Neporučíme bleskům, dešti?! (1.)

[Jaroslav Ratiborský]

Včera večer dávali dokument o velkých mostech.

Zajímavé bylo mimo jiné i to, že se zde mluvilo o ochraně před bleskem. Nejen o tom, co dokáže blesk udělat s mostním lanem, ale zaujalo mě i to, že moderátor nemluvil o  hromosvodu, ale o bleskosvodu.
Pak ukazovali počítadlo úderů blesku a mezi jednotlivými kontrolami napočítali cca 30 úderů.

Také jsem dokument náhodou sledoval,předpokládám,že mostní konstrukce byla opatřena ochranou před bleskem.Skutečnost,že došlo po úderu blesku k přetržení nosného lana byla popisována jen jako realita a nebyla komentována jako nespolehlivá ochrana před bleskem.
Takže celá událost by mohla být chápána jako předvídatelná a nic katastrofického.
Zkrátka ochrana před bleskem na 100 % neexistuje.
Blesku naštěstí neporučíme, to jen někteří chytří vynalezli pohádky.

[Fuk Tomáš]

Ovšem moje padesáti centimetrové jímače na střeše hlídat nemusím.
Nic nevysílají.

To si jenom myslíš. Vysílají vstřícný výboj (leader), matka příroda to tak zařídila.

[Jan Hájek]

Koukám, že strašně zapomínáte. Most přes Korintský záliv, byl jeden z medializovaných případů selhání aktivních hromosvodů.
Aktivní hromosvod nezabránil zapálení mostu
http://elektrika.cz/data/clanky/clanek.2005-05-07.5724465965/view

To je velmi pěkně vidět v dokumentu National Geographic.
47 minuta
Na YouTube kód AbogfpPl31o

[Fuk Tomáš]

Pak ukazovali počítadlo úderů blesku a mezi jednotlivými kontrolami napočítali cca 30 úderů.

V průvodním anglickém komentáři je zřetelně řečeno, že těch 30 zásahů je za celou dobu existence ("since the device was installed").

[Jaroslav Ratiborský]

Napadly mne otázky:
1.Kolik takových nebo podobných mostů existuje a jak jsou chráněny proti úderu blesku.
2.Pokud je u mostů provedena ochrana před bleskem jinak než dle francouzské normy jaké jsou následky úderu blesku do těchto mostních konstrukcí ? 
Zná někdo odpovědi na tyto otázky a pokud ano tak by bylo dobré uveřejnit tady zdroj těchto odpovědí.

[Jan Hájek]

Ochrana je poměrně jednoduchá, stačí respektovat řadu norem IEC/EN 62305
Příspěvek stažen ze stránek společnosti ELEMKO SA


ICLP 28th International Conference on Lightning Protection
Lightning Protection of Cable Bridges

D. Kokkinos, G. Valirakis, N. Kokkinos, ELEMKO SA, Ch. Charalambous, I. Cotton, University of
Manchester

[Jaroslav Ratiborský]

Byly by také obrázky,ze kterých by se daly vypozorovat následky úderu blesku do těchto mostních konstrukcí ?

[Jan Hájek]

Já bohužel víc nemám, obraťte se na autory, ve zprávě je uveden kontakt, osobně je neznám.

[Milan Hudec]

To by mne zajímalo nač to p.Ratiborský chce?

[Milan Hudec]

To Fuk, malinko bych rozvedl záležitost s leadrem, který by měl být nejlépe vysilán jímačem s co nejhladším povrchem a tyč by měla mít na konci nikoli špičku, ale naopak vybrání do polokoule dle průměru tyče, jednak kvůli udržování vlhkosti a jednak kvůli lepšímu, neumím to správně nazvat, přechodu tyče do vzduchu

[Fuk Tomáš]

...tyč by měla mít na konci nikoli špičku, ale naopak vybrání do polokoule dle průměru tyče, jednak kvůli udržování vlhkosti a jednak kvůli lepšímu, neumím to správně nazvat, přechodu tyče do vzduchu

To by mne zajímalo, odkud to máte.
Co já vím, tak v konkurenci jednotlivých zakončení (skupina stejně vysokých jímačů poblíž sebe) zvítězila tyč na konci zaoblená, nad tyčí špičatou a tyčí s ESE bambulí.
A pak jsem četl nějakou studii dovozující, že vůbec nejlepší by byla na konci tyče pasivní kovová bambule (velikosti házenkářské meruny). Bohužel ji teď nemohu najít...

[Kamil Novák]

To by mne zajímalo, odkud to máte.
Co já vím, tak v konkurenci jednotlivých zakončení (skupina stejně vysokých jímačů poblíž sebe) zvítězila tyč na konci zaoblená, nad tyčí špičatou a tyčí s ESE bambulí.
A pak jsem četl nějakou studii dovozující, že vůbec nejlepší by byla na konci tyče pasivní kovová bambule (velikosti házenkářské meruny). Bohužel ji teď nemohu najít...

