Co způsobí chybějící PE za proudovým chráničem?

[Stanislav Osvítil]

S kolegou se stále přeme o to, co se stane, když za proudovým chráničem nebude ochranný vodič. tedy z hlediska nebezpečného dotyku živých částí. Já tvrdím, že tento vodič nemá vliv na bezpečnost provozu zařízení, které na takovou zásuvku připojím. A to ať již je zařízení třídy I. nebi II. Může toto tvrzení někdo vyvrátit?

[Jaroslav Hasala]

U spotřebičů tř. II chybějící ochranný vodič samozřejmě nemá vliv na bezpečnost připojovaných spotřebičů. Podstatně horší je situace u spotřebičů tř. I. Pokud v tomto případě není připojen ochranný vodič, při poruše spotřebiče proudový chránič vypadne až když se vytvoří dostatečný reziduální proud (0,03A) tj. proud který teče mimo chránič - do "země". Tento proud může být sveden dotykem kostry spotřebiče na nějakou uzemněnou část (např. vodovodní nebo plynové potrubí) nebo taky tento okruh spojíte vlastním tělem. A to určitě není příjemné ani bezpečné. Představte si modelovou situaci : Budete mít nějaký spotřebič např. ledničku, která bude stát na nevodivé podlaze např. linoleum. Dojde k poruše např. k poškození přívodní šňůry při posunování a na kostře spořebiče se objeví fáze. Pokud je v zásuvce připojen ochranný vodič, okamžitě vypne proudový chránič. Pokud ovšem ochranný vodič není připojen, nestane se nic a fáze dál zůstává na kostře spotřebiče a čeká na uzemnění (na vás).

[Miroslav Minařík]

Doplním ...."
Pokud ovšem ochranný vodič není připojen, nestane se nic a fáze dál zůstává na kostře spotřebiče a čeká na uzemnění (na vás)." .... Pokud se dotknete takové neživé části pod napětím, pak poruchový proud prochází přes vaše tělo a proudový chránič vybaví. Pokud jste natolik dobře izolován že, poruchový proud není roven tomu, který je uveden na proudovém chrániči, pak se opět nic neděje a čeká se na dalšího, vodivějšího.....

[Slávek Spring]

Vaše tvrzení,že chybějící PE vodič za chráničem nemá vliv na bezpečnost je mylné.Nejde jen o situaci kdy chránič vybaví přes zasaženou osobu.Nesmíme zapomenout,že nic nemusí být dokonalé a tak při případné poruše vybavovacího mechanizmu chrániče(měnil jsem již 3 takové)je na kostře vadného spotřebiče I třídy smrtelně nebezpečný proud.

[Jaroslav Jonáš]

Chybějící nebo nepřipojený vodič PE na neživou část el.předmětu třídy ochrany I je hrubou a ohrožující závadou. Odporuje požadavkům a zásadám ochrany před úrazem elektrickým proudem danými v platných normách ČSN. Při poruše spotřebiče může v lepším případě dojít k jeho okamžitému samočinnému odpojení, neživá část může být náhodně přizemněná. V případě izolovaného uložení spotřebiče se celá jeho neživá část stane živou, bude pod napětím a bude bezprostředně ohrožovat ! Pokud při dotyku s takovým spotřebičem bude osoba dostatečně od potenciálu země izolovaná, proud prošlý tělem nemusí ani vnímat. Pokud se tato osoba bude při dotyku zároveň držet uzemněné okolní vodivé části a dotykem vyvolá reziduální proud chrániče, zcela jistě pocítí silný úder proudu, ale naštěstí pouze na několik milisekund, dáno rychlým vypnutím chrániče. Může ale nastat ještě další situace, kdy při takovém dotyku se spotřebičem vyvolaný reziduální proud chránič nevybaví. Reziduální proud 20-25mA může být pro člověka smrtelný a přitom chránič s reziduálním proudem shodným s jmenovitým reziduálním proudem, tedy 30mA, nemusí zareagovat. Z toho vyplývá, že ani chránič 30mA není všelék, nezajistí absolutní bezpečnost a připojení vodiče PE na neživou část je naprosto opodstatněné.

[Matias Šimek]

Potvrzuji pravdivost 4. příspěvku a jako zdravotník dodávám: Co myslíte, že se stane když se takto "připraveného" spotřebiče dotkne uzemněná osoby s nemocným srdcem?
Asi bude mít velmi malou naději na přežití.
:wacko:

[Miroslav Minařík]

Pane Jonáš velice dobře vyjádřeno. Navázal bych na svou poznámku ještě další. Slýchávám "proč to pospojovat, když je tam stejně chránič". Po takové otázce mne hned napadá, že chránič je jen stroj, který když se pokazí, zbudou pouze uzemněné, nebo taky neuzemněné neživé části. Možná se mnohým pohled změní, pokud si na chvíli představí instalaci bez funkčního chrániče a pak si mohou položit otázku: "Jak to tedy udělám bezpečně?"

