Slyšeli jste o chystaném zrušení normy na jímače ESE?

[Jan Alin]

Ono to na některých typických stavbách s aktiváky bude docela boj navrhnout hromosvod v souladu s 62 305 tak aby byl dodatečně realizovatelný....

Teoreticky bude realizovatelný, prakticky nikoli a to nejen na stávajících stavbách. Aktiváky k tomu však dojdou také. Na souboj lobbystických skupin pak doplácí jak zákazník tak firmy realizující zakázky.

[Lukáš Rotrekl]

Troufám si tvrdit, že jsem se zatím nedostal k novostavbě, kde jsem měl možnost působit ještě před kopnutím do země, aby se na ní nedala zrealizovat ochrana před blesky v souladu s 62 305...

Je to občas boj skloubit technické požadavky se vzhledovými požadavky architekta, ale vždy se to dalo překonat.... Občas s mohutnou pomocí zkušenějších a znalejších.... 

[Jan Alin]

Troufám si tvrdit, že jsem se zatím nedostal k novostavbě, kde jsem měl možnost působit ještě před kopnutím do země, aby se na ní nedala zrealizovat ochrana před blesky v souladu s 62 305...

Souhlasím, důležité je to před kopnutím do země a pak to, že to jsou neprůmyslové objekty, tam je vývoj technologií a obměna podmínek dnes dost divoká, takže podmínky, pro které byla ochrana navržena, vlastně neplatí již při dokončení stavby, natož dva roky po tom. Ona se dá zrealizovat i tam, jen to nesmí nikdo po roce chtít zkontrolovat  :(. O realizaci ochrany před bleskem v okamžiku, kdy se dostaví do stávajícího komplexu další budova nemluvě. Tam se již nyní můžeme potkat s kombinací 341390 s různým množstvím změn, prvního vydání 62305 a nyní posledního vydání 62305. Co s objektem a jeho ochranou třeba za dvacet let, kdo ví co bude, jen aby pak nebyly EU certifikované hromničky se značkou CE a dvěma kolky  :D.

[Jiří Schwarz]

Kdyby po zásahu objektu s aktivákem vznikla nějaká velká škoda, nebezpečí pro více lidí, je otázkou "kdo" bude mít přesvědčivější tvrzení, aby NOHA odvysílala "pravdu", aby to nakonec na lidi, co o tom nic nevědí, nepůsobilo přesně naopak...

[Jan Hájek]

Tak s tím nesouhlasím, pokud byl hromosvod udělán poctivě a s ohledem na dostupné znalosti, je ,,upgrade,, na současný stav u většiny objektů pouze záležitostí několika tisíc (10-20 tisíc) na mechanické zásahy a pak na vytvoření dokumentace.

Problém, který byl, je  a bude, že se ochrana před bleskem nedělá tak, aby byla v souladu s normou, byť by byla sebetenčí, příkladem je ČSN 34 1390, kdy pouze výjimečně narazím na objekt, který je s ní v souladu.

Zmiňované průmyslové objekty se v minulosti a v současné době měly řešit téměř identicky. Rozdíly mezi IEC 61024 1,2, která platila od roku 1996, IEC 62305 Ed. 1. a Ed.2. jsou v podstatě kosmetické a nad většinou jde mávnout rukou.

Samozřejmě, pokud někdo nechce, tak je to pro něj nemožné.

[Jan Alin]

Tak s tím nesouhlasím, pokud byl hromosvod udělán poctivě a s ohledem na dostupné znalosti, je ,,upgrade,, na současný stav u většiny objektů pouze záležitostí několika tisíc (10-20 tisíc) na mechanické zásahy a pak na vytvoření dokumentace.

Se vší úctou, nesouhlasím, ta cena je zavádějící jak říká ten pán na hradě. Nedávno jste tady uvedl co strávíte času nad jednou stranou textu. Myslete také na to že lidi platí daně, musí kupovat nářadí, materiál, benzín, auta,..... , no a taky nesmí umřít hlady. Leda by byla řeč o malém rodinném domku na dva svody a to se ještě projektant i realizátor moderně vyhnou přepěťovkám větou, že projekt vnitřní ochranu neřeší, on si toho nikdo nevšimne.

