Proc se nekdy pouzivaji napr. v podruznych rozvadecich pojistky s pojistkovymi odpinaci misto jisticu?

[Rtep Cebuloh]

Mohl by me nekdo ze zkusených elektrotechniku vysvetlit proc se nekdy pouzivaji napr. v podruznych rozvadecich pojistky s pojistkovymi odpinaci misto jisticu? Mohla by byt duvodem napr. cena u vysokovykonových jisticu? Jaka je presna funkce pojistkovych odpinacu? diky moc za odpovedi...

[Petr Doležal]

Zkuste oslovit některého z výrobců.  

Mě momentálně napadá viditelné odpojení (FH000) při zavřeném odpínači, zkratové poměry, omezovací schopnost, variabilita ampéráže, pomocí zkratovacích propojek rychlá záměna za čistý odpínač (přepojení konfigurace mřížové sítě), u vyšších ampéráži možná vámi zmiňovaná cena.

[Jan Mikolášek]

Rozhodující jsou zkratové poměry v síti.V domovní instalaci pokud není transformátor v budově nebo za rohem běžně vystačíte s jističem, pro domovní instalaci se vyrábí se zkratovou odolností 4,6,10kA.
Jiná situace je v průmyslu,kde jsou zkratové poměry vyšší,počíta se rovněž s příspěvkem velkých  pohonů s asynchronními motory.Tam většinou zkrat.proudy dosahují hodnot, které několikanásobně převyšují těch 10kA.V dobrém projektu MUSÍ být uvedena hodnota Ikm a Ike na přípojnicích rozváděce a to i podružného o hlavním ani nemluvě.Pak se do obvodu zařazuje pojistka,odpojovač,odpínač, pokud má být obvod chráněn i před přetížením tak jistič,j.relé .Pro další informaci je dobré čerpat na př. z knižnice IN-EL.

[Jiří Fuksa]

To: pan Mikolášek
váš příspěvek vyznívá, jakoby jističe nezvládly patřičné zkratové poměry. Většinou zvládnou a také se na sekundáry transformátorů montují.
V podstatě bych řekl, že pokud nejsou stanoveny speciální požadavky na vypínací charakteristiku, dálkové ovládání ap., bude rozhodující cena. Nožová pojistka řádově ve stovkách korun, jistič typu AR řádově ve 100 000 korun. Pokud nedochází k častým výpadkům z důvodu dalšího následného jištění vyjdou ekonomicky výhodnější pojistky. Další velkou výhodou pojistek a hlavně odpojovačů je, jak již uvádí pan Doležal, viditelné rozpojení z důvodu zabezpečení při práci na el. zařízení. Pojistky, pro úplnost posouzení, mají jednu nevýhodu, na rozdíl od jističů jimi nelze obvod vypínat.

[Jan Mikolášek]

To pan FUKSA

Samozřejmě máte pravdu.Jističe rovněž zvládnou vypnout řádově(česky?)i desítky kA.Ale to jsme u financí a používání.Musí se to řešit konkrétně.Podotýkám ale že jistič neslouží k vypínání.Pokud musím obvod často vypínat,tak se pořád ještě vyrábějí vypínače,případně výkonové vypínače.Prostě všechno má své místo.

[Jan Mikolášek]

Pan Fuksa

Pokud jsem uvedl pojistky v obvodu,měl jsem na mysli klasické,odpojovače i odpínače.

[Petr Doležal]

Upřesnění p.Fuksy z 6.1.05:

U jen pojistek máte pravdu. Pokud jsou ale v odpínači, tak se dají vypínat jmenovité proudy. Musí se ale vypínat (ručně směrem k sobě) poněkud razantně, t.j.rychle.

[Jaroslav Hasala]

Pojistkové odpojovače nejsou určené k vypínání pod zatížením, vyplývá to už názvu.
Co se týká důvodů k používání pojistkových odpojovačů místo jističů, jednoznačně bych to viděl na cenu, hlavně u větších proudů.

[Jiří Sedlmajer]

Pojistky se hodí i v případě, kdy mi nevychází impedance s jističem. Pak je pojistka dobrá :))

[Petr Doležal]

To Hasala:

Pozor, mluvíme o odpínačích, ale souhlas s tím, že kdyby se jednalo o pojistkové odpojovače, máte pravdu.

[Petr Doležal]

Citace z katalogu OEZ (úmyslně ponechány chyby v diakritice):

"Øadový pojistkový odpínaè FH000 je urèen pro nožové

pojistkové vložky velikosti 000.Umožòuje bezpeènì

odpínat nejen jmenovité proudy,ale i nadproudy až do

8 násobku jmenovitého proudu.Jedno provedení tohoto...."

přičemž odepnutím jmenovitého proudu se musí rozumět ruční odepnutí, protože ho pojistka na rozdíl od nadproudu nevypíná ani neodepíná.

[Josef Dolejšek]

Je ještě jedna vlasnost, ve které se liší jistič od pojistkového odpínače. Při zapůsobení jističe se vypnou všechny tři fáze. U poj. odpínače zpravidla vypne jen jedna pojistka. To je zlé u motoru, který pak běží na dvě fáze, ale jsou případy, kdy je to výhodné.
Konkrétně mám na mysli jištění sekudárního vinutí přístrojových transformátorů napětí. Vypnou-li všechny tři fáze, elektroměr a ochrany zapojené za přístroj. transformátory to vyhodnotí jako vypnutí přívodu (vývodu). Ztratí-li se napětí jen v jedné fázi, elektroměr a ochrany to vyhodnotí správně jako poruchu.

[Petr Doležal]

K p.Dolejškovi: ".....ale jsou případy, kdy je to výhodné...."

Je to přesně případ v sítích veřejného osvětlení, kdy není vhodné při poruše jedné fáze odepínat či vypínat celou rozfázovanou ulici. Takto se nám vypne jen jedna postižená fáze a svítí se dál, byť sníženě. Nemluvím o trojfázovém zkratu.

Proti použití jednofázových jističů máme mnoho pragmatických důvodů. 

[Štefan Beláň]

Hlavní prioritou v používání pojistek je vysoká zkratová odolnost a omezení zkratového proudu.

Vše ostatní jsou jen praktické důvody v místě použití.

[Jan Mikolášek]

Souhlas s panem Beláňem.

[Ľudovít Horváth]

súhlas bez komentára

[Jaroslav Hasala]

To Doležal:
Vypínat pojistkový odpojovač (i odpínač) pod zatížením není nic zábavného, hlavně u větších proudů. Jednou jsem vypnul odpojovač (možná to byl odpínač :-) 400A pod zatížením, moc z něj nezbylo. Bylo to hlavně způsobeno tím, že už byl mechanicky hodně špatný, zůstal viset v mezipoloze. Od té doby - bojím, bojím...

[Petr Doležal]

No jo, to je život. Sice nejsem provozák, ale pokud by to šlo, tak bych pro "sichr" před odepnutím vypnul všechny přívodní vypínače nebo jističe na podružných rozváděčích a použil ochranné pomůcky (rukavice s lokty a štítek na obličej).