Jak se vám daří praktikovat novou ČSN EN 62 305 o hromosvodech?

[Miroslav Minařík]

Jako každý nově platící předpis přináší mnoho vášní a uvádí své spotřebitele do rozpaků. U nové 62 305 tomu není jinak. Jaroslav Miklík vyjádřil své námitky ke stávajícímu stavu v Prušánkách, květnu 2006.

Zde
http://elektrika.cz/data/clanky/prusanky-2007-nova-norma-hromosvodu-je-pouze-ucelne-lobby-vyrobcu

Jaké máte vy osobní zkušenosti? V čem dáváte Jaroslavu Miklíkovi zapravdu a v čem byste autory normy bránili?

[Josef Křemen]

Konečně někdo trefil hřebík na hlavičku. Po přečtení (části EN 62 305) a po přednášce p. Kutáče v hotelu Panorama na to mám úplně stejný názor.
1. žádný hromosvod 100% neochrání před účinky blesku i když každý rodinný domek bude zadrátovaný jako výrobna dynamitu
2. při absenci svodičů přepětí ve většině případů hromosvod situaci pouze zhorší - zatažení blesku k objektu
3. pokud nepoužiju svodiče přepětí A, B, C, D, E, F,... samozřejmě jedině od jediné nejmenované firmy (D..), tak si koleduji o malér
4.použití nějakého obyčejného FeZn nepřichází do úvahy - jedině značkové součásti

Ale kšeft to bude, když v každém novém a zrekonstruovaném i sebemenším domku bude hromosvod a přepěťovky za 100 000,-.
A pokud chcete statistiku: v oblasti části Prahy 6, cca 2000 objektů až na vyjímky s hromosvodem. A za posledních 5 let dva přímé údery do zdravého hromosvodu a 2x zničená komplet instalace indukcí.

[Miroslav Minařík]

Chtěl bych upozornit, že uvedená norma není vytvořená ani Jiřím Kutáčem samým ani firmou, pro kterou pracuje. Jak tato norma vznikala v zahraničí a kdo na ní spolupracoval bohužel nikdo z veřejnosti neví. Což by mohl někdo vysvětlit.

Chtěl bych se zastat Jiřího Kutáče ve dvou bodech. Jednak on spolupracoval na překladu normy. A pokud přednáší zaměstnanec kterékoliv firmy, nemůžeme se pozastavovat nad tím, že hovoří o jejích produktech.

Zkusme se zaměřit spíše na technickou stránku věci ....

[Kamil Novák]

Osobní zkušenost s hromosvodem podle nové řady norem nemám, neboť jsem ještě žádný takový neviděl.
Bude to jednak tím, že se na hromy nijak zvlášť nespecializuji a pak taky tím, že díky souběhu 34 1390 a řady 62 305 se v současné době realizují práce narychlo tak, aby se ještě stačily schovat do 34 1390.

1. žádný hromosvod 100% neochrání před účinky blesku i když každý rodinný domek bude zadrátovaný jako výrobna dynamitu

On snad někdo někde tvrdil opak?  :o

2. při absenci svodičů přepětí ve většině případů hromosvod situaci pouze zhorší - zatažení blesku k objektu

Je otázka, jestli je menší zlo případně si i zavléci bleskový výboj do blízkosti objektu nebo jestli je lepší aby případně zapáli nechráněný objekt.  (surprice)

3. pokud nepoužiju svodiče přepětí A, B, C, D, E, F,... samozřejmě jedině od jediné nejmenované firmy (D..), tak si koleduji o malér

Předem upozorňuji, že nejsem nijak obchodně ani osobně spjat s touto nejmenovanou firmou (D..).
Při revizích už pár let měřím přepěťové ochrany a počet vadných ochran od této firmy je nesrovnatelně nižší, než např. od nejmenované firmy (Hak..) nebo (Salt..).  (plc)
Ale může to být můj subjektivní dojem nebo náhoda

Ale kšeft to bude, když v každém novém a zrekonstruovaném i sebemenším domku bude hromosvod a přepěťovky za 100 000,-.

A pokud chcete statistiku: v oblasti části Prahy 6, cca 2000 objektů až na vyjímky s hromosvodem. A za posledních 5 let dva přímé údery do zdravého hromosvodu a 2x zničená komplet instalace indukcí.

- Ad 100 000,- : můžete sem prosím hodit nějaký vzorový rozpočet na hromosvod modelového sebemenšího domku ?
Ta cifra se mi nějak nezdá.

-Ad Praha 6 : můžete uvést zdroj oné statistiky ?

PS: Ačkoli je problematika blesků zčásti šamanství a konkrétní, ověřené a ověřitelné údaje jsou vzácností, tak je s podivem, kolik naprosto přesných a kategorických údajů se lze dozvědět.  (!)

