Co vám říká pojem úplný kryt?

[Jiří Schwarz]

...a ztráty třeba u 16A jističe u jednotlivých výrobců budou tak stejné, že je to zanedbatelné, ... Proč třeba neopravit, nevyfotit, nenapsat co za co bylo vyměněno a nepodepsat se pod to, že je to stále dobře...

Při výměně jističe to asi nebude takový problém, protože "rozumný" elektrikář se bude snažit tam dát to, co tam bylo, aby neměl zbytečně práci a "mechanickým přizpůsobením".
Při přidávání jističe nebude ani tak moc záležet na tom, jestli bude os stejného výrobce, ale spíše na tom, jestli se to "vejde do původní vize výrobce skříňky".
Pokud je domovní rozvod správně navržený a udělaný, mám zkušenost, že se na něj nemusí X let sáhnout a pokud se "leze do rozvaděče", tak spíše kvůli relé, stykači nebo podobnému komponentu a tam už ty vlastnosti "jiného" mohou být hodně moc odlišné. Hlavně takový modulární stykač "z dalekého východu", navržený tak, aby ještě dobře držel při 220V "mínus něco" asi může při 240V topit více než "jiný", původní...

[J Lhava]

Výrobkové normy pro jističe definují maximální výkonové ztráty, které musí jističe splňovat. V tomto by tedy problém být neměl, neměl by existovat jistič, mající třeba 2-3x vyšší výkonové ztráty, než jistič jiný (samozřejmě odpovídá-li výrobkové normě).

[Pavel Horský]

Úplné kryty se "zatím" mohou kompletovat jen komponenty vyráběné stejným výrobcem jako je výrobce krytu. Přes to zatím vlak nejede a to i přes to, že mají stejné parametry i jiní výrobci.

[František Šohajda]

Úplné kryty se "zatím" mohou kompletovat jen komponenty vyráběné stejným výrobcem jako je výrobce krytu. Přes to zatím vlak nejede a to i přes to, že mají stejné parametry i jiní výrobci.

Je to jaká-si daň za to že, si nechali rozvaděč "atestovat" za nemalé peníze a chtějí něco nazpět pro sebe.....To bych bral....
Zatím těch "rozvaděčů" není moc ,do kterých je to možné poskládat.
Další problém bude, zda to RT bude zkoumat, jestli je to ten "správný" rozvaděč ! Jak znám lidi, budou to skládat do všehokoliv!! ;D

[Pavel Horský]

Zatím těch "rozvaděčů" není moc ,do kterých je to možné poskládat.

Já bych řekl, že pro bytové a domovní elektroinstalace jich je již dostačující množství.
Osobně jsem momentálně odkázán na projektové návrhy rozváděčů (úplných krytů) od EATON. Nemám s nimi sebemenší problém a to jak v kvalitě výrobků, tak ve vzájemné komunikaci, která mi u HAGERu tak nějak neustále vázne. Je mi to líto.
Zatímco mi EATON dodali sami vše potřebné k mému přehledu a obchodnímu zástupci není NIKDY problém se dovolat, u HAGERU je to zřejmě problém :-( Poslední novinkou byl jejich rozvaděč VOLTA na 60 modulů a od té doby je ticho po pěšině.

[Pavel Horský]

Další problém bude, zda to RT bude zkoumat, jestli je to ten "správný" rozvaděč ! Jak znám lidi, budou to skládat do všehokoliv!! ;D

Opět budu za potížistu, protože já to zkoumat budu a budu požadovat vše potřebné k doložení rozvaděče či úplného krytu. Nehodlám jakkoli tolerovat flinky a prasata meloucháře.

[Radim Strycharski]

Nevidím v principu rozdíl mezi rozvaděčem DBO podle ČSN EN 61439-3 a úplným krytem podle ČSN EN 60670-24. Zatím to vnímám jako normativní jalovinu.

[Milan Illek]

Nevidím v principu rozdíl mezi rozvaděčem DBO podle ČSN EN 61439-3 a úplným krytem podle ČSN EN 60670-24. Zatím to vnímám jako normativní jalovinu.

