Je možné připojení zemnící soustavu přes svod hromosvodu?

[Kamil Bužek]

Firma, která dělala hrubou stavbu nevyvedla drát od základového zemniče pro hlavní uzemnění, jsou vyvedeny pouze dva dráty pro svody hromosvodu. Je možné se tedy připojit na svod hromosvodu?

[Michal Slabý]

Jestli máte uzemněnou přípojku , hodnota je v pořádku a není daleko od domu, tak by to mělo stačit. Takto se na svod připojit nelze.

[Radek Červený]

A jak máte ten dům velký a podle jaké normy vám dělali uzemnění a hromosvod? Dva svody na hromosvod mi vychází na dům o ploše cca 50 m2.

[Kamil Novák]

A jak máte ten dům velký a podle jaké normy vám dělali uzemnění a hromosvod? Dva svody na hromosvod mi vychází na dům o ploše cca 50 m2.

Jinými slovy - jak je uzemnění řešeno v projektu ?

[Kamil Bužek]

Přípojka ještě není hotová, vzdálenost pilíře od domu bude cca 30m. Bude tedy nutné udělat novou zemnící soustavu na kterou se připojí hlavní zemnění a to pak spojit se svodem, aby byly obě soustavy spojeny?
Pokud jde o projekt, tak v něm bylo připojení na základový zemnič, ale stačí si přečíst původní otázku a je tam napsáno, že to stavební firma neudělala. Proto teď potřebuji vymyslet jine řešení. Odkazovat se na projekt, když už dům stojí mi bohužel problém nevyřeší.
Děkuji

[Georgis Fasulis]

Jestli přípojku od domu ještě nemáte hotovou a bude -li v zemi, pak je asi nejlepší řešení položit do společného výkopu s přípojkou zemnící pásek - po celé délce těch 30m a na jeden konec připojit hlavní rozvaděč a na druhé straně elektroměrový rozvaděč.
Ten zemnící pásek ať je na dně výkopu, pak dejte vrstvu písku a pak teprve kabel přípojky, na něj písek, zeminu, fólii a zeminu.

[Kamil Bužek]

Děkuji, to je přesně co jsem potřeboval vědět. Ještě jenom upřesnění, kde spojit tyto dvě zemnění, někde pod zemí spojit svod hromosvodu a zemnící pásek ve výkopu, nebo nad zemí?

[Georgis Fasulis]

Moc nechápu, jak to myslíte, měl jsem za to, že hromosvod ma zemnič ve formě základového zemniče, tedy v zemi jej nikde připojite nemůžete. Ta uzemnění prostě spojena nebudou.

[Miroslav Mišo]

..., tedy v zemi jej nikde připojite nemůžete. Ta uzemnění prostě spojena nebudou.

TO: Fasulis
Prosím, mohol by ste mne i pánovi Bužekovi vysvetliť dôvod (riziko či nebezpečenstvo ), pre ktorý nie je prípustné spojenie oboch uzemnení ( bleskozvodového - základový zemnič  i hlavného uzemnenia ), keď zakladový zemnič mal byť pôvodne spoločným uzemnením?
Tuším, že to má súvislosť s mnou priložením obrázkom, kde si tiez neviem vysvetliť, prečo je strojený zemnič oddelený iskriskom od základového zemniča.
Nebolo by pre p. Bužeka riešením, že by na vyrovnanie potenciálov urobil niečo obdobné, ibaže na EP by pripojil zemniaci výkopový pás a prepoj EP so základovým zemničom by riešil cez iskrisko!

P.S.: Dobrá rada je nad zlato. Ďakujem.