[Jiří Schwarz]

Jen poznámka k té "ceně" za hromosvod:
- kolik vás stálo auto? A kolik dáváte pravidelně za pojištění? Kolik jste investovali do zabezpečení auta? Jakou část ceny jste ochotni investovat?
A srovnejte si to s domečkem - na kolik si ceníte dům jako stavbu? Na kolik si ceníte vybavení, elektroniku,...?

Dům plus vybavení, to je minimálně 2 miliony, 5-10% investovat do hromosvodu, přepěťovek, EZS, bezpečnostních zámků,... by asi mělo být rozumná investice. Nebo má někdo výrazně jiné představy?

[Josef Křemen]

K té statistice. Pokud si dobře vzpomínám tak jeden případ byl u OBI v Ruzyni a druhý na Řepích. Pracuji v PRE a museli se tam měnit elměry. Neukazuje, že hromosvod je na nic, ale na chybějící přepěťovky.
Místo nové normy stačilo přepracovat vzhledem k ochraně proti přepětí.
A pro p. Schwarce. Přirovnání je to dobré, až na to, že pravděpodobnost u obojího je úplně někde jinde a poskytovaná ochrana také.
Dal by jste 5% ceny za připojištění případu pokud vás někdo nabourá a nebude mít pojistku? Pravděpodobnost stejná. Na rozdíl od hromosvodu 99,99% jistota.
Pane Novák, Vy jste snad neslyšel názory RT po přednášce p. Kutáče? ;)
(připomínalo mi to telešoping) Ale když toto pominu, tak opravdu kvalitní přednáška kterou lze jenom doporučit.
A myslím si, že  100 000,- je částka přiměřená na hromosvod dle EN 62 305 včetně ochrany proti přepětí.

[Kamil Novák]

K té statistice. Pokud si dobře vzpomínám tak jeden případ byl u OBI v Ruzyni a druhý na Řepích. Pracuji v PRE a museli se tam měnit elměry. Neukazuje, že hromosvod je na nic, ale na chybějící přepěťovky.

Takže tady nejde o počet zjištěných úderů blesku, ale o počet, který eviduje PRE (protože se jí to nějak týkalo)?  (doh)
To jste ale mohl uvést v prvním příspěvku. Takhle to vyznělo, že jsou Dejvice a okolí nějaká oáza, odpuzující blesky.  ;)

Pane Novák, Vy jste snad neslyšel názory RT po přednášce _ Kutáče?
(připomínalo mi to telešoping) Ale když toto pominu, tak opravdu kvalitní přednáška kterou lze jenom doporučit.

Ačkoli jsem v Panoramě také byl, na tohle si opravdu nevzpomínám.  (no)
Ale je jen logické, že se jednotlivý zástupci firem snaží propagovat svoji produkci.  ;)

Je jen otázka jestli je to podepřeno věcnými argumenty a jistou mírou serióznosti, ale to je na jinou debatu.

[Josef Křemen]

Ano měl jsem to uvést, ale vzal jsem v úvahu jen oblast od Liboce po Řepy, což je rozloha většího města. PRE to neeviduje, ale elektroměr to při přepětí odnese stejně jako jakákoliv jiná elektronika. A když jste to nakous tak opravdu za posledních 10 let si nevzpomínám v Dejvicích, Bubenči na nějakou větší škodu po úderu blesku. Určitě větší škody páchá uvolněný vodiš PEN.
Princip valící se koule a principy nové normy někteří RT pochopily až po přednášce a jejich první názor na tuto normu nebyl zrovna nejlichotivější  ;). Myslím si, že stejně oni jako Vy, já nebo kdokoli jiný se s tím musíme smířit, investor to musí zaplatit a až nadejde čas pravidelných revizí dle EN 62 305 tak pravidelné revize na hromosvodech už nebude to nejlevnější.
Ale vraťme se od pravděpodobnosti zásahu a škod z5 k otázce.

[Milan Selezan]

Z dôvodu že stále platí STN - ČSN 34 1390, tak sa ešte aj projektujú podľa mojích skúseností bleskozvody "na doraz" podľa nej. Na riešenia prevzaté podľa  rady EN 62 305 zatiaľ mám asi rovnaký naázor ako na aktívne bleskozvody, je to vyťahovanie peňazí z kapies. Spracovatelia STN, resp. ČSN, však za to nemôžu nakoľko sa preberá nová norma v rámci medzištátnych záväzkov. Na margo, nespájajme preto v rámci názorov k norme spojitosti normy a firiem na bleskozvodný materiál z hľadiska osôb.
Skôr by ma zaujímal aj názor na to, že projektovať máte podľa vyhlášky v úradnom jazyku a normy v SR STN EN 62305-1 až 3 vyšli len v EN jazyku s cenou niekoľko tisíc SK a platia. Preto aspoň v SR patrí vďaka "nemenovanej" firme za informácie čo nám dáva česky.

