Kde správně přizenmit bod rozdělení TN-C na TN-S ?

[Martin Šedivý]

Vážení kolegové, řešíme s projektantem správné rozdělení soustav. Situace: HDV AYKY 3x70+50, 4 stoupačkové svorkovnice. V každém patře dojde ke 4 odbočkám CYKY-J 5x6 k elměrovým rozvaděčům. K rozdělení soustav by tedy mělo dojít ve svorkovnici. Správné by tedy bylo osadit stoupačku 6 svorkami L1,L2,L3,PEN,PE,N a souběžně vést zemnící vodič, který by byl ve sklepě připojen do HOP /HSP/ a v každém patře propojen s PEN ve st. svorkovnici. Toto řešení je poněkud, nejen prostorově, náročnější. Nebylo by vhodnější přizemnit PEN v 1. stoupačkové svorkovnici a pokračovat již bez souběžně vedeného zemnícího vodiče? Vzhledem k omezenému prostoru bych použil pouze 5 svorek L1,L2,L3,PEN/PE a N. Existuje nějaké správné kompromisní řešení? Vzhledem ke správnosti bych se klonil k 1. uvedenému řešení, ale zajímá mě hlavně provedení v praxi. Většinou umísťujeme 1 RE pro všechna měření v přízemí a tam je to jasné. Zde bohužel musí být samostatně v patrech a stoupačky jsem naposledy realizoval před rokem 89 v panelácích no a to už je dávno a vše je jinak  :) Díky za názory.

[Jaroslav Hasala]

Řešení projednejte s místním rozvodným závodem, tihle pánové vědí všechno nejlíp ... ;)

Osobně bych ale spoupačku vůbec nedělal, udělal bych jeden velký elektroměrový rozvaděč v přízemí nebo suterénu  domu, zvlášť pokud nejde o nijak zvlášť velký (vysoký) objekt.
Na JM je celkem běžné řešení, že se udělá jedná velká PEN sběrnice a na ni se připojí
všechny PEN, N, PE, HOP ... Přívody do jednotlivých bytů jsou potom provedeny pětižilovým kabelem, typicky 5Cx 6. Nicméně např. pro PRE toto není průchodné.
Na každý pád tedy bude nutná konzultace s RZ.

[Martin Šedivý]

Bohužel jeden rozvaděč realizovat nejde  >:(  Po celkové rekonstrukci bude nutno instalovat 20 měření a i bez HDO by to byl macík. Mimo jiné na chodbě v suterenu není místo byť i na poloviční rozvaděč, taže budu nucen jít cestou stoupačky o odbočkami k RE.

[Jaroslav Hasala]

Řešení s jednou velkou, všeobjímající PEN by bylo použitelné i pro stoupačkové rozvaděče ... Pod jaké RZ to spadá?

[Martin Šedivý]

Je to oblast Plzeň-ZČE. Snad se s nimi nějak dohodnu. Dokonce povolují i 6kA řadu jako jističe před elektroměrem a tak snad něco rozumného navrhnou. Díky.

[MilanKnop]

Podle Technických podmínek pro připojení měřících zařízení Čez Distribuce
jsou zapojení měření v soustavě TN-C a k změně dochází až za RE ( může být i v RE ale musí mít svorkovnice PE a N)

[Martin Šedivý]

To je sice fan, ale to bych musel přizemnění tahat ke každému RE >:( z HOP. Případně stoupačkou táhnout zemnění a k němu připojit vodič přizemnění z RE. No asi budu muset nakonec opravdu zajít na ČEZ a domluvit si schůzku s technikem. To zase bude den v...... (zle)

[Baloun Miloslav]

To Šedivý

Není mi jasné proč chcete "potenciál země" zavést do míst, kde to teoreticky není vůbec možné. Toto přece řeší oddíl 413 z cela jednoznačně. Úbytek napětí při poruše na ochranném vodiči  v tomto případě nesmí převýšit 50V. 
Předpokládejme, že jsme ve výškovém objektu o 50 podlažích, opravdu povedete speciální vodič od místa hlavního pospojování do onoho 50. podlaží?   

[Martin Šedivý]

Resume: Po konzultacích s techniky ZČE jsem byl nasměrován takto: Soustavu lze rozdělit v podružném rozvaděči, popř. stoupačce, přizemnění provést samostatným zemnícím vodičem. Pravdou je, že toto rozdělení umožňuje pouze ZČE, viz Elektrické přípojky nn a připojovací podmínky dodávky elektřiny od IN-EL. Všem díky

[H]

Jedna malá rýpavá ... jak chcete rozdělovat TN-C na TN-S, když soustava TN-S je ta, kdy PE i N vedu odděleně už ze zdroje (z trafa)?

Když už, tak budete rozdělovat TN-C na TN-C-S ...

;)

[Rozmahel Vladimír]

Potom musíte přizemňovat PE.

413.1.3N12 Vodič PEN v síti TN-C nebo vodič PE v síti TN-S se musí uzemnit buď samostatným zemničem nebo spojit s uzemňovací soustavou, kromě uzlu zdroje (nebo pracovně uzemněného místa zdroje) ještě v těchto místech:

a)  ve  venkovním   rozvodu

aa) u vrchního vedení každých 500 m a na jeho konci a u odboček delších než 200 m na jejich koncích;
ab) u kabelového vedení delšího než 200 m od místa předchozího uzemnění na jeho konci;
ac) u přípojkových skříni (např. hlavních domovních), jsou-li vzdáleny od nejbližšího místa uzemnění více než 100 m;
ad) u dočasných pracovišť krátkodobého použití umístěných mimo trvalé objekty a obdobných pohyblivých zařízení a v objektech, kde se kladou na ochranu před dotykem zvláštní požadavky (prádelny, veřejné lázně apod.);

b)  ve  vnitřním  rozvodu

ba) u objektů s vlastním transformátorem vždy u hlavních rozvaděčů;
bb) u objektů bez vlastního transformátoru, je-li hlavní rozvaděč připojen přímo na síť, podle bodu ac);
bc) u podružných rozvaděčů, jsou-li vzdáleny více než 100 m od nejbližšího místa uzemnění;
bd) na konci odboček delších než 200 m od místa předchozího uzemnění.

POZNÁMKY N  K bodu a) a b):

1    Jednotlivá uzemnění vodiče PEN v síti TN-C nebo vodiče PE v síti TN-S mají mít odpor uzemnění nejvýše 15  ; není však třeba klást zemnící pásky o celkové délce větší než 20 m nebo jiné rovnocenné zemniče.

2    Na konci vedení a odboček sítě a v uzlu zdroje má být odpor uzemnění nejvýše 5  ; není však třeba klást zemní-cí pásky o celkové délce větší než 50 m nebo jiné rovnocenné zemniče.