[Radim Strycharski]

Obávám se, že se ta uzemnění stejně budou muset spojit, protože budou asi vzájemně blíž než 5 metrů, viz čl. 542.N5.4.2. Osobně bych to řešil dodatečným připojením základového zemniče na vodič PEN, tak jak to bylo zamýšleno původně v projektu. Mají vzniknout dodatečné náklady tímto způsobem nebo pokládkou nového uzemnění k přívodnímu vedení?  :-[

[Kamil Bužek]

To Fasulis:
Ano hromosvod má zemnič ve formě základového zemniče a přímo na zemnič se tedy připojit nelze. Z tohoto základového zemniče, jak jsem již psal, jsou ale vyvedeny dva dráty 8mm pro připojení svodu hromosvodu, které už jsou mimo základy (vycházejí zpod základů). Jestli tedy udělám nové zemnění ve výkopu pro kabel, měl bych ho spojit se stávajícím zemněním, protože tyto dvě zemnění budou docela blízko sebe. Otázku kde je spojit jsem myslel tak, že propojím ten vyvedený drát pro svod hromosvodu a nové zemnění. To mohu udělat buď pod zemí např. těsně u základů, nebo až nad zemí.

To Strycharski:
Dodatečné připojení přímo na zemnič není možné protože je to zalité v betonu. Původní myšlenka byla nasvorkovat na drát pro svod hromosvodu další drát těsně u místa, kde vychází ze základů (to je možné odhrabat) a tento nový drát pak zatáhnout dovnitř objektu na hlavní EPS. Toto ale pan Slabý hned v první odpovědi nedoporučil.

[Radim Strycharski]

To Bužek:

Selským rozumem vzato, pokud připojíte cokoli uzemněného pod zkušební svorku, tak to nemůže ničemu vadit. Když je to blízko terénu, tak svorku zalijte asfaltem. Má se použít drát minimálně FeZn pr. 8. Nevybavuji si žádný článek, který by něco takového zakazoval. 

[Rozmahel Vladimír]

Uzemnění hromosvodu a el.instalace může být spojeno, podle mne, ale jen pod zemí.
Pokud budeme uvažovat svod bleskového výboje, tak při spojení PE el.instalace s hromosvodem těsně nad zemí jde část výboje přímo do el.instalace. Osobně bych doporučil propoj v zemi a ve vzdálenosti cca 2m  / odhad, čím dále tím lépe / vyvést zkušební svorku a napojit el.instalaci.
To jiskřiště na obrázku je z důvodu odizolování zemničů mezi sebou v případě nebezpečí bludné koroze. Při blesku zaberou přes jiskřiště oba.
Zdroj: kolega Hájek, snídaně na Amperu.
Ono ale v praxi je to těžko proveditelné a hlavně uhlídatelné. Dle mne by musel být uložen izolovaně od objektu celý hromosvod. Pokud se nějaká vodivá část hromosvodu dotkne vodivé konstrukce objektu, už je spojení zařízeno. V praxi se tomu asi těžko zabrání. Už třeba jen tím, že někdo kdo netuší že jsou zemniče od sebe instaluje třeba el. reklamu a její konstrukci spojí s hromosvodem.

[Georgis Fasulis]

Jak píše kolega Rozmahel, jestli spojit, tak v zemi.
Tedy doporučuji vyvést do země z bližšího svodu další FeZn a pod zemí ho vést k pásku od uzemnění pod přívodním kabelem. Myslím, že by to bylo v dané situaci nejlepší řešení.

[Miloslav Dunda]

Domníván se, že by v dotazu navrhované řešení bylo možné. Jedná se asi o to v zemi rozdvojit jeden vývod základového zemniče a udělat z něho dva. Proč dělat další uzemnění, když stejně musí z důvodu antény uvést uzemnění na společnou uzemňovací soustavu. 

[Rozmahel Vladimír]

Pokud by se mělo provést připojení, měla by se odkopat zemina až na vedení v zemi a spoj provést tam. Samozřejmě s pečlivým ohledem na korozi.

