Co jsou to harmonické?

[Ižák Ctibor]

A co takhle dva paralelní AYKY 3x240+120 v teplotě mezi 4 až 5 stupňů venku, za mírného mrholení s proletujícím sněhem, to je teprva zážitek. Tenkrát jsem si umanul, že se radši začnu trochu učit, abych to už nikdy nemusel opakovat. Kabely hrály vyloženou přesilovku.  :D

My sme ťahali tiež 3X240 vn káble , ale pri teplotách pod 8°C len vo výnimočných prípadoch a káble sme 24h  nahrievali v peci, aby sa pri práce s nimi pri tej teplote nepoškodila izolácia. Je to niekde aj v norme , ale normy,( nakoľko mám len učňovku) a vekovo už tiež nie som najmladší , sú mi trochu vzdialené. V každom prípade je to drina, najmä ak sa musia v stiesnených podmienkach ťahať cez rôzne diery, zátačky a uchytávať na rošty, kde Vám sotva vojde ruka.

[Petr M]

Ano, tohle co jste napsal vím. Ale tím to končí. A asi jsem příliš línej se to učit, vzhledem k tomu, že to zatím pro svoji práci nepotřebuji zkoumat nějak více.

Ono v principu je to jednoduchý. Mějme graetz, za ním kondík a nějakou zátěž. OD nuly dop naptína kondíku nebere zařízení nic ze sítě, všechno živí ten kondík. Teprve až se dostane ned nad napětí na kondíku, začne se kondík nabíjet a napájení převezme síť. V té chvíli teprve začne týct napětí. A když okamžitá hodnota napětí v síti spadne pod napětí kondíku, zase neteče nic... Takže proud bere jenom ve chvíli, kdy je napětína maximu.

Problém nastane ve chvíli, kdy jsou tři tyhle bazmeky na 230V a proud berou jenom ve chvíli, kdy jsou další dvě fáze na nízkým napětí a krmí se jenom jedno z nich. Pak se proud musí vrátit po N... A za chvíli z druhé fáze, pak ze třetí...

A ještě větší prča je, když těchhle bazmeků je za 3f kabelem řekněme 90%...

[Zdenek Hejčl]

Co jsou to harmonické?
To jsou uchu ladící tóny.  ;)
Pak máme ještě disharmonické uchu neladící.  :D
Doufám, že to kolegové muzikanti ještě rozvedou do hloubky a do šířky.  o:-)

[Oldřich Morávek]

Zkusím zvednout hozenou rukavici.

Z matematického hlediska jsou to skutečně stejné veličiny.
Základní info o harmonii lze najíttřeba na tetičce wiki pod pojmem stupnice (hudba)
Jen doplní, že základním tónem v evropské hudbě je komorní A s frekvencí 440 Hz.
Další půltóny pod a nad získáme násobením, nebo dělením vždy o 14 odmocninu ze 2.
Rozestup pod malou tercii evropské ucho dráždí, zatímco větší rozestup tónu působí obecně přijatelněnji. Matematicky provázané tóny pak spolu pro nás vytvářejí harmonický souzvuk.
Vyšší harmonické v tom smyslu, jak se o nich tady bavíme (tedy sudé a liché násobky základního tónu) pak udávají barvu tónu.
Jinak řečeno podle obsahu vyšších harmonických poznáte, jestli hrajou housle, nebo flétna atd.

Takže zatímco vyšší harmonické jsou v hudbě žádané a uchu posluchače lahodící, v energetice drásají nitra techniků, kteří se je snaží všemožně potlačit.

[Jakub Sedláček]

Někde jsem se dočetl, průchod proudu vedením o 1A 5.harmonické má stejný účinek na vedení jako průchod 5A při klasických 50Hz... Tak mně docela zajímá jestli je to opravdu tak

[dolac]

Někde jsem se dočetl, průchod proudu vedením o 1A 5.harmonické má stejný účinek na vedení jako průchod 5A při klasických 50Hz... Tak mně docela zajímá jestli je to opravdu tak

Záleží čo chápete pod pojmom "účinok na vedenie"?