Problém, který byl, je  a bude, že se ochrana před bleskem nedělá tak, aby byla v souladu s normou, byť by byla sebetenčí, příkladem je ČSN 34 1390, kdy pouze výjimečně narazím na objekt, který je s ní v souladu.

V plném souladu asi není nikdy nic, u mnoha objektů jsou ovšem odchylky jak říkáte spíše kosmetické nad jejich vlivem většinou jde mávnout rukou. Pravdou je že u některých je situace tak špatná, že se pak již ani nedá mluvit o ochraně.

Zmiňované průmyslové objekty se v minulosti a v současné době měly řešit téměř identicky. Rozdíly mezi IEC 61024 1,2, která platila od roku 1996, IEC 62305 Ed. 1. a Ed.2. jsou v podstatě kosmetické a nad většinou jde mávnout rukou.

Samozřejmě, pokud někdo nechce, tak je to pro něj nemožné.

Rozdíl mezi 341390 a 62305 je značný, zvlášť v počítání vzdáleností a vnitřní ochraně před přepětím. Jak napasovat ochranu dle 62305 na dostavěnou halu k objektu chráněnému dle 341390 není řešeno vůbec. Většina velkých objektů jsou montované konstrukce plné kovu a potažené izolacemi. Na střechách jsou kovové konstrukce klimatizací, potrubí, antény, datové rozvody, EPS, EZS, ..... a to vše je neustále v pohybu. Ono by se chtělo, byl by to fajn kšeft neustále počítat a předělávat, jen to nikdo nechce platit. 

Pokud lze nad změnami mávnout rukou, tak jsou zbytečné. Pokud vím, tak je třeba vysvětlit potřebu ochrany investorovi, není problém chránit vše jako muničák, je problém najít investora, který vás s tím nevyhodí. Když pak přijde obchoďák, který nabídne, že s jeho aktivní bambulí bude objekt chráněn, doloží překlad normy, dodá CE a všechny orgány včetně pojišťovny která objekt pojistí, protože si je vědoma že tam stejně neuhodí, to schválí, tak prostě vyhrál. Je to horší ochrana, ale zjevně se to vyplácí.

Ano, jsem trochu "nasrán" na stav který tu panuje, je tu čím dál větší bordel a změny v předpisech nejdou k lepšímu, nezavádějí pořádek a hlavně, jsou nevymahatelné. Ochrana před úderem blesku je v důležitosti pro investory až někde za rohem a v normách se dospělo až tak daleko, že není sladěna ani terminologie v rámci jedné normy, natož napříč normami. Vždyť se tady nedokážeme sjednotit ani na pospojení v koupelně, jak se pak dá řešit ochrana před něčím tak mocným jako je blesk. Hlavně že byl dnes hlavním tématem zpravodajství článek o kontrole nelegálního zaměstnávání a každý na pracovišti bude muset mít u sebe pracovní smlouvu (možná ne, vzteky jsem to nedočetl), jinak ale pracovníci OIP mají docela hezké bundy, jen poradit už nemůžou.

[Lukáš Rotrekl]

Já měl samozřejmě na mysli hlavně verze s aktiváky, kdy úžasným příkladem je taková Olympia Brno, kdy objekt o rozměrech cca 600 x 300 metrů, kde v současné době tvoří "ochranu před bleskem" tuším 4 hlavice aktiváku se svody vedenými doví kudy... Myslím, že zde bude problém napasovat na to jakékoliv řešení bez stavebních zásahů....

Tuším, že dostatečná vzdálenost uprostřed objektu bude astronomická. Propojení s OK pod střechou dost problematické,   ale máte pravdu, ale není to ten případ kdy by byla ochrana před bleskem dříve provedena správně...

[Petr M]

Ano, jsem trochu "nasrán" na stav který tu panuje, je tu čím dál větší bordel a změny v předpisech nejdou k lepšímu, nezavádějí pořádek a hlavně, jsou nevymahatelné.