[Milan Karvánek]

TO: Bužek> asi by pomohlo, kdybyste přesněji popsal kam jsou vyvedeny ony vývody pro hromosvod. Mám na mysli pozici v řezu terénem.
Domnívám se, že:
Pokud dráty vychází z betonové základové desky směrem "do boku" do terénu, tedy v úrovni pod budoucím "čistým" povrchem - třeba trávníkem je možné k tomuto vývodu pod zemí připojit další uzenňovací vedení pro rozvaděč. Takový spoj musí být proveden normalizovanými svorkami a opatřen antikorozní ochranou, podrobné provedení viz ČSN.
Pokud vychází z betonu kolmo vzhůru v blízkosti zdi (jako pro skrytý svod) spojení v nadzemní části již není možné. Řešení viz kolega Fasulis, položit dodatečně uzemění do výkopu s přívodním kabelem.

[Miroslav Mišo]

Obávám se, že se ta uzemnění stejně budou muset spojit, protože budou asi vzájemně blíž než 5 metrů, viz čl. 542.N5.4.2. Osobně bych to řešil dodatečným připojením základového zemniče na vodič PEN, tak jak to bylo zamýšleno původně v projektu.

To Bužek:
Selským rozumem vzato, pokud připojíte cokoli uzemněného pod zkušební svorku, tak to nemůže ničemu vadit. Když je to blízko terénu, tak svorku zalijte asfaltem. Má se použít drát minimálně FeZn pr. 8. Nevybavuji si žádný článek, který by něco takového zakazoval. 

Páni,
V ČR a tiež v SR už platí nový súbor európskych noriem 62305 a zrejme aj podľa týchto noriem je zhotovený projekt ochrany proti blesku LPS.
Tento system sa sklada z dvoch kompletných systémov - vonkajší a vnútorný.
Vonkajší systém ochrany LPS - zachytávače, zvodiče a uzemňovacia sústava.
Vnútorný systém ochrany LPS - ekvipotenciálne vyrovnanie bleskového prúdu a dostatočné vzdielenosti vo vnútri budovi voči preskoku blesku, či tienennie.
Keďže pri realizacii stavby pána Bužka nastala chyba - nevyvedenie prívodu pre EPS, ktorá sa už nedá napraviť, tak treba hladať také riešenie, aby systém ochrany bol funkčný a pritom nie nebezpečný:
1/ Uzemňovacia sústava ( základový zemnič ) je zhotovená, teda ak jej zemný odpor je OK, potom netreba prirábať nové zemnenie ( pásovina), lebo aj tak by sa to muselo spojiť s základovým zemničom. Totiž podľa menovanej normy má byť zriadená iba jedna spoločná uzemňovacia sústava pre všetko ( nn prívod, bleskozvod, slaboprúd ... )
2/ Vyrovnanie bleskového prúdu ( vonkajšieho a vnútornúho potenciálu ) je základnou podmienkou vnútornej ochrany - takže bleskozvodový zemnič MUSÍ byť prepojený z EPS !
V úvode som citoval pána Strycharskeho a to je aj môj pohľad na riešenie. Určite by bolo lepšie spájať prívod z EPS so zvodom v zemi, ale aj nad zemou to nemusí byť nebezpečné. ( Vývod základového zemniča by podľa normy mal byť pri prechode zemou v izolačnej trubke - vznik korózie, potom aj prívod a spoj od EP musí byť odizolovaný od zeme. ) Tvrdenie pána Rozmahela, že pri spoji nad zemou ide časť el. vyboja do el. inštalácie je správne, no pri zemnom spojení to platí tak isto, dokonca v oboch prípadoch je prúd do el. inštálácie ROVNAKÝ.  Ak je napr. odpor uzemnenia 1 ohm a siete tiež 1 ohm, tak pri údere bleskového prúdu 100kA sa tento rozdelí na dve polovice a jedna tečie priamo do zeme ( 50kA ) a druhá ( tiež 50kA ) ide cez nn sieť do uzemnenia siete.
Čo by s malo dodržať pri spájaní EPS so zvodom? Určite min. prierez vodiča ( to je v projekte ), spoj ( kvalita a určite medzi slúšobnou svorkou a uzemnením ) a tiež vedenie ( čo najkratšia vzdialenosť, umiestnenie tam, kde pri búrke sa nezdržujú osoby, ochrana voči mech. poškodeniu )