Jaký je rozdíl mezi hlavním a doplňujícím pospojováním?

[Pavel Jirous]

Po rekonstrukci elektroinstalace v rodinném domku se chci zeptat na ochranné pospojování. V přízemí v tzv.technické místnosti mám bytový rozvaděč s jištěním dolního patra. Zde se nachází i ekvipotenciální svorkovnice,ve které je spojeno uzemnění a veškeré kovové rozvody (voda.plyn,topení,atd.)  Z této svorkovnice mám natáhnutý 6mm žz drát do rozvodnice na svorku PEN. Dále mám přes odpínač natažen 5Jx4mm do vrchního patra na "vrchní" bytový rozvaděč. Z něj mám provedeny veškeré vrchní okruhy.
A teď má otázka: Musím ještě ve "vrchní koupelně" provést doplňující pospojování např.topení a voda? Pokud ano, tak proč, když už je to vše "kovové" spojeno dole? Mezi spodním a vrchním rozvaděčem je cca 5m.

PS: Spodní koupelna je samozřejmě pospojována 6mm zž a přivedena  do ekvipotenciální svorkovnice.

#117#

[Miroslav Lampart]

Protože to chtějí normy. Bližší informace u normotvůrce.

[Josef Drda]

ČSN 33 2000-4-41 ed.2 /srpen 2007

Ochranné pospojování ( Hlavní pospojování )
V každé budově musejí být do tzv.ochranného pospojování vzájemně spojeny ochranný vodič , uzemňovací přívod a další níže uvedené vodivé části :
- kovová potrubí uvnitř budovy pro zásobování např. plyn , voda .
- konstrukční kovové části , pokud jsou při normálním použití dosažitelné , kovové ústřední topení a klimatizace .
- konstrukční výztuže betonu v případě , kdy tyto výztuže jsou přístupné a  spolehlivě propojené .
Jsou-li takové části přiváděny do budovy zvenku , musí být pospojovány , pokud možno co nejblíže k místu vstupu do budovy.Pro připojení plášťů sdělovacích kabelů je nutný souhlas jejich provozovatelů.

Doplňující ochranné pospojování ( Doplňující pospojování )
Doplňující ochranné pospojování musí zahrnovat všechny neživé části upevněných zařízení současně přístupné dotyku a cizí vodivé části včetně , pokud je to proveditelné , hlavních kovových armatur železobetonu.
Systém ochranného pospojování musí být spojen s ochrannými vodiči všech zařízení včetně zásuvek.

[Pavel Jirous]

Citace normy je mi vcelku jasná,ale mě by např. zajímalo,když přizemním (hl.pospojování) měděné potrubí,vycházející z plynového kotle,tak proč bych měl o pár metrů dál v koupleně ještě znovu přizemňovat radiátory...To se týká i kovového potrubí,které je uzemněno v tech.místnosti k EPS a v koupelně o pár metrů dál,by se mělo před baterií přizemňovat znovu? Možná se tam může naindukovat  nějaké napětí,nevím....

[Rozmahel Vladimír]

Rozdíl mezi oběma druhy pospojování je už v jejich názvu. Předpokládá se, že hlavním pospojováním při poruše protečou větší proudy a je zde předepsán min. průřez Cu6.
Ve vašem případě RD, pokud jsou rozvody topení spojité, není nutno v tak malé vzdálenosti provádět další pospojování. Pospojování může být provedeno i mimo místnost. Vzdálenost nějakých 5 metrů roli nehraje. Úskalím by mohlo být např. rozpojení topení v létě např. při opravě a tím radiátor v koupelně není spojen s PE. Takto by se ale dala stupňovat každá varianta.

[Radim Strycharski]

To:Jirous

Píšete, že máte kovové rozvody vody a topení a že máte i hlavní pospojování. V tomto směru nová ČSN 33 2000-7-701 ed.2 je celkem jasná. Cituji:

V případě, že v objektu není hlavní ochranné pospojování zřízeno, připojují se k doplňujícímu ochrannému pospojování tyto cizí vodivé části vstupující do místnosti s vanou nebo sprchou:

-kovové části vodovodu a odpadu
-kovové části vytápění a kovové části klimatizačního zařízení
-kovové části plynovodu

Čili tyto části v koupelně znovu pospojovat nemusíte. Může se sice stát, že někdo během doby ústřední topení rozpojí, ale v tom případě má dotyčný montér provést určitá opatření. A navíc by ve Vašem případě toto přerušení mělo v podstatě charakter "druhé poruchy", proti které se nechráníme - jak píše pan Rozmahel, dalo by se takové sichrování pak nabalovat na cokoli dalšího.

[Georgis Fasulis]

Radim Strycharski:
Normu citujete dobře, ale já s tím přesto docela rozhodně nesouhlasím!