To je ale dobře, ne? Ještě aby někdo mohl vymáhat nepořádek násilím...  :D

[Milan Illek]

... jinak ale pracovníci OIP mají docela hezké bundy...

Jó, to by se to rýmovalo... :D

[Pavel Ryšavý]

Já měl samozřejmě na mysli hlavně verze s aktiváky, kdy úžasným příkladem je taková Olympia Brno, kdy objekt o rozměrech cca 600 x 300 metrů, kde v současné době tvoří "ochranu před bleskem" tuším 4 hlavice aktiváku se svody vedenými doví kudy... Myslím, že zde bude problém napasovat na to jakékoliv řešení bez stavebních zásahů....

Olympii neznám do detailu, ale pokud není (d)odrbané uzemnění, tak možná jediná úprava by byla sundat ten aktivák, a zkontrolovat pospojování ocelovky.
Nebo se vám zdá profil HEB 400 pro hromosvod málo, a chcete mu pomoci osmičkou kulatinou?

[Lukáš Rotrekl]

Ono toho bude víc, co by se muselo dohledat a řešit. Pochybuju, že střecha bude z takového materiálu aby nemusela být chráněna před přímým úderem. Stěny jsou zděné myslím zděné nebo z betonových prefabrikátů, takže se asi nebudou dát považovat za klec, čímž to naroste na středu budovy dostatečná vzdálenost mezi jímací soustavou a vnitřními instalacemi do značné délky, o nasazení svodičů si dovolím minimálně pochybovat...
Stejně tak jako o cíleném vodivém pospojování té ocelové nosné konstrukce a jeho zadokumentování... a skoro bych se i bál spoléhat na uzemnění této OK... ale možná se pletu..... Nic méně praktické zkušenosti se stavebnictvím, kdy se stavební firmě zdá zbytečné zemnit nádrž s benzínem, protože je přece zakopaná v zemi a propojovat armování v betonu (aspoň trochu), protože se navrch dá aktivák a nemusí se nic řešit mě jaksi nedovolí uvažovat jinak....

[Jiří Schwarz]

Chybička se vloudila, příspěvek o aktivácích na budově nemocnice v "Onďákově" jsem dal do jiného vlákna, kde taky řeší problematika hromosvodů...

[Milan Hudec]

Byl jsem takto dotázán skorolaikem, co byste mu odpověděli vy?

ESE neese, nějak mě nejde do hlavy minimální počet škod způsobených bleskem obecně.

Pokud je 90% objektů s hromosvodem na štýru (at podle staré, či nové normy, či nemá hromosvod vůbec) a je mě dodána cifra počtu úderů blesků na km2, muselo by hořet "každý den několikrát".
Kam ty blesky tedy šlehají?

[Jiří Schwarz]

...
Pokud je 90% objektů s hromosvodem na štýru (at podle staré, či nové normy, či nemá hromosvod vůbec) a je mě dodána cifra počtu úderů blesků na km2, muselo by hořet "každý den několikrát".
Kam ty blesky tedy šlehají?

Blesk je "fyzika", nic víc.
Jestliže se k sobě přiblíží 2 rozdílné potenciály, při jisté vzdálenosti nevydrží "izolace" a dojde k přeskoku. Přitom vznikne ionizované prostředí, ve které se mění izolační vzdálenosti a když už došlo k "prvnímu zapálení výboje", může vedlejší výboj přeskočit i tam, kam by v "neionizovaném" prostředí nepřeskočil.

Jak nám přibývá mnoho umělých staveb, který vytvářejí pro blesk vodivou cestu do země, asi bude méně blesků, který si "prásknou jen tak někam". Ale pořád je to jen "fyzika", a nikdo nedokáže ovlivnit studené a teplé proudy vzduchu, nikdo nedokáže dostatečně ovlivnit ionizaci vzduchu, na kterou má mimo jiné vliv radioaktivní záření (výskyt radonu vám multimetr za "99,-" nezměří), produkty hoření (při bouřce netopit do kamen...), může to ovlivnit elektromagnetické pole vysílače, může to ovlivnit sluneční záření,...