[Jaroslav Ratiborský]

Vzhledem k tomu,že nemám k dispozici ČSN 62 305 a vzhledem k její ceně nemám důvod si ji zatím pořizovat  mohu využít pouze propagačních materiálů různých výrobců přepěťových ochran a jiných výrobků pro realizaci požadavků ČSN 62 305.
Až do prosince 2006 jsem měl zato,že využití této normy bude nezávazné a bude záležet jen na investorovi zda se rpzhodne zda bude požadavky na ochranu objektu před bleskem a přepětí dle tétof normy realizovat .
Byl jsem účastníkem konference v Olomouci kde jsem viděl na vlastní oči p.Kutáče při přednášce a plně souhlasím s panem Jaroslavem Miklíkem je to jenom legalizovaný způsob jak vytáhnout z kapes daňových poplatníků peníze.
Ratiborský Jaroslav   

[Zdeněk Kiška]

Jaksi postrádám reakci Ing.Hájka.

[Jan Hájek]

,
děkuji za vyzvání, ale vzhledem k tomu, že jsem placen firmou DEHN + SÖHNE , která je možná nepřímo zmiňována, nemyslím, že by bylo vhodné reagovat na této úrovni na takto formulované ( v článku o setkání ) body, jsem přesvědčen, že pokud by byly otázky a připomínky položeny s větší rozvahou a větším klidu, vypadaly by trochu jinak. Když se snažím k něčemu ať již jako zaměstnanec či soukromá osoba  vyjadřovat zjistím si co nejvíce informací a pak reaguji.
Pokud mi zde formulujete otázky, není problém, abych jako Hájek co pracuje pro firmu D+S reagoval.
PS: Nejsem ING. o:-) !

[Michal Ingeli]

Z dôvodu že stále platí STN - ČSN 34 1390, tak sa ešte aj projektujú podľa mojích skúseností bleskozvody "na doraz" podľa nej. Na riešenia prevzaté podľa  rady EN 62 305 zatiaľ mám asi rovnaký naázor ako na aktívne bleskozvody, je to vyťahovanie peňazí z kapies. Spracovatelia STN, resp. ČSN, však za to nemôžu nakoľko sa preberá nová norma v rámci medzištátnych záväzkov. Na margo, nespájajme preto v rámci názorov k norme spojitosti normy a firiem na bleskozvodný materiál z hľadiska osôb.
Skôr by ma zaujímal aj názor na to, že projektovať máte podľa vyhlášky v úradnom jazyku a normy v SR STN EN 62305-1 až 3 vyšli len v EN jazyku s cenou niekoľko tisíc SK a platia. Preto aspoň v SR patrí vďaka "nemenovanej" firme za informácie čo nám dáva česky.

1. súbor noriem IEC 62305-1 až 4 bol pripravovaný odborníkmi od začiatku 80-tych rokov, teda viac ako 25 rokov! Po schválení v IEC boli normy priamo prevzaté CENELECom na používanie jej členmi, teda aj SR a ČR.  Bohužiaľ, išlo predovšetkým o teoretických odborníkov a úroveň súboru noriem tomu nasvedčuje. Predpokladám, že popri tvorbe IEC 62305-2 (Manažérstvo rizika) si zopár ľudí urobili docentskú habilitáciu :-)
2. pre Salezan: normy 62305-3 a 62305-4 boli prekladané do slovenčiny firmou DEHN, mali vyjsť k novembru 2006... 62305-4 vyšla v januári, 62305-3 vyšla v máji. Prvé dve normy súboru 62305-1 a 2 prekladám ja, stav je nasledovný: STN EN 62305-1 je v polohe akceptácie - po prijatí SÚTN môže byť vytlačená. Norma STN EN 62305-2 je preložená od 25.4.2007, preklad je v pripomienkovom konaní,  po zohľadnení (alebo vyvrátení pripomienok) môže ísť na jazykovú korektúru atď. Proces preberania už hotového prekladu trvá min. 2 mesiace a prekladateľ ho prakticky nemôže ovplyvniť a skrátiť. Musím na tomto mieste poznamenať, že slovenský preklad európskej normy musí byť rovnocenným ekvivalentom anglickému resp. francúzskemu originálu, t.zn. aj s prípadnými chybami v origináli. Na evidentné chyby však je možné upozorniť národnou poznámkou.
3. Normy ČSN/STN 34 1390, 33 2050 a 34 1010 boli podľa môjho názoru geniálne spracované ľudmi z praxe, nebolo v nich jednej vety naviac a nič v nich nechýbalo... Nuž ale, keď chceme s európskymi vlkmi žiť, musíme s nimi aj vyť. ... Otázka projektovania v "úradnom" jazyku - dodnes máme drvivú väčšinu noriem STN v jazyku českom (vr. 34 1390), nanajvýš tak s titulnou stranou slovenskou. .. vyrastali sme v dvojjazyčnom prostredí a jazyková bariéra nie je... pokiaľ nás nezaskočí napr.: slovo "roubík"...
4. z pochopiteľných dôvodov nemôžem na tento web zavesiť všetky svoje názory na súbor STN EN 62305..., ale aspoň naznačím, že po prečítaní názorov pána Jaroslava Miklíka z pohľadu "Vyššího principu mravnosti" také souhlasím s atentatem na Heydricha :-)

