Je prostredi v truhlarne s nebezpecim vybuchu?

[František Jiráček]

Prostředí v truhlárně. Je to s nebezpečím výbuchu nebo ne?

[Jaroslav Hasala]

Je to otázka spíše pro projektanty. Vše by mělo být jasné z protokolu o určení vnějších vlivů, který by měl být součástí dokumentace.
Samozřejmě bude záležet na místních podmínkách, ale pro truhlárny je obvykle nejzásádnější nebezpečí požáru hořlavých hmot. Nebezpečí výbuchu se obvykle neuvažuje.

[Milan Selezan]

Prostredie v truhlárni obsahuje určite prach zo spracovaného dreva. Preto predpokladám že môže byť pri vytvorení určitých podmienok pri zvírení - zmiešaní so vzduchom aj výbušný. Výbušným je aj zvírený prach z usadenej múky v mlynoch a predpokladám teda že bude aj ten od drevených pilín.

[Milan Selezan]

Dopĺňam: Osobne si myslím, že pri správnom vetraní a držiavaní čistenia od prachu je len nebezpečie požiaru. Intervali čistenia musia byť však uvedené v prevádzkovom predpise a uvedené aj v protokole o vonkajších vplyvoch.

[Pavel Ryšavý]

Pokud v truhlárně neuvidíte pro zvířený prach na dva metry, tak tam asi nebezpečí výbuchu bude. Jinak jak už řekl pan Selezan protokol o určení VV budiž pro vás zákon.
Pokud ten protokol náhodou právě vyrábíte, nečekejte že vám nekdo přes diskuzi závazně a dobře poradí. V tomto případě je moc neznámých veličin, na to by bylo potřeba chvilku sednout i s technologem

[Milan Selezan]

Doplnok 2: Výbušné prostredie vám môže vzniknuť v sile, kde sa odvádza odsávanie pilín od strojov. To si však vyžaduje prepočet. Ten bez technológa by som ani nezačal robiť.

[Josef Hubáček]

Pokud máte truhlárnu bez odsávacího zařízení postavenou v letech nadšeného budovatelského úsilí, doporučuji vycházet z ustanovení ČSN EN 50281-1-2 (33 2330) z prosince 1999. Pokud máte již novější s odsávacím zařízením, měla by dokumentace obsahovat určení vnějších vlivů prostředí. Všeobecně je prostředí v truhlárně považovano za prostředí s nebezpečím požáru hořlavých hmot, při dodržení podmínek o tloušťce vrstvy usazeného prachu. Jak uvedl již p. Selezan, nebezpečí výbuchu se vyskytuje pouze ve filtrech a zásobníku. To zase ví výrobce a pro uvedená zařízení dodává certifikát z TZÚ Ostrava - Radvanice.

[Pavel Horský]

V truhlárnách mých kamarádů živnostníků se běžně topí kamny na tuhá paliva přímo na dílně a ještě všichni žijí , tak to nebude snad tak drastické :-)
Určitě záleží na protokolu vnějších vlivů,jak již psal p.Hasala.

[Petr Doležal]

K tomu protokolu o určení vnějších vlivů :
1. Jednoznačné stanovení vnějších vlivů má dle ČSN uvést a dodat tomu, kdo jej potřebuje ( pro návrh nebo projekt zařízení) uživatel.
2. Ke každému vnějšímu vlivu se vyjadřuje odborník v dané profesi. Elektroprojektant nemůže stanovovat, že někde bude korozivní a nebo výbušné prostředí.
3. Elektroprojektant nebo elektrotechnik se může vyjádřit jen ke třem vnějším vlivům, jak je uvedeno v přiloženém souboru
4.To, že protokol má dodat uživatel zařízení, neznamená, že ho musí vypracovat vlastními silami, může ho zadat jako zakázku. Zde však nastupují tržní pravidla, zda to beru či nikoliv. Rozhodně to však není povinností elektrikářů, ti ho jenom potřebují.

[Jaroslav Kořínek]

Chlapci - neřešíme to z požárního hlediska, ale elektrického ! Jsou stroje v truhlárně v Ex provedení?:!?
Souhlasím s protokolem o určení prostředí a VV , mnoho faktorů, přizvat hlavně hasiče to je doporučení , né přání.

