Nemá být sekundární napětí transformátorů 22/0,4 a 22/0,42 kV?

[H]

Rád bych dal téma do diskuse ohledně navrhování správných převodů transformátorů vn/nn. V dřívějších dobách, kdy jsme měli jmenovité napětí sítě 380V, byly v podstatě všechny transformátory s převodem na 400V sekundárního napětí.

Od roku 1996 tuším máme dané jmenovité napětí sítě 400V, ale v 99% případů vidím všude osazované transformátory stále se jmenovitým napětím na sekundáru 400V. Já si myslím, že to je špatně, že by měly být používané transformátory se sekundárním napětím 420V.

Bohužel se mi ale nikde v normách nepodařilo najít podporu pro tuto mou domněnku, nicméně z logiky věci, když bylo dříve napětí 380V a trafa 400V, pak by po zvýšení jmenovitého napětí sítě na 400V mělo vzrůst i napětí na transformátorech.
Dodržet potom v některých instalacích napájených z trafa 22/0,4kV dovolené úbytky napětí na konci rozvodů je občas až nadlický výkon. Být tam trafo 0,42kV pak je po problémech, ale čím má člověk argumentovat, že je trafo 0,4kV špatně?

Jaký máte názor na věc? Trafa 22/0,4 nebo 22/0,42kV?
Pomiňme teď otázku regulace napětí pomocí odboček na trafu ...

[Rozmahel Vladimír]

Já si myslím, že právě ta regulace odbočkami je jádro otázky. Pokud bude možnost kolísání sítě vyregulovat pomocí odboček na úroveň požadovanou normou, je jedno jaké trafo tam bude. Nevím jaký je rozdíl ve ztrátách u TR 400 nebo 420V a co by vycházelo ekonomičtěji. Do budoucna se dá určitě předpokládat postupné zvyšování napětí. Tam by potom trafo 420V mohlo být určitá předinvestice.

[H]

Pomiňme teď otázku regulace napětí pomocí odboček na trafu jsem napsal proto, že dle Vašeho řešení si vyreguluji transformátor 400V o +5% na 420V, ale tím pádem jsem už na horní hranici regulačního rozsahu a nepohnu se případně dál, bude-li třeba.

Kdežto při použití trafa 22/0,42 kV budu uprostřed možného rozsahu regulace.

Bavil jsem se na toto téma s mnoha lidmi ve svém okolí, ale je to tak vždy půl na půl. Někteří říkají že stačí 0,4 kV jiní že jednoznačně 0,42 kV a někteří ani neví ...  :)
Proto by mě zajímal i váš pohled na věc, nejlépe podložený nějakou normou či jiným závazným požadavkem.

V ČSN 33 0120 - Normalizovaná napětí IEC ani ČSN 33 0121 - Jmenovitá napětí sítí nn jsem ale nic jednoznačného nevyčetl, ani v ostatních "běžných" normách.

[Štefan Beláň]

Přidán můj názor. :)

Domnívám se, že důležitá hodnota napětí začíná dříve něž na 22 kV. Pokud se podíváte do ČSN 33 0120 na tabulku NA.1, tak zjistíte, že tolerance max. a min. napětí je velice široká. Pro normalizované napětí 22 kV je minimální napětí 22 kV a maximální 25 kV. Proto si myslím, že transformátor 22/0,4 kV s tolerancí načepování 5% je v pořádku.
Vždy budou určité odchylky napětí v sítích a transformátory se vždy budou muset vyrábět s dostatečnou variabilitou. ;)

[Rozmahel Vladimír]

TO:
Sdílím, váš názor ohledně těch 420V. Tím jsem měl na mysli tu předinvestici. Pokud vyhoví starší, třeba repasované trafo, není problém. U nově projektované stanice už je to na Vašem uvážení. Nevím jaký je rozdíl v ceně u nového 400V nebo 420V. Starší kousek bude zcela jistě 400V a pronikavě levnější. Tady by si to měl zvážit především investor. Ono plošné náhlé zvýšení na vn asi nebude tak náhlé a tím že se zvýší napětí na straně vn se automaticky zvedne i sekundár trafa 400V. Je jistě otázka do jaké míry je na to stavěno. Ale jak uvedl Kolega Beláň už teď je velká tolerance na straně vn. Takže to asi nebude tak horké.
Bohužel pro projektanta při započtení repasky klesne cena díla... :'(

[Petr Doležal]

......Bohužel pro projektanta při započtení repasky klesne cena díla...

