Jak řešit ochranu rozvaděče proti vibracím?

[Bohumil Páník]

Zákazník si přeje navrhnout a dodat jeden z rozváděčů pro řídící techniku s odolností proti intenzívním vibracím, jelikož bude umístěn poblíž rotačního kompenzátoru.
Víte o některé konstrukční kanceláři nebo výrobci se zkušenostmi v této problematice?

[Martin Kurka]

Často navrhujeme a necháváme dělat za našeho autorského dozoru rozvaděče pro řídící systémy kompresorů (rotačních, pístových, turbo..)  a kompresorových stanic. V každém případě, čím dále dokážete elektro a řídící systém  oddálit od zdroje vibrací, tím více mu zvyšujete životnost.
Vibrace působí i u dobře navrženého rozvaděče, jako činitel degradující všechny jeho prvky. Je to obdobné, jako rozvaděč v korozně agresívním, nebo v  horkém prostředí. Musíte se smířit se sníženou životností a je to ponejvíce ekonomická úvaha, kam až jít. 
Nejlevnější je přemístění rozvaděče co nejdále od zdroje vibrací a mechanické tlumení, nebo vyladění mechanického filtru kmitů závěsu či nosiče rozvaděče. Filtr ale nepůsobí při rozbězích, při přechodu kritických otáček a při poruchových chodech, takže se může stát, že nastane nenadálá porucha prvků v rozvaděči mechanickou rezonancí nějakého elektroprvku, během rozběhu, doběhu či poruchovém kolísání otáček, protože je vyladění mimo frekvenci.
Viděl jsem po zkouškách na vibrační stolici elektrosoučástky ustřižené vibracemi z desky plošných spojů v tak nepravděpodobných místech, jako by je řezali laserem vedeným šílencem.
Co se týče tlumení lehčích prvků například na plošných spojích, jsou nejlepší pružné zalévací hmoty určené pro tyto účely. Mát o nevýhodu, že zařízení se pak stávají neopravitelnými a občas i nediagnostikovatelnými.
Zkoušky na vibračních stolicích jsou drahé, destruktivní a zjistí jen kritická místa. Při sledování stroboskopem vidíte sice největší parazitní kmity, ale to neznamená, že jsou to ty zlé kmity nejvíce ohrožující zařízení. Přesto je to jediná rozumná možnost, jak něco poznat, ale ruku na srdce, takové zkoušky se vyplatí pouze u sériových výrobků pro letecký a automobilní průmysl a pro kusovku jen u speciální techniky - kosmické, letecké, naftařsko-vrtařské a samozřejmě vojenské.   
V průmyslu se často daleko vyplatí metoda zkušenost-pokus-omyl a hlavně pryč od vibrací.

[Bohumil Páník]

Také mne napadla podobnost problematiky s loděmi, lokomotivami, dieslovnami apod. Stavební dispozice jsou totiž v místě již dány. Možná se ozve někdo s již rutinním řešením. Každopádně děkuji p. Kurkovi za jeho informaci.

[Aleš Dobrovolný]

V těchto případech mám osvědčený postup:
- z protokolu zjistím vnější vlvy v místě montáže (tedy i úroveň vibrací, seizmickou zátěž), pokud neexistuje požaduji po investorovi
- nadefinuji požadavky na rozvaděč ( vnitřní zapojení, vývodky kabeláže, zemnicí systém,prostorové řešení , rozměry, krytí, zámky, přepravní oka atd.)
- zadám odborné firmě, která mě garantuje splnění požadovaného, což  dokladuje protokoly ze zkoušek a v prohlášení o shodě (s požadavky objednávky)

Špatnýjm nápadem není ani využít zkušeností ze stavby lodí, použil bych v googlu slova jako "shipbuilding" a "LLoyd".

[Vojtěch Běhunčík]

Pro další náměty zkuste třeba Stevenson and Associates (www.stevenson.cz/) nebo Škoda výzkum http://skodavyzkum.cz/dynamicka_zkusebna/, odkaz hluk a vibrace ...