnosměrným napětím, a mohou zde tedy hrát velkou roli elektrochemická napětí. Skutečnost může být velmi odlišná od toho, co jste naměřil.

[Jan Bocek]

Zadejte do vyhledávače měření zemního odporu,
využijte na příklad tento odkaz

http://elektrika.cz/data/clanky/clanek.2006-04-23.5273747958

A dostanete odpověď, že obyčejným ohmetrem nelze měřit  zemní odpor
a nelze měřit ani stejnosměrným proudem. Pak o nějaké přesnosti nelze mluvit vůbec.
Naměřil jste jen nějaké hauznumera.

Je dobré nakreslit také schéma zapojení aby bylo jasné, co chcete měřit.

[Martin Veverka]

Schéma jsem nekreslil, ale představuji si ho v hlavě.

Bylo mně jasné hned, že toto měření není podle normy, a že naměřené hodnoty nebudou zcela přesné, ale nevím, jak moc velká ta chyba bude a kterým směrem. Naměřil jsem spíš větší odpor než je skutečný nebo spíš menší? Může být chyba 10% nebo 50% nebo dokonce až 100%?

Při přepínání rozsahů na ohmmetru jsem naměřil stejný odpor, z toho usuzuji, že elektrochemická napětí nemají velký vliv a pokud mít vliv budou, tak půjdou proti měřícímu napětí, takže poteče menší proud a tak ohmmetr ukáže větší odpor.

Dále kromě odporu vlastního uzemnění je zde v sérii odpor uzemnění zdroje takže také naměřím větší odpor.

Vychází mně z toho, že skutečný odpor bude menší než ten mnou naměřený, ale jak moc? Nebo jsou mé úvahy špatné?

[Jan Bocek]

Naměřil jste asi 10-20 x větší hodnoty, než jsou skutečné.
Studujte problematiku dále. A to schéma neuškodí nakreslit.

[Fuk Tomáš]

... usuzuji, že elektrochemická napětí nemají velký vliv a pokud mít vliv budou, tak půjdou proti měřícímu napětí, takže poteče menší proud a tak ohmmetr ukáže větší odpor...

To se neusuzuje, ale prověří obrácením polarity. Pokud se hodnoty významně neliší, nehrají v tom elektrochemická napětí významnou roli.
Druhý podstatný vliv jsou přechodové odpory. Ty se nechovají lineárně, a protože jste měřil malým napětím i malým proudem, mohly významně zvětšit naměřenou hodnotu odporu oproti měření velkým proudem a z velkého napětí.
Podstatně spolehlivějších výsledků byste se dobral, kdybyste jako zdroj měřicího napětí použil třeba trafo 230/24 V /100 VA a aplikoval Ohmův zákon.

[Jaroslav Hasala]

Sítě TT znám lépe, než je mi milé ...  :)
Zemní odpor 70 - 100 Ohm není ničím vyjímečným, je to celkem běžná a typická hodnota. Uzemnění obvykle tvoří jedna zemnící tyč 1,5m nebo něco podobného (např. kus pozinkované vodovodní trubky). Typické provedení je takové, že někde poblíž elektroměrového rozvaděče je krabice KO97 nebo KO125, kde je uzemnění spojeno s PE.
Co se týká vlastního měření, podle mých zkušeností naměřená hodnota asi nebude tak daleko od pravdy, i když samozřejmě použitá metoda není relevantní metoda měření.
Uzemnění se dá měřit i jako "impedance poruchové smyčky", jen pozor na to, že se může "někde" objevit nějaké napětí ...

[Jiří Schwarz]

...
Podstatně spolehlivějších výsledků byste se dobral, kdybyste jako zdroj měřicího napětí použil třeba trafo 230/24 V /100 VA a aplikoval Ohmův zákon.

Větší napětí než nějaké milivolty z multimetru a střídavé napětí je správná cesta. Tento způsob kontroly uzemnění dokonce šíří někteří radioamatéři. Tam je největší problém v tom, že měřicí napětí má stejnou frekvenci a dokonce je synchronní s případnými bludnými proudy z energetické sítě, takže to může také výrazně ovlivnit přesnost.

Proto měl také Terromet vlastní zdroj AC a něco, co by se dalo označit za "synchronní mechanický usměrňovač", aby se uvedený vliv minimalizoval.

[Jan Bocek]

Proto měl také Terromet vlastní zdroj AC a něco, co by se dalo označit za "synchronní mechanický usměrňovač", aby se uvedený vliv minimalizoval.

Terromet je úžasný přístroj. Měřící kmitočty  38-42 Hz obdélník. Na příklad PU 430 má 128 Hz a 75 V. Všimněme si, jak se vyhýbají kmitočtu 50 Hz a jeho násobkům..... občas jej stále používám jako doplněk k jiným měřícím metodám.

[Miroslav Revús]

Usoudil jsem z toho, že máme TT.