1) Právě z důvodu který uvádíte můžete do kopelnY přivést nebezpečný potenciál. Spoléhat se na nějáké montéry navíc neelektrikáře je přinejmenším nezodpovědné. Zvláště v bytových domech je pak nepospojování přímo v koupelnách rovnou HAZARD!

2) Doplňujícím pospojováním v koupelně předcházím nebezpečnému dotyku bez ohledu na to, jestli mám cizí vodivé části někde spojeny, uzemněny atd. Mám tedy MNOHEM VYŠŠÍ bezpečnostní jistotu!

3) V neposlední řadě ČSN 332000-5-54 Ed.2 to pospojování přímo doporučuje i v případě, který rozebíráme!
tedy i když máte uvedená potrubí uzemněná a spojená v rámci HOP někde dole. Viz obr. B.54.1 (v příloze)

Můj závěr projektanta tedy je:

NA DOPLŇUJÍCÍ POSPOJOVÁNÍ V KOUPELNĚ PŘIPOJIT I ZMÍNĚNÁ POTRUBÍ!

Nic se tím nezkazí a rapidně to zvýší bezpečnost!

[Rozmahel Vladimír]

Obojí je správně, ale u Vašeho obrázku informativní přílohy je C5 v přízemí systém topení a C6 nahoře v koupelně případná kovová voda.  :-\

[Georgis Fasulis]

To Rozmahel: Ale to je přece jedno. Obrázek z normy znázorňuje dole hlavní ochranné pospojování médií vstupujících do objektu - mezi nimi je i C1 - voda - vstupující do objektu. Ta voda je pak samozřejmě rozvedena po objektu. Přesto je v koupelně znovu pospojena - doplňujícím pospojováním!

Přece mi nechcete tvrdit, že byste v paneláku ve sklepě připojil vstupní vodovodní potrubí na HOP, a pak ve všech kopelnách už vodovodní porubí nechal bez pospojování??

[František Šohajda]

Také záleží jestli je něco dostatečně izolováno stavebně /třeba železná vana v koupelně/
pokud je koulena celá v plastu a jenom vana železná a dostatečně  izolována třeba zdí tak pokud jí připojíme tak na ní zbytečně můžeme zavléci potenciál a je nebezpečnější jak když ji necháme nepřipojenou ! /bude riziko zavlečení u nespojené daleko nižšší/...musíme zohledňovat místo od místa....

[Radim Strycharski]

To: Šohajda
Tohle mi připomíná princip nepospojování neživých částí v rozváděčích s úplnou izolací.

[Rozmahel Vladimír]

TO: Fasulis
U té vody se na to dívám z pohledu toho, že po celém domě mohou být další el.spotřebiče napevno osazené na rozvod vody. Tyto spotřebiče by měly být spojeny s PE pomocí přívodního kabelu, popř. navíc na nich provést doplňkové pospojování. Kovová voda je vždy učité riziko. U topení ale nepředpokládám, mimo kotelnu, další el.spotřebič oproti rozvodům vody. Jistě, je možný el.žebřík, ale ten musí být spojen s PE přívodním kabelem. Původní dotaz zněl na topení v RD. U paneláků, navíc bez FI není o čem diskutovat.
To topení je stejné i v obýváku, tam se nepospojuje a věřím, že mnoho lidí po vykoupání, vyleze z vany do křesla v obýváku a dá si rozpařenou haksnu na radiátor.  :D

[Pavel Jirous]

Děkuji přátelé za odpovědi.Trochu jste mi to objasnily a raději teda vše doplňkově pospojuji... Jak píše p.Fasulis : " Nic se tím nezkazí a rapidně to zvýší bezpečnost!

[Štefan Beláň]

Přidám také můj názor. :)

Ochranné pospojování v koupelnách se vždy provádělo pouze podle norem pro koupelny (ČSN 37 5215, ČSN 33 2135, ČSN 33 2000-7-701). Nikdy se však nejednalo o "čistokrevnou" ochranu pospojování, tzv. ochranu vedením okolí na stejný potenciál.

Dnes po vydání nové ČSN 33 2000-7-701 ed. 2 je situace trochu jiná, a dle mého názoru zbytečně hnaná do extrému. :-\
V nové normě ČSN 33 2000-7-701 ed. 2 je již odvolávka na ČSN 33 2000-4-41 ed. 2, na článek 415.2, který naprosto jasně hovoří o "čistokrevné" ochraně uvedením okolí na stejný potenciál = ochrana pospojováním. Vyobrazení B.54.1 v ČSN 33 2000-5-54 ed. 2 tuto skutečnost jen potvrzuje.

