Podle které ČSN musí mít rozvaděč v průmyslovém provozu hlavní vypínač?

[Miroš Jan]

Prostor strojovna chlazení. Projektant navrhl rozvaděč OCEP závěsný, který napájí normální osvětlení, dále napájí nouzové osvětlení, a dále dvě zásuvkové skříně. Tento rozvaděč nemá hlavní vypínač. Přívodní kabel je napojen do vstupní svorkovnice, z které jsou napojeny jednotlivé pojistkové odpojovače a FÍ. Rozvaděč je pro sí'ť TN-C-S/400V/63A/50Hz/IP55/I tř.
Velice pozorně a pečlivě jsem přečetl veškeré diskuze k tomuto tématu, ale nikde nebyla pro mne uspokojivá odpověď. Veškeré normy citované v diskuzích se nedají použít na tento průmyslový provoz. Dle mého názoru ten rozvaděč by měl mít hlavní vypínač, ale nenašel jsem dostatečné články v ČSN pro tento problém.
Kdo z kolegů revizáků ví přesné znění anebo citaci kterou lze jednoznačně použít pro projektanta na to, aby se do toho OCEP dodělal hlavní vypínač?


#uft#

[Jiří Buben]

ČSN 33 2000-1 ed.2 článek 132.9..Tento článek sice nehovoří přímo o hlavním vypínači rozváděčů obecně, ale dle mého názoru by se dalo tímto článkem argumentovat.

[Jirka Š. Svejkovský]

Hlavní vypínač u strojních zařízení řeší ČSN EN 60204-1, čl. 5.3.

Ve staré ČSN 33 2130 (platí do 1.9.2011) je tento požadavek pro rozvaděče nad 25A (čl. 4.6.14)

V nové ČSN 33 2130 ed. 2 (platné od 1.10.2009) je tento požadavek v čl. 7.6.15.

EDIT: Zapomněl jsem dodat, že to platí pro občanskou výstavbu. Pro průmyslové provozy jsem tento požadavek nikde nenašel.

[Zdenek Rajmont]

A proč by tento zcela jistě podružný rozvaděč měl mít hlavní vypínač ?

[Štefan Beláň]

Vše v příloze se dá použít. :)
Nechápu tyto diskuze. ::)
Hlavní vypínač by měl byt naprostou samozřejmostí u každého rozvaděče i bytového do 25A, a to nejen z bezpečnostního hlediska, ale i praktického a provozního.  8)

[Jiří Buben]

To: Rajmont

Například pro potřebu okamžitého vypnutí v případě nebezpečí tam kde je to zapotřebí. O to je mnou již zmiňovaný článek 132.9 v ČSN 33 2000-1 ed.2.

[Zdenek Rajmont]

Nechci být šťoura, ale bez znalosti celého projektu je celá diskuse plácnutím do vody. Samozřejmě je zvykem a správným osazovat všechny rozvaděče instalací hlavním vypínačem. Ale  argumenty kol. Beláně lze rozporovat:
1. ... tam, kde je v případě nebezpečí ... - jak je definováno ?
2a ... odpojený od hlavníhc vodičů přívopdu ... - od toho mám jistítí prvky
2b ...prostředky zabraňujícími ... - od toho je speciální klička na otevření skříně
3 ...samostatně vypnout na zařízení, nebo v téže místnosti... - takže na tomto rozvaděči  ne nezbytně
4 viz bod 1

Takže bych se také přesvědčit (teoreticky) nenechal.

[Jiří Buben]

To: Rajmont

Pak už je jediná možnost přesvědčit investora prostřednictvím elektroúdržbáře, že při provádění oprav a údržby zařízení je z praktického hlediska nutný hlavní vypínač. Pravda trochu krkolomná cesta narážející na investorův finanční argument. ;D

[Jirka Š. Svejkovský]

1) Bytovou rozvodnici do 25A vypnu jedním pohybem ruky i bez hl. vypínače.
2) Požadavek na hl. jistič pro rozvaděče nad 25A je tam, kde se pohybují laici.
3) V průmyslových objektech se laici nepohybují. Všichni jsou poučení nebo seznámení. Nouzové vypnutí je obvykle řešeno jinak, na základě analýzy rizik projektantem. Shodit rozvaděč je obvykle ta poslední a nejvíc komplikovaná záležitost (často se nachází mimo pracoviště). Hasičům stejně dobře poslouží krumpáč.
4) Že je hl. vypínač fajn věc, o tom nediskutuji, to je fakt. Ale když není, tak není. Jako RT nemůžu argumentovat slovy "by měl být samozřejmostí". To jsem si do revize nikdy netroufl napsat.
5) Jediná šance je trošku diplomaticky zatlačit na šéfa místní údržby. Je to pro ně.

