Je vedení jímacího vedení "do kopce" v pořádku?

[Lukáš Rotrekl]

Dostala se mě do ruky tato publikace
http://elektrika.cz/data/clanky/in-el-vnejsi-a-vnitrni-ochrana-pred-bleskem
myslel jsem, že ji ani uvádět nebudu, ale když je o ní zmínka i tady na elektrice....

V této publikaci mě při prvním prolistování zarazil tento obrázek (viz příloha). Dle mého názoru a zvyklostí je vedení od pomocných jímačů zpět na hřeben špatně. Pokud jsem navrhoval hromosvod na takovémto objektu, vždy dbal na to aby hřeben vikýře byl v ochranném prostoru jímací soustavy na hlavním hřebenu nebo pokud to nebylo možné kvůli příliš mírnému sklonu střechy, vedl jsem svody přes vikýře a potom vodorovně ke svodu, případně svod posunul pod vikýř.

Co si o tom myslí ostatní?




#105# Nebylo zde už podobné téma náhodou?

[Jaroslav Ratiborský]

Neznám sice text,který je v publikaci k tomuto obrázku,ale myslím si,že by mohl komentář vypadat takto :
Takto se nesmí provádět jímací soustava nad okny, je to v rozporu s předpokladem pro nejkratší možnou cestu bleskového proudu.
Bleskový proud do kopce nepůjde nebo se mýlím ?

[Patrik Augustin]

pane Ratiborský jste si jistý , že průchod proudu (jakéhokoliv) je dán tím jestli je vedení do kopce nebo z kopce? Podle mého je průchod proudu jakýmkoliv materiálem závislý na spoustě faktorů ale určitě se do těchto faktorů nepočítá zda je to z kopce nebo do kopce. Jeden příklad: Mám zásuvkové vedení v zóně 30cm od podlahy a z tohoto si udělám odbočku na zásuvku umístěnou 1,05m nad podlahou.Podle Vašeho příspěvku by mi tato zásuvka neměla fungovat. Co vy na to?  ;)

[Petr Doležal]

http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,4039.15.html

[František Šohajda]

Takto provedený hromosvod jsem už několikrát viděl na takových to domech přesně jak je vidět na obrázku.....že by to byl ukázkový projekt ? ;D ;D

Když se podíváte kolem silnice, tak takto provedený hromosvod najdete všude....
(box)

[Kamil Novák]

TO Augustin : Vy jste už takhle po ránu v žertovném rozmaru ?  :o

[Lukáš Rotrekl]

Ok. Potvrdili jste mě spolu s minulou diskuzí (kterou se mě před zadáním dotazu nepodařilo najít), že takto ne.
Bohužel, ale pokud je to takto nakresleno v publikaci o hromosvodech a dostane to do rukou některý zákazník, kterému sem takovéto pitomosti (dost často na komíně a vikýřích) rozmluvil, budu opět za pitomce já.... :-\

[Fuk Tomáš]

pane Ratiborský jste si jistý , že průchod proudu (jakéhokoliv) je dán tím jestli je vedení do kopce nebo z kopce? Podle mého je průchod proudu jakýmkoliv materiálem závislý na spoustě faktorů ale určitě se do těchto faktorů nepočítá zda je to z kopce nebo do kopce.

Máte pravdu v tom, že el. proudu je jedno, zda teče do kopce či s kopce. Tady je ale podstatnější, že je potřeba svést ten proud do země, a cesta s kopce bývá kratší než cesta nejdřív nahoru a pak dolů. Delší cesta pak znamená větší rozdíl potenciálů a vyšší ohrožení okolí hromosvodné soustavy. Spočtěte si, co to udělá s bezpečnou izolační vzdáleností.
Pokusil jsem se shrnout to do tabulky - viz příloha. Intenzitou podkladu jsem vyznačil míru ohrožení prostoru vikýře.
Je to samozřejmě zjednodušení, záleží na konkrétních poměrech - jaká je délka vedení mezi vikýřem a hřebenem, jaká by byla délka vedení od vikýře k nejbližšímu svislému svodu, kolik je svodů, zda je základový/obvodový zemnič nebo jen samostatné zemnicí tyče u každého svodu, ale princip to snad demonstruje.