Chtěl bych pouze připomenout že je již platná norma
zkráceně "výbušné prachy"která přesně stanoví
podmínky při jakých je citovaná truhlárna tzv BNV.Opravdu je velice důležitá tloušťka usazeného prachu jak se již zmínil kolega Hubáček.
Dle mých zkušeností běžná truhlárna nespadá do jednotlivých zón,ale prostor výroby,kde se nejčastěji opracovává tvrdé dřevo na pásových bruskách,bude hodně těžké prosadit jako pouze hořlavý.
Jak píší ostatní kolegové do konečného určení pouze s technologem,vzduchařem,který vypočítá odsávání popř.s požárním posouzením.

[Jaroslav Molák]

Pane Jiráček, běžná truhlárna, kde se pracuje se dřevem je bez nebezpečí výbuchu. Pokud v truhlárně se provádí ale další technologie povrchové úpravy(laky), je situace jiná.
Kritická je souvislá vrstva dřevitého prachu o tloušce 1 mm. Pravidelným úklidem truhlárny se předchází problémům v této oblasti.
Stojí za mnou zkušenost revizního technika od roku 1976

[Blahoslav Vávra]

Ve kterém ČSN je uvedeno, že protokol o určení vnějších vlivů má dodat uživatel zařízení?

[Zdeno Krajči]

Prostředí pasivní s nebezpečím požáru ČSN 330300 čl.3.3
hořlavé hmoty a prach

[Petr Doležal]

To Vávra:

Veškeré klasifikační údaje potřebné pro jednoznačné stanovení vnějších vlivů má dle ČSN EN 60721-x-x uvést uživatel, tato informace (rozumí se od uživatele) platí všeobecně, nejen pro profesi elektro.

Viz např. ČSN EN 60721-3-3, příloha C, čl.C2

           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           
           

Označení normy:	ČSN EN 60721-3-3
Popis normy:	Klasifikace podmínek prostředí - Část 3: Klasifikace skupin parametrů prostředí a jejich stupňů přísnosti - Oddíl 3: Stacionární použití na místech chráněných proti povětrnostním vlivům
Třídící znak:	038900
Vydána:	1.3.1997
Účinnost:	1.4.1997
Katalogové číslo:	20609
Počet stran:	44
Formát PDF:	Image PDF
Cena:	468.00 Kč
Věta:	21736
Platnost:	1
Schválena:	24.6.1996
Část:	3
Změny:	*A2 9.98
Anotace:	Anotace

[Pavel Ryšavý]

To: Zdeno Janík:
To asi nebude ta pravá norma

Označení normy: ČSN 33 0300   Zrušená norma
Název normy: Elektrotechnické předpisy. Druhy prostředí pro elektrická zařízení

Třídící znak: 330300
Platnost ukončena: srpen 1995

Věstník zrušení: 1995.07
Účinnost: 1989.08.01

Poznámka: celá norma je v českém jazyce
Počet stran: 24
Formát PDF: Není k dispozici
Změny: a 10.90
Nahrazena: ČSN 33 2000-3

[Georgis Fasulis]

Prosím diskutující, aby nedělali z protokolu o prostředí modlu. Viděl jsem odbyté protokoly o prostředí, kterými bych se v pudu sebezáchovy být provozovatelem, nikdy neřídil a naopak - protokoly, které vyráběly SNV i v běžné malé plynové kotelničce. Tím nutnost protokolu nezpochybňuji, jen chci říci, že může být protokol a "protokol". Proto jsou všechny diskuse na podobná témata více než žádoucí. Ono totiž "vyrobit" podle nové ČSN kvalitní protokol o prostředí není vůbec jednoduché. Neznám technologa, který by mi dovedl spočítat množství unikající látky např. z příruby potrubí nebo ventilu apod. Teď jsem odbočil z BE3N1 do BE3N2, ale obecně je to podobná problematika.

[Pavel Ryšavý]

To: Fasulis
Odfláknuké protokoly sice existují, ale to neznamená že se na ně vykašlem.
Asi máte smůlu na špatné technology, případně potrubáře. Ty co znám to umí :-)(počítají nejhorší možný případ)
Z protokolu nedělat modlu.... a o co se jako projektant chcete opřít, pokud se mi protokol nezdá tak se ozvu, a buď mne někdo přesvědčí, že je to v pořádku nebo ho musí předělat. (to je nedostižný ideál)