A proč ?
" Milý investore, pokud budeš chtít vypočítat cenu projektu z nákladů zařízení, tak věz, že budu vycházet z ceny nového. Ona ta projekční práce je stejná i když jde o repas " 

[Rozmahel Vladimír]

Dobrá, tedy neušetřím.  (dabel) (wall)

[dolac]

To p.Hlavaty:
1.Dúfam, že ste neočakával, že s prechodom z napätia 220V,  na 230V  by sa mali vymeniť všetky transformátory.
2. Problémy s úbytkami napätí takmer vo všetkých prípadoch súvisia s úbytkami na vedeniach a nie z transformátorom.
3.Napätie v sústave sa reguluje na úrovni vn, (trafo vvn/vn), a na DTR sa odbočkou nastaví na požadovanú hodnotu. Myslím že vždy sa potrebná hodnota dá nastaviť.   

[H]

1. Ne, neočekával  :)
2. Samozřejmě, že úbytky napětí souvisí s úbytky na vedení. Stejně tak ale souvisí i s transformátorem, neb budu-li mít na trafu vyšší napětí, budu mít logicky na konci vedení menší úbytek vzhledem k jmenovitému napětí sítě dle ČSN 33 0121
3. Ani netvrdím, že se požadovaná hodnota nedá nastavit.

Pak mi ale není moc jasné k čemu se vyrábí trafa 22/0,42 kV, když je v podstatě podle toho co tu píšete nikdo nepoužívá ... ?



PS: Nejde mi ani o to, jestli trafo 0,42 kV je dražší, těžší, větší, hlučnější, či makové ... jde mi čistě o pohled na věc z hlediska sekundárního napětí.

[Rozmahel Vladimír]

Dotaz by mohl být směrován na výrobce nebo distributora. Je ale možné, že např. na dlouhé lince vn kde je již na konci vyšší úbytek se potom takové trafo uplatní lépe. Dotazem na služebnu E.ON - trafo 420V má větší počet regulačních odboček. Je to tedy možná pouze z důvodu rozšíření možností regulace v různých bodech sítě.
Z praxe vím, že byly případy, kdy u trafa 400V na jedné poloze regulace bylo moc / myšleno u trafa / a na druhé málo / myšleno na konci vedení /. Chybělo něco mezi tím.

[Vlastimil Laube]

Já pro nové instalace zásadně navrhuji transformátory se sekundárem 420V dle zásady, aby v instalaci za trafem bylo napětí na horní hranici povolené tolerance a tudíž vyšly lépe úbytky na koncích. Vyjímku jsem dělal po dohodě s investorem  pouze dvakrát a vždy se jednalo o posílení trafa, které zároveň s novým provozem napájelo i staré. Rozdíl pořizovací ceny je dle mého názoru nulový, spíš záleží pro jakého se rozhodnete výrobce, ztráty bych očekával také stejné, ve finále obě budete provozovat na stejné výstupní napětí, akorát jedno bude mít přepínač odboček uprostřed regulačního rozsahu a druhé na maximu...

[Rozmahel Vladimír]

Já si myslím že je to jasné.
Ale už jen pro zasmání.
V extremu se taky může stát, že v blízkosti rozvodny 110/22kV budete mít trafo 420V taky na doraze, ale snížení.    (eek)

[halik]

V distribucnich sitich je v praxi snaha vyuzivat prioritne horni cast tolerancniho pasma napeti, casto "az na doraz" - a to na vsech napetovych urovnich. Vazeny (pres delku vedeni) prumer provozniho napeti je casto pres Un+5%.

