Je zapojení tohoto proudového chrániče správně?

[Ivo Novák]

Na zahradě mám v buňce rozvaděč, kdy elektriku potřebuji přesunout k jínému objektu. Po rozdělání rozvaděče jsem zjistil tohle zapojení drátů. Moc se mně to nezdá a posílám schéma zapojení co jsem jako laik namaloval. Je zapojení správně ? Dodávám, že zemnění mám zakopané u buňky, jelikož jsem od hlavního jističe údajně už daleko.

[Zdenek Hejčl]

Záleží na tom odkud jste a jaká je tam síť . V působení ČEZ je to  špatně, tam se používá síť TN-C a TN-S, ale na Moravě je to jiná síť IT, to by mohlo být OK. Záleží na druhu sítě v místě bydliště. ;)
Kolegové z Moravy se jistě ozvou.
Nebo zadejte do vyhledávače  proudový chránič diskuze o tom zde byla  jistě najdete žádané.  ;D

[Ivo Strasil]

Pane Novák, pan Hejčl určitě myslel síť TT, ať vás to neplete...

[Viktor Klemon]

Podľa zapojenia sa jedná o sieť TT, jej vlastnosti je možné využiť  vždy, keď je prívod príliš dlhý, prípadne pri rekonštrukcii, kedy sa nemení prívodný kábel.
(možno to bol aj váš prípad)

[Ivo Novák]

Podle projektové dokumentace, co jsem našel, by se mělo jednat o síť TN-C. V dokumentaci se dále píše cit.,, Ochrana elektroměrového rozvaděče před nebezpečným dotykem neživých částí je provedena samočinným odpojením jističe v síti TN-C. Vodič PEN se v elektroměrovém rozvaděči nerozděluje, rozdělený na ochranný (PE) a střední (N) vodič se provede až v podružném rozvaděči v objektu. Hlavní pospojování, které musí být propojeno s ochranným vodičem, se doporučuje připojit k vodiči PEN v místě rozdělení v podružném rozvaděči".

[Jaroslav Hasala]

Jde skutečně o zapojení ve stylu sítě TT. To se používá hlavně v případě dlouhého přívodního kabelu, kdy už nelze použít ochranu samočinným odpojením od zdroje (nulováním), protože nevychází impedance smyčky.
Dnes se tento způsob ochrany používá je vyjímečně, je to hlavně nejméně bolesné řešení dané situací, nějaké zvláštní bezpečnostní rizika to nepřináší. 
Nějak jsem nepochopil to s tím přívodním kabelem - ten je čtyřžilový a chránič je dvoupólový ??

[Ivo Novák]

Jde skutečně o zapojení ve stylu sítě TT. To se používá hlavně v případě dlouhého přívodního kabelu, kdy už nelze použít ochranu samočinným odpojením od zdroje (nulováním), protože nevychází impedance smyčky.

Na tohle zapojení mám provedenou irevizní zprávu. Takže je to takhle tedy správně  ::)

[Jaroslav Hasala]

Zkuste ještě napsat typ toho přívodního kabelu alespoň jeho přibližnou délku.

[Ivo Novák]

Je to CYKY 4x6 mm, délka kabelu 150 m.

[Georgis Fasulis]

To Hejčl: Možná, že se vám to může zdát neuvěřitelné, ale představte si, že i na Moravě máme ČEZ! A i na Moravě dokonce známe soustavu TN.  8) ;)
Mimochodem soustavu IT, máte pravdu, máme také, ale u té se nic nezemní (proto IT, není -liž pravda).
Tu máme ale jen v dolech a v hutích a to na úrovni 500V.  >:D
Nebydlíme ale ani v dolech ani u vysokých pecí, ale v docela normálních domech s normální soustavou
3 PEN (N PE) ~50Hz, 400V / TNC-S

8) ::)   

[Zdenek Hejčl]

Máte pravdu pane Fasulis, chybka se vloudila. I na jeřábech je napájení 500 V , s tím se taky setkávám v hutních provozech.
  Ale  chtěl jsem jen naznačit , že krajové odlišnosti jsou a musí se brát v potaz.
Opravdu jsem myslel síť TT, ta se může v domácnosti vyskytnout, síť IT dost těžko.  ;)
Vím, že na Moravě jsou jisté odlišnosti i jinde a nepovažuji to za nedostatek proto jsem to naznačil. Nebyl v tom nějaký jiný úmysl.

[Georgis Fasulis]

To Hejčl: To je v poho, proto jsem tam dal ty smejlíky.  8) ;)

PS: Rozčiluje mě, kldyž někdo řekne Moravu a myslí tím Brno a okolí. Brněnský šovinismus a centrismus mi vadil vždy mnohem víc než pragocentrismus. Brňák když řekne "u nás na Moravě", má ny mysli Brno a okolí a tak maximálně eště Znojmo. Proto, když jste napsal na Moravě mají sítě TT, jsem chtěl upozornit, že existuje i Severní Morava.  8)

[Jura Krikl]

Ještě ke všem problémům máme Slezko:-) Vážně chcete tady rozpoutat národnostní boj. V tom se utopím:-( :-\.

[Štefan Beláň]

Mimochodem soustavu IT, máte pravdu, máme také, ale u té se nic nezemní (proto IT, není -liž pravda).
   

TO: Fasuli

A jak se provádí ochrana neživých částí! :o :o

Ocituji vám část ČSN 33 2000-4-41, čl. 413.1.5 Sítě IT

"413.1.5.3 Neživé části musí být uzemněny jednotlivě, po skupinách nebo společně."

[Ivo Novák]

Sice jsem se zde dozvěděl úsměvné národnostní názory, ale stále nevím, zda mám chránič správně zapojený ? Prosím o posouzení, jestli to mohu takto nechat ?

[Štefan Beláň]

TO: Novák

Ano, můžete to tak nechat, ale musíte si pozvat RT aby změřil odpor uzemnění. I když lze předpokládat, že hodnota bude vyhovující, je nutné znát hodnotu uzemnění a zkontrolovat funkci ochrany před dotykem podle ČSN 33 2000-4-41.

PS: Na 150m CYKY 4x6 mm2 by mohla vyjít i impedance pro jistič, nebo použít na přívodu selektivní chránič 300-500mA. Záleží na jmenovité hodnotě jističe a ukončení kabelu, zda je nutná ochrana neživých částí na konci před chráničem, který jste nakreslil.

[Jiří Fuksa]

To: Ivo Novák
Dle přívodního kabelu bych řekl, že jste napojen ze sítě TN, ale pro nesplnění podmínek pro tuto síť (velká impedance smyčky, a pravděpodobněji umístnění zařízení mimo zónu hlavního pospojování byl proveden přechod na síť TT ( která tímto způsobem může být vytvořena kdekoliv v republice) v souladu s ČSN 332000-4-41 čl. 413.1.3.9.
Nechte to tak.

To: Fasulis
Já myslel, že Morava končí u Macochy.  :D :D :D

[Rozmahel Vladimír]

Je to CYKY 4x6 mm

Je to typická ukázka vyřešení problému: mám 4 vodiče a potřebuji jich 5.
Po kabelu je posláno L1,L2,L3,N, pátý vodič je strojený zemnič.
Při použití proudového chrániče je to možná varianta. Odpor uzemnění musí být přiměřený vybavovacímu proudu použitého chrániče.
PS: Tu Moravu bych taky za Macochu nerozšiřoval. :D