[Jan Hájek]

Předně bych chtěl podotknout, že na překladu norem v ČR a SR, pracovali kolegové Kutáč a Kroupa ve svém volném čase a jako soukromé osoby ve smluvním stavu vúči zpracovateli národní verze. To že si je zpracovatel pro některé části překladu vybral, můžeme připsat tomu, že o terminologii a teorii věděli asi v každý ve svém  státě docela dost.
To byl ten hlavní důvod, proč to nakonec překládali oni a ne překladatel bez technické terminologie ( ono orientovat se v textu kde máte napsáno např. místo svodu - svodič je pro člověka zasaženého názvoslovím docela dost těžké  :o ).

Jinak není samozřejmostí, že všechny normy EN které vstoupí v platnost (jejich zavedení máme dle našeho členství v CENELEC a EU povinné) musí být přeoženy do národního jazyka, například v Polsku a Maďarsku vyšel tento soubor norem pouze  v originálním jazyce (AJ,FR,NJ).
Takže jsme na tom zde daleko lépe, protože ČNI má peníze na překlad.
A kdo se někdy pokoušel jedna k jedný přeložit odborný text, tak mi dá za pravdu, že se nejedná o procházku růžovým sadem, kdy by překlad stránky trval necelou hodinu.

[Jaroslav Hasala]

Zajímalo by mě, ve kterých zemích je tato EN platná a jaké jsou zkušenosti s jejím zaváděním.
Jinak jsem přesvědčen, že k této normě bude zapotřebí něco jako "prováděcí vyhláška", nejasností je opravdu příliš mnoho ...

[Zdeněk Kiška]

Nerád bych, aby toto téma vyšumělo! (surprice). Jinak plně souhlasím s J.Hasalou! (funny)

[Jan Hájek]

Tato norma platí na území EU a je na jednotlivých členech, jakým způsobem ji zavedou.
Každá IEC/EN norma vzniká jako rámec, ve kterém se mají členské státy pohybovat, je pak na jednotlivých státech a jeho organizacích ( svazy, sdružení, spolky a státní organizace) zda se dohodnou a vypracují určité přizpůsobení pro danný stát, včetně zpřísnění či zjemnění požadavků normy, samozřejmě k tomu musí dotat relevantní důkazy a zdůvodnění. Termín ,,já si myslím, že je to zbytečné,, vyjadřuje pouze názor určité osoby a soud by ho jako důkaz nebral.
Takže IEC/EN norma je to, co jsme se prostřednictvím našeho státu rozhodli respektovat a to musí platit, ale neznamená to, že to nelze přizpůsobit na naše podmínky, ale musí to někdo udělat a remcání nestačí. Například u sousedů to dělá VDE  , to znamená ta organizace, která hájí zájmy svých platících členů, proto ostatně takovéto oborové spolky vznikají, aby sledovaly vývoj a lobbovaly za své členy.

Více o členech CENELEC:
http://www.cenelec.org/Cenelec/About+CENELEC/Our+organization/CENELEC+Members/Default.htm

[Zdeněk Kiška]

Možná si moc dovoluji, ale protože problematice hromosvodu se věnují, tak podotýkám, že už v roce 1999 vydala agentura IRIS publikaci "Ochrana před bleskem a přepětím"- autor Ing.Edmont Pantůček. Tato publikace vychází z původní EN 61024 a EN 61312.
Pozoruhodné je, že z dostupných podkladů (mimo ČSN EN 62 305- kterou nevlastním), je jedině v této publikaci uveden počet zásahu bleskem na km2 za rok, z keraudických tabulek. Tento údaj je zapotřebí pro stanovení ohrožení bleskem. Nevím, kde je jinak uvedeno pro ČR?
V publikacích Fa Dehnn a OBO, se tento důležitý údaj nevyskytuje. Ikdyž nepochybuji o tom, že revidované instalace hromosvodu po 31.1.2009 musí odpovídat ČSN EN 62 305,  prosím Ing.Pantůčka o reakci k této závažné problematice (poklona).