[Jaroslav Hasala]

Co se týká připojování kabelů silnějších průřezů, je to asi nejvíc o praxi ...  8)
Je výhodnější nechat si vodiče trochu delší, lépe se potom s nimi pracuje, dají se jednodušeji natvarovat do požadované polohy.
Asi nejobtížnější je připojit vodiče úplně nákrátko, to chce hodně zkušeností. Připojení silnějších vodičů také může způsobit nežádoucí "napnelismus" na přípojné místo.
Výhodnější je, pokud je tam alespoň malý oblouček, ten zmírní tlak nebo tah na přípojné místo. Také se to lépe připojuje, je kam uhnout.  
Pokud používáte kabelové oka, je nutné počítat s tím, že se při lisování trochu prodlouží. Je také nutné být velmi přesný, pokud něco chybí nebo přebývá, potom je dost těžké s tím něco udělat.
Podstatně jednodušší na práci je používat V - svorky místo kabelových ok.

[Jaroslav Hasala]

Co se týká vyšších harmonických, je to už "vyšší dívčí", obvykle to značně převyšuje znalosti běžných elektrikářů.
V podstatě jde o to, že některé spotřebiče nemají lineární (sinusový) průběh proudu.
V praxi jsou to hlavně spínané zdroje, které se používají u elektronických předřadníků pro zářivková svítidla nebo úsporné žárovky, dále také u zdrojů pro PC a další elektronická zařízení. Z dalších zařízení jsou to např. frekvenční měniče.
Nelineární spotřebiče odebírají ze sítě nesinusový (neharmonický) zátěžový proud. V sítích s nelineárními spotřebiči, se tedy mimo proudu základní harmonické frekvence (50 Hz) vyskytují harmonické proudy, jejichž frekvence je násobkem tohoto základního kmitočtu.
Pokud mluvíme o druhé, třetí, čtvrté (...) harmonické, odpovídá to kmitočtu 100, 150, 200 (...) Hz.
Pro posouzení kvality sítě se v současné době bere v úvahu rozsah do 2,5 kHz, odpovídající padesáté harmonické.
Příliš velký obsah vyšších harmonických může vést vede k tomu, že některé citlivé elektronické zařízení nebudou fungovat správně. Také mohou být poškozené kompenzační stanice jalového proudu.
Vyšší harmonické mají přímý vliv na větší ztráty na přenosových cestách a také je podstatně větší zatížení jalovým výkonem.
Obvykle je také nutné určité předimenzování některých částí el. instalace, např. přívodní kabely.

V současné době se to nemusí jevit jako nějaký zásadní problém, ale do budoucnosti je nutné s tímto počítat.

[J Lhava]

Co se týká vyšších harmonických, je to už "vyšší dívčí", obvykle to značně převyšuje znalosti běžných elektrikářů.

Souhlas. Osobně mě nejvíc fascinuje, že ač je všude samá výkonová elektronika (elektronické zdroje a předřadníky, úsporné světelné zdroje, počítače, frekvenční měniče, automatizace, atd.), tedy zcela výrazný podíl zdrojů harmonických v instalaci, tak 95 % projektantů to zcela nechápe.

A tak se vesele všude navrhují nechráněné kompenzace, které jsou v takovém prostředí zcela blbě a je jen otázkou času, kdy začnou rezonovat. Nehledě na to, že jak PNE tak ČSN hovoří o tom, že od určitého podílu nelineárních spotřebičů v instalaci (10-20%) se musí osazovat kompenzace chráněné ...

Jenže ona zase není chráněná jako chráněná a pořádný návrh je pro oněch 95% projektantů španělskou vesnicí.

[Lukáš Rotrekl]

A proto si kompenzaci nechávám navrhovat externě.....

[Jan Kelbich]

Další půltóny pod a nad získáme násobením, nebo dělením vždy o 14 odmocninu ze 2.

Prosím vás, kte jste nebral 2^(1/14) ? Máte 14 tónů v oktávě ?
Jěšte byste měl uvést, že geometrickou řadu tvoří pouze rovnoměrně temperováné ladění, které ale má problém s iracionálními poměry kmitočtů. Naproti tomu stupnice např. pythagorejském ladění se tvoří zcela jinak, jeho výhodou je soudělnost v jakémkoiv akordu.

