Kdy se používá paralelní kompenzace na vn straně?

[Pr_Milan]

Kdy se používá paralelní kompenzace na vn straně?

Je nějaký důvod k umístění kompenzace na vn stranu, když mám transformátor 22/0,4kV (např. S=1600kVA) a všechny odběry na nn straně (400V)?

[Hynek Bureš]

Napadají mě jen samé důvody proč v popsaném případě používat kompenzaci na straně nn. Myslím tím praktické důvody jako cena, výběr a dostupnost zařízení, nároky na prostor, variabilita, údržba.

[Vlastimil Laube]

Ještě bych přidal argument menších ztrát  nebo možnost většího odběru z trafa - transformátorem prochází již kompenzovaný (tudíž menší) proud...

[Petr Doležal]

 (no)
Musíme rozlišit dva druhy jaloviny: vlastního trafa a zátěže. Trafo se kompenzuje pevně připojenými kondenzátory a proměnlivá zátěž kompenzačním rozvaděčem, kde se připínají kondenzátory dle potřeby. A protože si nedokáži představit pro ojedinělé trafo regulovanou kompenzaci na vn straně (drahé spínací vn prvky), zřejmě se jedná o pevně připojené vn kondenzátory před trafem. Takové kondezátory trafu neodlehčí, odlehčí pouze síť vn od jaloviny vlastního trafa.
Trafu odlehčí od jaloviny pouze kondenzátorová regulace na nn straně, pak se výkon trafa v kVA "využije" na kW (nadneseně řešeno)
Potvrďte nám, pane Milane, že ty kondenzátory jsou na vn straně pevně připojeny a že moje úvaha se vztahuje i na váš případ.

[H]

Já zrovna začínám řešit projekt, kdy je část pohonů na vn straně (cca 2,7MW), část výkonů na nn straně (cca 1,2MW), takže v takovém případě se hádám vn kompenzaci nevyhnu.
Nicméně, má v takovém případě smysl řešit kompenzaci takovým způsobem, že nn odběr bude kompenzovat samostatná nn kompenzace a pak na vn straně bude osazena druhá vn kompenzace? Nebo stačí se zabývat pouze jednou vn kompenzací? Já se zatím kloním spíše k první variantě ...



A druhý poddotaz ... pan Doležal tady nakousl kompenzaci vlastního trafa. Sice norma 33 3080 - Kompenzace indukčního výkonu říká, že se tato kompenzace musí osazovat tam, kde je měří el. energie na nn straně, a že velikost kondenzátoru se určí podle indukčního výkonu TR naprázdno.
Bohužel žádný konkrétní příklad jak toto spočítat jsem nikde při svém hledání nenašel, naproti tomu jsem našel 3 různé způsoby jak jeho velikost určit (1/ v katalogu výrobců kondenzátorů; 2/ vztah Q=P*(tgfi1-tgfi2) kde ale neznám fi1 TR naprázdno; 3/ pravidlo že podle i0 TR napr i0=0,3% pak je potřeba 3kVAr), ovšem se 3 dosti různými výsledky.
Můžete mi prosím někdo poradit, jak se správně určuje velikost tohoto kondenzátoru?

[Petr Doležal]

Ze stránek:
http://www.zez-silko.cz/PDFs/pfcnew.pdf

[Petr Doležal]

To :
Těch motorů vn asi moc nebude a pokud jedou s konstantní zátěží, viděl bych to na individuelní kompenzaci u vn motorů, našitou na míru a na nn straně trafa kompenzaci regulovanou, ať už centrální či skupinovou

[H]

Je to 6 kompresorů chlazení, každý 450kW/6kV.

Ano, tu tabulku ZEZ Silko znám. Když se ale podíváte třeba do katalogu Vishay (viz http://www.vishay.com/docs/13003/caltable.pdf), tak tam jsou zase jiné hodnoty kondenzátorů (byť to vypadá, že asi pro neorientované plechy, nicméně nejsou stejné jako údaje u ZEZ Silko). Když se podívám do katalogu dalšího výrobce, zase dostanu trochu odlišné hodnoty kapacit.

Čímž nechci říct, že to co jste uvedl je špatně. Jen by mě zajímal nějaký vztah nebo postup, podle čeho se ta hodnota správně určuje.

[Zdenek Rajmont]

Zažil jsem kompenzaci i měření pro regulátor jaloviny na vn straně, když jako zázěž sloužily indukční ohřevy, které produkovaly takový "humus" v síti na nn straně, že tam nefungovalo nic. "Humus" prohnaný přes indukčnoti vn trafa už na jeho primáru nebyl tak hrozný ...