Asi máte na mysli článek v časopise Elektro č.5/2012, strany 15-18, konkrétně na straně 16 první odstavec.  (norm)

[Fuk Tomáš]

No, měl jsem na mysli spíš ty původní studie, ze kterých ten článek čerpal. Ale tu teoretickou studii o vhodném zakončení Franklinova jímače (v angličtině) ještě hledám...

[Milan Hudec]

To by mne zajímalo, odkud to máte.

Z repasů stožárů a konstrukcí, kdy bylo patrno "jisté svaření" vždy jen u matic přečnívajících malinko šroub (onen "kalíšek" s vodou).

[Fuk Tomáš]

To je ale vysvětlitelné tak, že v případě zásahu do matice se tato ohřeje více, než při zásahu rovnou do šroubu. Kromě toho, když je tam vytvořena miska zadržující vodu, sroste to i bez jakékoli účasti blesku.

[Milan Hudec]

To je ale vysvětlitelné tak, že v případě zásahu do matice se tato ohřeje více, než při zásahu rovnou do šroubu. Kromě toho, když je tam vytvořena miska zadržující vodu, sroste to i bez jakékoli účasti blesku.

I tak by to šlo vysvětlit, ale místa úderů dle "mojí" teorie vypadala trošku jinak, než místa srostlá oxidací.
Berte to prosím jen jako moji jinak nepodloženou úvahu, které "taknějak" věřím.

[Fuk Tomáš]

Navazuji ještě na dotaz položený v jiném vlákně, a to ohledně mé domněnky, že ESE jímače možná blesky přitahují, ale ve finále, kdy je potřeba blesk zachytit a svést do země, často selhávají a nechají výboj zasáhnout jiný objekt v "chráněném" prostoru.
Dotaz byl, jaké že experimentální výsledky tuto domněnku podporují.
Autor Z.A. Hartono z Malajsie popisuje řadu případů, kdy jsou zasahovány rohy atik budov "chráněných" ESE. Zpráva o tom byla publikována i zde na portálu.
Tentýž autor rovněž podrobně popisuje několik případů smrtelných úrazů osob nacházejících se na volném prostranství pod "ochranou" ESE v posledních dvou letech. Jedna z jeho zpráv byla publikována i zde (Smrt na stadionu).
To všechno lze však při nedobré vůli odbýt poukazem na nahodilost a ojedinělost těchto příhod.

Nejflagrantnější jsou ale výsledky několikaletého experimentu v Novém Mexiku, kde na farmě jímačů umístěných v rozestupu 6 m byly jak ESE, tak Frankliny různého provedení. Za celou dobu experimentu ani jednou blesk nezachytil ESE, všechny zásahy do jímačů byly do Franklinů. A to se Franklinovy jímače nacházely v ochranném prostoru ESE!

Napadají mne pouze dvě vysvětlení:

a) ESE jímače nefungovaly vůbec
b) ESE jímače přitahovaly blesky, ale ve finálu je neudržely a nechaly je prásknout poblíž do jiného vhodného objektu nacházejícího se v jejich ochranném prostoru.

Které z těchto dvou vysvětlení je děsivější, ponechám na laskavé úvaze čtenáře.

Dovolím si na závěr krátkou citaci ze zprávy o tomto výzkumu
C.B. Moore, G.D. Aulich and W. Rison, Measurements of Lightning Rod Responses to Nearby Strikes, Geophysical Research Letters, Volume 27, No. 10, May 2000:

This competition between sharp and blunt tipped rods for receiving lightning strikes has been carried out during the past seven summer thunderstorm seasons with the results that none of the sharp-tipped rods have taken a strike whereas 12 of the adjacent blunt rods participated in discharges and acquired weld-marks on their tips. A photograph of six blunt rods that have been struck is shown in Figure 1. None of the exposed 9.5-mm or the 51-mm diameter rods was hit; most of the strikes have been to 19-mm diameter rods. Two different, sharp-tipped "ESE'' devices were included in these tests but neither of them has been struck although other objects within their 100-m claimed zones of protection took strikes. Twelve strikes were near a radioactive "ESE'' device and two strikes were also adjacent to a sharp, high-tech, French "air terminal'' (which was tested for only a three year period)

[Milan Hudec]

Pouze bych připoměl různý obsah solí v ovzduśí různých kontinentů, její přítomnost má pochopitelně vliv na chování výboje, navíc u aktiváku výrazně, ale i u Franklina záleží na poměru kvality uzemění mezi jímačem a chránénou stavbou