Myslím si, že je nutné vycházet ze skutečností v daném místě a používat vždy zdravý selský rozum a zvažovat skutečná rizika a neteoretizovat naplano. 8)

Pokud je v objektu zhotoveno hlavní ochranné pospojování a všechny vstupní cizí potenciály jsou propojeny u vstupu do objektu, nelze již předpokládat, že se v objektu budou vyskytovat různé potenciály, s tak nebezpečným dotykovým napětím, které by ohrožovalo úrazem elektrickým proudem. Proto u nových instalací, zhotovených podle platných norem, provádět doplňující pospojování v koupelnách, považuji za naprostý nesmysl.  (doh)  ::)

PS: U koupelen ve staré bytové zástavbě panelových domů s nedokonalou a různě starou elektrickou instalací, je nutné vždy provést pospojování přímo v místnostech.  8)

[Rozmahel Vladimír]

Souhlasím bez výhrad, jen bych dodal, že ta ochrana je myšlena tak, že nebude možno si sáhnout na dvě kovové hmoty současně a tím obdržet úder. To je sice pěkné, ale už po uchopení první části pod napětím jde tělem proud do země a tím to celé tak trochu ztrácí na tom důraze. Tím myslím dotyk mezi dvěmi různými částmi. Pokud se tedy dotknu jednou rukou neživé vodivé části spojené s PE a druhou se dotknu části živé, tak proud proteče mezi rukama ale i do země přes nohy. Takže na tuto ochranu nelze hledět jako na spásu. Pokud budou pospojovány všechny neživé části tak osoba stojící na zemi má při dotyku stejně smůlu. Je to ale o tom, jak zareaguje předřazené jištění, chrániče, atd...

[Kamil Táborský]

Proto u nových instalací, zhotovených podle platných norem, provádět doplňující pospojování v koupelnách, považuji za naprostý nesmysl. 

Jestli jsem to dobře pochopil,tak podle nové normy,u nově postavených budov,nemusí ale může být v koupelnách doplnující pospojování? To znamená že ani vana nemusí být uzemněna? (plc)

[Georgis Fasulis]

Pokud je v objektu zhotoveno hlavní ochranné pospojování a všechny vstupní cizí potenciály jsou propojeny u vstupu do objektu, nelze již předpokládat, že se v objektu budou vyskytovat různé potenciály, s tak nebezpečným dotykovým napětím, které by ohrožovalo úrazem elektrickým proudem. Proto u nových instalací, zhotovených podle platných norem, provádět doplňující pospojování v koupelnách, považuji za naprostý nesmysl.  (doh)  ::)

Hm, tak to se neshodneme. Právě protože používám selský rozum, tvrdím, že koupelna je zvlášť nebezpečný prostor a proto je prostor koupelny nutno pospojovat.

Zajimavý váš názor je především tento: To, co bylo dodnes samozřejmostí, je dnes podle vás naprostý nesmysl  :o.

Kdybyste napsal není podle mne dnes už nutno, ale napsat NAPROSTÝ nesmysl? Ocharnné pospojování se provádí kdesi ve sklepě, objekt může být rozsáhlý, pospojování může být nedokonalé, přerušené, špatně provedené - je tisíc možností, proč bych, měl pro jistotu ve zvlášť nebezpečném prostoru udělat vše proto, abych měl jistotu.
ČSN určují obecně minimální požadavky na bezpečnost, nevidím jediný důvod, proč NAZÝVAT LEPŠÍ OPATŘENÍ za NESMYSL. 

Mne jste prostě nepřesvědčil pane Beláni ani za mák.
332000-4-41 - 415.2: Doplňující ochranné pospojování se považuje za doplnění ochrany při poruše.

Při vši úctě, učili mne celý můj život ve zvlášť nebezpečném prostředí ochranu základní zvyšovat doplňkovou ochranou! Nemíním v tom nic měnit. Hlavní ochranné pospojování má charakter ochrany základní (základní v původním smyslu původní normy - to ať mě zas nějáký chytrák nechytá za slovíčka).

[Fuk Tomáš]

...Pokud se tedy dotknu jednou rukou neživé vodivé části spojené s PE a druhou se dotknu části živé, tak proud proteče mezi rukama ale i do země přes nohy...

To je nějaký nový adrenalinový sport, sahat v koupelně rukou na živé části?

... Ochanné pospojování se provádí kdesi ve sklepě, objekt může být rozsáhlý, pospojování může být nedokonalé, přerušené, špatně provedené - je tisíc možností, proč bych měl pro jistotu ve zvlášť nebezpečném prostoru udělat vše pro to, abych měl jistotu.
ČSN určují obecně minimální požadavky na bezpečnost, nevidím jediný důvod, proč NAZÝVAT LEPŠÍ OPATŘENÍ za NESMYSL. 

To jste můj člověk.