[Jan Alin]

V průmyslových objektech se laici nepohybují. Všichni jsou poučení nebo seznámení.

Vychází tohle tvrzení z přání nebo je podloženo nějakým článkem normy nebo zákona? Na posledním školení se tomuto tématu vyhnul i přednášející.

[Jirka Š. Svejkovský]

Viděl bych to na:

Zákon č. 262/2006 Sb. (Zákoník práce)

§ 103

(2) Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první zaměstnavatel zajistí při nástupu zaměstnance do práce ...

[Jan Alin]

Viděl bych to na:

To že má zaměstnanec nějaké školení ještě neznamená že není laik ve smyslu elektrotechnického vzdělání.  ;)

[Radim Strycharski]

Podle vzdělání je laik, ale podle kvalifikace třeba ne a to je to, oč tu běží. Stačí jeden papír se dvěma podpisy. Papír snese všechno  :D

[Jirka Š. Svejkovský]

Pokud vím, tak všichni zaměstnanci v rámci vstupního školení jsou nejméně seznámeni podle §3 vyhl. 50/78. Je to sice stylem "na nic nešahej a tady to podepiš", ale už se nedá považovat za osobu zcela bez elektrotechnické kvalifikace (laik). Tento pracovník je (by měl být) seznámen například s umístěním ovladačů nouzového vypnutí.

Pod pojmem "laik" si představuji například zákazníka v obchodě. V průmyslových provozech se tyto "návštěvy" obvykle pohybují pod dozorem osob nejméně seznámených, takže tam problém nevidím.

[Jan Alin]

Podle vzdělání je laik, ale podle kvalifikace třeba ne a to je to, oč tu běží. Stačí jeden papír se dvěma podpisy. Papír snese všechno  :D

Ale ono to není zas tak legrační, pojem laik není v normě upřesněn ale odvíjí se od toho provedení instalace. Co myslíte že udělá v případě sporu soud když bude řešit smrtelný úraz? Bude stačit ten váš papír nebo ne?

[Radim Strycharski]

Co myslíte že udělá v případě sporu soud když bude řešit smrtelný úraz? Bude stačit ten váš papír nebo ne?

Určitě bude stačit. V praxi je běžné, že rozvaděče, které nejsou přístupny laické obsluze, obsluhují osoby bez vzdělání a právě proto, že nemají aspoň § 5, tak mají § 4. Dělá se to formou klasického osvědčení u zaměstnanců údržby, profesních průkazů u specializovaných obsluh přes služební průkazy pro všechny zaměstnance až po záznamy o poučení, které se vystavují pro zaměstnance cizích právních subjektů.

Souhlasím s názorem, že hlavní vypínač je vhodný vždy a všude. RT se ale bohužel neúčastní návrhu instalace, ale je pozván, až když je hotovo a pak se k tomu musí postavit od laťky nastavené na minimálních standardech.

[Jirka Š. Svejkovský]

Co myslíte že udělá v případě sporu soud když bude řešit smrtelný úraz? Bude stačit ten váš papír nebo ne?

Pokud zaměstnavatel prokáže, že pracovníka prokazatelně seznámil se všemi riziky, je z toho venku. Podepsaný papír a svědectví obvykle stačí.

Jedna věc je papír, druhá věc je reálný stav. Do jaké míry zaměstnavatel pracovníka seznámí je jeho volba.

Souhlasím s názorem, že hlavní vypínač je vhodný vždy a všude. RT se ale bohužel neúčastní návrhu instalace, ale je pozván, až když je hotovo a pak se k tomu musí postavit od laťky nastavené na minimálních standardech.

Ano v tom je ten problém. Jako RT si mohu myslet co chci. Požadavek na instalaci hlavního vypínače musím zdůvodnit konkrétním předpisem. Zdůvodnění "je to tak lepší" nebo dokonce "protože to tak chci já" je nepoužitelné. Jako bonus mohu předložit návrh na konkrétní proškolení obsluhy.

[Rozmahel Vladimír]

Prostor strojovna chlazení. Projektant navrhl rozvaděč OCEP...

A kde má předepsané zkoušky? Pokud tedy má " posvěcené "schválené řešení je to jeho boj.
HV určitě ano. Pokud se nedá pracovat na vypnutelných přípojnicích za pomocí HV přímo v rozvaděči, je to paskvil.
Ve strojovně chlazení ale asi není stálá obsluha, takže smysl rychlého vypnutí při poruše je asi diskutabilní, i když tam jistě budou za chodů strojů chodit pracovníci na kontrolu, atd..., ti ale budou muset mít patřičnou kvalifikaci.  Pro účel HV by mohl vyhovět i FI umístěný pod krytem / dveře rozvaděče /.