[Oldřich Morávek]

Omlouvám se to mi uniklo. Po ránu jsem asi nebyl úplně ve formě
Je to samozřejmě dvanáctá odmocnina ze dvou a platí jen pro původní italské stupnice.
Indické, nebo čínské stupnice mají jinou metamatickou posloupnost.

[Zdenek Rajmont]

A tak se vesele všude navrhují nechráněné kompenzace, které jsou v takovém prostředí zcela blbě a je jen otázkou času, kdy začnou rezonovat.

:o Ale přece kompenzace pracuje na principu rezonance ne ? (kmitočet je 50Hz ...)

Hrazená kompenzace je úplně o něčem jiném:
Kompenzační kondenzátor je v kondenzátorové branži ten nejhorší "shit".
Je tak schválně navržen, protože je třeba jej vyrábět v masovém měřítku a s nízkými náklady. Navíc kmitočet sítě je jen 50Hz...
Tlumivka spolu s  kompenzačním kondenzátorem tvoří buď pásmovou, nebo dolní propust kolem síťového kmitočtu 50Hz, aby vyšší harmonické v síti nezatěžovaly kondenzátor, který by se vlivem "tangens delta" ztrát zahříval, až by v extrému obal explodoval.

Často ani toto řešení nestačí, když se "nadráždí" taková 1-2MW indukční pec, tak poskakují v kancelářích monitory počítačů po stolech a UPSky s hlasitým pískotem běhají po zemi ...
Pak pomohou odlaďovače zapojené mezi fáze a naladěné na 3, 6, 9 harmonickou.

[J Lhava]

Navíc kmitočet sítě je jen 50Hz...

No, to právě možná bývávalo.
Dnes je podle dlouhodobých měření v síti dominantní pátá harmonická, čili nějakých 250 Hz.
K tomu další a další jiné harmonické a meziharmonické. Do toho HDO.

A když se proměnlivá kapacita v čase kompenzace potká s proměnlivou indukčností sítě a zrovna do toho se injektuje vhodná frekvence ... to se pak dějí věci.
Právě jeden z přínosů chráněné kompenzace je, že má vůči síti stále stejný rezonanční kmitočet, což o nechráněné neplatí. Anebo se pak použije jako naladěné filtry vybraných harmonických ...

Ale přece kompenzace pracuje na principu rezonance ne?

Já mluvím o kompenzaci jalového výkonu. Ta primárně určitě na principu rezonance nefunguje  :)

[Zdenek Rajmont]

Právě jeden z přínosů chráněné kompenzace je, že má vůči síti stále stejný rezonanční kmitočet, což o nechráněné neplatí.

Jak může mít kondenzátorová baterie "rezonanční kmitočet" ?

Já mluvím o kompenzaci jalového výkonu. Ta primárně určitě na principu rezonance nefunguje  :)

(ssur)  A jak tedy kolego funguje ?

[J Lhava]

Jak může mít kondenzátorová baterie "rezonanční kmitočet" ?

Odpojená nijak. Připojená pak tvoří LC obvod se sítí.
A jak známo, každý LC obvod má svou rezonanční frekvenci.
Indukčnost síťových prvků (transformátory, kabely, motory, atd.) vs kapacita kondenzátorů.
A jelikož se obě reaktance mění v čase, tak se mění v čase i rezonanční kmitočet takového obvodu.

[Fuk Tomáš]

...Indukčnost síťových prvků (transformátory, kabely, motory, atd.) vs kapacita kondenzátorů.
A jelikož se obě reaktance mění v čase, tak se mění v čase i rezonanční kmitočet takového obvodu.

Kompenzace účiníku má za účel dosáhnout toho, aby jalový proud odebíraný spotřebiči byl co nejpřesněji kompenzován jalovým proudem odebíraným kompenzačním prvkem (kondenzátorem).
V obvodařině se tomu říká paralelní rezonance (zde na rezonančním kmitočtu 50 Hz).

[Zdenek Rajmont]

Já mluvím o kompenzaci jalového výkonu. Ta primárně určitě na principu rezonance nefunguje  :)

... a nyní už fungovat začala ...

A jak známo, každý LC obvod má svou rezonanční frekvenci.
Indukčnost síťových prvků (transformátory, kabely, motory, atd.) vs kapacita kondenzátorů.

Ach jo.