Aby blesk něco zapálil, musí průchodem bleskového proudu něco ohřát nad zápalnou teplotu nebo může něco lehcezápalného zapálit vedlejší výboj při přeskoku na "jiný zemní potenciál"...

A každý den hořet několikrát nemůže, protože je u nás jen asi 20 - 30 dnů v roce, kdy je zaznamenána bouřková činnost 

[František Šohajda]

Tyto jímače nejsou teoreticky zakázány ani normami ČSN ...

viz :TNI 34 1390 čl.5.1.3
U typů hromosvodů, které byli konstruovány a montovány podle jiných než českých norem -třeba
NF-C 17/102 Francie, musí být vždy uvedeno, že toto řešení je minimálně na stejné technické úrovni
zabezpečení jaké předepisují české technické normy.

;)

[Jiří Schwarz]

Pohled od "rejpala":
- firma Indelec na svých webovkách mimo jiné tvrdí, že nejde normu zrušit nebo neschválit zařzení podle normy postavená, cituji ze stránek:"Na základě těchto faktů není možno, aby v ČR byl vydán zákaz použití jímačů E.S.E., byla znemožněna kolaudace objektu, odvolávající na neplatnost legislativy pro jímače E.S.E.. " - my dokážeme zkolaudovat cokoliv, na čem je "kulaté razítko člena ČKAIT"...
- dále tvrdí, že elektronika uvnitř hlavice je napájená:"...Napájení elektronické části jímače PREVECTRON 2 zajištují nasáváním náboje z elektrického pole bouřky dolní elektrody..." Není škoda tento princip nevyužívat i k napájení něčeho jiného? Mohla by být v hlavici vysocesvítivá LED, která by signalizovala v případě blížící se bouřky správnou funkci hlavice? Pokud ne, tuším v tom nějaký podvod!
- kdyby přece jen došlo ke zrušení, jakým způsobem bude zrušena? Jak by to v tom okamžiku z hlediska retroaktivity práva bylo s těmi hromosvody, které již jsou v provozu?

[novy1]

Pokud je 90% objektů s hromosvodem na štýru (at podle staré, či nové normy, či nemá hromosvod vůbec) a je mě dodána cifra počtu úderů blesků na km2, muselo by hořet "každý den několikrát".
Kam ty blesky tedy šlehají?

Ten počet úderov na km2 je ovela väčší ako je detekovatelný. Na každý hlavný výboj pripadá ešte niekolko vedlajších úderov, ktoré dosiahnu zem. Dá sa to vidieť na bohatom foto-zázname bleskov ( viď bourky.com ).
Kam teda šlahajú? Idú do zeme cez bleskozvody alebo elektroinštaláciu alebo zvodmi a elektroinštaláciu súčastne - ako to tu bolo nedavno povedané v jednom videu na elektrika.cz. Samozrejme blesky udierajú aj mimo budovy - pouličné lampy ...
Pokial nedôjde k ublíženiu človeka, menšie škody po úderoch bleskov sa často ani nedostanú do štatistiky a tých je asi najviac.

[Jan Franěk]

Pohled od "rejpala":
- kdyby přece jen došlo ke zrušení, jakým způsobem bude zrušena? Jak by to v tom okamžiku z hlediska retroaktivity práva bylo s těmi hromosvody, které již jsou v provozu?

Taky by mne zajímalo, jestli by se zařízení (mluvit o hromosvodech bych se u ESE trochu zdráhal) musela doplnit, demontovat, nebo jaký postoj by k tomu vůbec asi mohly zaujmout orgány státního dozoru. CO by TIČR například dělal se svými původními posudky? Museli by dát opačná stanoviska, než původně, nebo by se to nechalo dožít, jak to u zrušených norem bývá.
Ale když se nad tím zamyslím trochu více, i původní zařízení mohu nechat jen po tu dobu, než se stanou nebezpečnými, respektive, než zjistím, že jejich bezpečnost je nedostačující.. Nejsou jímače ESE nebezpečné už teď, například díky jedinému svodu?

Jsem zvědav jak to všechno dopadne.