Rozdíl je jasný, je součástí elektroinstalace a spadá do revize.  :)

[Radim Strycharski]

Psal jsem o rozdílu principiálním, ne o formálním.

[Pavel Horský]

Psal jsem o rozdílu principiálním, ne o formálním.

Z principu je to uplně jedno  ;)
Zde jde o to, že se konečně budeme mít o co opřít a nebudeme už na rozvaděče koukat jako na něco, co bylo legislativně při revizích vlastně jen horko těžko obhajitelné díky absenci jakýchkoli dokumentů.
Potíž je jen v tom, že 90% revizních techniků bude i k úplným krytům přistupovat jako k rozváděčům přistupovali doposud. Naučili se to flákat, je to jednoduší, peníze jsou za to stejné, tak na co se namáhat a přidělávat si práci, že?

Život mě naučil k práci přistupovat trošku jinak než přistupuje hodně mých kolegů. Už jsem slyšel, že jsem urýpaný debil co dělá jen problémy a drzost těch, kteří toto vykřikují pak nezná mezí, když za mnou pak přijdou s prosíkem o radu, když jsou v koncích a nebo jim teče do bot.

[Pavel Horský]

Jak budou kolegové v projektech označovat "úplné kryty"?
UK, UK1, UK2 atd.?

[František Šohajda]

Jak budou kolegové v projektech označovat "úplné kryty"?
UK, UK1, UK2 atd.?

Někde jsem viděl označení -ptal jsem se co to je ?...  R-UK-1....

[Pavel Horský]

Někde jsem viděl označení -ptal jsem se co to je ?...  R-UK-1....

No jde právě o to, že to R by tam správně být. Buď je to R jako rozvaděč, rozvodnice a nebo UK jako Úplný kryt. Když někdo napíše R-UK, tak do všeho jen vnáší zmatek.

[Lukáš Rotrekl]

Neměl jsem čas číst celý vlákno, ale nebude to pak na dodavateli, jak s tím naloží, jestli podle projektu udělá úplný kryt a nebo rozvaděč? Pak bude značení podle PD - RZS1, RM2, RMS 3.....  a pak norma, které odpovídá. Bude to zase výrobek, štítek na tom bude. Má takový rozvaděč ještě vůbec nějaký typ? Pokud se podívám na štítek z podkladů od Schracku (Schrack norm), tak tam nikde typ rozvaděče nevidím, a to jak u PCS tak DBO.

[Pavel Horský]

Neměl jsem čas číst celý vlákno, ale nebude to pak na dodavateli, jak s tím naloží, jestli podle projektu udělá úplný kryt a nebo rozvaděč? Pak bude značení podle PD - RZS1, RM2, RMS 3.....  a pak norma, které odpovídá. Bude to zase výrobek, štítek na tom bude. Má takový rozvaděč ještě vůbec nějaký typ? Pokud se podívám na štítek z podkladů od Schracku (Schrack norm), tak tam nikde typ rozvaděče nevidím, a to jak u PCS tak DBO.

No tak si to nejdřív přečti.
Když projektant navrhne Úplný kryt, nebude se nikdo bavit o rozvaděči. A nevěřím tomu, že když se navrhne UK, že by si někdo z vlastní iniciativy schválně stížil svoji situaci a dal raději do výroby rozvaděč se vším, co musí jako výrobek obsahovat.

Jak může být Úplný kryt označen jako rozvaděč, když se o rozvaděč vlastně nejedná?  :-)

Lukáši, právě že Úplný kryt výrobkem není. Je to součást instalace. To je ten veliký rozdíl.

JAk píši, přečti si celé vlákno a budeš vědět

[J Lhava]

Jak budou kolegové v projektech označovat "úplné kryty"?

Kolegové si s tím nebudou lámat hlavu a přidělávat si práci.
V normě není nikde napsáno, že by úplný kryt nemohl být pojmenován jako R, RS, RMS, ...