Za prve si tim eliminujete dosti pripadne riziko podpeti, za druhe si zvysite prenosovou schopnost vedeni a snizite dosti citelne technicke ztraty. Zvysenim napeti o 10% si snizite ztraty o cca 20%, a to uz je dost znat.
Historicky se dokonce koketovalo s myslenkou pouzivat minimalni zmeny napeti (v radu desetin % az jednotek %) k vykonovemu regulovani soustavy, vykon vetsiny spotrebicu je totiz zavisly na U^2. (dance)

[Adam Pramuka]

Môj názor ako energetika je, že regulácia napätia a súčasne vlastne jalového výkonu sa deje prioritne na najvyssich napatových hladinach t.j. zvn, vvn prípadne zriedkavo na úrovni vn. U nás na Slovensku je to v pôsobnosti prevádzkovateľa prenosovej sústavy, ktorý reguluje napätie a tok jalového výkonu vo vybraných tkz. pilotných uzloch siete. Napätie, ktoré sa udržuje za pomoci primárnej, sekundárnej a terciárnej regulácie je napr. na vvn úrovni udržiavané na hodnote 119kV, preto sa aj do nižších napäťových úrovní prenáša vyššie napätie tak, aby boli pokryté aj úbytky napätí. Uznávam, že v radiálnych sieťach je niekedy potrebné doregulovať na úrovni vn/nn ale to skôr vynimka ako pravidlo.

[Rozmahel Vladimír]

S tou regulací máte jistě pravdu. Regulace na TR 22kV se dělá pouze při osazení nebo výměně trafa, popř. v odůvodněných případech.

[Jaroslav Molák]

Děkuji vám pánové
za osvětovou činnost, při dobré úrovni Vaší diskuze.
Je sice praktické jisté zvýšení napětí v siti, ale spotřebitele nezajímá problematika. Musí ho ale zajímat bezpečnost provozu jeho spotřebičů.
Za odběr elektřiny platí vysokou cenu, a přepětí v síti mu v mnoha případech ničí spotřebiče. Myslím tím světelné zdroje a elektroniku obecně, jako takovou.
Vystudoval jsem elektrotechniku a enegretiku a jako revizní technik k tomu mám co říci. Rozhodně nemohu souhlasit s názorem který obhajuje vyšší napětí. Musí zde být taková regulace, aby byl provoz spotřebičů bezpečný.
Energetika je náročná a v mnoha případech v neodborných rukou. Proto máme v síti docela běžně napětí 426/423/425 V. Pro čtenáře uvádím že napětí v zásuvce je kolem 248 V. Jaky vliv má takové napětí na spotřebiče je nabíle dni.
S pozdravem hezkého dne Jarin

[dolac]

Rozhodně nemohu souhlasit s názorem který obhajuje vyšší napětí. Musí zde být taková regulace, aby byl provoz spotřebičů bezpečný.

Ani ja nemôžem súhlasiť s názorom p.Havlika, že "V distribucnich sitich je v praxi snaha vyuzivat prioritne horni cast tolerancniho pasma napeti"
Treba si však uvedomiť, že historicky boli nn siete budované tak, že nie je problém nájsť siete, kde je vzdušné vedenie ťahané od DTR aj 1km. Ak má byť potom na konci vedenia napätie aspoň 90%Un, musí byť v trafostanici naozaj vyššie napätie a u nás sa bežne nastavuje odbočka na nejakých 248V. Už som sa stretol aj s prípadmi že napätie v trafostanici bolo 253V. A v podstate je to ešte v norme (myslím tým na Slovensku) V Čechách je však povolených zatiaľ +6%Un, pokiaľ sa to ešte nezmenilo. 

[H]

Po delší době přispěju zase trochou do diskuse ohledně sekundárního napětí transformátorů vn/nn v Česku.

Co říkáte na ČSN 33 0120:2001, strana 11, tabulka NA.5 - Jmenovitá napětí elektrických střídavých zdrojů a spotřebičů do 1 kV?

Zdroje 420V
Spotřebiče 400V

To IMHO podporuje mé původní tvrzení, že sekundární napětí transformátorů vn/nn má být 420 V a ne 400 V, což naprostá většina současných projektů nesplňuje.