[Kamil Novák]

 (jednicka) (poklona)

[Rozmahel Vladimír]

Ano, tabulka je jasná.
Myslím si ale, že v případě úderu do hřebenového jímače bude na té střeše ten potenciál " všude ", bez ohledu na vedení. Při teorii vzniku blesku vstřícným výbojem je už cesta blesku směrem do země připravena. Jak tedy do této úvahy zapadá tyčový jímač ukotvený na krovech na půdě v hloubce pod hřebenem např.4m? Jímací vedení je připojeno nahoře např.10 cm nad krytinou? Prakticky stejně jsou upevněny i příchytky vedení po střeše. Jsou zavedeny pod krytinu a upevněny na latích.
Je to asi jen teorie a jistě je lepší provést vedení směrem dolů. Na školení ..hn bylo v Brně řečeno soudním znalcem z oboru, že převýšení " do kopce " 1m lze tolerovat. 1m je jistě stanoven nemotechnicky.

[Jaroslav Ratiborský]

Mohl by jste uvést text k tomuto obrázku v uvedené knížce ? Možná to mnohé objasní.

[Kamil Novák]

Na školení ..hn bylo v Brně řečeno soudním znalcem z oboru, že převýšení " do kopce " 1m lze tolerovat. 1m je jistě stanoven nemotechnicky.

Při vší úctě k soudním znalcům (to není myšleno ironicky!) je tento názor v praxi RT k ničemu.
Jak bych měl situaci na obrázku v RZ popsat? Že je zde sice slepý konec (nebo snad začátek?) jímací soustavy, což je z fyzikálního hlediska špatně, ale že dle názoru pana XY to nepředstavuje problém?  :-\

Proč bych si takto zbytečně komplikoval život a zvyšoval už tak dost velké riziko, že budu v případě vzniku nějaké škody muset odpovídat na nepříjemné otázky?  :-[

[Rozmahel Vladimír]

Stejný problém toku bleskového proudu do kopce máte v případě rovné střechy, na které je strojovna výtahu vysoká např.2,5m opatřena jiímacím zařízením a svody, o kus dál je stožár anteny, do kterého by mohlo udeřit. Vše je spojeno.

[Kamil Novák]

Tak teď nějak nechápu.  :-\
Jímací vedení na strojovně je přeci napojeno na svody, vedoucí po plášti budovy k zemničům a u připojeného anténního stožáru je to stejné. Nebo ne?  :-[

[Fuk Tomáš]

Stejný problém toku bleskového proudu do kopce máte v případě rovné střechy, na které je strojovna výtahu vysoká např.2,5m opatřena jiímacím zařízením a svody, o kus dál je stožár anteny, do kterého by mohlo udeřit. Vše je spojeno.

Pokud by to bylo uděláno tak, že od onoho antenního stožáru by vedl jediný svod nahoru na tu strojovnu výtahu, a až tam nahoře by byl připojen, tak je to samozřejmě taky špatně (a dalo by se to označit za zlý úmysl, protože vymyslet to takhle už není samo sebou).

[Jirka Š.]

...tyčový jímač ukotvený na krovech na půdě v hloubce pod hřebenem např. 4m...

Ty čtyři metry myslíte jak.....?
Máme jímač kolem dva a půl metru, a ukotvený je jen asi 40 cm do krovu. Nikdy jsem neviděl jímač ukotvený tak hluboko - to by musel být obrovský stožár.

[Lukáš Rotrekl]

Mohl by jste uvést text k tomuto obrázku v uvedené knížce ? Možná to mnohé objasní.

Obrázek je popsán jen jako princip pokrytí stavby ochranným úhlem jímací soustavy...

[Rozmahel Vladimír]

Ty čtyři metry myslíte jak.....?
Máme jímač kolem dva a půl metru, a ukotvený je jen asi 40 cm do krovu. Nikdy jsem neviděl jímač ukotvený tak hluboko - to by musel být obrovský stožár.

Je to jistě závislé na výšce stožáru, stavbě střechy a i konstrukci krovu. Asi jsem to nenapsal šikovně, ty 4m pod krov jsem trochu přehnal. U starších objektů se ale používaly dlouhé a těžké tyčové jímače o celkové délce větší než 4m. Na mém RD byl jímač 6m, hádal bych ukotvení tak asi 2/4m. Ta hloubka zatažení pod krov je jen příklad k úvaze. Je jedno, zda 1-4m.