Naopak si myslím, že větším průšvihem pro zhotovitele bude, pokud se někde v dokumentaci objeví zmínka o ČSN EN 61439-3. Ta by neměla nikde figurovat, anebo by měla být aspoň dána možnost výběru. "Přístrojová výzbroj bude osazena v rozváděčích dle ČSN EN 61439-3, anebo v úplných krytech dle ČSN EN 60670-24". A zhotovitel ať si s tím udělá, co se mu zlíbí.

Mimochodem toto je další argument, proč v prováděčce nekreslit schémata rozváděčů.
rozvaděč je výrobkem a podle společných zásad přílohy č. 6 vyhlášky č. 499/2006 Sb. není součástí prováděčky dokumentace výrobků dodaných na stavbu. Stačí udělat seznam vývodů v Excelu a zbytek opět nechat na zhotoviteli.

[Pavel Horský]

Naopak si myslím, že větším průšvihem pro zhotovitele bude, pokud se někde v dokumentaci objeví zmínka o ČSN EN 61439-3. Ta by neměla nikde figurovat, anebo by měla být aspoň dána možnost výběru. "Přístrojová výzbroj bude osazena v rozváděčích dle ČSN EN 61439-3, anebo v úplných krytech dle ČSN EN 60670-24". A zhotovitel ať si s tím udělá, co se mu zlíbí.

Ano, to je pravda. Tak se mi to líbí.

Mimochodem toto je další argument, proč v prováděčce nekreslit schémata rozváděčů.
rozvaděč je výrobkem a podle společných zásad přílohy č. 6 vyhlášky č. 499/2006 Sb. není součástí prováděčky dokumentace výrobků dodaných na stavbu. Stačí udělat seznam vývodů v Excelu a zbytek opět nechat na zhotoviteli.

Na školení byl kladen důraz na to, že i Úplné kryty musí obsahovat schéma zapojení. Bez něj údajně nelze kryt zrevidovat. Je pravda, že já jako projektant nebudu muset k PD dodat schéma zapojení. To si může na pytlík od svačiny nakreslit sám montér a já to pak u revize zkontroluji se zaměřením na splnění dalších požadavků.

[Jan Bocek]

Nevidím v principu rozdíl mezi rozvaděčem DBO podle ČSN EN 61439-3 a úplným krytem podle ČSN EN 60670-24. Zatím to vnímám jako normativní jalovinu.

Je to zajímavá diskuse.... z hlediska principu.

Z pohledu revizí mám podle §349 zákoníka práce osvědčit bezpečnost elektrického zařízení v rozsahu a za podmínek stanovenými právními a ostatními předpisy a v souladu s dokumentaci skutečného stavu.
Budu mít k disposici dokumenty podle NV 17/2003 Sb., dnes NV 118/2016 Sb. U strojního zařízení podle NV 176/2008 Sb. Podepsané montérem a firmou.

To znamená "nějakou" dokumentaci" o R, UK, schéma zapojení odpovídající skutečnému stavu. Dokonce dostanu i doklad o odborném prověření a vyzkoušení elektrické instalace,
jak požadoval §194 vyhlášky 48/1982 Sb.

Budou tyto doklady dostačujícím podkladem pro provedení výchozí revize elektrického zařízení?

Pokud RT nezkontroluje provedení těch rozvaděčů a UK, tak tam obvykle jsou vždy závady. Je to jen formální zakrývání nedostatků. Při další periodické revizi je obvykle výsledkem, že elektrické zařízení nesplňuje základní požadavky na bezpečný provoz technického zařízení podle NV 378/2001 Sb. Následuje pak řada závad.

Ze své praxe mohu tvrdit, že většina výchozích revizí je prováděná ledabyle právě s odvoláváním na nějaké dokumenty. Revizního technika již nezajímají "Black boxy" s certifikatem. Někdy se mi zdá, že se zaměňuje prostředek s cílem.

Na druhé straně je zase dobře, že od každého UK musí být odpovídající dokumentace podle nějakých pravidel. Je to tlak na dodavatele, který je na konci řady i s povinnosti předložit dokumentaci skutečného stavu. A zde je často velký problém.....a nejen u maličkých firem, ale a to hlavně u velkých firem. Hmm, na pytlík od svačiny, no někdy aspoň to.