[Martin Ištok]

Kolegovia, norma STN 33 2000-4-41 platná v SR ( v ČR platí identická) uznáva v časti 412- ochrana živých častí čl 412.5 prúdový chránič iba ako doplnkovú ochranu.
Časť 413 - ochrana neživých častí čl.413.1.3 siete TN hovorí,že VŠETKY neživé časti inčtalácie sa MUSIA spojiť s uzemneným bodom siete prostredníctvom OCHRANNĚHO VODIČA. Čl. 413.1.3.6 hovorí, ak nemožno splniť dostatočne krátke časy odpojenia pomocou nadprúdových istiacich prvkov, urobí sa ochranné pospájanie. Inak sa musí použiť prúdový chránič. Ostatné normy,ktoré prikazujú použiť prúdový chránič ( kúpelne.. ) vyslovene vyžadujú sústavu s ochranným vodičom.
Dotyčný pán čo položil túto otázku, resp. výzvu asi nepochopil problematiku ochrany pred úrazom a mal by si to naštudovať, alebo je nádejný experimentátor-
samovrah. Ako sa mu dá pomôcť?
         M.I

[Matias Šimek]

Ještě bych rád připomenul, že chránič sice raguje na menší proud než je 30mA ale proud který projde tělem MENÍ chráničem NIJAK OMEZEN!
Chránič jen zajistí jeho vypnutí do 0,2s (pokud je v pořádku)

[Jiří Pastl]

Zajímavá úvaha! Tedy během 0,2 sec. tedy projde i větší než bezpečný proud. Pokud je chránič v pořádku vybaví v době, kdy i tento proud lidskému tělu neublíží? Pravděpodobně ano. Otázka zní. Máme jistotu, že proudový chránič opravdu vybaví? Co když je použitý chránič v rozvaděči nějaký levný bastard?

[Slávek Spring]

Nelze hovořit o nějaké hranici bezpečného proudu,který může procházet lidským tělem bez nebezpečí nějakých následků.Například při frekvenci 40-60Hz a proudu 0,0045 mA je pozorovatelné chvění-brnění jazyku,při 1,2 mA chvění-brnění prstů,při 6 mA počátek vzniku svalových křečí u žen a při 9mA u mužů,při 20 mA dochází k ochabnutí dýchacích svalů,vyšší proudy při trvání déle než 1 sec. již bezprostředně ohrožují život.
Pro fyziologické účinky a následky je rozhodující velikost a trvání proudu a dráha jeho průchodu.Nejsnáze poškoditelná je tkáň mozku a srdce.Srdce leží na nejpravděpodobnější dráze proudu při dotyku rukou a reaguje na průchod proudu arytmií,stažením až zastavením činnosti jeho fibrilací,když je doba působení proudu delší než 1s.U jiných tkání především u kůže,která má velký měrný odpor dochází k popálení.Velikost impedance lidského těla je rozdílná u jednotlivých osob dle jejich fyziologické stavby a pohybuje se v rozmezí od 750 do 9000 ohm.Jako průměrná hodnota byla stanovena hodnota 2000 ohm.Při této hodnotě bude při zasažení procházet tělem proud 115 mA (při 230 V) do okamžiku vypnutí chrániče,tedy vyšší,než jaký je jeho reziduální proud 30mA.
Nesmíme opomenout a jak bylo již mnohokrát zdůrazněno,že proudový chránič je ochranou zařazenou jako doplňková a jeho funkčnost ve smyslu selhání,ať je jakkoliv kvalitní,nikdo nezaručí.Jeho pravidelné kontroly funkce toto nebezpečí částečně eliminují.

[Jaroslav Ferst]

On existuje nějaký levný chránič a bastard k tomu?
Nicméně už jsem se také setkal s několika novými kousky, dlužícími spolehlivostí hodně své ceně. Obvykle vybavily jen jednou, dva z nich dokonce vůbec ne. A máte na smrťák zaděláno. Bez ohledu na cenu a zvuk jména výrobce chrániče.

[HaryFotr]

Kromě toho že to není podle norem - já bych na to nespoléhal, hlavně u starší instalace.
Nový značkový chránič vybaví  ikdyž asi ne bezbolestně - můj pes by mohl vyprávět, když se zakous do prodlužky, teď kolem ní chodí s respektem.
A i těch 30mA je svelkou rezervou - mě RT naměřil 6mA.

Ale ještě jednou - je to jako bungee jumping s trenkovou gumou.