Zareaguje i jistič při zkratu v případě použití omezující pojistky?

[Marian Hrubý]

Mějme předřazenou pojistku 40AgG jističi C10A(OEZ LSN), Ik" v místě zkratu pro příklad 4kA. Zareaguje jistič při zkratu nebo jen pojistka?

[solimek]

Selektivita není zaručena, vypadne pojistka.

[Marian Hrubý]

Šlo mě o to pochopit omezující charakteristiku. Proto otázka "zda zareaguje i jistič".

[solimek]

Nejsem si jist, ale myslím, že vypadne obojí.

[Marian Hrubý]

Já to chápu tak, že při zkratu do 2000A vybaví pouze jistič.

Pojistka omezí zkratový proud na hodnotu cca 3,15kA což je dostatečně velký proud na to aby vybavil i jistič.

Jen mě nejsou jasné časy při, který se to bude dít, jakým způsobem to pojistka "uřízne" omezí a zda dojde k výpadku i jističe.

[solimek]

Je to asi trochu složitější, doporučuji vám knihu Dimenzování a jištění elektrických zařízení - tabulky a příklady, vydání 3. (napsal Ing. Michal Kříž). Str. 53 a dále. Potřebujete znát přesné charakteristiky jističů a pojistek, třídu selektivity jističe, charakteristiku i2t pojistky atd. V OEZ by vám určitě poradili lépe.

[Milan Hudec]

Selektivita jističe je snad jasná z dotazu, také bude záležet jak bude pojistka rozpálená před zkratem a v jakém okamžiku sinusovky zkrat vznikne atd, v každém případě to je sázka do loterie

[Marian Hrubý]

...každém případě to je sázka do loterie

Co konkrétně je sázka do loterie? Zda vypadne i ten jistič?

Knížku od pana Ing. Kříže mám ale odpověď na svou otázku jsem v ní nenašel.

[solimek]

Například Schrack ve svém katalogu uvádí:
Zkratová selektivita jističe k pojistkové vložce DIAZED
V případě zkratu v obvodu za jističi a předřazenými pojistkami je zaručena selektivita až po uvedené hodnoty mezního selektivního proudu Is [kA]. To znamená, že při vzniku zkratového proudu Iks pod hodnotou Is dojde k vybavení jističe. Při překročení proudu Iks nad hodnotu Is dojde i k vybavení pojistky.

To samé uvádí Eaton - Moeller

[Marian Hrubý]

Děkuji pane Kotek  ;). To jediné písmeno "i" si myslím vyřešilo částečně můj dotaz.
Při překročení proudu Iks nad hodnotu Is dojde i k vybavení pojistky.

Koukal jsem do katalogu EATON a vztahuje se to na pojistky DIAZED, NEOZED, NH nevím jestli mohu zařadit válcovou pojistku do kategorie NEOZED.

V katalogu OEZ píšou podobný text (viz. obrázek v příloze), který je uváděn u Schrack, Eaton.

Ale nerozumím tomu jak pojistka omezí zkratový proud, tak aby nedošlo k poškození jističe - když si to představím v časové ose.
Je reakční doba pojistky snad tak rychlá, tedy rychlejší než jistič? A doba vypnutí pojistky při zkratovém proudu, který nepřevýší hodnotu zkratové odolnosti jističe zajistí nepoškození jističe? Pokud ano pak by ten jističe neměl vybavit.

[Jiří Buben]

V programu Sichr, z něhož jste přikládal přílohy umožňuje zobrazit i omezovací charakteristiky pojistek. Při přidávání pojistky v menu charakteristika, zvolte Io. To je charakteristika omezení zkratového proudu.
V příloze:
Dolní čára vedoucí od osy y znázorňuje vrcholovou hodnotu symetrického zkratového proudu a horní čára znázorňuje vrcholovou hodnotu nesymetrického zkratového proudu. Na ose x je stupnice pro efektivní hodnotu zkratového proudu. Ta méně strmá čára nám znázorňuje jak pojistka "ořízne" vrcholovou hodnotu zkratového proudu a tím sníží energii propuštěnou obvodem při zkratu. Pokud by pojistka neměla tuto omezovací schopnost, pak by obvodem prošel pro souměrný zkrat o efektivní hodnotě 10 kA, vrcholový zkratový proud 14 kA a pro nesouměrný 28 kA. Pojistka 40 A gG jej omezí na 3 kA. Při Vámi dotazovaných 4 kA jej omezí na 2,5 kA. Ovšem je třeba rozlišovat, že ony 4 kA jsou proud o efektivní hodnoě a ty 2,5 kA je proud o vrcholové hodnotě.

Takže jestliže máme jistič se zkratovou odolností 6 kA v efektivní hodnotě, a zkratový proud bude třeba těch 10 kA efektivních, pak bude v obvodu předpokládaná vrcholová hodnota třeba souměrného zkratového proudu oněch 14 kA. Obě hodnoty zkratového proudu jsou vyšší než je hodnota zkratové odolnosti jističe. Pojistka jej omezí na výše uvedené 3 kA vrcholové hodnoty, což již jistič snese.

[Jiří Buben]

Je reakční doba pojistky snad tak rychlá, tedy rychlejší než jistič? A doba vypnutí pojistky při zkratovém proudu, který nepřevýší hodnotu zkratové odolnosti jističe zajistí nepoškození jističe? Pokud ano pak by ten jističe neměl vybavit.

