Pro žárovku platí nebo neplatí Ohmův zákon?

[supravodivost]

Vzhledem k tomu, že žárovka svítí, tak Ohmův zákon v základní formě a čase platí vždy.

To: Josef Pentoda  Včera v 21:42
když jsem před léty začínal s elektrikou, tak každý kdo se mnou pracoval v podstatě pracoval s absolutní nulou. Tedy zkušenosti jsou.   :D

Nemylite si pojmy?
vid:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Supravodivost

[Martin1568]

Pro žárovku platí nebo neplatí Ohmův zákon?
Znalí fyzikové vědí, že neplatí. Jak zhodnotí vzdělaný elektrotechnik?

Znalí fyzikové ví, že pro žárovku platí. Můžete si to sám ověřit cvičením s Ampérmetrem, Voltmetrem a regulovatelným laboratorním zdrojem, vhodná je žárovka do automobilu.

[Fuk Tomáš]

když jsem před léty začínal s elektrikou, tak každý kdo se mnou pracoval v podstatě pracoval s absolutní nulou. Tedy zkušenosti jsou.   :D

Nemylite si pojmy?
vid:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Supravodivost

Nerozumíte vtipu?

[Zdenek Rajmont]

... Ale je fakt, že starej Ohm experimentoval tak dlouho, až na svůj zákon přišel, ale teoreticky jej odvodit byla při zkoušce na VŠ docela smrtící otázka...

[Josef Pentoda]

Je to docela soda, nikoliv Česká, ale elektrikářská. Pustě ti žárovku k vodě je léto.
Stejně o vánocích už budete svítit eko- úspornýma zářivkama.

[Jan Alin]

Stejně o vánocích už budete svítit eko- úspornýma zářivkama.

A že ne  :D .

[Karel Pokoseny]

Je to docela soda, nikoliv Česká, ale elektrikářská. Pustě ti žárovku k vodě je léto.
Stejně o vánocích už budete svítit eko- úspornýma zářivkama.

A to teprve bude bugr, až budeme hledat starého Ohma u úsporky...
Chudák bude celej zamotanej do cívky...

[Jan Alin]

A to teprve bude bugr, až budeme hledat starého Ohma u úsporky...
Chudák bude celej zamotanej do cívky...

Zato ho najdeme zcela spolehlivě ve vodiči N u světelných rozvaděčů. Já už o jednom případu topidla z přívodního vedení vím. Holt co jede nadoraz a nemá ždibec rezervy začne tímto úsporkoekologickým zásahem mít problém ;).

[Jirka Š. Svejkovský]

Zato ho najdeme zcela spolehlivě ve vodiči N u světelných rozvaděčů. Já už o jednom případu topidla z přívodního vedení vím. Holt co jede nadoraz a nemá ždibec rezervy začne tímto úsporkoekologickým zásahem mít problém ;).

Harmonie a harmonické nejsou totéž. Příliš mnoho harmonických, končí harmonie ve vodičích :)) V extrémním případě vznikne z izolace na vodiči N harmonika  :)

[MiraP]

Za teplot, blížících se absolutní nule (absolutní nula 0 K v podstatě neexistuje), neplatí zákony klasické fyziky, ale musí se počítat s kvantovou mechanikou. V současné době je možno v laboratořích experimentálně dosáhnout teplot -273,1599 st.C ale za enormně nákladných a sofistikovaných metod. Zde se již dotýkáme samotné podstaty světa, materie, principů skládanky zvané vesmír atd. Ptát se zde na platnost Ohmova zákona v intencích klasické lineární nekvantové fyziky je myslím trochu dětinské...

Pane Jakl, tak jste se nám pěkně pochlubil, co jste vše nedělal, a kde jste všude nemohl být (viz váš další příspěvek), ale napsal jste zásadní hloupost, dosáhnout teploty -273,1599 st.C je nesmysl, protože absolutní nula je -273,15 °C a ne, jak Vy se chybně domníváte -273,16 °C. Doplním, jak k tomuto omylu dochází: 0°C = 273,15 K a teplota trojného bodu vody je 273,16 K, čili 0,01°C. A mnoho laiků si pak myslí, že 0°C = 273,16 K a z toho pak, že absolutní nula je -273,16 °C. Takže ještě jednou - nejnižší teoreticky dosažitelná teplota je -273,15 °C.

V běžném praktickém životě se není potřeba zabývat kvantovou mechanikou (svět elementárních částic) nebo obecnou teorií relativity (svět obrovských rozměrů a rychlostí). Podle těchto měřítek totiž exaktně neplatí žádný zákon klasické fyziky, ale odchylky jsou v běžném životě naštěstí tak nepatrné, že se jimi nemusíme zabývat.

[Jirka Š. Svejkovský]

Pánové, nechtěli byste se trošku zklidnit? Motáte kvantovou fyziku s newtonovskou dohromady, původní téma je někde jinde.
Ohmův zákon platí vždy a všude, kde jsou dodrženy podmínky pro jeho platnost. Tečka.
BTW: absolutní nulu můžete dosáhnout velmi snadno. Stačí se pustit do politiky.

[Tomáš Jarovec]

Ohmův zákon platí všude v přírodě, jen se různě jmenuje. K dosažení toku/pohybu je vždy třeba úsilí, které překoná odpor prostředí (třeba rozdílem teplot teče z domu energie přes odpor zdí). Problém je, že odpor není konstantní.

[Lubomír Jindra]

Problém je, že odpor není konstantní.

Problém není konstantnosti či nekonstantnosti odporu, ani v kvatové mechanice, ani v nekonstatnosti plynutí času nebo rychlosti světla, problém je jen v nedokonalém lidském mozku  ;)

[Tomáš Jarovec]

problém je jen v nedokonalém lidském mozku  ;)

I nedokonalý mozek může přijmout skutečnost proměnlivosti odporu (eek).

[Mira P]

v nekonstatnosti plynutí času nebo rychlosti světla

Pozor na to, rychlost světla je jedna z mála konstant, která platí za všech již zmiňovaných extrémů !! (tedy alespoň zatím  :))

[Fuk Tomáš]

Pozor na to, rychlost světla je jedna z mála konstant, která platí za všech již zmiňovaných extrémů !! (tedy alespoň zatím  :))

Když už jsme u toho, rychlost světla je závislá na prostředí, kterým se to světlo šíří. Bez této závislosti by nefungovaly ani dioptrické brýle  :D

P.S. např. v diamantu je to cca 124.000 km/s

[Pavel Plhal]

TO SWARTZ: ta žárovka u dálnopisu se nejmenuje žárovka, ale variátor, ale jako žárovka válcová vypadá....a použití je od studeného stavu až po žhnutí, svítit nesmí...

[Aleš Dobrovolný]

Když už jsme u toho, rychlost světla je závislá na prostředí, kterým se to světlo šíří. Bez této závislosti by nefungovaly ani dioptrické brýle  :D

P.S. např. v diamantu je to cca 124.000 km/s

Rychlost světla ve vakuu je maximální možná rychlost čehokoliv podle speciální i obecné teorie relativity. V prostředí s jinou permeabilitou a permitivitou je vždy nižší. V kvantové fyzice to může být ovšem trošinku jinak. Taková tunelová dioda (a nebo černá díra :-) je toho pěkným příkladem.

A pokud se nějaká částice (třeba elektron) pohybuje rychleji, než je rychlost šíření světla v daném prostředí (a samozřejmě pomaleji než světlo ve vakuu) vyvolává to rázovou vlnu, kterou vnímáme jako světelné Čerenkovovo záření. Pěkně k vidění například v bazénu skladování vyhořelého jaderného paliva.