Ste si tým úplne istý alebo sa iba domnievate?
Nebolo by od veci, najprv zistiť skutočný typ siete a potom sa zaoberať meraním uzemnenia.

[Martin Veverka]

S typem sítě TT jsem si nebyl jistý. Tím měřením jsem chtěl hlavně zjistit typ sítě, odpor uzemnění je vlastně bonus.

Nevím, jak jinak typ sítě zjistit. Na sloupu vidím, že vedou čtyři vodiče do kabelu nataženému k domu, kabel vede pod fasádou dolů do pojistkové skříně, tam není vidět nic zajímavého a odtud ještě níže k hlavnímu jističi, HDO a elektroměru, které jsou pod plombou. Z poza plombované části vychází do přístupné části rozvaděče pět vodičů, tři černé fáze a dva žz, jeden připojený na PE svorkovnici a druhý po průchodu chráničem zmodrá a je připojen na N svorkovnici.

Kdyby se jednalo o TN-C-S a bod rozdělení byl za plombami, tak bych nemohl naměřit tak velký odpor (24 ohmů) mezi N a PE sběrnicemi, byl by to nanejvýš metr měděného drátu 4 mm2. Také odpor výrazně vzrostl po odpojení zemnící svorky v krabici pod elektroměrem.

Kdyby se jednalo o síť TN-S a bod rozdělení byl už u transformátoru, tak by k domu ze sloupu muselo vést 5 drátů a ne 4. A i tak by by byl naměřený odpor příliš velký.

Síť IT lze vyloučit hned, takže zbývá jediná možnost a to TT.

[Václav Třetí]

Nejjistější je se poptat technika distribuční společnosti. Také hodně napoví lokalita, tyto sítě se vyskytují jen v určité oblasti na JM. Všude jinde by měly být již dávno zrušené. Pokud tedy nejste někde v cizině. Více by vám mohl říci kol. Jaroslav Hasala.

[Miroslav Revús]

Nevím, jak jinak typ sítě zjistit. Na sloupu vidím, že vedou čtyři vodiče do kabelu nataženému k domu, ......
Síť IT lze vyloučit hned, takže zbývá jediná možnost a to TT.

Zabudol ste na sieť TN-C, ktorá býva najčastejšie používaná pre distribučné rozvody. Pre tento typ siete hovorí aj fakt, že máte na stĺpoch štyri vodiče.

Najjednoduchší spôsob ako sa niečoho dopátrať, je prejsť sa popri sieti smerom k transformátoru.
Ak od trafa odchádzajú štyri vodiče, je to sieť TN-C. Spojenie PEN so zemou môže byť vyhotovené aj v distribučnom rozvádzači pri trafe a nemusí ho byť vidno.

[Martin Veverka]

Pokud by se jednalo o TN-C, tak, pak bych musel mít pod plombou doma v rozvaděči rozdělení PEN na PE a N a v tom případě bych nemohl mezi PE a N naměřit tak velký odpor (24 ohmů). Odpor by byl cca 5 miliohmů, protože bych měřil odpor asi 1 metr mědi 4mm2.

Jsem opravdu na jižní Moravě.

[Vít Rotrekl]

Tak to dost pravděpodobně máte v domu zapojeno jako TT, není to úplně špatně, ale musí to mít nějaká pravidla...

Vedení distribuce - to co je na sloupech - až po váš elektroměrový rozvaděč je s největší pravděpodobností TN-C. To poznáte celkem jednoduše, běžte po sloupech (samo že po nich nepolezete) a koukejte jestli je jeden z vodičů po nějakém úseku uzemněn - chce do dalekohled. Pak to bude vodič PEN, kterýžto se uzemňuje po cca 200m, na koncích vedení a v místě kde jsou odbočky. Vodič PEN bývá na holém vedení většinou jeden z prostředních vodičů a bývá na hnědém izolátoru.

Na dotaz v hlavním vlákně vám už odpověděli kolegové vyčerpávajícím způsobem.

[Milan Illek]

Podle mého názoru je odpověď na dotaz:
Obyčejným ohmmetrem nelze měřit zemní odpor. A už vůbec ne tak, jak bylo v dotazu popsáno ( N vodič sítě pod napětím proti PE). Takže k přesnosti se dále není třeba vyjadřovat. Některé důvody zde již byly uvedeny.
Resp. měřit lze cokoliv, ale s nesmyslným výsledkem, podobně jak někdo měří klešťákem zemní odpor svodu na zem. síť, s výsledkem 0,1 ohmu!  :(

[Jan Bocek]

Resp. měřit lze cokoliv, ale s nesmyslným výsledkem, podobně jak někdo měří klešťákem zemní odpor svodu na zem. síť, s výsledkem 0,1 ohmu!  :(

....a ještě to uvede do revizní zprávy a veřejně se tím nesmyslem chlubí.