Mrkněte na přílohu. 3 - pojistka PN000 40 A gG, 5 - jistič LPN B 10 A

Malé domovní jističe mají zkratovou spoušť nastavenu na 10 ms. Pojistky mají odlišnou charakteristiku proud/čas, ale od určitého proudu mají dobu reakce stejně rychlou ba i rychlejší. No a tam kde se v dané kombinaci pojistka - jistič tyto charakteristiky k sobě přiblíží končí selektivita dané kombinace a začíná loterie co vyletí dříve, nebo zda vyletí oba jistící prvky naráz.

Sice velikost zkratových proudů souvisí se selektivitou, ale selektivita řeší primárně pořadí vybavení jistících prvků, kdežto zkratovou odolností jističe či jištěného zařízení, řešíme omezení velikosti a účinků zkratových proudů.

Takže pokud máme jistič  a chceme jej ochránit před zkraty vyššími než je jeho zkratová odolnost, musíme mu předřadit pojistku s odpovídající omezovací charakteristikou. Pojistka musí být rychlejší pro proudy převyšující zkratovou odolnost jističe, nikoliv obráceně. Takže pojistka musí reagovat rychleji, než proud dosáhne své plné vrcholové hodnoty.

[ACEOF ACES]

Představuji si to tak, že při velkém zkratovém proudu, který by způsobil poškození jističe, pojistka přeruší tento proud dříve než dojde k poškození jističe.
Jističem sice prochází obrovský zkratový proud, ale tak krátkou dobu, že nedojde  k jeho zničení, pojistka to včas zastaví.
Jistič při tom může zareagovat, ale pojistka přeruší proud dříve, takže i když jistič vypne nemělo by dojít k jeho poškození.
Jde o to zvolit správnou kombinaci pojistka jistič.

[Marian Hrubý]

...mají dobu reakce stejně rychlou ba i rychlejší.
....k sobě přiblíží končí selektivita dané kombinace a začíná loterie co vyletí dříve, nebo zda vyletí oba jistící prvky naráz.
...Takže pojistka musí reagovat rychleji, než proud dosáhne své plné vrcholové hodnoty.

Ale všechno co jste uvedl odporuje definování výrobců tedy, že V případě zkratu v obvodu za jističi a předřazenými pojistkami je zaručena selektivita až po uvedené hodnoty mezního selektivního proudu Is [kA]. To znamená, že při vzniku zkratového proudu Iks pod hodnotou Is dojde k vybavení jističe. Při překročení proudu Iks nad hodnotu Is dojde i k vybavení pojistky.

[Jiří Buben]

Ale všechno co jste uvedl odporuje definování výrobců tedy, že V případě zkratu v obvodu za jističi a předřazenými pojistkami je zaručena selektivita až po uvedené hodnoty mezního selektivního proudu Is [kA]. To znamená, že při vzniku zkratového proudu Iks pod hodnotou Is dojde k vybavení jističe. Při překročení proudu Iks nad hodnotu Is dojde i k vybavení pojistky.

Tak si mé příspěvky pročtěte znovu a zjistíte, že netvrdím opak. :) Zejména pak:

Malé domovní jističe mají zkratovou spoušť nastavenu na 10 ms. Pojistky mají odlišnou charakteristiku proud/čas, ale od určitého proudu mají dobu reakce stejně rychlou ba i rychlejší. No a tam kde se v dané kombinaci pojistka - jistič tyto charakteristiky k sobě přiblíží končí selektivita dané kombinace a začíná loterie co vyletí dříve, nebo zda vyletí oba jistící prvky naráz.

K tomu jen dodám že v případě překročení proudu selektivity již pojistka funguje spíš jako prvek omezující velikost zkratového proudu. Viz. omezovací charakteristiky.

Nebo mě napište v čem a v kterém příspěvku konkrétně ten opak spatřujete.

[Marian Hrubý]

Nebo mě napište v čem a v kterém příspěvku konkrétně ten opak spatřujete.

V minulém příspěvku jsem tučně vyznačil:

...mají dobu reakce stejně rychlou ba i rychlejší.
....k sobě přiblíží končí selektivita dané kombinace a začíná loterie co vyletí dříve, nebo zda vyletí oba jistící prvky naráz.
...Takže pojistka musí reagovat rychleji, než proud dosáhne své plné vrcholové hodnoty.

Z toho všeho jsem pochopil - jistič nevypadne. Jen pojistka a nebo, že je to sázka do loterie.

[Jiří Buben]

Asi jsem to napsal trochu nešťastně.

Tak znovu a snad lépe. :)

Jestliže se zkratový proud přiblíží  k bodu, kdy je reakční doba pojistky stejná jako reakční doba jističe, tak od tohoto bodu se zvyšujícím se zkratovým proudem může vypadnout jen pojistka a jistič ne, nebo mohou vypadnout oba jistící prvky. A sázkou do loterie jsem měl na mysli to, že není jasné, zda zareaguje jen pojistka, nebo oba prvky.

Ona věta:

...Takže pojistka musí reagovat rychleji, než proud dosáhne své plné vrcholové hodnoty.

se vztahuje již ke zkratové odolnosti. Nikoliv k selektivitě jištění. Nelze tyto dva pojmy zaměňovat.

Lépe to už nedovedu vyjádřit. Učit bych nemohl. ;)

[Marian Hrubý]

Nerozumím stále níže uvedenému:

Mějme pojistku 40AgG a jistič LPN C10A.
Za jističem vznikne zkrat 14,8kA.
Z omezující charakteristiky pojistky vychází, že zkratový proud omezí na 4,3kA.

Proud, který bude procházet jističem bude 14,8kA což by ho mělo poškodit.
Ale díky pojistce se tomu tak nestane, protože zkratový proud omezí na hodnotu 4,3kA.

Jakým způsobem ten zkratový proud omezí?